Slušné lidi konflikt vysiluje, hejtry posiluje

Nenávistné poznámky nebo slovní útoky v prostředí internetu a zejména na sociálních sítích neseme hůř, než když nám to samé někdo řekne do očí. Hejtři a šikanéři nejsou ale žádní superlidé, ba naopak. „V případech, kdy jsou odhaleni, nás obvykle překvapí, že jsou to zcela obyčejní lidé. Často s nízkým sebevědomím, úzkostí a osobními problémy,“ říká profesor Radek Ptáček, který se mimo jiné věnuje dětské psychologii.

Co s námi dělají slovní útoky, které nám někdo sdělí do očí, nebo na nás třeba něco pokřikuje na ulici?

Většina z nás nese jakékoliv urážky a slovní útoky velmi špatně. Nicméně náš mozek je naprogramován na komunikaci s konkrétními lidmi a řešení konkrétních úkolů. Když vám tedy něco nepěkného řekne konkrétní člověk z očí do očí, mozek v řádech sekund vyhodnotí situaci jako celek. Odhadne nebezpečnost dané osoby, zhodnotí možnosti reakce a rozhodne, jestli se máme bát nebo ne.

A když se slovní útok odehraje na sociálních sítích?

Jestliže na vás útočí někdo naprosto neznámý z abstraktního prostoru, váš mozek nemá, čeho by se chytil. Nedovede odhadnout nebezpečí, a proto nás dříve či později začne zaplavovat úzkost – strach z neznámého, neustálá nastraženost k akci.

Jak přesně taková úzkost vypadá? A může být k něčemu dobrá?

Úzkost je dobrá jako situační obranný mechanismus. Jdete například temnou ulicí a mozek neví, co se může stát. Zvýší proto pocity úzkosti, které nás mají připravit na akci. Pak vyjdete do známého prostředí a úzkost je pryč. V případě virtuální hrozby je ovšem úzkost chronická. Nevíme, co přesně se může stát, jak dlouho to bude trvat, kdo za tím vlastně je a k čemu všemu se může odhodlat. Úzkost pak získává doslova toxickou povahu, může rozežrat naši duševní pohodu a sebevědomí, rozložit náš běžný život. Přímým důsledkem může být i vznik duševního onemocnění, v některých případech spáchání sebevraždy.

Proč mají někteří lidé tak silnou potřebu slovně útočit?

Zlo a nenávist milují anonymitu, je to pro ně živná půda. V dosavadní historii lidem většinou nezbývalo, než nenávist projevovat více či méně osobně. Nikdy neexistovalo tolik anonymního prostoru jako na internetu.

Kdo jsou tedy podle vás hejtři?