Slibuji na svou čest... Mapa prezidentských kandidátů

Do auly pražské právnické fakulty se takřka nedá vecpat. Ve všech dveřích se tísní davy studentek a studentů, místnost je plná, vzduch vydýchaný. Sedí se v lavicích i na zemi, další stojí podél stěn, plné jsou také oba balkony.

Je „dušičková“ středa 2. listopadu vpodvečer, na pódiu je moderátorka Marie Bastlová a s ní pětice kandidátů na prezidenta. Mohli bychom je označit jako kandidáty „vyšší střední kategorie“. Chybějí dva muži, kteří měli na přelomu října a listopadu nejlepší výsledky v průzkumech předvolebních preferencí, ke studentům mluví ti, kteří se nacházeli od třetího místa dál.

Největší aplaus vyvolalo představení jediné ženy v panelu, bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové. Na akademické půdě má takřka domácí prostředí. Ve svých vystoupeních také nejčastěji zmiňuje mladou generaci, budoucnost a podobná témata. Studentky a studenti ji za to tu a tam odmění potleskem. Naopak při slovech Karla Janečka, matematika a podnikatele, to občas sálem pobaveně zašumí. Třeba ve chvíli, kdy Janeček prohlašuje, že teď je ještě vzadu, ale v příštím průzkumu už bude určitě čtvrtý.

Senátor Pavel Fischer, který spolu s Nerudovou patří do trojice kandidátů podpořených vládní koalicí Spolu, má nejsilnější ohlas ve chvíli, kdy se probírá působení dosavadního prezidenta Miloše Zemana. Fischer patří na politické scéně k jeho největším kritikům a jeho vypočítávání Zemanových prohřešků proti ústavě i dobrým mravům je dobře strukturované, srozumitelné a řadu studujících zjevně baví.

Tón diskuse je smířlivý, kandidáti na sebe vzájemně neútočí. Výjimkou je šťouchanec dalšího senátora, Marka Hilšera, směrem k Nerudové. Když se moderátorka ptá, zda by kandidáti případně odstoupili a podpořili jiného, jako to na Slovensku udělal Robert Mistrík ve prospěch Zuzany Čaputové, senátor Hilšer prohlásí, že on mezi českými kandidáty žádnou podobnou Čaputovou nevidí. Odborový předák Josef Středula zase čelí dotazu studenta, který se ho ptá, zda jeho kandidatura není vlastně zbytečná, když tři dny předtím ohlásil svou kandidaturu Andrej Babiš, který míří na podobné voliče a proti němuž nemá podle studentova mínění Středula šanci. Předseda odborového hnutí tvrdí, že své šance vidí dobře. To ostatně říká v určité verzi každý ze zúčastněných.

Z publika je sleduje mimo jiné také Marek Prchal, člen komunikačního týmu Andreje Babiše a také muž, jemuž Babiš děkoval za volební vítězství v roce 2017 a přímo na pódiu mu dal pusu. Postřehy k debatě si s ním vyměňuje Daniel Köppl, někdejší novinář a nedávný mluvčí ministerstva zdravotnictví, který byl loni na návrh hnutí ANO zvolen do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V sále jsou i mluvčí či šéfové štábů přítomných kandidátů. Pozorují výkony zúčastněných, občas si píší poznámky a vědí, že podobných diskusí zažijí do lednových voleb ještě desítky.

 

Ústecký balet

Ve stejné době rozjíždí Andrej Babiš svou kampaň na severu Čech. Místní představitelé jeho hnutí dostali za úkol, ať zajistí setkání s voliči v místech pořádně postižených neblahým ekonomickým vývojem. Tak se expremiér Babiš ocitá ve čtvrtek večer také v ústecké čtvrti Krásné Březno. Do restaurace s názvem Čarodějky si ho přišlo poslechnout několik desítek lidí, další desítky pak postávají před hospodou a po mítinku se s ním řada z nich vyfotí.

Hned za vchodem do nevelké restaurace jsou dva stoly, které mají rezervovány Babišovi fanoušci a fanynky. Někteří muži mají na hlavě modré kšiltovky s nápisem Sorry jako, na stolech jsou obložené mísy s uzeninou, pivo a také propagační brožury. Na svého oblíbence ale přímo nevidí, ten stojí v místnosti za rohem a odpovídá na otázky zhruba čtyřiceti lidí, kteří se tísní na malém prostoru před ním.

Nejhlasitěji jsou slyšet ti, kterým vadí podpora ukrajinským uprchlíkům. Padne například nespokojený dotaz, proč na bývalém kulturáku Hraničář visí ukrajinská vlajka. Tuhle otázku přehraje prezidentský kandidát na primátora Ústí. Další dotaz směřující k tomu, proč nekupujeme od Putina levný ruský plyn, Babiš nějak vynechá. A při další obdobné otázce připomíná jeho téměř pětiminutová odpověď tanec mezi vejci. Dobře ví, že protiukrajinsky naladěné části publika nemůže dát odpověď, jaká by se mu líbila. Ale taky ho nechce ztratit. A tak zkouší tančit jako baletka na špičkách a na konci svého vyjádření vytáhne oblíbenou větu o tom, že by „vláda měla dělat víc pro naše lidi“.

Voličské setkání v Ústí tak nabízí odpověď na to, proč v posledních týdnech výrazy „Rusko“ či „Putin“ z Babišova slovníku prakticky vymizely. Ví, že do svého voličského tábora bude muset dostat jak ty, kdo jsou přesvědčeni, že se má po ruské agresi Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům pomáhat, tak i ty druhé, kteří jsou více slyšet právě v hospodě Čarodějky.

Když mítink končí, chce kandidát podepsat příznivcům knížky, ale zjistí, že vlastně nemá kde. Žádný volný stolek není v prostoru k dispozici. Místní organizátoři si venku sdělují, že prostor nezvolili moc dobře. Prý dostali informaci, že se na setkání vejde sto padesát lidí, což bylo zjevně hodně nadsazené. Babiš se mezitím venku ochotně fotí, místní výrostci se hecují, kdo se k němu půjde přitulit, a expremiérova pravá ruka Tünde Bartha pomáhá místním podporovatelům s rozdáváním posledních propagačních tašek. První minisérie mítinků je tak u konce.

 

Závod začíná

Do 8. listopadu, který byl posledním možným datem, se stihlo na ministerstvo vnitra přihlásit celkem 21 kandidátů na prezidenta. Kolik jich ministerstvo vyřadilo kvůli nesplnění předepsaných podmínek, nebylo do uzávěrky tohoto vydání Reportéra známo.

Dva kandidáti již prošli prezidentskou kampaní před pěti lety, kdy Pavel Fischer skončil s 10,23 procenta hlasů v prvním kole na třetím místě a Marek Hilšer byl s 8,83 procenta pátý. Oba pak na podzim téhož roku uspěli ve volbách do Senátu, stejně jako další tehdejší kandidát, Jiří Drahoš.

Další letošní uchazeči zkušenosti s prezidentskou volbou nemají. Přesto lze za volebně zkušeného určitě označit Andreje Babiše, který kandidoval již třikrát do sněmovny a jím vedené hnutí ANO získalo druhý, první a opět druhý nejvyšší počet hlasů. Navíc se výrazně angažoval i v ostatních volebních kampaních, naposledy letos před komunálními a senátními volbami.

Jaroslav Bašta byl dvakrát zvolen poslancem, v roce 1996 za ČSSD a loni za SPD, v nynější prezidentské volbě je však prakticky bez šancí.

Další kandidáti osobní zkušenost s volbami na nejvyšší úrovni nemají. Někteří z nich se opírají o členy týmu, kteří již prezidentskou volbu absolvovali, ať už v Česku, nebo na Slovensku.

 

Slovenské opory u Pavla

Jeden z favoritů prezidentské volby, bývalý generál Petr Pavel, najal do svého týmu slovenské experty Michala Repu a Martina Burgra, kteří pomáhali s úspěšnými kampaněmi prezidentce Zuzaně Čaputové i bratislavskému primátorovi Matúši Vallovi. Podíleli se také na neúspěšné kampani koalice Progresívne Slovensko a Spolu, která v posledních parlamentních volbách na Slovensku skončila těsně pod sedmiprocentní hranicí (6,96 procenta), nutnou pro získání mandátů.

Kampaně Matúše Valla i Zuzany Čaputové byly v základních obrysech podobné současné kampani Petra Pavla. V obou případech se jednalo o výrazné tváře stojící mimo politické dění, které se chtěly ucházet o významnou politickou funkci.

Matúš Vallo, povoláním architekt, chtěl proměnit tvář i chod Bratislavy. Aby se o to mohl pokusit, sestavil kandidátku Team Vallo a kandidoval na primátora Bratislavy. Primátoři velkých měst jsou, na rozdíl od Česka, voleni přímo. Vallo v listopadu 2018 získal více než 36 procent hlasů a volby vyhrál. Letos vítězství suverénně obhájil.

Zuzana Čaputová byla advokátka a občanská aktivistka, jež vešla do povědomí širší veřejnosti úspěšným bojem za zastavení skládky ve městě Pezinok. A také velkou podpisovou akcí za zrušení podezřelých amnestií z éry Vladimíra Mečiara. Stala se místopředsedkyní mimoparlamentní strany Progresívne Slovensko a kandidovala za ni v roce 2019 na prezidentku. A i ona volby vyhrála.

V obou případech radil s komunikací mladý absolvent politologie z brněnské Masarykovy univerzity, rodilý Prešovan Martin Burgr. V kampani Zuzany Čaputové komunikaci dokonce vedl a následně působil i ve sboru poradců prezidentky. Výpověď podal ke konci letošního ledna proto, aby se mohl přidat do týmu Petra Pavla, kam přináší zejména znalost využití sociálních sítí v politické komunikaci.

Ještě významnější roli hraje v týmu generála Pavla Michal Repa, který má na starost strategii kampaně. Tento muž, který veřejně nevystupuje, také pracoval pro Matúše Valla i Zuzanu Čaputovou a podílel se na jejich volebních úspěších. Spolupracoval také s agenturou Shaviv Strategy and Campaigns a v rámci této kooperace se podílel na řadě volebních kampaní po celé Evropě. Aron Shaviv, zakladatel zmíněné agentury, byl před lety obviněn úřady státu Černá Hora, že v zemi podporoval proruský puč, tamní úřady na něj dokonce vydaly mezinárodní zatykač. Interpol však tento zatykač po čase zrušil s tím, že byl neoprávněný a politicky motivovaný.

S Michalem Repou začal tým generála Pavla spolupracovat před více než rokem, ještě v době, kdy stál Petr Pavel v čele iniciativy Spolu silnější. V té se angažoval i bývalý diplomat Petr Kolář, někdejší velvyslanec ve Švédsku, Irsku, USA i Rusku. Ten dnes součástí oficiálního volebního týmu není, ale má k němu stále blízko.

Politickou zkušenost má v týmu také hlavní koordinátorka spolupracovníků a výjezdů Linda Jozwiak-Kopecká, která byla v letech 2014 až 2019 vedoucí kanceláře europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD).

Volební tým Petra Pavla čítá přes dvacet lidí. V jeho čele stojí Pavla Nýdrle, zkušená marketingová expertka, kterou Petru Pavlovi přihrál zlomený stěžeň. Manželé Nýdrlovi totiž prodali své firmy a vypravili se i s dětmi na plavbu kolem světa, která měla trvat dva roky. Po devíti měsících se jim ovšem v Karibiku na lodi zlomil stěžeň a bez toho pokračovat dál nelze. V té době také vypukla válka na Ukrajině, přemýšleli, co dál, a manžel navrhl, aby šla Pavla Nýdrle pomoci generálu Pavlovi ve volbách. Jí se ta myšlenka zalíbila. Prý to byla snadná volba. „Vidím i ostatní demokratické kandidáty. Ale příběh generála Pavla je pro mě jediný prezidentský. Nevidím nikoho jiného, kdo by měl ty zkušenosti, prošel tak českou historií a se všemi svými stinnými i dobrými stránkami byl lepším kandidátem,“ říká Pavla Nýdrle, která vedla řadu reklamních a marketingových kampaní, ale v politické verzi má premiéru.

Fundraising a finanční řízení kampaně má na starost Tomáš Richter, majitel hotelů v Mariánských Lázních, který stál do počátku letošního roku v čele Nadačního fondu pro nezávislou žurnalistiku. Vedle oficiálních členů týmu má Petr Pavel i tým expertů pro řešení krizí a také sbor podporovatelů, kteří jej například doprovázeli při zářijovém vyhlášení kandidatury u pražské Písecké brány. Tam patří například ekonomové Zdeněk Tůma a David Marek, herci Petr Čtvrtníček a Daniela Kolářová nebo režisér Václav Marhoul.

 

Změny u Babiše

O marketingovém týmu Andreje Babiše se vyprávějí bezmála legendy. Dlouhou dobu byl ze strany politických soupeřů považován za skoro nepřekonatelný, což souviselo s úspěchy hnutí ANO v řadě volebních kampaní od roku 2013.

Soupeřům také trvalo relativně dlouho, než pochopili, že pokud mají být Babišovi a jeho týmu opravdovými soupeři, budou i oni muset vsadit na zkušené profesionály z oblasti reklamy a marketingu. V letošní prezidentské kampani to ti nejvážnější rivalové, zdá se, pochopili.

Klíčovými postavami rozjezdu Babišova volebního tažení byli Alexander Braun a Petr Topinka. Alexander Braun pracuje pro americkou konzultační společnost SKDK, která se v oblasti politiky specializuje na spolupráci s Demokratickou stranou. Podílela se i na úspěšných prezidentských kampaních Baracka Obamy a Joea Bidena. Braun vede v SKDK oddělení výzkumu a právě v analýzách voličských zájmů a nálad je jeho nejsilnější stránka. Za svou práci obdržel i několik oborových ocenění. Na české scéně před lety spolupracoval na kampani ČSSD za dob Jiřího Paroubka, později pracoval právě pro Babiše.

Petr Topinka působil dvacet let ve velké reklamní agentuře Mark BBDO, více než deset let ji vedl. „Dostal jsem nabídku od pana Babiše, abych vystavěl značku hnutí ANO. Což byl dost velký hec, protože jsem nikdy předtím politickou komunikaci nedělal,“ popisoval před lety začátky své spolupráce s Babišem a jeho hnutím. U této práce zůstal i pro další politická období. Stál tak za podobou kampaní pro sněmovní volby v letech 2017 i 2021 i řady dalších na jiných úrovních.

„Alexandr Braun se na kampani nijak nepodílí, s Petrem Topinkou probíhají občasné konzultace,“ odpověděl mluvčí hnutí ANO na dotaz, nakolik jsou oba muži angažováni i v prezidentské kampani Andreje Babiše.

Braun i Topinka pro Babiše vždy pracovali spíše v ústraní. Viditelnými tvářemi marketingového týmu ANO tak bývali jiní, už zmíněný Marek Prchal, Lucie Kubovičová nebo Marek Hanč. Poslední dva už však oficiální součástí týmu nejsou, Lucie Kubovičová odešla před třemi lety na rodičovskou, Marek Hanč opustil tým na začátku letošního roku. Deník N v září napsal, že tajná služba BIS údajně informovala Andreje Babiše o tom, že Hanč vynáší citlivé informace k prezidentovu poradci Martinu Nejedlému. Nejedlý na to listu řekl, že se stýkají pouze v osobní přátelské rovině a politiku spolu neřešili. „Rozhodně mohu říct, že Marek je sympatický člověk, společně trávený čas je součástí mého osobního života,“ uvedl Martin Nejedlý.

Klíčovou roli v Babišově volebním týmu nyní hrají dvě ženy, Michaela Pobořilová a Tünde Bartha. Pobořilová spolupracovala s Babišem jako externí právnička v době, kdy vedl vládu. Podílela se například na výběru klíčových lidí na významné posty ve státním aparátu. Nyní je oficiální volební zmocněnkyní Andreje Babiše a jako taková komunikuje s ministerstvem vnitra ohledně úředních náležitostí Babišovy kandidatury.

Tünde Bartha doprovázela Andreje Babiše jako ředitelka kabinetu už na ministerstvu financí a následně v letech 2018 až 2021 řídila chod Úřadu vlády. Dnes je hlavní manažerkou volebního štábu pro prezidentskou volbu. Těsně po boku Andreje Babiše se vyskytuje také mluvčí Vladimír Vořechovský. Právě tyto dva by si Babiš chtěl vzít s sebou na Hrad, pokud by uspěl. Alespoň to říkal v nedávném rozhovoru pro své vlastní Rádio Impuls.

 

Od Horáčka k Nerudové

Na zkušenost z minulých kampaní pro jiné kandidáty či politické subjekty vsadila i Danuše Nerudová. V čele jejího volebního týmu stojí Jan Králík. Ten se v malé míře zapojil už do kampaně Karla Schwarzenberga, když nabídl svou pomoc do druhého kola volby, v němž nakonec populární „kníže“ podlehl Miloši Zemanovi. O pět let později už Jan Králík vedl volební tým Michala Horáčka, který skončil na čtvrtém místě se ziskem 9,18 procenta hlasů. Tento výsledek byl pro kandidáta i jeho tým zklamáním, předvolební průzkumy totiž dávaly naději na lepší zisk. „Při zpětném pohledu si člověk lépe uvědomí chyby, byť jsme o některých věděli už v průběhu kampaně,“ komentuje dnes Jan Králík tehdejší kampaň.

Jan Králík říká, že původně už do další prezidentské volby jít nechtěl, i když tehdejší angažmá považuje za dobrou profesní a životní zkušenost. S Danuší Nerudovou je propojila společná známá, původně se měli sejít jen s tím, že se seznámí a nezávazně si popovídají. Při setkání se projevily vzájemné sympatie a nakonec se domluvili na spolupráci.

Zkušenosti z minulé kampaně se hodí, začíná to už u logistiky sběru podpisů pod kandidaturu. „Nesmí se podcenit doba potřebná na sběr ani počet sběrných míst a dobrovolníků,“ říká Jan Králík. Stejně tak je třeba si na konci nechat časový prostor pro prověřování podpisů, aby se nestalo, že bude kandidát vyřazen při kontrole na ministerstvu vnitra. Užitečná je samozřejmě také zkušenost s fázováním kampaně, načasováním jednotlivých klíčových momentů i s průběhem kandidátských debat. Jan Králík považuje vyhlídky „své“ kandidátky za velmi nadějné. Z lidí, kteří se o ní něco bližšího dozvědí, jich je hodně ochotno Danuši Nerudovou volit. „Daří se nám dobře proměňovat známost ve volbu,“ říká Jan Králík.

Na předchozí volební angažmá může navázat i stratég kampaně Tomáš Mrkvička, který pomáhal Pirátské straně před volbami do Evropského parlamentu. Ten mimo jiné pracuje s průzkumy – veřejně dostupnými i těmi, které vznikají pro volební tým –, segmentuje jednotlivé voličské skupiny a hledá vhodná témata k jejich oslovování v souladu s celkovým profilem kandidátky.

Oficiální tým Danuše Nerudové představený na jejím webu zahrnuje osmnáct lidí. Mimo to spolupracuje i s dalšími, například s uznávanou odbornicí na marketingovou komunikaci Terezou Svěrákovou.

 

Podruhé s Fischerem

Také tým Pavla Fischera má v čele volební manažerku, která už prezidentskou kampaní prošla. Spisovatelka Alena Wagner Ježková je spolužačkou Pavla Fischera ze studií na vysoké škole. Když před pěti lety slyšela, že vyhlásil svou kandidaturu, nabídla mu pomoc s kampaní a stala se pak jeho tiskovou mluvčí. V nynějších volbách už celou kampaň vede.

Říká, že nyní je situace jiná než před pěti lety. Tehdy se veřejnosti představoval kandidát, jenž byl mimo úzký diplomatický a politický okruh prakticky neznámý, nyní jde o kampaň vyzrálého politika s jasnými názory a postoji. „Máme suverénního politického kandidáta,“ naráží Alena Wagner Ježková na fakt, že další dva Fischerovi soupeři, které také podpořila vládní koalice Spolu, přímou politickou zkušenost nemají.

Poukazuje také na to, že „její“ kandidát má dobře promyšlené prezidentské priority, za kterými stojí konkrétní kroky. Ilustruje to na příkladu Fischerova plánu, že by se měl prezidentský úřad přesunout mimo Pražský hrad. „Má to svou logiku, copak se dá skutečně dobře pracovat v místě, které je nejnavštěvovanější památkou a kudy za rok projdou miliony lidí? V prostorách Hradu mají zůstat reprezentativní akce. Úřad samotný by stálo za to přenést do některého z malostranských paláců patřících státu. Tak by byl blíže vládě i parlamentu, byl by civilnější a snáze přístupný občanům, pro které tu přece je,“ popisuje důvody Pavla Fischera šéfka jeho kampaně.

Tým Pavla Fischera má zatím užší podobu, je v něm šest sedm expertů. S dalšími odborníky spolupracuje na externí bázi. „Každý, kdo je součástí týmu, to dělá s velkým osobním nasazením, všichni mu fandíme,“ popisuje Alena Wagner Ježková s tím, že externisté naopak dodávají ten chladný analytický pohled.

Podobně jako před pěti lety se bude moci Pavel Fischer opřít o podporu církevních kruhů. Mnoha katolíkům je ze všech kandidátů názorově i postojově nejbližší, proto se bude nejspíše moci spolehnout jak na jejich hlasy, tak i další podporu.

Konkrétní podobu kampaně senátora Fischera bude ovlivňovat také množství peněz, které se podaří sehnat. Podle manažerky mají připravený strom různých řešení a jednotlivé větve budou zapojovat dle finančních možností. Ty jsou zatím ze čtveřice hlavních kandidátů nejnižší. Fischerův tým proto hodlá naplno využívat příležitostí, které nabízejí veřejné debaty prezidentských kandidátů či diskuse v médiích.

 

Odkud vzít peníze

Finanční zázemí jednotlivých kandidátů se liší už z principu. Dva „straničtí“ kandidáti, Andrej Babiš a Jaroslav Bašta, mohou postavit svou kampaň na prostředcích od svých politických subjektů. Další dva, Karel Janeček a Tomáš Březina, by si mohli dovolit – pokud splní podmínku o počtu platných nominujících podpisů – zaplatit celou kampaň ze svého. Oba vydělali ve svém podnikání takové prostředky, že by pro ně neměl být problém investovat maximální povolenou částku ze svého. Tak, jak to minule udělal textař a podnikatel Michal Horáček. Transparentním účtem Karla Janečka tak od začátku kampaně do 8. listopadu proteklo zhruba pětadvacet milionů, u Tomáše Březiny to bylo asi devět milionů.

Všichni ostatní budou závislí na tom, jaké prostředky se jim podaří shromáždit od podporovatelů.

Limit výdajů na kampaň je pro první kolo volby čtyřicet milionů. Ti, kteří postoupí do kola druhého, smějí utratit ještě dalších deset milionů korun. Všichni kandidáti mají povinnost si zřídit transparentní účty, jako poslední z relevantních kandidátů to udělal začátkem listopadu Andrej Babiš. Veškeré výdaje by měly být placeny právě z těchto transparentních účtů, na což by měl dohlédnout Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH).

 

Obvyklí podezřelí

Mezi přispěvateli Petra Pavla hrají prim „obvyklí podezřelí“, tedy podnikatelé, kteří pravidelně a dlouhodobě investují značné částky do dobročinných projektů podporujících občanskou společnost. Netají se svými politickými názory ani tím, že jim není zrovna blízká osoba současného prezidenta, ani tím, že si Andreje Babiše nepředstavují jako ideálního Zemanova nástupce.

V období od otevření transparentního účtu do uzávěrky volebních přihlášek získal Petr Pavel zhruba 31 milionů korun. Vůbec největšími dárci byli v tomto období podnikatelé Dušan Šenkypl a Jan Barta ze skupiny Pale Fire Capital. Každý z nich přispěl dvěma a půl milionu korun. David Holý, třetí společník ve firmě, přidal další milion.

„Petra Pavla vnímám jako kandidáta, který má největší šanci porazit Andreje Babiše. Jeho výhodou je, že má voliče napříč celým elektorátem a má potenciál stát se prezidentem, který bude spojovat. To u nikoho dalšího v podobné míře nevidím,“ říká Dušan Šenkypl, jenž byl i mezi podporovateli, kteří byli přímo u vyhlášení kandidatury Petra Pavla. „Jsem přesvědčen o jeho atlantickém ukotvení i o tom, že má velký respekt v zahraničí. A v neposlední řadě vnímám jeho systematický a strukturovaný přístup k řešení jednotlivých témat. Ze své role by mohl ovlivňovat vládu, aby v klíčových tématech podložila svá rozhodnutí analýzami a strategiemi, což se zatím příliš nedělo. V tom nás může výrazně posunout,“ vysvětluje podnikatel, který spolu s kolegy sponzoroval také koalice Spolu a PirStan před loňskými volbami.

Dva a půl milionu na kampaň věnoval od července do začátku listopadu také Martin Vohánka, zakladatel společnosti Eurowag. Po dvou milionech dali Libor Winkler z RSJ, Michal Šlemr ze společnosti R2G a Martin Hájek z Livesportu. Částkou 1,5 milionu přispěl ve stejném období Václav Muchna z Y Soft (menší částku dal i Danuši Nerudové) a rovným milionem Ondřej Fryc z Reflex Capital.

Zajímavostí může být dar od javořické pily, kde je mezi podílníky i bývalý politický marketér a dnes spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. Společnost Javořice, a. s., dala pět set tisíc Pavlovi i Nerudové.

Podle fundraisera Tomáše Richtera má kampaň generála Pavla nastavená jasná pravidla pro příjem darů. Maximálně tři miliony od jednoho dárce a žádné dary od podnikatelů, kteří dělají velký byznys se státem nebo osob spojených s divokou privatizací, tunelováním a jinými nekalými praktikami. V současné době se nejvíce zaměřuje na získávání dárců střední kategorie, kteří věnují dary v řádech desítek tisíc korun. „Opíráme se už o 85 individuálních nebo firemních dárců s darem padesát tisíc a více,“ popisuje Tomáš Richter.

Chystá si také přísliby od sponzorů, kteří by mohli nastoupit v případě postupu do druhého kola. Deset milionů samozřejmě nelze sehnat přes noc, a proto je třeba mít je předem v záloze.

 

Ženy, Brno a syn

Zatímco v případě Petra Pavla jsou všichni největší dárci muži, mezi významnými sponzory Danuše Nerudové je patrný výrazný výskyt žen. A nadprůměrné zastoupení mají i dárci z Brna, kde bývalá rektorka Mendelovy univerzity žije.

Obojí se projevilo hned na začátku shánění peněz na kampaň. Ještě během června podpořila Danuši Nerudovou milionem korun manažerka a investorka Diana Rádl Rogerová, po půl milionu dali brněnští podnikatelé Jiří Hlavenka a Petr Borkovec. Tyto peníze jsou vidět na původním transparentním účtu u Fio banky, od července má Danuše Nerudová nový u České spořitelny.

„Líbí se mi, že je ekonomka a je pragmatická. Znám ji osobně ze školy, vím, že se umí chovat normálně a používat selský rozum. Zároveň to hodně chce, což možná nemusí být ta nejhezčí vlastnost, ale je naprosto nezbytná proto, aby vůbec měla šanci,“ popisuje své důvody Petr Borkovec ze skupiny Partners, který chodil o ročník výše na Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy univerzity, na škole pak dál oba působili jako doktorandi i jako vyučující. „Na začátku jsem říkal, že pokud bude mít skutečně šanci na úspěch, možná ji podpořím ještě znovu. Teď vidím, že šanci má,“ říká Petr Borkovec a zvažuje, že jí pošle stejnou sumu ještě jednou.

Ještě markantnější než brněnská stopa je popularita Danuše Nerudové mezi ženami dárkyněmi. A to jak těmi drobnými, tak také mezi podnikatelkami a manažerkami. Půl milionu poslala například zakladatelka Sika Jaroslava Valová (její syn poslal 300 000 generálu Pavlovi) nebo podnikatelka Martina Jechová, k níž přidal půl milionu i manžel Petr. Statisícové a vyšší částky poslaly například bývalé ministryně Petra Buzková a Dana Bérová, spolumajitelka skláren Moser Kateřina Zapletalová nebo ředitelka CZC.cz Jitka Dvořáková. Ta říká, že je za poslední roky už unavená z toho, že stále chodí volit „proti“.

Danuše Nerudová je pro Jitku Dvořákovou kandidátkou, kterou by za prezidentku opravdu chtěla, a to nejen kvůli její slušnosti, vzdělání a mládí. „Je mi blízká i tím, že je dobrý ekonom, a proto chápe, že budoucnost země je ve vzdělání mladých lidí. A také to, že pokud nedokážeme dnešní těžkou situací projít, aniž bychom žádali kompenzace a podpory za všechno a pro všechny, necháme tu svým dětem ,spálenou‘ zemi,“ zdůrazňuje Jitka Dvořáková. Sama je celý život zvyklá pohybovat se v mužských pracovních kolektivech a nečiní jí to žádný problém. „Ze zkušenosti ovšem také vím, že ženy jsou komunikativnější, umějí lépe naslouchat a sjednocovat kolektiv nebo společnost,“ říká ředitelka Dvořáková a je přesvědčena, že „její“ kandidátka právě tyto schopnosti v dosavadní kariéře osvědčila.

Velkými dary ve výši dvou milionů korun přispěli na kampaň Danuše Nerudové podnikatel Pavel Faiereisl, majitel firmy Fany Gastroservis, nebo společnost Inexad, patřící Pavlu Čmelíkovi, muži, jenž stojí za hračkářstvím Hamleys. Milion korun poslal Zdeněk Rýzner, zakladatel společnosti Hranipex.

Lehce pikantní nádech může mít půlmilionový dar od developera Jana Řežába. Ten má totiž v některých svých projektech – například na pražské Císařce – jako finančního partnera holding Hartenberg, který primárně investuje soukromé peníze Andreje Babiše.

Předvolební příjmy Danuše Nerudové i se zmíněnými velkými dary činily zhruba polovinu toho, co dokázal vybrat tým generála Pavla. Pak s nimi ovšem významně pohnula jedna radostná rodinná událost. V pondělí 7. listopadu pozdě večer přistál na kontě Danuše Nerudové zatím vůbec největší jednorázový dar, pět milionů korun. Poslal je Martin Moravec, zakladatel sítě drogerií Teta a k daru napsal: „Večer jsem dostal syna. Zaslouží si vlast s budoucností, kde prezident bude demokrat.“ A dodal, že „po dvaceti letech zmaru je tu naděje, co slušnost spojuje“. Kampaň Danuše Nerudové byla ale i tak finančně stále v závěsu za kampaní Petra Pavla, nicméně zůstatek na transparentním účtu poskočil po „vkladu do synovy budoucnosti“ o pořádný kus vzhůru.

 

Mladý štědrý muž

O sumách, se kterými pracuje kampaň výše zmíněných konkurentů, se zatím může týmu Pavla Fischera jen zdát. Celkové příjmy na jeho transparentním účtu dosáhly ke dni uzávěrky volebních přihlášek (8. listopadu) zhruba 1,2 milionu korun. Nejčastější výše významnějších darů pro Pavla Fischera bývá mezi pěti až dvaceti tisíci. Ale i na transparentním účtu Fischerovy kampaně se najdou stotisícové a vyšší sumy. Dvě stě tisíc poslal někdejší majitel jihočeského Rádia Faktor a nynější Fischerův kolega ze Senátu Ladislav Faktor, který působil také několik let jako klávesák ve skupině Pražský výběr. Hrál mimo jiné na legendárním koncertu Adieu C.A. u příležitosti odchodu posledního sovětského okupačního vojáka.

Po sto tisících věnovali na kampaň advokát Ondřej Horázný a podnikatel Milan Flutka. Největší dar v první fázi kampaně však dostal Pavel Fischer od ani ne dvacetiletého studenta Maximiliána Matolína. „Známe se roky, Max je student na vysoké škole. Naši předci se znají přes paní hraběnku Dohalskou s celou rodinou snad už sto let. Je možné, že od něj přijdou ještě další prostředky,“ uvedl k daru senátor Pavel Fischer.

 

Kandiduješ, zaplať

Andrej Babiš prohlásil, že jeho kampaň celou zaplatí hnutí ANO a že žádné sponzory nechce. Pokud by mu nějaké dary na transparentní účet přišly, nemůže jim zabránit, ale podle mluvčího Vladimíra Vořechovského je případně vrátí.

Babišovo ANO si prezidentskou kampaň svého lídra může dovolit, každé čtvrtletí dostane od státu zákonem stanovený příspěvek na činnost přesahující třicet milionů, na počátku listopadu měla strana na transparentním účtu zůstatek přesahující 150 milionů korun. Přijímá i peníze od sponzorů, mezi ty zajímavé patří například podnikatel a majitel společnosti D+D Real a hokejového klubu Dynamo Pardubice Petr Dědek či dlouholetý majitel firmy Preciosa a fotbalového Slovanu Liberec Ludvík Karl. Mezi dárci se najde i fotbalista a bývalý reprezentant Josef Hušbauer, jehož starší bratr Jan se angažuje v hnutí ANO na Praze 4.

Druhým největším zdrojem financí po státních příspěvcích jsou samotní politici ANO. Kdo někam kandiduje nebo zastává nějakou funkci, platí.

Například lékař Bořek Semrád, který za ANO kandidoval v Brně do Senátu a ve finále prohrál s hercem Tomášem Töpferem, poslal za sebe a přes rodinné firmy půl milionu. Patrik Nacher, který vedl kandidátku na pražský magistrát, zaplatil hnutí čtyři sta tisíc, předseda pražské organizace ANO, který byl dvojkou na stejné kandidátce, poslal dohromady milion. Platí i poslanci, zastupitelé a další. Olomoucký primátor Miroslav Žbánek poslal přes tři sta tisíc. Tři sta tisíc zaplatil také někdejší brněnský senátor Petr Vokřál, který letos neúspěšně kandidoval do Senátu.

Hnutí ANO má vnitřní předpis, který stanoví, kolik činí příspěvky u různých politických funkcí. Pro eurokomisaře je to 149 500 korun, pro poslance Evropského parlamentu je to 99 500 Kč, pro člena vlády nebo poslance 49 500 korun, starostu malého města 9 500 Kč a podobně. Příspěvky se dále upravují podle toho, jaký plat příslušný činovník bere, například za další funkce.

Dobře je to vidět na příspěvcích nejznámějších tváří hnutí. Andrej Babiš jako řadový poslanec zaplatil 49 400 Kč. Jaroslav Faltýnek, který je i místopředsedou zemědělského výboru, platil 54 400 Kč. Karel Havlíček, který je místopředsedou sněmovny, poslal tři částky: 49 400 korun za poslance, 64 400 korun příplatek za vysokou sněmovní funkci a 100 000 korun (ta třetí suma byla zjevně navíc a dobrovolně).

Pro prezidenta žádný sazebník není, na toho se v předpisech hnutí nemyslelo. Andrej Babiš by neplatil nic, protože řekl, že by po zvolení ze strany vystoupil.

V každém případě je v hnutí ANO jasné, že kdo chce funkci, ten si musí připlatit.

A teď přispěje i na prezidentskou kampaň otce zakladatele…

 

•••

Prezidentská volba proběhne 13. a 14. ledna a 27. a 28. ledna 2023. V prvním kole mohou volit všichni narození 14. 1. 2005 a starší, ve druhém kole narození 28. 1. 2005 a starší. Zařadit se mezi kandidáty už není možné.

V příštích volbách bude moci kandidovat každý způsobilý občan starší čtyřiceti let. Pokud volby proběhnou v řádném termínu roku 2028, bude kandidatura otevřená pro lidi narozené počátkem ledna 1988 a starší.