Počítače napovídají, my musíme rozhodnout

V čem je podle vás poselství R.U.R. i po sto letech aktuální? Může být někdy moc strojů nad našimi životy až příliš velká?

Myslím, že je potřeba v automatizaci a robotech především hledat to pozitivní. Nebát se a vnímat to jako věc, která je pro lidi prospěšná. Jsem přesvědčen, že moc strojů přehnaná nebude. Oblastí, ve kterých nahrazují lidi a pomáhají jim, je sice čím dál tím více, ale stále ne dostatek. Určitá rizika zde samozřejmě existují. A je důležité, abychom je dokázali identifikovat a byli si jich vědomi.

Za poslední rok a půl se výrazně urychlila digitalizace mnoha oblastí byznysu i běžného života. Zůstane to tak?

Například to, že jsme si zvykli používat videokonference místo osobních schůzek, už nevymizí. Budeme se určitě chtít vrátit k osobním kontaktům – a je to správné –, ale přenos části komunikace do virtuální podoby už zůstane nedílnou součástí procesů ve firmách. Dochází také k velkému pokroku v digitalizaci státní správy, kdy lidé mohou komunikovat s úřady přes zabezpečené elektronické kanály. Tam také žádný krok zpět neočekávám.

Ve kterých oblastech došlo k vůbec největšímu digitálnímu skoku?

V komunikaci finančních institucí, bank či energetických a dalších velkých firem s jejich klienty. Dnes není potřeba fyzicky podepisovat dokumenty, abyste s nimi uzavřeli smlouvu. To je velká věc, která ušetřila spoustu času klientům, ale také firmám, protože ty věci jsou rychlejší a fungují bez problémů. Interakce s klientem, která se z velké části přesunula do digitálního světa, je podle mě jednoznačně největším přínosem poslední doby.

Zmiňoval jste státní správu. Právě díky digitalizaci se prý v rozpočtu ušetří peníze, které dnes chybí. Dají se tak skutečně uspořit desítky miliard?

Z mé zkušenosti u těch komerčních institucí, kde digitalizace dosáhla už velkých rozměrů, je její přínos opravdu značný. Není to ovšem úspora založená na propouštění lidí. Jsou to změny, které umožní, aby lidé, jejichž práci nahradí počítače, pracovali pro klienty a přinášeli firmám nové příjmy. Pracovníci, kteří už nemusejí řešit administrativu, mohou klientům nabízet další produkty, protože je ze svého působení v back office zpravidla dokonale znají. A ukazuje se, že to velmi dobře funguje. U státní správy si asi přechod „uspořených“ lidí na příjmovou stránku veřejných financí tak jednoduše představit nejde.

Těžko počítat s tím, že by ušetřené administrativní síly přešly na finanční úřady a zvýšily jejich výkonnost.

To asi opravdu ne. Úspory na straně státní správy budou nejspíš prostým součinem ušetřených lidí krát jejich průměrná mzda. A něco navíc za ušetřený papír, obnovu zastaralých strojů a podobně. Jaká úspora to bude a zda se bude počítat v miliardách za rok, či za pět let, to netuším.

Roboti bez roboty

Které oblasti lidské činnosti či podnikání podle vás na výraznější zapojení strojů ještě čekají?