Člověk bude vždycky důležitější než stroj
KPMG Česká republika
27. června 2021
Advertorial
Zvětšit„Čapek to ukazuje jasně, bez lidských citů a lásky by svět nemohl existovat,“ říká Hasan Zahirović, pedagog, teatrolog, herec a překladatel. A zároveň velký znalec díla Karla Čapka. Proto také spolupracoval na vzniku Manifestu 121, který je inspirován stým výročím uvedení hry R.U.R.
Jak se stane, že si mladý muž z bosenského města Brčko oblíbí právě českého spisovatele Karla Čapka?
Potkal jsem v Bosně a Hercegovině hodně Čechů, česká ambasáda v Sarajevu mě angažovala jako herce v některých projektech, a tak jsem se postupně dostal k české literatuře. A narazil jsem na první Čapkovu knížku, Obrázky z domova. Přes povídky a fejetonistickou tvorbu jsem se pak dostal k Válce s Mloky a dalším dílům. Pak jsem se rozhodl přestěhovat sem k vám a ta láska pokračovala.
Prý jste Válku s Mloky napoprvé nedočetl…
Nejspíše to bylo překladem. Přitom je to vrchol Čapkovy tvorby, a to nejen literární, ale vlastně i novinářské. Karel Čapek byl výjimečný v tom, že exceloval v obou těchto oborech.
Čapkovi jste se věnoval během studia na Masarykově univerzitě i potom, když jste dělal doktorát na DAMU. Čím jste se konkrétně zabýval?
V Brně jsem sice sám studoval, ale také jsem v rámci cyklu přednášek pro cizince přednášel o Čapkovi v angličtině. Při doktorátu na DAMU jsem se pak zabýval inscenacemi Čapka v zemích bývalé Jugoslávie.
Stal jste se členem výboru Společnosti bratří Čapků, máte spoustu čapkovských aktivit. To je pořádně silný vztah…
To ano. Ale je to vztah k celé čapkovské generaci. Meziválečné období v Československu bylo opravdu zlatou érou literatury, ale i dalšího umění.
Poslechněte si
Celý rozhovor s Hasanem Zahirovićem o Čapkovi, ale také o životě mladého muže ve stínu balkánské války v pořadu Projekt 121 v rámci cyklu Host Reportéra. K poslechu na obvyklých platformách a nově i na Patreonu.
U zrodu sci-fi
Letos si připomínáme sto let od uvedení hry R.U.R. My Češi jsme byli vždy pyšní na to, že slovo robot přinesl do světa právě český autor. Jak vlastně tohle pojmenování strojových bytostí vzniklo?
Karel Čapek původně použil název odvozený z latiny, pojmenoval je labor. Jeho bratru Josefovi se to nelíbilo a navrhl mu, ať použije něco ze slovanského jazyka, třeba odvozeného od roboty. Karel Čapek později zveřejnil fejeton, kde Josefovo autorství tohoto názvu popisoval.
Komu autor své dílo poprvé představil?
Podpořte Reportér sdílením článku
