Jak dostat úřad do obýváku

Byznys

Letos jsme podstatně častěji začali platit mobilem namísto kartou, příští rok by měly peníze mezi většinou bank obíhat pár vteřin a za necelé dva roky už nebudete muset ani chodit na úřady, pokud budete mít elektronické bankovnictví: všechno si vyřídíte z počítače nebo mobilu ve chvíli, kdy budete sami chtít. Do českého bankovnictví naplno vtrhly digitální časy.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Třicet let po pádu socialismu, dvacet let po začátku prodeje velkých bank zahraničním investorům a deset let poté, co se ukázalo, že tuzemské bankovní domy jsou dostatečně odolné vůči světové finanční krizi, může být i letošní rok do jisté míry přelomový. Do českého bankovnictví přišla nová fáze modernizace. Zkraje roku se pro tuzemské klienty otevřela služba Apple Pay, jež si rychle získala řadu příznivců (a postrčila kupředu i rozšiřování konkurenční Google Pay, která se objevila o něco dříve). Banky zároveň připravují a postupně rozjíždějí systém okamžitých plateb, který přinese převody peněz mezi jednotlivými ústavy za několik vteřin. A zatím poněkud stranou širšího veřejného zájmu se chystá docela revoluční krok, který umožní všem uživatelům internetového a mobilního bankovnictví, aby si na úřadech vyřizovali své záležitosti online.

 

Češi, milovníci pokroku

V úterý 19. února zemřel slavný módní návrhář Karl Lagerfeld, Jaromír Jágr po roce naskočil na led v dresu svého kladenského týmu a na horách v Česku i blízkém zahraničí panovaly ideální sněhové podmínky pro rekreanty na jarních prázdninách. Pro české banky však byla zásadní jiná událost: ten den společnost Apple spustila možnost používání své služby Apple Pay i na českém území. Z technologického či systémového hlediska nešlo o nic převratného (minimálně ve srovnání s dalšími zmiňovanými novinkami), banky ale správně tušily, že jde o moment, který je pro část klientely velice atraktivní. „Psali jsme už dávno předtím přímo do Applu žádost, ať Apple Pay pro Česko otevřou. Samozřejmě jsme věděli, že nějaká žádost od české banky jejich plány asi neovlivní, ale připadalo nám dobré dát vědět, že je tu zájem,“ vyprávěl před časem při rozhovoru pro Reportér šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný.

O českých bankovních klientech se v tuzemských ústavech i v zahraničních centrálách větších bankovních skupin už delší dobu ví, že je mezi nimi docela velká skupina takzvaných „early adopters“, tedy těch, kteří slyší na technologické novinky a rádi je začnou používat.

Nástup Apple Pay to znovu potvrdil. Již v prvních dnech začaly banky, které službu spustily, hlásit desetitisíce klientů, kteří ji začali používat. „Zájem byl tak velký, že výrazně překonal i naše interní odhady,“ říká například Filip Zavřel, vedoucí oddělení každodenních služeb Air Bank.

 

Po třech měsících od spuštění se už počet klientů, kteří si službu zprovoznili, počítá ve statisících. Česká spořitelna hlásí zhruba devadesát tisíc uživatelů, Komerční banka šedesát tisíc, Air Bank také téměř tolik, další desítky tisíc přidávají Moneta, mBank a další ústavy. Řada bank pak spuštění služby chystá v průběhu letošního roku, patří mezi ně i ČSOB se svým početným klientským kmenem, která jistě přidá významný počet uživatelů oběma platformám nadnárodních gigantů. Dalšímu masivnějšímu rozšíření Google Pay pak dozajista pomůže, až ji během léta spustí pro své zákazníky Česká spořitelna.

Nebylo by rozhodně překvapením, kdyby za rok počet uživatelů Apple Pay a Google Pay na českém trhu přesáhl milionovou hranici, a to docela výrazně. Řádově nižší jsou počty lidí, kteří k placení využívají sportovní náramky a s nimi spojené služby Garmin Pay a Fitbit Pay, ale i jich už začíná přibývat.

Pověst českých bankovních klientů coby milovníků technologických novinek tedy zjevně nelže. „Je vidět, že klienti vítají smysluplné technologické novinky, které usnadňují každodenní život,“ říká Monika Veselá, mluvčí J&T Banky.

Rychlé rozšíření nových metod placení mobilem je dobrou zprávou nejen pro banky, ale také pro obchodníky, poskytovatele služeb a vůbec pro všechny, kteří míří na individuální zákazníky. Dosavadní statistiky totiž ukazují, že snazší a komfortnější systémy placení zvyšují chuť utrácet. „Klienti Apple Pay udělají v průměru měsíčně dvakrát více transakcí než ti s tradiční plastovou kartou. Průměrná útrata s Apple Pay se pohybuje okolo 450 Kč za jeden nákup, s plastovou kartou je tato hodnota o něco vyšší a činí přibližně 760 Kč za nákup,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

„Ačkoli systém Android používá zhruba třikrát tolik uživatelů než zařízení s iOS, v placení jejich prostřednictvím jsou jednoznačně aktivnější příznivci Applu,“ uvádí mluvčí mBank Pavel Vlček s tím, že jeho banka eviduje v obou systémech zhruba stejné množství aktivovaných karet, ačkoli Google Pay přišel do České republiky už v listopadu 2017 a Apple Pay letos v únoru.

 

Výplata za pár vteřin

Další novinkou, která zlepší klientům život, je zavedení okamžitých plateb. Z těch budou profitovat nejen technologičtí nadšenci, ale všichni majitelé bankovních účtů. Znamená to, že převody mezi účty v různých bankách probíhají ve vteřinách.

Jako první spustily tuto službu Česká spořitelna a Air Bank, později se připojila Banka Creditas. V průběhu letošního roku či začátku příštího se hodlají přidat další banky.

„Čím více bank bude okamžité platby umožňovat, tím větší užitek z toho budou klienti mít. A nejde jen o počet bank, ale také o cenu této služby. Pokud banky u okamžitých plateb nastaví takovou cenovou politiku, která bude pro klienty přijatelná, do několika málo let mohou okamžité platby nahradit dnešní běžné platby,“ říká mluvčí Air Bank Jana Karasová.

„Kritickou hranicí je zapojení všech tří velkých bank,“ zdůrazňuje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Obdobně se vyjadřují i jeho kolegové ze zbývajících členů „velké trojky“, jejichž ústavy se na spuštění okamžitých plateb chystají. „Důležité bude zapojení bank, mezi nimiž probíhá největší počet plateb. Za Komerční banku předpokládáme, že tento stav nastane již na konci roku, nejpozději koncem prvního čtvrtletí roku 2020,“ říká mluvčí KB Pavel Zúbek. „Velmi nám záleží na tom, aby okamžité platby byly pro klienty spolehlivé, což je možné zajistit ve chvíli, kdy k schématu okamžitých plateb přistoupí většina bank. Spuštění plánujeme na konec tohoto roku,“ říká za ČSOB její mluvčí Patrik Madle.

Letošek bude rokem postupného náběhu okamžitých plateb, v příštím roce by se už mohly stát standardem. Rychlejší příchod výplaty bude jedním z příjemných benefitů.

 

Úřady v mobilu

Nejpřevratnější novinku v digitalizaci by ovšem měl přinést projekt nazývaný SONIA. V principu jde o to, že bankovní identitu by lidé mohli používat jako svůj univerzální elektronický průkaz totožnosti. Kdokoli, kdo má zřízeno internetové či mobilní bankovnictví, by tedy mohl bez nutnosti dalšího ověřování totožnosti komunikovat elektronicky s úřady, ale třeba i se svým dodavatelem energií nebo s dalšími obchodními firmami.

„V České republice v dnešní době schází univerzální nástroj, kterým by lidé mohli prokazovat svou identitu v digitálním prostředí. Jsou tu datové schránky, které má aktivováno zhruba tři sta tisíc lidí. Pak existují digitální občanské průkazy se čtečkou, ale těch je jen několik tisíc. Nejrozšířenější způsob ověření totožnosti je bankovní identita, tedy nástroj, kterým se lidé přihlašují do svého digitálního bankovnictví. V současné době jí disponuje více než pět a půl milionu obyvatel České republiky. Proč tedy nerozšířit používání tohoto nástroje i do dalších oblastí?“ popisuje Filip Haering z digitálního týmu České spořitelny základní úvahu, která stála za přípravou projektu SONIA.

Bankovní identita se pro komunikaci s úřady používá v řadě zemí, například ve Švédsku, Dánsku, Kanadě, nově k rozšíření jejího využití přistupuje třeba Německo. A dočká se jí podle všeho i Česko.

„U nás panuje jednoznačná shoda, kterou sdílí stát i banky, že bankovní identita je vhodný nástroj pro to, aby mohlo mnohem více lidí využívat služeb státu v elektronické podobě,“ říká Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci. Podle něj se nyní na straně státu už řeší jen technické detaily, například který úřad se má o co postarat.

Pro stát je elektronická komunikace s občany výhodná. Je to rychlejší, zvyšuje se komfort služeb pro obyvatelstvo a ve chvíli, kdy by se elektronická komunikace mezi občany a státem masivněji rozšířila, to může znamenat i úspory v nákladech – minimálně na obsluhu podatelen a zpracování papírové dokumentace. Bylo by to vlastně velmi podobné zkušenosti, kterou s nástupem elektronického bankovnictví udělaly finanční domy: klesl nápor u přepážek, klienti pociťují zlepšení služeb a většina úkonů se automatizovala, takže je teď mohou vyřizovat nonstop sedm dní v týdnu.

„Lidé jsou dnes zvyklí, že si své záležitosti vyřizují tehdy, kdy se jim to hodí, a ne ve chvíli, kdy mají otevřeno u okénka. A když jim takovou službu umožňují finanční instituce, obchody a podobně, chtěli by, aby podobně mohli komunikovat i s úřady,“ říká Martin Medek, šéf kmene otevřeného bankovnictví České spořitelny.

Na straně státu už místo, kde se mohou potkávat lidé s úřady, vzniklo. Ministerstvo vnitra loni spustilo takzvaný Portál občana. Úřady na něm mohou zveřejňovat svou agendu a lidé si po přihlášení a ověření totožnosti mohou vyřizovat své záležitosti. Portál funguje na principu jakési výkladní skříně či univerzální přepážky. To, co si mohou lidé elektronicky vyřídit, už pak záleží na jednotlivých úřadech, pod něž příslušná agenda spadá. Zda bude možné na Portálu občana vyřizovat daňové přiznání, rozhoduje ministerstvo financí, respektive daňová správa, zatímco o tom, zda budete moci elektronicky vyřídit poplatek za psa na Praze 8, zase rozhodne tamní radnice.

Problém současného systému však tkví v tom, že jej může využívat málo lidí – pouze ti s datovými schránkami a elektronickými občankami. Od zřízení elektronického občanského průkazu potenciální klienty často odradí už jen popis toho, jak si to zařídit. „Ve specifikaci čtečky by neměly chybět: soulad s normou ISO 7816, CCID (Chip Card Interface Device),“ uvádí se například na oficiálních úředních stránkách. Informace jsou to nepochybně přesné a korektní, ale zároveň vytvářejí spolehlivou bariéru pro valnou většinu uživatelů, kteří by o elektronickou komunikaci s úřady stáli.

Nízký počet lidí, kteří elektronický úřední styk používají, pak nevytváří ani žádný velký tlak na úřady, aby svou agendu digitalizovaly. I tak je dnes na Portálu občana už několik desítek služeb, ovšem mohlo by jich být násobně více.

Kouzlo využívání bankovní identity by podle představitelů státu, České bankovní asociace (ČBA) i jednotlivých finančních ústavů tkvělo v tom, že by nebyl nutný žádný dodatečný krok. „Klienti si nebudou muset nic stahovat, nic se učit, nikde se registrovat ani chodit do pobočky něco aktivovat. Budou používat stejné přihlášení jako dnes, ať už je to otisk palce, rozpoznání obličeje, nebo třeba přístupový kód,“ popisuje Filip Haering z České spořitelny.

 

Za rok a půl bez přepážky

Pro to, aby využívání bankovní identity mohlo začít fungovat, se musejí změnit tři zákony. Zákon o bankách, který stanoví, jaké služby mohou banky nabízet – do něj by bylo potřeba tuto novou službu přidat. Dále pak zákon o elektronické identifikaci, který by bankovní identitu uznal a stanovil, na které kategorie úkonů směrem k státu bude považována za dostatečnou, a pak ještě zákon o praní špinavých peněz, jenž také pracuje s definicí prokazování identity.

„Nacházíme se sice stále v předparlamentní fázi, nicméně práce na příslušných legislativních úpravách výrazně pokročily. Půjde-li vše dobře, budou příslušné návrhy připraveny za několik týdnů,“ říká Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele ČBA, jenž má v asociaci projekt na starost. Do přípravy je podle něj zapojena řada institucí tak, aby návrhy šly do parlamentu s podporou a kladným stanoviskem všech, jichž se změny budou týkat.

„Myslím, že všechny potřebné zákony by mohly být schváleny do konce roku nebo na začátku příštího,“ říká vládní zmocněnec Vladimír Dzurilla. Pokud by se to podařilo, mohla by elektronická komunikace s úřady naplno fungovat od počátku roku 2021.

 

Pro lidi zdarma, firmám za peníze

Banky počítají s tím, že pro stát budou ověřování identity poskytovat bezplatně, zdarma bude služba i pro občany. Byznys, který se bankovním ústavům v tomto případě nabízí, je poskytování ověřené identity pro komerční sektor. Dodavatelé energií, telekomunikačních služeb, provozovatelé splátkového prodeje, nebankovních finančních služeb, ti všichni a mnozí další potřebují znát identitu svých klientů. „Zájem o to má řada firem, pro které by bylo jednodušší a efektivnější zaplatit přiměřený poplatek bance, než aby se o registraci a ověření klientů staraly samy,“ vysvětluje Martin Medek z České spořitelny. Samozřejmostí je, že banka by mohla identitu klienta poskytnout jen s jeho souhlasem. Dá se však předpokládat, že pro zákazníky bude také mnohem atraktivnější odsouhlasit registraci v mobilu nebo na počítači než jít třeba k přepážce plynárenské firmy.

Dalším příkladem jsou pak třeba sázkové firmy, které mají nově povinnost ověřit identitu zákazníků. „Pokud je jejich zákazník zároveň klientem banky, nemusí chodit s občanským průkazem do pobočky. Je to výhodné pro všechny tři strany,“ přibližuje mluvčí Air Bank Jana Karasová.

Plán na využívání bankovní identity zastřešuje Česká bankovní asociace a hlásí se k němu její členové, ať už jde o velké, či malé bankovní ústavy. „Z pracovních diskusí na půdě bankovní asociace lze odvodit, že zájem členské základny o účast je velký,“ říká Filip Hanzlík z ČBA.

Jednoznačnou podporu má u „velké bankovní trojky“, kam vedle už zmiňované České spořitelny patří ještě ČSOB a Komerční banka. „Do tohoto projektu se Komerční banka určitě zapojí. Naším cílem je zlepšit kvalitu života našich klientů tím, že ušetří čas strávený na úřadech a vše si vyřídí jednoduše online. Vnímáme to jako obrovskou příležitost zjednodušit občanům život,“ říká mluvčí KB Pavol Zúbek a dodává, že podle dostupných analýz mělo zavedení obdobné služby v dalších zemích pozitivní dopad i na celkový HDP, a to v rozsahu kolem jednoho až dvou procent. „Velmi tuto příležitost vítáme a rádi ji nabídneme našim klientům. Jsme aktivním členem pracovní skupiny ČBA, která s tímto projektem přichází,“ říká za ČSOB její mluvčí Patrik Madle. K projektu se hlásí i malé ústavy. „Vidíme v tom velkou přidanou hodnotu pro klienty,“ uvádí Pavel Vlček za mBank.

„Řada zemí má v oblasti online komunikace mezi občanem a úřady velmi dobré projekty, ovšem nejtěžší vždycky bývá, jak do systému účelně a bezpečně zapojit miliony obyvatel. Banky už léta s digitální identitou svých klientů pracují a z povahy věci ji musejí mít dobře ošetřenou. Proto se tolik zemí ve světě rozhodlo využívat právě bankovní identitu jako nástroj pro pomoc v komunikaci mezi lidmi a úřady,“ říká Filip Haering z České spořitelny.

Sázka na využívání již rozšířených systémů funguje. Například v hromadné dopravě, kde mnoho českých měst zavedlo možnost placení jízdného kartou přímo v tramvajích či autobusech. Je to jednoduché, funkční a efektivní. A je přitom jedno, zda jde o kartu plastovou, nebo nahranou v mobilu či náramku v rámci nových platebních služeb, o kterých byla řeč na začátku.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama