Bez splátek i bez dotyku

Preferujeme bezkontaktní platby. Děkujeme, že využíváte placení kartou. Z hygienických důvodů upřednostňujeme bezhotovostní platební styk…

Podobné nápisy v desítkách různých verzí ozdobily od poloviny března kasy supermarketů, benzinových stanic, trafik nebo lékáren, zkrátka všech obchodních míst, která směla být i po vyhlášení jarní karantény otevřena. Zákazníci na to zjevně slyšeli a začali platit kartami, mobilem či dalšími zařízeními ještě častěji než dříve.

Přechod k bezhotovostním platbám a elektronickému bankovnictví představuje už roky jasný trend nejen u nás, ale prakticky po celém světě. Češi jsou navíc v tomto směru tradičně velmi progresivní a otevření novinkám. Tuzemské banky to vědí a vycházejí poptávce svých klientů vstříc. Proto na rozdíl od řady jiných zemí nebyly prosby o bezhotovostní placení pro zákazníky v obchodech či u benzinek nijak zarážející. Koronavirová situace nicméně přechod k elektronickým platbám ještě urychlila a zároveň k nim přivedla část těch, kteří dosud používali téměř výlučně bankovky a mince. Řada z nich už u častějšího placení bez hotových peněz zůstala.

Dobře to mohou dokumentovat například statistiky České spořitelny, banky s největším počtem klientů v zemi. V únoru letošního roku provedli její klienti celkem 30,8 milionu karetních transakcí. V březnu, po uzavření velké části obchodů a částečném zmrazení pohybu obyvatelstva, počet karetních operací poklesl na 29,3 milionu, v dubnu pak povyrostl na 30,4 milionu. To vše v době, kdy byly zavřené restaurace, většina obchodů i služeb, děti nechodily do škol a řada zaměstnanců byla buď na home office, nebo využívala ošetřovatelského příspěvku právě kvůli péči o děti.

V květnu a červnu počet karetních transakcí u klientů České spořitelny vystřelil o dvacet procent vzhůru, nejprve na 35,8 milionu měsíčně a pak až na 36,5 milionu. Průměrná výše jedné platby kartou se přitom prakticky neměnila, po celou dobu od února do června se pohybovala mezi 540 a 580 korunami. Takže zatímco v únoru zaplatili klienti největší české banky platebními kartami necelých sedmnáct miliard korun, v červnu už to bylo výrazně přes dvacet miliard.

Spořitelní statistiky dokumentují urychlený přechod k bezhotovostním platbám ještě z jednoho pohledu. „Před začátkem koronavirové situace jsme měli tři sta tisíc ‚hotovostních klientů‘, což jsou ti, kteří buď kartu nepoužívají vůbec, nebo jednou měsíčně k výběru podstatné části výplaty z bankomatu. Během jarního lockdownu se třetina z nich, tedy sto tisíc lidí, přesunula k častějšímu využívání karetních operací,“ říká František Bouc z tiskového odboru České spořitelny. Nejmarkantnější byl tento posun u klientů nad šedesát let věku.

 

Přepážka v mobilu

Vedle odklonu od bankovek je pak jasně zřetelný ještě jeden trend, přesouvání finančních operací z počítačů do mobilních telefonů. To ilustrují například statistiky Air Bank, která se dlouhodobě profiluje jako banka cílící na klientelu „elektronického věku“. V roce 2018 obsluhovalo svůj účet výlučně přes mobil patnáct procent klientů a dalších dvacet kombinovalo telefon a počítač, letos už je zcela „mobilových“ 29 procent klientů a dalších jedenadvacet procent střídá telefon s počítačem.

Roste i frekvence používání banky v mobilu. „Naše mobilní bankovnictví navštíví přibližně dvě stě tisíc klientů denně, v období výplatních termínů je pak počet ještě vyšší,“ říká Jana Pokorná, mluvčí banky, která má přes 850 tisíc zákazníků.

„Klienti se stále více přesouvají do digitálního prostředí, kde mohou své finance v klidu spravovat dvacet čtyři hodin denně, sedm dnů v týdnu. Příchod koronavirové pandemie to ještě urychlil,“ říká Michaela Průchová z externí komunikace ČSOB, jež vévodí českým bankám co do objemu spravovaných prostředků. „Počet našich klientů, kteří využívají mobilní bankovnictví, vzrostl za poslední rok o pětatřicet procent, množství online transakcí se meziročně zvýšilo o čtyřicet dva procent,“ popisuje Michaela Průchová. O třetinu vzrostl i zájem o otevření účtu či sjednání úvěru online.

Mobilní telefon slouží čím dál častěji nejen jako nástroj k obsluze účtů a vyřizování transakcí, ale i k samotnému placení. „Lidé nejčastěji mobilem platí běžné denní útraty: potraviny, kavárnu, pekařství, pohonné hmoty a podobně. Zaznamenali jsme už ale i platby mobilem či hodinkami v řádu statisíců, například při nákupu auta či platbě v luxusním hotelovém resortu,“ popisuje Michal Teubner z Komerční banky.

Zrychlený posun klientů k využívání mobilního bankovnictví potvrzují prakticky všechny významné tuzemské bankovní domy. „Meziroční nárůst mobilního bankovnictví u nás činí dvacet pět procent, meziroční nárůst celého digitálního bankovnictví je deset procent. Podíl transakcí přes mobilní bankovnictví vzrostl o téměř dvanáct procentních bodů,“ říká Jakub Komenda, šéf digitálního bankovnictví v Moneta Money Bank. „Podíl klientů, kteří mají aktivní internetové bankovnictví, se dlouhodobě drží lehce pod devadesáti procenty. Roste ale počet klientů, kteří využívají mobilní bankovní aplikaci Smartbanking, těch bude už brzy dvě stě tisíc,“ říká Jakub Heřmánek z Fio banky, jejíž celkový počet klientů letos překročil milionovou hranici.

„Počet uživatelů mobilních plateb se od začátku roku zhruba zdvojnásobil, klienti přidali do peněženek přes 175 tisíc karet. Mobilní platby tak používá přibližně jedna pětina klientů, z toho asi sedmdesát procent tvoří Apple Pay a třicet procent pak naše RaiPay a Google Pay,“ popisuje Petra Kopecká z Raiffeisenbank. „Jako v jiných bankách, i u nás dochází k výraznému posilování využívání mobilního bankovnictví, kdy počet aktivních uživatelů mobilního bankovnictví předčil počet uživatelů internetového bankovnictví,“ doplňuje Petra Kopecká.

Co si lidé osvojili během jarních hygienických opatření, se přeneslo i do dalších částí roku. „Od května jsme začali zaznamenávat nárůst uživatelů placení mobilem a hodinkami. Určitě může hrát roli i to, že se lidé více zajímali o možnosti bezkontaktních plateb a hledali další alternativy, jak mít kartu stále po ruce,“ přibližuje Jakub Heřmánek z Fio banky. „Počet klientů s aktivovanou platbou mobilem či hodinkami se od února zvýšil skoro o třetinu. A například počet plateb v měsíci říjnu byl oproti loňskému říjnu dvojnásobný,“ říká Michal Teubner z Komerční banky.

 

4 Statisíce odkladů

Pro stovky tisíc klientů tuzemských bankovních ústavů byla ovšem v covidovém roce 2020 jedna věc ještě důležitější než přechod na digitální placení. Poprvé v moderní historii totiž došlo na hromadné odkládání splátek úvěrů.

Jako první s tímto nápadem přišly samotné banky, a to velmi rychle po propuknutí jarní koronavirové krize. Ve středu 11. března se zavřely brány českých škol a už o den později se banky v rámci své asociace dohodly na základních principech odkladů splátek u podstatné části úvěrů pro jednotlivce i podnikatelské subjekty. Pravidla odkladů se u jednotlivých bankovních ústavů mírně lišila, protože se mezi bankami liší i struktura úvěrů a jejich podmínek.

Banky nejčastěji nabízely odklad splátek na tři měsíce. V řadě případů to znamenalo, že se na ty tři měsíce pozastavilo i úročení. Jako kdyby celá půjčka na čtvrt roku zamrzla: klient neplatil, a když se ke splácení vrátil, dlužil přesně stejně jako před přerušením. Jediné, co se změnilo, byla doba konečného splacení úvěru.

Na konci března pak přišlo ministerstvo financí s návrhem zákona o plošném moratoriu splátek na šest měsíců. Byl schválen v polovině dubna, a vytvořil tak splátkové prázdniny pro květen až říjen 2020. Banky podle něj byly povinny vyhovět všem žádostem o odklad, které splňovaly zákonem stanovené podmínky. Od původních nabídek některých bank se však lišil v tom, že i během odkladu splátek běželo úročení dál. Klienti tedy nemuseli posílat bankám peníze, ale jejich dluh pomalu rostl podle toho, jaký měli na svém úvěru úrok. Například u dvoumilionové půjčky úročené pěti procenty tak klientovi za šest měsíců přiskočí na úrocích padesát tisíc korun.

Lidé využívali obou nabídek k odkladům, kratších a výhodnějších bankovních i delších státních. U České spořitelny, která vzhledem k největšímu počtu klientů zaznamenala také nejvíce odkladů splátek, byl poměr docela vyrovnaný. „V retailovém bankovnictví využilo nabídku odložení splátek iniciovanou Českou spořitelnou 50 781 klien-tů. V rámci státního moratoria jich pak přibylo dalších 56 133. Celková výše odložených splátek se vyšplhala na 2,8 miliardy korun,“ uvádí detailní čísla František Bouc z tiskového odboru. „V korporátním sektoru jsme provedli odklad splátek na základě vlastní iniciativy u 3 604 firem, dalších 4 304 firem pak využilo odkladu splátek v rámci státního moratoria,“ doplňuje.

Podobný poměr zaznamenala také Moneta. „Odkladů splátek využilo čtyřicet pět tisíc klientů, celkem jsme odložili splátky v hodnotě 2,2 miliardy korun. Zhruba polovina klientů využila nabídku našeho moratoria na tři měsíce, druhá polovina pak ‚státní‘ půlroční odklad,“ říká Petr Toman, místopředseda představenstva Moneta Stavební spořitelny.

Obě zmíněné banky, Česká spořitelna i Moneta Money Bank, byly mezi prvními, kde bylo možné žádosti o odklad splátek podat. „Vysoký počet žádostí připisujeme právě oné rychlosti a tomu, že v počáteční fázi byla míra nejistoty klientů ohledně budoucnosti nejvyšší,“ říká Petr Toman.

U ČSOB v první fázi klienti využívali zejména možnost odkladu splátek spotřebitelských úvěrů. Celkem nakonec banka odložila splácení pětašedesáti tisícům klientů. Komerční banka poskytla více než třicet tisíc odkladů, Raiffeisenbank přes dvaadvacet tisíc.

Celkově podle hlavního poradce České bankovní asociace Vladimíra Staňury požádalo o odklady splátek více než čtyři sta tisíc klientů, zhruba devadesáti procentům žádajících bylo vyhověno a jejich splátky byly odloženy. Bezmála dvě třetiny odkladů připadaly na spotřebitelské úvěry, druhé v pořadí byly hypoteční úvěry, které tvořily šestadvacet procent odkladů. Šest procent odkladů připadá na úvěry podnikům a zbytek byl v kategorii „nezařazených“.

 

Banky odepisují zisky

Vstřícnost bank ke klientům ovšem nebyla bezbolestná. Všechny nejvýznamnější finanční ústavy zaznamenaly za první tři čtvrtletí letošního roku poklesy zisku o desítky procent. Česká spořitelna vykázala v tomto období čistý zisk 7,9 miliardy korun, což je o téměř devětatřicet procent méně než v loňském roce. ČSOB vydělala 6,3 miliardy, což je o 57 procent méně než před rokem. Trojici největších hráčů pak doplňuje Komerční banka se ziskem 6,1 miliardy, což představuje meziroční pokles o čtyřicet pět procent. O prakticky stejnou část (přesně 44,8 %) poklesl i zisk UniCredit, která reportuje výsledky společně za Česko a Slovensko, kde v souhrnu dosáhla zisku 4,1 miliardy korun. Poklesly i čisté zisky Moneta Money Bank (o 37,6 procenta na 1,92 miliardy), Raiffeisenbank (o 53,2 procenta na 1,7 miliardy) a dalších.

„Většina bank si velmi obezřetně vytváří rezervy a navyšuje rizikové náklady. Nikdo z nás neví, jak budeme přesně dál pokračovat, ale troufám si tvrdit, že bankovní sektor je dobře připravený a odolný, takže výkyv ekonomiky ustojí,“ říkal v nedávném rozhovoru pro server Seznam Zprávy (SZ) šéf České spořitelny Tomáš Salomon, který je zároveň prezidentem České bankovní asociace. Odhadoval zároveň, že se celoroční pokles ziskovosti českého bankovního sektoru bude pohybovat mezi čtyřiceti a padesáti procenty.

I ve světle těchto čísel pak není překvapivé, že banky nechtěly další prodlužování plošného moratoria splátek, které skončilo 30. října. Na společném jednání s ministryní financí a zástupci neziskového sektoru se banky i nebankovní poskytovatelé úvěrů zavázali k individuální pomoci těm klientům, kteří se ocitnou v problémech se splácením.

K plošnému moratoriu nebyl důvod i proto, že většina klientů se vracela ke splácení svých závazků, což se již dříve potvrdilo u kratších „bankovních“ odkladů. „Klienti, kteří využili odkladu do července 2020, se na spotřebitelských úvěrech ke splácení vrátili téměř všichni, pouze u jednotek procent měli problémy se ke splácení vrátit,“ popisuje Michaela Průchová z ČSOB. Obdobnou zkušenost udělaly prakticky všechny banky.

Všechny banky oslovené magazínem Reportér s dotazy k tomuto článku deklarují, že jsou připraveny reagovat na individuální situaci klientů a budou s nimi těžkosti, které jim způsobila druhá vlna pandemie a související vládní opatření, řešit.

 

Volejte včas!

Právě podnikatelé, živnostníci a zaměstnanci postižení další vlnou uzavírání budou zřejmě vstřícný přístup bankovních domů nejvíce potřebovat.

„Očekáváme, že nás o další odklad požádá zhruba desetina klientů, kteří využili splátkového moratoria. Nejvíce se to dotkne malých podnikatelů z oblasti gastronomie, cestovního ruchu a zábavy. U fyzických osob pak půjde o klienty, kteří v souvislosti s uzavřením podniků přicházejí o příjmy,“ říká Petra Kopecká z Raiffeisebank a upřesňuje, jak může vstřícný postoj banky vypadat: „Běžným typem odkladu je snížení splátky až o 75 procent oproti splátce původní, a to na dobu šesti měsíců.“

Obdobné jsou i odhady Komerční banky, která podle Michala Teubnera očekává, že s návratem do běžného režimu splácení by mohlo mít problém nejvýše patnáct procent individuálních klientů a třicet procent firem těch, kdo požádali o odklad. „Jako nejkřehčí segment ekonomiky vnímáme retail small business, zejména vzhledem k omezené kapacitě menších podnikatelů absorbovat negativní dopady propadu ekonomiky,“ říká.

Paleta dočasných úlev či odkladů je velmi pestrá. „Klienti mohou úvěr modifikovat podle svých potřeb, například dočasně splátku snížit nebo odložit. U hypoték je možné odložit splátku jistiny úvěru. Ve složitějších případech, které jsou řešeny individuálně, nabízíme novou podobu splátkového plánu,“ říká Michaela Průchová za ČSOB.

„Dlouhodobě umožňujeme klientům, aby si své splátky snižovali či zvyšovali podle aktuální finanční situace. Omezeni jsou jen maximální lhůtou pro splacení úvěru. Nyní jsme v reakci na epidemiologickou situaci přidali i možnost každoročních dvouměsíčních splátkových prázdnin,“ popisuje Jana Pokorná z Air Bank.

Banky však zároveň apelují na klienty, kteří tuší, že by mohli mít problémy se splácením, ať je kontaktují co nejdříve. Předejdou tak krizovým či neřešitelným situacím.

 

Hypoteční rekordy

Život je ovšem pestrý a platí to i pro klienty tuzemských bank. Zatímco jedni řeší své splátky, jiní významně investují, zejména do nemovitostí. Český hypoteční trh v roce 2020 jede na plné obrátky a atakuje historické rekordy. Letošní říjen byl s úvěry ve výši 25,2 miliardy korun druhým nejsilnějším v historii. Celoroční objem hypoték by mohl překonat i dosud rekordní rok 2017. „Já to očekávám. Trend je rostoucí a veškeré predikce na závěr roku napovídají tomu, že se bude jednat o nejsilnější rok,“ říká Lucie Drásalová, analytička finančně-poradenské společnosti Partners, která patří k předním prodejcům hypoték.

Sazby úvěrů jsou velmi příznivé. Fincentrum Hypoindex, který dlouhodobě sleduje průměrnou výši sazeb u hypotečních úvěrů, udával za říjen 2020 hodnotu 2,02 procenta, což je nejméně za poslední tři roky. A to je řeč o průměru, podle Lucie Drásalové se lze dostat i k sazbám kolem 1,69 procenta.

Investoři, kteří mají i v době covidové dostatek prostředků, zároveň považují nemovitosti za bezpečný a jistý způsob uložení peněz v nejistých časech. „Řada lidí investuje do nemovitostí s očekáváním vyššího výnosu, než nabízí peněžní trh,“ podotýká například Jakub Heřmánek z Fio banky.

K tomu jsou zde samozřejmě už tradiční žadatelé o hypoteční úvěry, tedy zejména mladí lidé, kteří si chtějí pořídit vlastní bydlení. Situaci jim před časem zkomplikovala přísnější pravidla České národní banky, která stanovila bankovním ústavům, jaká smí být maximální výše hypotéky ve vztahu k příjmům žadatele i to, kolik musejí mít „hypotékáři“ vlastních prostředků na nákup nemovitosti. Banky se ale naučily s novými pravidly žít, a dovedou tak i „prvožadatelům“ vyjít vstříc s dobrými podmínkami.

„Nadále trvá poptávka po vlastním bydlení, a to i přes nejistou situaci způsobenou epidemií koronaviru. Do ekonomiky se zatím i díky podpůrným programům plně nepromítly dopady výpadku příjmů domácností. Vedle toho došlo k oživení výstavby, poklesu úrokových sazeb a zrušení daně z nabytí nemovitosti. Všechny tyto faktory vedou k velkému objemu sjednaných hypoték,“ říká Marek Petráš, manažer produktového týmu hypoték v Moneta Money Bank.

Do konce letošního roku mimořádný zájem o úvěry na pořizování nemovitostí zřejmě přetrvá. „Hypotéky mívají velkou setrvačnost, takže to, zda se v posledním čtvrtletí budou klienti dostávat s finančními rezervami do problémů a jestli budou zvažovat odklad pořízení nového bydlení, by se projevilo nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku,“ odhaduje analytička společnosti Partners Lucie Drásalová.

Podobně uvažují i zástupci bankovních domů. Proto je podle nich nyní těžké odhadovat, zda se letošní hypoteční horečka přenese i do roku 2021. Proti sobě mohou jít dva hlavní faktory. Na jedné straně setrvalý nedostatek nových bytů ve velkých městech, a zejména v Praze, způsobuje dlouhodobý převis poptávky nad nabídkou. Na té druhé pak opakované zavírání či omezování významné části obchodu a služeb sráží příjmy a koupěschopnost řady potenciálních zájemců o bydlení, a tím pádem i hypoteční úvěry. Který z těchto faktorů převáží v roce 2021, teď nejspíš předpovědět nelze.

 

Zdravý základ

Celkem s jistotou se naopak dá očekávat, že si lidé v Česku budou bez rozdílu věku, pohlaví či vzdělání ve stále větší míře přesouvat obsluhu svých finančních náležitostí do mobilních telefonů. „Bankovní přepážku“ tak budou mít za pár let téměř všichni v kapse nebo v kabelce čtyřiadvacet hodin denně, 365 dnů v roce.

S určitou rezervou si lze naopak vsadit na to, že letošní „splátkové prázdniny“ u bank byly jevem zcela ojedinělým a hned tak se opakovat nebudou.

Rok 2020 ovšem také ukázal, jak důležité je, aby země měla zdravý a silný finanční sektor. Takový, který vydrží i statisíce odložených splátek a následné poklesy zisků v desítkách procent. Dobrá kondice bank pak může urychlit zotavování z následků současné koronavirové krize.

 

Projekt Obnova českého byznysu po koronaviru podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ).

 

 

Očima šéfů

Jakou nejzásadnější změnou podle vás prošlo české bankovnictví v roce 2020?

 

Tomáš Salomon, Česká spořitelna

Bylo by snadné odpovědět, že to je digitalizace. Protože klienti díky omezenému pohybu skutečně začali jednoznačně preferovat digitální bankovnictví, bezhotovostní a mobilní platby. Banky samy zase zjistily, že mohou spolehlivě fungovat ve vzdáleném režimu. Digitalizace je ale dlouhotrvající trend, který pandemie jen urychlila. Skutečně zásadní změna se podle mne odehrává ve vnímání role bank v ekonomice a společnosti. Pomoc, jakou banky skrze odklad splátek a intenzivní financování letos poskytly stovkám tisíc domácností a firem, totiž dokazuje, že české banky nejsou příčinami krizí, ale díky své dobré finanční kondici jsou jejich řešením.

 

John Hollows, ČSOB

Tradiční bankovní instituce procházejí rychlou proměnou, letos nás jistě nejvíce ovlivnila pandemie. Výrazně urychlila přesun do digitálního prostředí, lidé mnohem více využívají online služeb. Vzrostly nároky klientů, kteří požadují jednoduché a inovativní produkty, je pro ně důležitá dostupnost služeb a nově také zábavnost a atraktivita aplikací. Potvrdila se úspěšnost naší strategie Digitálně a s lidmi. Umíme být klientům k dispozici 24 hodin denně a většinu produktů lze sjednat bez nutnosti návštěvy pobočky. I tak jsme pobočky udrželi otevřené, nicméně jejich úloha se mění, bankéři se pro klienta stávají spíše konzultanty v důležitých životních situacích.

 

Jan Juchelka, Komerční banka

Rok 2020 je ve znamení home office, digitalizace a odpovědného přístupu. Covidová krize akcelerovala řadu změn i v bankách. Například zavedením práce na dálku a digitalizací řady činností. A také ve zrychlení a rozšíření online komunikace s klienty. Firmám se teď nabízí příležitost, aby redefinovaly přístup ke svému byznysu. V Komerční bance ji cítíme jako šanci harmonizovat náš provoz s principy udržitelnosti. Snižujeme uhlíkovou stopu, do roku 2026 chceme dosáhnout uhlíkové neutrality. Jako významná česká banka jsme i součástí transformace ekonomiky směrem k bezemisním energetickým zdrojům. Vidím to jako velkou příležitost sociální i byznysovou.

 

Tomáš Spurný, Moneta Money Bank

Nejzásadnější změnou je určitě snížení ziskovosti bank díky předpokládaným ztrátám z pandemie a s tím spojenými dopady do hospodářské stability a úrokových sazeb. Tento trend předznamenává konsolidaci bankovního sektoru, neboť mnohé menší finanční instituce se budou potýkat s nedostatečnou návratností vlastního kapitálu. Pozitivní je to, že si všechny české banky zevrubně otestovaly vlastní krizové plány, v běhu se naučily pracovat z domova a akcelerovaly digitalizaci svých produktů a služeb. Tato zkušenost jistě do budoucna ovlivní jejich investiční plány, ale také přesune práci z domova z roviny příjemného benefitu do absolutní nutnosti.

 

Igor Vida, Raiffeisenbank

Tento rok se nese ve znamení nestandardních situací a reakcí na pandemii koronaviru, která ovlivnila pracovní i osobní život nás všech. Za nejvýraznější však považuji změnu v oblasti digitalizace bankovních služeb. Nyní probíhá 97 procent veškerých interakcí s naší bankou prostřednictvím digitálních kanálů. Měsíčně se dostáváme na hranici deseti milionů interakcí přes internetové a mobilní bankovnictví. Pandemie ukázala, že velká část klientů je připravena obsluhovat své finance plně online. Zároveň se potvrdilo, že český bankovní sektor je na tuto formu obsluhy dobře vybaven a že investice vynaložené v posledních letech do digitalizace se vyplácejí.

 

Jan Sochor, Fio banka

Letošní rok byl pro všechny opravdovou zkouškou v mnoha směrech. V bankovnictví se ukázala ještě větší důležitost online prostředí, dálkové podpory i bezkontaktních služeb. Proto jsme také ve Fio bance upřednostnili některé projekty, jež právě tuto online dostupnost rozšiřují,
aby klient do banky opravdu fyzicky nemusel. Bylo tedy potřeba se nezastavit a nadále fungovat pro všechny klienty, nejen pro ty, kteří vše obslouží z mobilu nebo počítače. Pro některé lidi tak mohla být i návštěva pobočky vítaným sociálním kontaktem, proto byla na místě zvýšená dávka
empatie a porozumění ve vztahu
banka–klient.

 

Michal Strcula, Air Bank

Pozitivní je, že se potvrdilo, jak stabilní tuzemský bankovní sektor je. Nedošlo téměř k žádnému omezení dostupnosti bankovních služeb, což není úplně samozřejmé. Pomohla tomu dlouhodobá strategie bank podporovat digitální kanály a hlavně ochota Čechů nové technologie využívat. Zároveň banky velmi rychle zareagovaly na novou situaci a svým klientům nabídly reálnou pomoc, například při splácení úvěrů. Byť ještě nejsme na konci a ekonomické dopady pandemie budou dlouhodobé, tak věřím, že přes veškeré nesnáze mohou banky i klienti na těchto oblastech (digitalizace a ochota bank se za své klienty postavit v nelehkých časech) stavět také v budoucnu.

 

Štěpán Ašer, J&T Banka

Podle mého žádná zásadní změna nenastala. Finanční sektor za poslední dekádu masivně investoval do technologií a digitalizace. Banky pak nemalé úsilí věnovaly také na vybudování úvěrových portfolií rezistentních vůči externím šokům. Letošní rok tedy pouze prověřil, jak moc se investice a úsilí posledních let vyplatily. Jsem rád, že bankovní sektor celkově obstál. Covid ukázal, kde jsou možnosti pro další vývoj a zlepšení.