Bude v obcích vládnout rada starších?

Názory

Pohled na kandidátky pro podzimní komunální volby neukazuje, že by v nich kandidovali starci. Vysloveně staré jsou ovšem kandidátky KSČM, která do voleb vysílá nejstaršího kandidáta v úctyhodném věku 96 let a průměrný věk jejich kandidátů je také jasně nejvyšší – přes 67 let. Pozoruhodná je i Praha: region s nejnižším průměrným věkem obyvatel něco přes 41 let má v průměru nejstarší, téměř padesátileté kandidáty.

Tweet uživatele @Posledniskaut a následně i související článek na Seznam Zprávy narážel na poměrně pokročilý věk kandidátů KSČM do zastupitelstva Prahy 6, z nichž řada již dávno oslavila osmdesáté narozeniny. Přivedlo mě to k myšlence na analýzu věku kandidátů do komunálních voleb a toho, jak jsou či nejsou věkově vzdáleni svému voličstvu.

 

Připomeňme, že toto téma se objevuje v době, kdy Miloši Zemanovi jeho vysoký věk (a podle všeho i důsledky dlouhodobé životosprávy) fyzicky téměř neumožňují výkon jeho funkce a téměř osmdesátiletému americkému prezidentovi Joe Bidenovi musí jeho lidé psát do poznámek, kdy si má sednout či vstát. Oba případy sice pocházejí z vyšších politických pater, než jsou obecní zastupitelstva, nicméně komunální volby mohou mít v mnoha ohledech bezprostřednější dopad na naše každodenní životy.

 

Pokud je pravda, že na volebních listinách se to hemží stařešiny, přináší to několik praktických problémů. Za největší považuji, že ve chvíli, kdy je potřeba přijímat strategická rozhodnutí dlouhodobějšího charakteru, tito lidé v podstatě určují podobu našeho světa či alespoň bezprostředního okolí, kde oni už nebudou – jakkoliv morbidně a necitlivě to může znít.

 

Průměr versus průměr

Seznam všech kandidátů v jednotlivých obvodech spolu s jejich věkem lze najít na volby.cz. Komu se jejich věk nechce opisovat ručně, může si je stáhnout pomocí skriptu, který jsem za tím účelem napsal. Podrobné výsledky si potom můžete projít v Tableau dashboardu, který jsem na těchto datech připravil.

 

Průměrný věk kandidáta do obecního zastupitelstva (k letošnímu září) je 47,5 roku. Lidé ve věku 50 let a nižším tvoří přes 60 procent kandidátek a těch ve věku přes 70 či dokonce 80 let je na nich jen pět, respektive asi jedno procento. Což představu obcí řízených ctihodnými kmety spíš vyvrací a dělá tak z výše zmíněného případu KSČM spíše výjimku. V porovnání s věkovým profilem obyvatel ČR (nad 18 let), kde je podíl lidí pod 50 „jen“ 53 procenta a lidí přes 70 či 80 let naopak 17 respektive 5 procent se dokonce zdá, že starší lidé jsou z hlediska struktury kandidátek dokonce podrepezentováni.

 

Při bližším pohledu ale narazíte na pár zajímavostí. Zejména pokud dáte data do vztahu s průměrným věkem obyvatel na daném území. Tak například Praha, coby „kraj“ s nejnižším průměrným věkem něco přes 41 let, má v průměru nejstarší kandidáty, kterým je téměř 50.

 

Jen na okraj: obecně dává smysl, aby byl průměrný věk kandidátů vyšší než průměrný věk obyvatel. Zatímco do průměru obyvatel se započítává věk „všech“, tedy i dětí, které průměr snižují, kandidovat lze až od osmnácti let. V Praze je tedy věkový rozdíl mezi průměrným kandidátem a průměrným voličem zhruba devět let. Naopak v Kraji Vysočina jsou to pouhé tři roky.

 

Pokud přejdeme na nižší územní úroveň a seřadíme jednotlivé celky podle rozdílu mezi průměrný věkem kandidátů a průměrným věkem obyvatel, dostáváme podobný obrázek. Přední příčky s největším věkovým rozdílem obsazují všechny tři části Prahy (tedy Praha, Praha východ a Praha západ), kde rozdíl atakuje devět let. Na opačném konci – tedy mezi územními celky, kde je věk kandidátů nejbližší průměrnému věku – figuruje Hodonín, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov, Uherské Hradiště, Zlín, Kroměříž a Přerov s rozdílem menším než tři roky.

 

Půjdeme-li na úroveň jednotlivých obcí, začne se věkový rozdíl mezi průměrným kandidátem a průměrným obyvatelem dané obce více lišit. Je to dáno mimo jiné tím, že kandidátku často tvoří jen několik málo osob a tím pádem věk každého jednoho z nich s průměrem „kandidáta“ více zahýbe.

 

Obce jako Sedloňov, Pětikozly, Jeneč nebo Strachoňovice, kde kandidují lidé v průměru o dvacet a více let starší než jejich obyvatelé, tedy můžeme brát spíše jako kuriozitu. Stejně tak Radkovu Lhotu nebo Nelepeč-Žerůvku, kde jsou naopak kandidáti o 25 respektive 19 let mladší než obyvatel průměrného věku.

 

Pokud se ale na situaci v obcích podíváme trochu systematičtěji, snadno zjistíme, že nejčastějším případem je situace, kdy jsou kandidáti do zastupitelstva zhruba o čtyři roky starší než obyvatelstvo. Pokud vás zajímá stav konkrétně ve vaší obci, můžete se na něj podívat rovněž v mém dashboardu.

 

Politická příslušnost

Druhý způsob, jak se na data o věku kandidátů do zastupitelstev podívat, je skrze jejich politickou příslušnost či pozici na kandidátce v dané obci. Vysílají jednotlivé strany do bojů o správu věcí veřejných podobně kandidáty podobného věku? A jsou přední místa na kandidátkách rezervována spíše pro starší či mladší kandidáty? Odpověď na první otázku je jednoznačná: nikoliv.

 

Prakticky všem věkovým statistikám jasně vévodí KSČM, která do voleb vysílá i kandidáta v úctyhodném věku 96 let. Průměrný věk je také jasně nejvyšší: přes 67 let. Pokud bychom kandidáty KSČM seřadili od nejmladšího k nejstaršímu a podívali se na toho prostředního (a našli tak median), zjistili bychom, že je dokonce ještě o tři roky starší. Pokud bychom se z této řady zaměřili na první čtvrtinu „mladíků“, tak tomu nejstaršímu z nich je pořád ještě 63 let, což je o 18 let více než u následující ČSSD.

 

Třetí místo v tomto žebříčku obsadila KDU-ČSL. Z dalších stran, v současnosti zastoupených v parlamentu, se v horní polovině (tedy mezi těmi „staršími“) pohybují i čtvrtá SPD, páté ANO a šestá ODS. Naopak spíše mladší kandidáty nabízí STAN a TOP 09. Jednoznačně nejmladší strana v celém žebříčku, kterou jsou Piráti, má věkový průměr kandidátů necelých 39 let.

 

Poměrně racionálním argumentem proti právě popsaným číslům může být to, že jde o průměry za všechny pozice na kandidátce, přičemž reálnou šanci na zvolení mají pouze ti na čelních místech. Faktem ale zůstává, že i pokud se podíváme jen na kandidáty, kteří mají pořadové číslo deset a nižší (tabulka dole), situace se příliš nezmění. O něco sice omládnou, ale s celkovým žebříčkem stran to příliš nepohne.

 

Pozice na kandidátce

Zatímco mezi kandidáty jednotlivých stran jsou dobře patrné věkové rozdíly, z hlediska jejich nasazování na jednotlivé pozice kandidátních listin nehraje věk prakticky žádnou roli. Průměrný lídr kandidátky je ve věku necelých 48 let, zhruba do desátého místa nastává mírný propad (tato místa jsou obsazována spíše mladšími kandidáty), naopak dále od lídra přicházejí na řadu starší kandidáti.

 

Nejde ale o zásadní rozdíly. Pokud pominu úplný konec a tedy například kandidáty na padesátých a vyšších místech (jichž obecně na kandidátkách není moc a opět tedy průměr silně zkreslí každý jednotlivý kandidát), lze konstatovat, že na pozicích od patnáctého místa dále již prakticky nejsou v průměrném věku velké rozdíly – napříč pozicemi se pohybuje kolem padesáti let.

 

Můžeme tedy souhrnně konstatovat, že se určitě nedá čekat žádná invaze starců do obecních zastupitelstev. Alespoň v kontextu toho, jaký elektorát budou zastupovat. Na druhou stranu je fakt, že existují určité ostrůvky, kde politická soutěž generuje relativně starší kandidátky. Proč je to zrovna KSČM, je celkem jasné. Proč sem do určité míry patří i Praha, je ale docela překvapivé.

 

Autor vystudoval Fakultu Managementu na VŠE a pracuje jako datový analytik.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement