Logo

Trnitá cesta k pramenům Amazonky

Post Image

Trnitá cesta k pramenům Amazonky

Play icon
17 minut

Geograf a hydrolog Bohumír Janský v roce 2000 vyměřil, kde začíná tok největší světové řeky. Proč přesto vědec, jenž letos oslaví sedmdesát let, nefiguruje ve světových encyklopediích jako objevitel pramene Amazonky?

Připomíná to příběhy z přelomu 19. a 20. století, kdy se cestovatelé předháněli, kdo jako první stane na tom či onom legendárním místě planety.

Český hydrolog Bohumír Janský vyměřil v červenci 2000 v peruánských Andách pramen Amazonky. Když se se svým týmem s výsledky vracel z hor do civilizace, uviděl přistávat dva vrtulníky: potkali americkou expedici slavného časopisu National Geographic, která se pokoušela o něco podobného. Její šéf Andrew Pietowski, Polák žijící v New Yorku, z jejich přítomnosti pochopitelně nebyl šťastný a postěžoval si, že výpravu chystal dva roky a měl na ni dva miliony dolarů.

„Já mu na to odpověděl, že jsem naši expedici připravoval deset let a měl jsem na ni pouhých 300 tisíc českých korun,“ směje se Janský. „Byli překvapeni, že i s takovým rozpočtem jsme měli to nejmodernější vybavení včetně GPS.“

Objevy bez štemplu

Přesto jméno Bohumíra Janského coby objevitele pramene Amazonky nakonec figuruje málokde. Američané po svém návratu vyhlásili v National Geographic, že s konečnou platností našli její pramen, a o Češích se ani slovem nezmínili. Ale ani oni, přes velkou publicitu tehdejšího oznámení, nejsou těmi, které by lidstvo považovalo za nezpochybnitelné objevitele prvotního zdroje největší a také nejdelší řeky této planety.

Ve světě totiž neexistuje „patentní úřad“, který by objevitelům jejich výkony s celosvětovou platností potvrzoval anebo mezi nimi rozsuzoval spory. Dříve takovým neformálním, ale uznávaným „razítkem“ disponovala Královská geografická společnost v Londýně. Dnes je oním pomyslným patentním úřadem Wikipedie, jenže na ní profil o Bohumíru Janském dlouho existoval pouze v češtině. Na stránce o pramenu Amazonky se jeho expedici, která dostala název Hatun Mayu (kečuánsky Velká řeka), věnovali jedním odstavcem. Profesor, který je zábavný a pohotový vypravěč, uznává, že sebeprezentace je jeho slabá stránka. „Však mi moje manželka za to, že nejsem na anglické Wikipedii, dlouhá léta nadávala, napravil jsem to až před pár měsíci,“ říká s úsměvem vědec, jenž letos v červenci oslaví sedmdesátiny.

Podpořte Reportér sdílením článku