Za vším hledej Michaelu

Čtvrtek 29. července v 11 hodin a 9 minut tokijského času, doma v Česku je o sedm hodin méně. Ondřej Lieser stojí na odpališti hřiště Kasumigaseki Country Club, kde právě začíná jeho dosud poslední sportovní výzva, olympijský turnaj mužů, kterého se účastní šedesát nominovaných hráčů z celé planety.

Po úvodní ráně českého reprezentanta, historicky prvního tuzemského muže, který se kdy dostal do olympijského golfového turnaje, jich následuje ještě dalších jedenasedmdesát a Ondřej po skončení prvního ze čtyř dnů soutěže drží se skóre +1 osmačtyřicátou pozici. Za pozdějším vítězem Xanderem Schauffelem zaostává po prvním dnu o čtyři rány. Druhý hrací den se mu, bohužel, příliš nevyvedl a spadl na šedesátou pozici, na níž pak zůstal až do konce turnaje. Přesto bude už navždy tím, kdo dostal poprvé českou vlajku do olympijské výsledkové listiny mužského turnaje.

Španělská jízda

Muž, kterého těsně po olympiádě čekala oslava třicátin, v posledním roce přepisoval dějiny tuzemského golfového sportu. Loni na podzim se stal prvním Čechem, který dokázal vyhrát druhou nejvyšší evropskou golfovou sérii, Challenge Tour, a tím pádem také prvním, kdo získal právo startu v té nejvyšší lize, tedy na turnajích European Tour. A k tomu ještě ta olympiáda.

Skok do horního patra evropského golfu zajistily Ondřejovi dva vítězné turnaje na španělské půdě v listopadu 2020. Podzimní jízda českého golfisty však začala ještě o měsíc dříve, počátkem října na turnaji v italském Piemontu. Tam uhrál dělené čtvrté místo a výrazně si tak vylepšil postavení v celosezonním žebříčku. Poskočil o více než třicet míst na jedenadvacátou pozici.

O prvním listopadovém víkendu pak vyhrál turnaj Challenge Tour ve španělském Cádizu. Už to samo o sobě byl největší úspěch novodobé české golfové historie v kategorii mužů. Pro Ondřeje Liesera to zároveň znamenalo posun na šesté místo celosezonního žebříčku Challenge Tour a výrazné přiblížení k tomu, že by se mohl kvalifikovat do nejvyšší evropské golfové série.

Vrchol Lieserovy podzimní cesty pak přišel na finálovém turnaji celé série na Mallorce. Po třech kolech byl v nadějné pozici těsně za dvěma vedoucími hráči. V tom čtvrtém zahrál 68 ran a v celkovém součtu překonal o jednu jedinou ránu trojici nejbližších soupeřů z Dánska, Německa a Španělska. Na posledních dvou jamkách potřeboval pokaždé proměnit zhruba dvoumetrový putt do jamky. Co mu v tu chvíli běželo hlavou? „Vítězství na turnaji, vítězství v celé sérii i myšlenky na olympiádu,“ popisuje s odstupem času.

Putt ze dvou metrů není těžký jen pro amatérské hráče, ale i pro profesionály. „Pravděpodobnost úspěchu z této vzdálenosti je u nás v průměru asi sedmdesát procent. Ovšem tlak ve chvíli, kdy hráč ví, že pokud ránu ztratí, už nemá kde to dohnat, roste,“ popisuje Ondřej Lieser.

On tehdy situaci ustál, oba klíčové putty proměnil a stal se docela překvapivým vítězem loňské série Challenge Tour. „Cítil jsem se šťastně. Ovšem teprve až asi po týdnu mi začalo docházet, co to všechno znamená,“ říká.

Tu si vezmu

Své úspěchy přičítá pozitivnímu působení manželky Michaely. „Vytvořila mi dokonalé zázemí, dala mi rodinu, kterou jsem si vždy přál. Věří ve mě, to je hezký pocit. Hlavně to se mnou umí jako nikdo jiný. Udělala mě šťastným v osobním životě a to ovlivňuje i ten profesní,“ říká Ondřej.

Seznámili se, jak jinak, na golfu. „Já se do ní zamiloval na první pohled, při prvním setkání na turnaji na Zbraslavi jsem prohlásil, že si ji vezmu za ženu,“ popisuje golfista s tím, že ve skutečnosti trvalo docela dlouho, než z Michaely vymámil telefonní číslo, a ještě déle, než vyrazili na první rande, které přišlo zhruba rok od prvního setkání. „Nakonec jsem ji ale i k tomu oltáři dostal, jsem zkrátka vytrvalý,“ směje se.

Dnes už Michaela golf nehraje ani na rekreační úrovni, jako tomu bylo v době, kdy se s Ondřejem seznámili. Nicméně o golfu se doma baví velice často. Rozebírají nejen soutěžní kola, ale i trénink. „Myslím, že to ani jinak nejde. Golf je součástí našeho života a kromě rodiny je to hlavní téma. Manžel má rád upřímnost, takže se někdy bavíme o jeho hře i velmi kriticky,“ popisuje Michaela. „Golf je na profesionální úrovni velmi náročný i psychicky. Samozřejmě ne vždy se daří, tak s tím musím počítat a ,pracovat‘. Jsme oporou jeden druhému, doplňujeme se a vzájemně respektujeme,“ říká Michaela.

Druhý dech

V době, kdy se spolu dali dohromady, Ondřejova sportovní kariéra poněkud chřadla. Trénoval děti na hřišti ve Mstěticích a přemýšlel o tom, že se soutěžním golfem úplně skončí. Michaela ho ale přesvědčila, aby se ještě jednou pokusil dát sportu všechno.

A vyplatilo se. V roce 2018 vyhrál Ondřej svůj první turnaj na sérii Pro Golf Tour v rakouském Zell am See, o rok později dominoval s náskokem na Polish Open ze stejné série. V celkovém pořadí za rok 2019, kdy se jim zároveň s Michaelou narodila dcera Elizabeth, patřil Lieser na Pro Golf Tour do první pětice. To mu zaručilo postup na Challenge Tour v roce 2020.

Jak s touto šancí naložil, už víme, Challenge Tour hned ve svém prvním roce vyhrál a prošel do nejvyšší série European Tour.

Během tří let tak vystřídal tři úrovně turnajů. Jak se podle něj liší?

„Na Pro Golf Tour máte zhruba třicet výborných hráčů, které musíte porazit. Na Challenge Tour je takových hráčů sedmdesát a na European Tour je jich sto, v tom je ten nejzásadnější rozdíl,“ popisuje český golfový profesionál.

„Největší rozdíl mezi hřišti je mezi úrovní Pro Golf a Challenge, připravenost hřišť Challenge Tour a European Tour je velmi podobná,“ říká s tím, že obdobné je to i s organizací turnajů.

Pro hráče je účast na nejvyšší evropské tour náročná nejen sportovně, ale i finan-čně. V době covidové je to ještě horší. „Musíme být v bublině a to znamená, že máme předepsané ubytování, které je třeba třikrát dražší, než kdybych si ho zajišťoval sám,“ popisuje Lieser. Proto je pro něj důležitá podpora týmu Golf Geum Technology, v jehož čele stojí podnikatel Filip Bubrle, i dalších partnerů.

Kouzlo domova

Na domácí Czech Masters, turnaj nejvyšší evropské série, se Ondřej Lieser velmi těší. „Hra před domácím publikem je pro mě rozhodně motivující,“ říká. Před diváky toho v době covidové moc neodehrál, na českém turnaji by – pokud se do 19. srpna nic nezmění – mělo být publikum přítomno. Na hřišti Albatross má nejraději jamky číslo 1 a 12. „V obou případech jsou to pětipary s vodou před greenem. Po dobrém drivu ovšem má hráč velkou šanci zaskórovat,“ popisuje nejvýše postavený český hráč na světovém žebříčku. Nejméně oblíbená je pro něj sekvence jamek 15 až 17, kde je každá rána obtížná.

Vzhledem k tomu, že po prvních dvou turnajích sezony European Tour v Keni se už na těch dalších Ondřejovi zatím příliš nedařilo, může být český turnaj tím, který zase přinese obrat k lepšímu.

Další výrazný golfový úspěch by Ondřeje Liesera nepochybně potěšil. Je o něm známo, že do hry umí dát srdce, a když to nejde podle představ, dovede být velmi emotivní. Poslední roky mu ale srovnaly životní priority: „Rodina pro mě je a bude na prvním místě. I sportovní úspěch dává větší smysl, když je ho pro koho dosáhnout. Mám senzační holky, svou ženu Michaelu, dcery Vanesu a Sáru ze ženina prvního manželství a malou Elizabeth, na které se vždycky domů moc těším.“