Energetické přepřahání

Nejdříve velký obrázek: podle předpovědí bude svět za dvacet let mnohem větší, hladovější po dalších zdrojích a provázanější než nyní. Světová ekonomika se v průběhu následujících dvaceti let zdvojnásobí, během třiceti let až ztrojnásobí. Shodují se na tom prognózy počítající s pokračujícím růstem počtu obyvatel, bohatnutím nejlidnatějších zemí světa v Asii a později v Africe. Zjednodušeně napsáno: očekává se, že i na indických silnicích přibudou velká SUV a v tropech bude víc lidí chtít klimatizaci.

S růstem životní úrovně bude spojen růst poptávky po dalších zdrojích energií, tedy čemkoliv, co dokáže roztáčet kola v továrnách a na silnicích, hřát v zimě a chladit v létě. Přibrzdit poptávku po energiích by měl naopak růst efektivity a tlak na úspory.

Podle optimistické varianty prognózy ropné společnosti BP by to v součtu mělo znamenat nárůst poptávky po energiích během dvaceti let jen o třetinu: z největší části za tím bude stát Indie a Čína. Nyní představují tyto země třetinu světové populace, ale generují polovinu růstu poptávky po energiích. Čína se kvůli problémům s životním prostředím ve městech relativně rychle mění v zeleného obra, takže na postu energetického otesánka ji vystřídá Indie. Na rozdíl od většiny světa ji bude za dvacet let stále pohánět především uhlí.

Naopak celková spotřeba energií ve vyspělých státech bude stagnovat i při pokračujícím ekonomickém růstu. Díky vyšší efektivitě výrazně oslabí přímá úměra mezi hospodářským růstem a zvýšenou spotřebou energií.

Podle čerstvě zveřejněné vize české energetiky z dílny ministerstva průmyslu by se celková spotřeba energií v Česku neměla do roku 2040 téměř změnit, a to i přes reálný vzestup ekonomiky o více než dvě třetiny. Kouzlem, které to údajně zařídí, budou úspornější technologie.