Jak zachránit kávu Arabica i český chmel

Byznys

Klimatická změna dopadá na farmáře po celém světě. V Africe mají stále větší problémy s pěstováním oblíbené odrůdy kávy Arabica, v Česku letošní horko a přívalové srážky poničily úrodu chmele. Mnozí výrobci potravin, včetně českých firem, proto spolupracují s farmáři a pěstiteli.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Možná by si ti, kdo stále pochybují o existenci či dopadech klimatické změny, mohli promluvit s farmáři v Keni.

Když do této africké země letos v červnu přijela Viktorie Tenzerová, ředitelka neziskové organizace Na mysli, tamní pěstitelé kávy o změně klimatu naprosto nepochybovali. Šéfka organizace zabývající se problematikou globální udržitelnosti navštívila spolu s novináři a studenty v Keni dvě farmy, které mají certifikát Fairtrade: podle definice to znamená, že fungují na principu, kdy tamní pracovníci dostávají za svou práci spravedlivou odměnu, která jim umožní důstojné životní podmínky a rozvoj jejich komunity.

Obě navštívená místa, kde se pěstovala káva, se nacházela v různých keňských regionech, ale všude se lidé shodovali. „Za celý týden jsme nepotkali člověka, který by zpochybnil klimatickou změnu. Ukazovali nám pokles produkce za posledních dvacet let a bylo to opravdu neskutečné, jak dopadá na všechny farmáře a farmářky, i když jednotlivé příběhy jsou velice odlišné,“ říká Tenzerová.

Konkrétně dopadá klimatická změna na pěstování nejoblíbenější odrůdy kávy na světě – Arabiky. Kávovník arabský totiž špatně snáší vysoké teploty, Arabica se dá pěstovat v klimatu s teplotami mezi patnácti a pětadvaceti stupni Celsia. „Pěstitelé tedy kvůli globálnímu oteplování vysazují vysoké stromy, aby úrodu zastínili, nebo přesouvají plantáže výš a výš do hor. Jenže v určitém bodě už není kam dál, my jsme se například na obou farmách celou dobu pohybovali ve výšce sedmnáct set metrů nad mořem,“ vysvětluje Tenzerová.

Mnozí také podle Tenzerové přecházejí na pěstování banánů nebo avokádovníků a kávu ve své produkci omezují. „Prosili nás, abychom vyřídili, že musíme všichni změnit své chování, že oni to bez pomoci vyspělého globálního severu nezvládnou,“ říká Tenzerová. A dodává, že spotřebitelé mohou pomoci například tím, že budou kupovat pouze fair trade produkty, díky kterým dostanou pěstitelé za svou práci férově zaplaceno a ještě získají navíc takzvaný fairtradový příplatek. Ten mohou využít na projekty, které pomohou zvýšit produktivitu jejich farem a bojovat se suchem.

 

 

Káva, války, hurikány

Nedá se samozřejmě říct, že káva už vůbec nebude, minimálně existuje odrůda Robusta, která není tak náročná na pěstování a snáší vyšší teploty, na druhé straně je však hořká a nemá příchuť arabiky, v níž lze cítit ovoce, čokoládu i květiny. Česká „coffee ambasadorka“ značky Nespresso Pavla Marková také zmiňuje možnost postupného přesunu pěstování kávy do chladnějšího pásma, tedy vně tradičního pásu mezi obratníky Raka a Kozoroha. „To ale nebude hned, navíc káva z takové produkce nebude okamžitě kvalitní. Musíme se tedy zaměřit na stávající farmy a pomoc pěstitelům,“ říká Marková.

Právě Nespresso společnosti Nestlé nyní na problém upozorňuje i v kampani „Prázdný šálek“ s Georgem Clooneym: slavný hollywoodský herec je tradiční tváří této značky. Jak říká Pavla Marková, 50 procent půdy, která se dnes používá na pěstování kávy, se může do roku 2050 stát v souvislosti s klimatickými změnami neúrodnou. Nespresso se proto od roku 2003 ve spolupráci s organizací Rainforest Alliance snaží zlepšit výnosnost i kvalitu sklizně pěstitelů pomocí regenerativního zemědělství, jehož principem je návrat k přirozeným ekologickým a biologickým procesům. Aktuálně spolupracuje s více než 140 000 pěstiteli v osmnácti zemích prostřednictvím programu „AAA Udržitelnosti kvality“.

Podle české „coffee ambasadorky“ značky Nespresso Pavly Markové jsou důkazem, že se regenerativnímu zemědělství daří, přibývající řady kávy s bio certifikací. Zároveň se jeden z programů s názvem „Reviving Origins“ soustřeďuje na obnovování pěstování kávy v ohrožených regionech, které jsou pro pěstování kávy vhodné, ale například z důvodu válečných konfliktů, ekonomických faktorů či přírodních katastrof, například hurikánů, produkce v těchto místech téměř zanikla: jde třeba o Demokratickou republiku Kongo či Portoriko. „Například v Jižním Súdánu se o toto obnovení zasadil přímo George Clooney, konflikt se ale bohužel zase rozhořel. Podobně jsme měli plány v Barmě, ale po tamním převratu jsme je museli změnit,“ popisuje Marková.

I další značka z portfolia Nestlé – Nescafé Dolce Gusto – se snaží a od letošního roku deklaruje, že 100 procent kávy získává udržitelně. „Káva jako komodita na světovém trhu za posledních dvanáct měsíců nejen kvůli suchu zdražovala výrazně o desítky procent. Věříme, že takto prudkým nárůstům na globálním trhu nebudeme již v následujících měsících čelit,“ přidává byznysový pohled tisková mluvčí Nestlé Tereza Skrbková.

Zdražování pociťují i v konkurenčním Tchibu: tato značka se soustřeďuje především na vzdělávání farmářů. Podle CSR manažerky Tchiba Lenky Maškové je při udržitelném pěstování kávy důležité zejména nepoužívat pesticidy a chemická hnojiva, jejich absence totiž přispívá k ochraně půdy, která je úrodnější a vede k vyšší kvalitě kávy.

„I tak ale není pro malopěstitele kávy, kteří dodávají kolem 85 procent celosvětové produkce této suroviny, snadné se uživit. Jednou z největších výzev v rámci současného pěstování kávy jsou chybějící odborné znalosti,“ říká Mašková. Do programu Tchibo Joint Forces! se zatím zapojilo přes 43 000 farmářů ve všech hlavních lokalitách, kde Tchibo kávu odebírá, což je Amerika, Afrika i Asie. Firma je také jedničkou v prodeji kávy s certifikací Fairtrade v České i Slovenské republice.

 

Potíže chmelařů

Vedle kávy se kvůli změnám klimatu dostávají do potíží i jiné plodiny. V Česku mezi ně patří chmel. Podle Ivana Tučníka, manažera pro udržitelný rozvoj v Plzeňském Prazdroji, se u důležité suroviny pro vaření piva klimatická změna projevuje především v rostoucích meziročních výkyvech ve výnosech.

„Zatímco loni chmelaři na Žatecku zaznamenali jednu z nejlepších sklizní v historii, ta letošní je přesným opakem. Kromě vysokých teplot to způsobuje zejména odlišné rozložení deště v průběhu roku, kdy sice celkový objem srážek zůstává stejný, prší však intenzivněji a během kratšího období, často v podobě přívalových dešťů,“ vysvětluje Tučník.

V reakci na tento vývoj Plzeňský Prazdroj loni spustil se společností Microsoft projekt Pro chmel. Cílem je monitorovat, jak plodina reaguje na počasí a změny klimatu, a na základě těchto zjištění pěstitelům na Žatecku poradit, jak efektivněji zavlažovat. Na šesti vybraných chmelnicích se tak letos sbírala data, která se budou během podzimu a zimy vyhodnocovat.

„Na vybrané rostliny jsme instalovali takzvané chmelové EKG, měřící průtok živin a změny tloušťky stonku, díky čemuž umíme sledovat, do jaké míry jsou rostliny ve stresu a jak reagují na proměny vnějších podmínek. Naměřená data doplníme o satelitní snímky a další historické údaje a budeme je analyzovat za pomoci umělé inteligence,“ popisuje nový systém Tučník s tím, že během příští sezony bude společnost s chmelaři testovat aplikaci, která jim poradí, kdy a jak efektivně zavlažovat a zároveň šetřit s nedostatkovou vodou.

Problémem se podle manažera Plzeňského Prazdroje stává i sklizeň ječmene. Prazdroj veškerý ječmen nakupuje pouze v Česku nebo na Slovensku. V loňském roce se jednalo o 143 tisíc tun. „Za posledních třicet let poklesla sklizňová plocha jarního ječmene v Česku zhruba o polovinu a jeho celková produkce asi o třetinu. Sucho a extrémní výkyvy počasí mají dopad také na jeho kvalitu,“ připouští manažer. Dlouhodobým řešením je podle něj šlechtění odolnějších odrůd, na kterém společnost spolupracuje s dodavateli i odborníky z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

 

Chybí systém vzdělávání

Podle Vojtěcha Koteckého, výzkumného pracovníka Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, jsou právě společnosti Nestlé a Plzeňský Prazdroj dobrými příklady toho, jak soukromý sektor dokáže pěstitelům pomoci – dílem i proto, že je to v jeho vlastním zájmu. Systematický přístup však podle něj stále chybí. „Konkrétně české zemědělství není na klimatickou změnu vůbec připravené. Půda třeba zadržuje méně vody, ta odtéká po desítkách milionů tun,“ myslí si Kotecký a opět zdůrazňuje roli producentů potravin.

Například „mlékaři“ mohou tlačit na chovatele, aby nekrmili dobytek ve velkém kukuřicí, jejíž pěstování nejvíce přispívá k erozi. „Navíc výrobci potravin by si měli být vědomi, že do nákladů zemědělců se zatím nepromítají škody způsobené výkyvy počasí, ale to neznamená, že to k tomu nespěje. Proto by na tom měli mít velký zájem a snažit se rizika spolu se zemědělci eliminovat,“ říká expert. Podle něj na úrovni státu bohužel s farmáři nikdo systematicky nepracuje, nikdo jim přímo v terénu neporadí, kde udělat biopás či remízek, a neřekne, jak má vlastně s krajinou systematicky pracovat.

Podobně hovoří i Tenzerová z neziskové organizace Na mysli. Podle ní ministerstvo zemědělství dostupnost poradenství a vzdělávání zanedbává. „V Česku je zatím na produkci zemědělců klimatická změna vidět málo, proto jsme se tady zasekli. Naši zemědělci sucho nepopírají, to je dobrá zpráva, ale chybí jim elán přejít z konvenčního hospodaření na ekologické. Velký podíl na tom má i jejich vysoký průměrný věk ve srovnání se světem, nemají sílu učit se hospodařit jinak,“ tvrdí.

V polovině září například využily Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR pražské setkání ministrů zemědělství členských zemí EU k tomu, aby „vyjádřily své znepokojení nad vysokými environmentálními požadavky zemědělské politiky Evropské unie“. Před Kongresovým centrem uspořádaly happening a tiskovou konferenci. Současně na protest vyjely konvoje zemědělské techniky ve všech krajích Česka. Jádrem kritiky se stala Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Deal.

Některé cíle Green Dealu si podle zemědělců odporují a v důsledku jejich uplatňování prý dojde k výraznému snížení konkurenceschopnosti evropského zemědělství vůči ostatním částem světa. Snahy o odložení některých opatření podporuje i Potravinářská komora ČR, což deklaruje na svém webu.

 

Data pomohou šetřit i vodu

Inovace přesto přicházejí. Třeba firma AgData staví svůj byznys na digitalizaci zemědělství. Podle jejího obchodního ředitele Lukáše Musila je dnes klíčovou otázkou, jak se adaptovat na klimatickou změnu a turbulentně se měnící podnebí. „Cestou je digitalizace a práce s daty, které se věnují systémy precizního zemědělství,“ říká Musil. Projekt vznikl i díky tomu, že oba zakladatelé, bratři Musilové, sami farmařili. V současné době jejich systém využívá už třetina všech českých profesionálních farmářů. Podle webu společnosti mezi ně patří například Agro Měřín, Neveklov či Statek Domašín.

„Precizní zemědělství“, jak se tomuto přístupu říká, přináší farmářům přehled o tom, co se na jejich polích děje, dává jim možnost optimalizovat procesy a dosáhnout větších výnosů a lepší konkurenceschopnosti. „Hyperlokální sítě půdních a dalších senzorů kombinované s GPS daty ze zemědělských strojů a s družicovými snímky v jednom softwaru otevírají zemědělcům možnosti plánování výroby, které nikdy dříve neměli,“ tvrdí Musil, podle kterého tyto systémy umožňují i sledování uhlíkové stopy. Díky půdním sondám lze měřit obsah živin v půdě nebo její vlhkost a tomu přizpůsobit i zavlažování nebo množství použitých hnojiv.

 

Autorka pracuje pro specializovaný web Ekonews.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement