Tanzanie odmítá vakcínu, prý stačí modlit se k Bohu

Když loni na jaře pandemie převrátila svět naruby, nevypadalo to, že by Tanzanie, které měla na africké poměry slušnou proočkovanost proti řadě nebezpečných nemocí, bude nějak vybočovat z řady. Prezident Magufuli, který je hrdý na svou přezdívku Buldozer, se na pracovních schůzkách zdravil místo podáním ruky poklepáním nohou. Když se v zemi objevil 16. března první případ covidu-19, následovalo rychlé uzavření škol a doporučení k nošení roušek.

Jenomže pak už se nestalo nic. Sportovní zápasy po krátkém přerušení pokračovaly dál, stejně jako masové návštěvy kostelů. Populistický lídr, který při osobních přepadovkách ministerstev s oblibou vyhazoval flinkající se úředníky, vsadil na odmítačskou notu. A dovedl ji mnohem dál než jeho známější světové vzory – americký prezident Donald Trump a brazilský kolega Jair Bolsonaro. 

Jedenašedesátiletý tanzanský politik sice netvrdil, že nákaza neexistuje, ale rád opakoval, že se riziko pandemie přehání: „Máme tu řadu virových chorob včetně AIDS a spalniček. Naše hospodářství musí mít přednost. Život musí pokračovat.“

Magufuli také informoval svět, že rostoucí statistiky nakažených způsobují vadné testy. Dokazoval to tím, že zdravotníky nechal pomocí PCR testů prověřit kozu a dokonce i papáju. Jako bývalý učitel chemie a matematiky přitom mohl vědět, že prostředek určený pro lidskou krev nemá smysl používat k analýze ovocné šťávy. 

Dodejme, že podobných amatérských chemiků se najde dost i v našich končinách. Například rakouský poslanec Michael Schnedlitz za Svobodné dokazoval smyšlenost pandemie tím, že pozitivně otestoval Coca-colu. Touto logikou by mohl třeba pomocí těhotenských testů dokázat limonádě, že je v jiném stavu. 

Katolík Magufuli, který v dětství stráveném na venkově pásl krávy a lovil ryby, místo výzev k dodržování odstupu svolával lidi do kostelů. Žádal je, aby se modlili, protože jedině Bůh může ukončit pandemii, uvalenou na lidstvo jako trest za prostopášné chování. „Koronavirus je ďábel, nemůže přežít v Kristově těle, okamžitě shoří,“ prohlásil při své návštěvě kostela v tanzanské metropoli Dodoma. A světě div se, pomohlo to – alespoň pokud bychom soudili výhradně podle Magufuliho následných činů.

Koktejl z citrónů a zázvoru

Údaje o počtu covidových případů Tanzanie naposled nahlásila Světové zdravotní organizaci vloni na konci dubna: 509 nakažených a 21 mrtvých. Od té doby své statistiky neaktualizovala. Místo toho Magufuli, kterého čekaly po pěti letech u moci volby, vyhlásil, že se země díky své pevné náboženské víře covidu zbavila a žádná další opatření tudíž nejsou potřeba. Zároveň pozval zahraniční turisty na pozorování africké fauny.

Autoritářský vůdce loňské volby nakonec vyhrál, tak jako všichni reprezentanti jeho státostrany od vyhlášení nezávislosti před šedesáti lety. A ponechal si monopol na informování o koronaviru. Lékaři i rodinní příslušníci těch, kteří v nemocnicích zemřeli s příznaky typickými pro covid-19, mluví se zahraničními médii jen pod příslibem anonymity. 

Nutno dodat, že Tanzanie i zbytek afrického kontinentu nakonec zvládly první rok epidemie relativně dobře. O promořenosti populace sice víme málo, protože se testovalo výrazně méně než jinde. Ale chatrný zdravotní systém nezkolaboval, dokonce se ani nedostal na okraj svých kapacit. Nejčastěji se tento úspěch vysvětluje tím, že v Africe převažuje výrazně mladší populace, která onemocnění často zvládne bez výrazných potíží.

Jenomže s jihoafrickou mutací už jde do tuhého i na nejchudším kontinentu světa. Počátkem února tanzanská ministryně zdravotnictví Dorothy Gwajimová na tiskové konferenci umixovala koktejl z cibule, zázvoru a citrónu, který má před covidem spolehlivě ochránit. Podobný nápoj (ještě bez cibule) pomohl prý před necelým rokem k rychlé rekonvalescenci prezidentova syna, který díky jeho pití mohl brzy zase dělat kliky.

Ministryně rovněž doporučila inhalace nad horkou vodou, zato očkování odmítala. Přitom o určitý počet dávek, byť omezený, mohla Tanzanie požádat přes systém COVAX, který je fondem vakcín pro nejchudší země – byť nedostačujícím. Kromě Tanzanie o vakcinaci zatím neprojevily zájem ještě další tři africké státy: Eritrea, Mosambik a Burundi.

Prezident Magufuli dopředu hlásil, že Tanzanci nebudou dělat farmaceutickým firmám „pokusné králíky“. Vakcínám bílého muže prostě nevěří a o čínských se vůbec nezmiňuje. „Jak je vědci mohli tak rychle vyvinout, když na AIDS, rakovinu a tuberkulózu žádné očkování nevymysleli ani po dekádách výzkumu?“ ptal se pochybovačně. 

Lidé vystrašení záznamy tajných nočních pohřbů, které kolovaly po sociálních sítích, nyní nosí alespoň roušky. I tanzanské ministerstvo zdravotnictví je doporučuje, protože se tím zmírňuje rovněž riziko dalších respiračních onemocnění. Ovšem když na návštěvu země v lednu dorazil čínský ministr zahraničí Wang I, prezident Magufuli mu poděkoval, že nemá roušku a ukazuje tak svou důvěru v to, jak si Tanzanie s koronavirem poradila.

Asi jsme urazili Boha

Během letošního února začali umírat představitelé vládní administrativy. Pozdvižení vyvolala i smrt opozičního viceprezidenta ostrovu Zanzibar, který patří k největším turistickým tahákům Tanzanie. Sedmasedmdesátiletý Seif Sharif Hamad přitom dlouhodobě kritizoval Magufuliho politiku vůči nákaze.

Nahlas, i když zatím krotce, se odvážili promluvit představitelé katolické církve. „Covid neskončil, stále tu s námi je. Nebuďme proto bezohlední,“ prohlásil například daressalaamský biskup Yuda Thadei Ruwaichi.

Prezident Magufuli tak musel připustit, že se v jeho zemi koronavirus šíří. A postavil se k tomu s typickým náboženským zápalem: „Je možné, že jsme urazili Boha a jsme nyní nově zkoušeni. Proto vyzývám, abychom se drželi Boha.“ Jinou cestu nenabídl, takže Tanzancům opravdu asi nezbývá, než se ještě více modlit.