Padouch, nebo hrdina? Koudelka, Zeman a odposlechy na Hradě

Report

Dlouhotrvající spor prezidenta Miloše Zemana s ředitelem tajné služby BIS Michalem Koudelkou je složitější, než to na první pohled vypadá. Část veřejnosti a médií se staví na stranu Koudelky, který je „prozápadní“, zatímco Zeman se až do Putinovy invaze na Ukrajinu stavěl vstřícně k Rusku. Jenže neobyčejný spor prezidenta a šéfa kontrarozvědky má více vrstev a různé aspekty. A v žádném případě není ani jeden z nich zcela kladnou postavou.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Duben 2022. Prezident Miloš Zeman se v Lánech setkává s předsedou vlády Petrem Fialou. Hlava státu za přítomnosti dvou vysoce postavených důstojníků bezpečnostních složek státu vysvětluje premiérovi, proč stále nechce povýšit na návrh vlády ředitele tajné služby BIS Michala Koudelku do hodnosti generála.

„Koudelka nechal odposlouchávat mé hovory. Nejednal v dobré víře a vůbec ne legálně. Mám k němu celou řadu výhrad,“ řekne Zeman na schůzce s premiérem.

Petr Fiala se ho ptá, zda jsou na to důkazy. „Pokud mi dáte do rukou důkazy, budu jednat,“ odpovídá Fiala, který problém sporu mezi BIS a Hradem zdědil po minulé vládě.

„Důkazy nejsou, ale ten příběh se stal,“ dozvídá se Fiala na setkání s prezidentem. Přítomnost dvou důstojníků bezpečnostních služeb u takto citlivého hovoru má prezidentovy závěry o věrohodnosti celého příběhu podpořit.

Po této debatě už premiér Fiala nebude veřejně kritizovat Zemana za neochotu povýšit Koudelku.

 

•••

O jaký příběh jde? A skutečně se stal?

Informace o schůzce Zemana a Fialy i historii vztahů mezi prezidentem a šéfem BIS, kterou popisuji v tomto textu, jsem získal od různých zdrojů z českých bezpečnostních složek i politiky.

 

•••

Vraťme se nejprve do roku 2016, do doby krátce poté, co se Michal Koudelka stal ředitelem BIS. Tehdy se zástupce americké tajné služby CIA pro střední Evropu sešel v Praze se svým kontaktem z české zahraniční rozvědky ÚZSI. A pak si podobnou schůzku zopakoval s vysoce postaveným činitelem domácí tajné služby BIS.

Oba Čechy požádal ústně, jak se to v takových situacích dělá, o spolupráci. Téma? Informace o ovlivňování voleb v USA ze strany Putinova Ruska. Americká CIA se snažila získat důkazy o tom, že Kreml vedl operace, které měly za cíl „usměrnit“ výsledek amerických prezidentských voleb ve prospěch Donalda Trumpa. (Že se to dělo, potvrdil v roce 2020 ve svých rozsáhlých závěrech například republikány vedený výbor amerického Senátu.)

 

•••

České zpravodajské služby relativně hojně poskytují určitý servis americké CIA nebo třeba izraelskému Mosadu. Tak zásadní prosba směrem k české BIS, jaká zazněla v roce 2016, však byla neobvyklá.

Co přesně po českých službách CIA chtěla, není možné zjistit. Ale na základě jiných informací, které s její žádostí souvisely, lze konstatovat, že obě české tajné služby se do akce kolem shromažďování důkazů o ruském zasahování do vnitřní politiky USA zapojily.

Rozvědka ÚZSI podnikla na základě žádosti spojenců tajné operace, které se odehrávaly v cizině. A kontrarozvědka BIS měla za úkol zjistit, jak a o čem – v souvislosti se vztahy mezi Ruskem a USA – komunikují lidé kolem českého prezidenta Miloše Zemana.

Na samém začátku totiž existovalo podezření, že součástí operací ruských zpravodajských služeb na ovlivnění amerických voleb byly i aktivity vedené přes Českou republiku. V říjnu 2016 navíc v Česku zatkli ruského hackera Jevgenije Nikulina. Bylo to na základě amerického zatykače, podle něhož Nikulin provedl hackerský útok a zcizil privátní data technologických firem (později ho za to americký soud odsoudil k 88 měsícům). Existovaly však také informace, že se Nikulin podílel na útoku na server vedení americké demokratické strany; únik e-mailů poškodil před prezidentskými volbami v roce 2016 demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou.

O Nikulina se pak vedla politicko-diplomatická válka. Moskva žádala, aby Česká republika vydala Nikulina do Ruska. Spojené státy apelovaly, aby byl Nikulin vydán do Washingtonu. Do případu zasáhl i prezident Miloš Zeman. Jeho lidé lobbovali za to, aby byl vydán do Ruska. (Později, v listopadu 2017 projednával Nikulinův případ Miloš Zeman přímo s Vladimirem Putinem při společném setkání v Soči.)

A právě v této atmosféře se americká CIA snažila přes české tajné služby dostat k informacích ze zákulisí Hradu.

 

•••

Jak se k těmto zprávám česká BIS dostane, bylo podle informací magazínu Reportér plně na ní. Američané neurčili, aby kontrarozvědka rovnou špehovala prezidenta republiky či jeho okolí. Ale tajná služba usoudila, že to bude nejvhodnější – a nejúčinnější.

Problém byl, že Miloš Zeman nepoužíval ve své funkci osobní ani služební mobilní telefon. Zeman je v tomto ohledu mezi státníky dost unikátní. Jenže toto zvláštní počínání českého prezidenta má i jeden bezpečnostní zádrhel. Zatímco jiní státníci, kteří mobil používají, dodržují přísná pravidla pro volání z mobilů i s patřičným technickým zabezpečením, Miloš Zeman občas podle potřeby využívá obyčejných mobilů svých nejbližších spolupracovníků. Jde zejména o mobily osobního asistenta Jaroslava Hlinovského, protokoláře Vladimíra Kruliše a vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře.

Když někdo narychlo a bez ohlášení potřeboval hovořit s prezidentem – a ten s tím souhlasil –, dělo se tak právě prostřednictvím mobilů těchto tří úředníků. A tak se stalo, že tajná služba BIS začala odposlouchávat tyto tři mobilní telefony. (Později k nim přibylo i několik dalších.)

Celá akce byla nejen tajná, ale probíhala naprosto a důsledně bez jakýchkoli úředních záznamů a povolení. Odposlechy se neprováděly běžnou cestou – tedy tak, že by BIS legálně požádala Vrchní soud v Praze o povolení konkrétních odposlechů, jak to běžně dělává.

Pokud jde o techniku, kontrarozvědka použila k odposlechům Agátu, tedy mobilní zařízení, které v blízkosti Hradu snímalo a nahrávalo telefonní hovory. Agáta je schovaná v dodávce a má zakrytou výkonnou anténu. Funguje tak, že v daném místě – v tomto případě kolem Pražského hradu – nahradí stacionární převaděč mobilního signálu, tedy takzvanou bétéesku (BTS). Kdokoli zvedne svůj mobil a telefonuje, spojí se nejdříve právě s nejbližším „přenašečem signálu“ BTS a teprve od něj pak směřuje hovor prostřednictvím příslušné sítě operátora dál k druhé straně hovoru.

Jakmile je tato bétéeska nahrazena výkonnou Agátou, může její „majitel“ hovory přes ni přenášené „poslouchat“ a nahrávat. Jakmile Agáta z místa odjede a přestane fungovat, funkci převezme automaticky stacionární BTS mobilního operátora.

 

•••

Co přesně tímto odposloucháváním BIS zjistila, není jasné. Je ale vysoce pravděpodobné, že z hlediska amerických bezpečnostních složek šlo o částečný úspěch.

České úřady nakonec v březnu 2018 vydaly hackera Nikulina do USA. Podle americké obžaloby ukradl Nikulin data z více než 117 milionů účtů na sociálních sítích LinkedIn a Formspring a napadl také webové úložiště Dropbox. Sám Nikulin později prohlásil, že ho už v Praze po zatčení nutili agenti FBI – federálního úřadu vyšetřování, který má v USA i roli kontrarozvědky – k tomu, aby se doznal k ovlivňování amerických voleb. „Máte říct, že jste se naboural do pošty Clintonové a pronikl do sítě demokratů na Putinův příkaz, vyjmenujete společníky, budete souhlasit s vydáním a v Americe vyřešíme všechny problémy, vše zajistíme,“ citoval sám Nikulin údajné návrhy agentů FBI.

 

•••

Šéf BIS Michal Koudelka obdržel později za významnou spolupráci se CIA ve Spojených státech vyznamenání. Bylo to v březnu 2019 přímo v sídle CIA v Langley a šlo o ocenění George Teneta „za dlouhodobou efektivní spolupráci se spojeneckou tajnou službou“.

Ocenění nese jméno po řediteli CIA Georgi Tenetovi, který sloužil dvěma americkým prezidentům z dvou odlišných stran – demokratovi Billu Clintonovi i republikánovi Georgi Bushovi mladšímu.

„Toto nejvýznamnější ocenění, které CIA dává, beru nejen jako ocenění své práce, ale především jako ocenění práce BIS,“ sdělil v dubnu 2019 Lidovým novinám Koudelka.

Za co přesně medaili CIA šéf BIS obdržel, nebylo nikdy zveřejněno. Lidé ze zpravodajské komunity ale mají za to, že to bylo právě za „akci s Hradem“.

 

•••

Tohle všechno by zůstalo utajené za zdmi BIS, a navíc jen v okruhu několika málo vyvolených a nikdo nepovolaný by se to zřejmě nikdy nedozvěděl. Jenže jednoho dne – někdy koncem roku 2017 nebo začátkem 2018 – přišla na Hrad k Zemanovi delegace důstojníků tajné služby. Nešlo o oficiální návštěvu. Byla to neformální schůzka, s níž na doporučení svých nejbližších poradců prezident Zeman souhlasil.

 

Delegaci vedl důstojník BIS – tehdejší šéf zpravodajské techniky tajné služby Martin S. Kdo přišel s ním, a kdo tedy tvořil členy této neobvyklé delegace, se nepodařilo redakci Reportéra zjistit.

Miloš Zeman se na této schůzce dozvěděl šokující informaci: „Tři vaši blízcí spolupracovníci byli odposloucháváni a při tom bylo nahráno také to, co si povídáte do telefonu i vy, pane prezidente.“ Nejdříve tomu Miloš Zeman nechtěl věřit. Když mu ale sdělili další detaily včetně toho, s kým v inkriminované době hovořil, dostal Zeman vztek. Ne na členy delegace, ale na ředitele BIS Michala Koudelku, který „byl schopen něco takového dopustit“.

 

•••

Od té chvíle Miloš Zeman Koudelku nesnášel. A často mu to dával najevo i veřejně.

Když ho vláda navrhla – ostatně jako většinu šéfů tajných služeb – do hodnosti generála, Miloš Zeman ho nepovýšil. A odmítl to i následující rok. Stejně dopadly všechny další pokusy. Letos na jaře to bylo posedmé, kdy se Koudelka dozvěděl, že bude stále „jen“ plukovník.

Jindy řekl Zeman na adresu BIS, že jsou čučkaři. To prohlásil 6. prosince 2018 na TV Barrandov.

„Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špiona,“ řekl Zeman. „Jsou to čučkaři,“ dodal výslovně.

 

•••

Plukovník Michal Koudelka patří ke generaci porevolučních nováčků v tajných službách. A vždy působil spíše zakřiknutě. Moc se neprojevoval a hodně dlouhou dobu žil ve stínu svého mentora a šéfa Jiřího Langa.

Koudelka se narodil v roce 1965. Za socialismu studoval Stavební fakultu ČVUT. Do tajné služby nastoupil v dubnu 1992. Jiří Lang v té době v BIS už byl: za socialismu pracoval ve státním podniku Energoprojekt a do tajné služby přešel krátce po revoluci spolu s několika dalšími kolegy z Energoprojektu. Koudelka, který od března 1989 pracoval v jiném státním podniku, Projektová a inženýrská organizace kultury, byl tedy dalším „projektantem“ v řadách novodobé zpravodajské služby.

Koudelkovým úkolem bylo potírat špiony. Působil na odboru kontrašpionáže, v protiruské sekci. Tomuto odboru velel v devadesátých letech právě Jiří Lang – pozdější dlouholetý ředitel BIS.

Nezkušení „projektanti“ získávali zkušenosti nejen na odborných zpravodajských kurzech v zahraničí u západních spojenců, ale také poněkud neobvyklou formou. BIS si v odboru kontrašpionáže ponechala dva významné důstojníky někdejší Státní bezpečnosti Vladimíra Palečka a Bohumila Ridošku.

Ridoško a Paleček přitom působili u StB „na úseku vnějšího nepřítele“ ve třetím odboru, který byl zaměřen proti Velké Británii, Francii a ostatním státům NATO. Jejich hlavním úkolem bylo odhalovat špiony států NATO a získávat v těchto zemích agenty.

Bohumil Ridoško se v personálních dokumentech, když přecházel z StB do demokratické kontrarozvědky, přiznal, že prošel dvouměsíčním kurzem KGB v Moskvě. A druhý exdůstojník StB Vladimír Paleček ve stejných materiálech potvrdil, že spolupracoval s KGB na tajných operacích proti státům NATO.

Nakolik to Langovi či Koudelkovi pomáhalo, nebo naopak brzdilo v jejich práci, není jasné. Výsledky jejich odboru ale nebyly nikdy nijak očividné a senzační. Až do roku 2009, kdy byl oficiálně odhalen první ruský agent v Česku Robert Rachardžo, nechytila česká BIS nikoho jiného za špionáž „přímo za ruku“, jak se říká ve zpravodajském slangu. (Rachardžo nicméně z Česka uprchl a nikdy nestál před soudem.)

V každém případě spolu Lang a Koudelka dál profesně rostli.

Jiří Lang se stal v roce 2003 ředitelem celé BIS. Tři roky nato povýšil i Michal Koudelka. Ten se stal po Langovi ředitelem odboru kontra-špionáže v BIS v lednu 2006. Když pak v roce 2016 Lang skončil v čele BIS, nahradil ho právě Koudelka. Lang se stal šéfem Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).

Lang doporučil Koudelku jako svého nástupce tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Domníval se, že to pro zpravodajskou komunitu bude dobré, protože šlo podle jeho slov o „profesionála“, který navíc zaručí bezproblémovou kontinuitu práce tajné služby.

Michal Koudelka však během své ředitelské éry udělal několik kroků, které se nelíbily už ani Langovi. A jejich vztah v posledních letech podle informací Reportéra ochladl. Lang byl několikrát konfrontován různými politiky i lidmi ze zpravodajské komunity s tím, že udělal špatné personální rozhodnutí. „Jiří Lang je teď z Koudelky nešťastný. Chodí si k němu stěžovat různí lidé… On nakonec uznal, že s Koudelkou jako s jeho nástupcem to byla chyba,“ řekl mi jeden z důvěryhodných zdrojů z okolí ředitele NBÚ. (Lang se k tomu odmítl vyjádřit.)

 

•••

Prezident Zeman je – jak známo – pragmatik, ale také člověk, který se umí pomstít za vše, co ho nějakým způsobem urazilo. Zeman od chvíle, kdy se dozvěděl o odposlechové operaci BIS, využil každé příležitosti, aby Koudelku znectil.

Mezi kontrarozvědkou a prezidentem existovalo i množství jiných rozporů – zejména pokud šlo o témata související s Čínou nebo Ruskem. Prezident prosazoval spolupráci s těmito východními velmocemi. Tajná služba naopak vždy varovala před bezpečnostními hrozbami, které z obou těchto zemí přicházejí. Ať už šlo o případ telekomunikační firmy Huawei a jejího přístupu na trh a ke státním zakázkám, nebo o možnou účast ruského Rosatomu při dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, nebo o kauzu, která souvisela s údajnou českou výrobou a skladováním jedu Novičok, jenž byl použit ruskou GRU při otravě dvojitého agenta Sergeje Skripala.

 

•••

Michal Koudelka a Miloš Zeman se podle mých informací viděli jen dvakrát v životě. Bylo to v době, kdy se jednalo o jedu Novičok. Zeman dostal k případu dvě zprávy. Jednu od Vojenského zpravodajství, kde se skutečně mluvilo o tom, že novičok se v Česku kdysi v malém množství testoval. BIS naopak ve zprávě uvedla, že novičok se v Česku nevyráběl, tudíž nemohl být zdrojem pro Skripalovu otravu. Takže jediným zdrojem při akci double agenta Skripala mohl být podle BIS novičok vyrobený v Rusku.

Prezident si tehdy Koudelku pozval na Hrad. Nejprve byl na něj milý. „Pane generále, už vám tak vlastně mohu říkat, že?“ řekl Zeman překvapenému Koudelkovi. „Tady máte makové koláče, prý je máte rád,“ dodal Zeman a nabídl mu ještě slivovici.

A pak spustil, co by od něj potřeboval: „Vaše služba vypracovala k novičoku tuto zprávu. A Vojenské zpravodajství mluví jinak. Já vám, pane řediteli, tu vaši zprávu vrátím a za dva týdny mi ji přinesete znovu, ju?“ A dal najevo, že po těch dvou týdnech nebude nic stát v cestě k jeho povýšení na generála.

Koudelka prý pochopil, že po něm prezident chce, aby přepracoval formulaci o vývoji novičoku v Česku, což by se Zemanovi hodilo, aby pak s odkazem na české zpravodajské služby mohl pomoci Rusku zbavit se podezření, že v Salisbury se snažila zabíjet ruská GRU.

Druhé setkání Koudelky se Zemanem už nebylo tak přívětivé. Koudelka odmítl zprávu přeformulovat. Zeman už ho ničím nepohostil a osočil ho z toho, že je lhář.

 

•••

Hlavním zdrojem toho, proč Zeman Koudelku nesnášel, ovšem byla kauza odposlechů.

Prezident dokonce několikrát žádal odvolání ředitele BIS a pak tlačil alespoň na to, aby Koudelka odešel z čela BIS v polovině srpna 2021, tedy ve chvíli, kdy měl skončit jeho řádný pětiletý mandát. Miloš Zeman měl od Andreje Babiše dokonce příslib, že „s Koudelkou opravdu něco udělá“.

Jenže čtyři měsíce předtím – v dubnu 2021 – se do médií dostaly informace, že důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga vyhodili v roce 2014 do povětří muniční sklad ve Vrběticích. Což měla být další ze série jejich brutálních akcí. Ti samí ruští špioni se totiž v roce 2018 podíleli na již zmíněné otravě Sergeje Skripala a jeho dcery v britském městě Salisbury – což byla pomsta za to, že někdejší důstojník GRU Skripal přešel na Západ.

Zásluhy za vrbětické odhalení byly široce připisovány řediteli BIS Michalu Koudelkovi, jehož lidé na identifikaci důstojníků GRU Miškina a Čepigy pracovali.

Šéf BIS se tím stal u velké části politiků i u široké veřejnosti velmi populární postavou. Koudelku podporovaly zejména strany pozdější „pětikoalice“ v čele s ODS. Tito politici byli do roku 2021 v opozici: rozhodně jim nevadilo, že „Koudelka ostřeluje Hrad“ a oslabuje tím mocenský pakt Miloše Zemana s Andrejem Babišem.

V květnu 2021 se Koudelky zastal i spolek Milion chvilek pro demokracii, pořádající velké demonstrace proti Babišově vládě a Zemanovi. „A jak známo, většího nepřítele českých tajných služeb, než je náš současný prezident, bychom hledali jen těžko. Dokazuje nám to svými opakovanými útoky směřovanými především na BIS,“ uvedl spolek na jarní demonstraci roku 2021.

 

•••

V půlce srpna 2021 uplynul Koudelkovi pětiletý mandát a vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše měla, jak už bylo řečeno, rozhodnout o jeho dalším osudu: buď by ho opět potvrdila ve funkci, nebo by si našla někoho jiného. O druhou variantu usiloval právě Zeman. Jenže Babišův kabinet neudělal ani jedno.

Koudelku sice v půli srpna po skončení jeho pětiletého mandátu nejmenovala Babišova vláda na další řádné pětileté období, ale umožnila mu BIS řídit dál provizorně s tím, že o novém řediteli rozhodne až vláda vzešlá z říjnových voleb. „Si myslím, že by měla rozhodnout příští vláda, když získá důvěru. Myslím, že je to korektní,“ řekl Babiš 8. srpna 2021 České televizi.

(Nová vláda Petra Fialy v únoru 2022 „prozápadního šéfa BIS“ jmenovala na dalších pět let ředitelem tajné služby.)

Pro Zemana bylo v roce 2021 jednání premiéra Babiše zklamáním. Prezident se tedy opět – a tentokráte asi nejdůrazněji – ozval, aby veřejně zpochybnil kredibilitu ředitele BIS. V srpnu 2021 – devět dní poté, co Babiš rozhodl, že Koudelku „nezařízne“ – se Zeman rozhodl oznámit to, co už nějaký čas tušil.

Nejdříve poskytl rozhovor webu Parlamentní listy. V interview, které vyšlo 17. srpna 2021, naznačil, že BIS odposlouchává vysoce postavené politiky. „Bezpečnostní informační služba by se neměla zabývat některými odposlechy, protože to jí nepřísluší,“ uvedl Zeman a bez bližších podrobností naznačil, že BIS mohla odposlouchávat vysoké ústavní činitele.

„Mám vůči panu Koudelkovi zásadní výhrady a některé z nich jsem dosud veřejně neuváděl,“ zdůraznil Zeman. A řekl, že další informace poskytne v následujících dnech.

 

•••

Pět dní nato – 22. srpna 2021 – zveřejnil videorozhovor s prezidentem deník Blesk. „Pane prezidente, vy jste připustil, že jste na Andreje Babiše naštvaný kvůli tomu, že se nakonec nezbavil šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky, tak mi řekněte, jak se tahle vaše naštvanost projevuje anebo ještě projeví,“ zeptala se ho redaktorka.

A Miloš Zeman – evidentně připravený na toto téma – prohlásil: „Já jsem mírný člověk, jak mě znáte, takže projeví se to tím, že při nejbližším setkání to Andreji Babišovi vytknu… já ho mám jinak docela rád. A, jak víte, podporuji ho. Nicméně je zapotřebí tady uvést důvody této naštvanosti.“

Prezident dále pokračoval tím, že se dozvěděl, že BIS odposlouchávala jeho spolupracovníky, a tudíž i jeho. „Já, jak víte, telefon, mobilní ani jiný, nemám, takže když se s těmito spolupracovníky bavím, jsem odposloucháván i já. Tak jsem o tom informoval pana premiéra. Posléze mi pan premiér za přítomnosti pana kancléře sdělil, že odposlechy zastavil, ale nebyla to pravda, protože z útrob BIS jsem se opět dozvěděl, že odposlechy pokračují,“ řekl Zeman a dodal, že čekal, zda se mu Koudelka omluví, ale on že se neomluvil a s odposlechy pokračoval.

„A to byla doba, kdy jsem požádal pana premiéra (Babiše), aby pana Koudelku odvolal, protože není možné, aby si šéf tajné služby vymyslel bez důkazů a bez důvodu, že bude odposlouchávat prakticky každého občana této země, který ho zrovna napadne. Takže tady máte jeden z důvodů, proč si myslím, že pan Koudelka není mužem na svém místě,“ řekl prezident.

Na poznámku redaktorky, že odposlechy povoluje na žádost BIS předseda senátu Vrchního soudu v Praze, Zeman reagoval: „Zeptejte se předsedy senátu, zda skutečně takový souhlas udělil. Já o tom mám své pochybnosti. A pokud ho neudělil, pak ty odposlechy jsou nelegální a o to je to horší.“ Prezident byl v té době už zřejmě informován, že celá akce proběhla nestandardně prostřednictvím systému Agáta.

Důležité také bylo, že Zeman řekl, že se opírá o informace, které mu poskytli minimálně dva důstojníci BIS. „Těch důstojníků bylo víc, konkrétně dva,“ řekl Zeman.

Na otázku, proč přichází s touto závažnou informací a obviněním BIS až v srpnu 2021, prezident odpověděl: „Protože jsem nechtěl tohle příliš rozmazávat, zejména ne před volbami, a pevně jsem doufal, že pan Koudelka skončí 15. srpna a bude klid… No a do 15. srpna jsem se mohl domnívat, že pan Koudelka v míru odejde, přijde tam člověk, který nebude fízlovat, nebude špiclovat, nebude šmírovat, já nevím, jak to chcete nazvat. Ale protože se tak nestalo, tak jsem se ozval.“

 

•••

Za normálních okolností by šlo o skandál, který by plnil zpravodajské servery a noviny několik dnů a nejspíš i týdnů. A možná by taková aféra vedla i k pádu ředitele BIS.

Jenže se nic nestalo. Zemanovo tvrzení nerezonovalo v médiích tak, jak si představoval. A pokud se o tom psalo, působilo to bez detailů nebo přímých důkazů spíše jako akt Zemanovy pomsty „čučkaři Koudelkovi“ za jeho postoje vůči Rusku a Číně.

Premiér Babiš navíc popřel, že by se v kauze jakkoli angažoval. „Ani vláda, ani já jako premiér nemáme žádnou kompetenci pro povolování a zastavování odposlechů. Samozřejmě že nemám ani žádné informace o tom, koho BIS nebo policie odposlouchává. Odposlechy povoluje soud. Odmítám, že bych se kdykoli zajímal, koho služby odposlouchávají,“ prohlásil Babiš.

Nutno přiznat, že část politiky i veřejnost mohly klidně schvalovat, že kontrarozvědka odposlouchávala prezidentovo okolí. Zeman a jeho poradci byli pochopitelně kritizováni kvůli svým aktivitám vzhledem k Rusku a Číně. Často se třeba v médiích skloňovalo jméno Zemanova poradce Martina Nejedlého. Například poslankyně ODS a nynější ministryně obrany Jana Černochová tehdy uvedla: „Od koho si pan prezident půjčuje telefon, je jeho věcí. Ale že se BIS zajímala o postavu pana Nejedlého, mě nepřekvapuje, spíše naopak.“

„Zdaleka nejde jenom o Martina Nejedlého, BIS odposlouchává i prezidenta republiky,“ trval na svém Miloš Zeman.

Martina Nejedlého posléze začala podle zdrojů Reportéra BIS odposlouchávat už legálně se svolením soudu.

 

•••

Jestliže by se daly pochopit motivy této operace BIS vůči Hradu, zásadním problémem bylo, že informace o ní unikly k prezidentovi, tedy k objektu zájmu BIS. Pokud by šlo skutečně o vysoce profesionální a navýsost opodstatněnou a nutnou akci, měla taková operace zpravodajské služby zůstat tajná. A ani prezident, ani další postavy české politiky se o ní nikdy neměli dozvědět.

Jak je ale možné, že ředitel Koudelka nezabránil tomu, aby se informace o odposlouchávání dostala z kontrarozvědky ven?

V tajné službě BIS není již několik let zcela ideální situace. Přestože se letos řešila i ve vládních kruzích nestabilita v civilní rozvědce ÚZSI, větší problém už roky dřímá právě v BIS. Koudelkovi se nepodařilo službu stabilizovat a trpí neustálými odchody dlouholetých zpravodajců. BIS tak přichází o zkušenosti a „paměť“, kterou dohánějí mladší zpravodajci celou řadu let.

Nutno přiznat, že jde jen o jedno hodnocení stavu BIS – zaznívá z řad zpravodajské komunity, jež je plná bývalých důstojníků BIS. Jiný pohled mají lidé loajální ke Koudelkovi. Ti naopak říkají: „Fluktuace je minimální a nemá vliv na chod služby. Když se nedávno dělal interní průzkum v BIS, odpovědělo asi 80 procent dotázaných, že jsou spokojeni a cítí hrdost na to, že pracují u BIS.“

Jenže podle výpovědi mnoha bývalých zaměstnanců služby Koudelka skutečně stojí za napjatou atmosférou v BIS: souvisí s tím, jak jednal se svými podřízenými a jak řešil interní spory.

Kromě zmiňovaného šéfa zpravodajské techniky BIS Martina S. odešla také šéfka mezinárodní spolupráce Eliška N. (I ona podobně jako Martin S. věděla o žádostech spojenců na provedení tajných operací, včetně té týkající se Hradu.) Službu opustil již dříve také šéf Inspekce BIS Jiří Š. Skončil také šéf zpravodajství – Petr Š. A z BIS odešel také šéf analytiky Jiří Rom. V tomto případě uvádíme celé jeho jméno, neboť se stal veřejně známou osobou. Rom je od léta roku 2020 zaměstnancem Hradu. Byl zástupcem Jana Nováka, který byl pověřen řízením bezpečnostního odboru Hradu. Rom se také stal důležitým hráčem v poslední fázi příběhu kolem Zemana a odposlechů BIS.

 

•••

Jiří Rom ani expert na odposlechy Martin S. se nechtěli k případu vyjádřit. Právě Rom a Martin S. však mohou být zdroji, od nichž prezident čerpal své závěry o svém odposlouchávání. Připomeňme si, že Zeman mluvil o dvou důstojnících BIS či o zdrojích „z útrob BIS“.

Například to, že Rom může být pro Zemana jistým informátorem o dění v BIS, naznačil sám prezident v jiném rozhovoru, který poskytl v říjnu 2020 deníku MF DNES. „Jak jste si možná všimli, v Kanceláři prezidenta republiky začal pracovat pan Jiří Rom, bývalý šéf analytiky BIS. A já panu premiérovi při naší nejbližší večeři předám materiál, který se týká pana Koudelky. Myslím si, že každé rozhodnutí se má argumentovat, a tento materiál bude argumentací,“ prohlásil Zeman.

Z Jiřího Roma tak Zeman – možná nechtěně – udělal terč. Tajná služba BIS pátrala po tom, zda Rom poskytl prezidentovi a jeho okolí utajované informace, které se dozvěděl při práci v kontrarozvědce. Tím by porušil zákon.

BIS pátrala po jakýchkoli stopách, které by vedly k tomu, že Rom vyzrazoval utajované informace. Když posléze některé dokumenty Hrad skartoval, byl z toho skandál, protože skartace patrně proběhla předčasně.

„Ta služba se začala chovat jako StB,“ komentoval pak podle důvěryhodných zdrojů Jiří Rom před svými přáteli chování BIS.

Lidé od Koudelky zase tvrdí, že Rom neunesl, že se po odchodu Langa nestal šéfem BIS on a často pak míval „toxické kontakty“ s některými lobbisty a politiky, které zavdávaly podezření z úniků informací.

Zdroj ze zpravodajské komunity mi pak letos v létě sdělil: „Martin (exdůstojník Martin S.) je schovaný a nic nedělá. Je pod neustálým dohledem tajné služby. Rom je na Hradě a Koudelka dělá vše pro to, aby mu byla odebrána bezpečnostní prověrka.“

Jeho slova se začala naplňovat.

10. září 2022 přinesl list MF DNES informaci, že BIS dva roky sledovala jednoho svého pracovníka, o kterém měla podezření, že se tajně stýkal s Jiřím Romem, ačkoli ten už ve službě nepracoval. (Jde o někdejšího Romova podřízeného z analytického odboru BIS Martina K.) Hrozí tak, že na základě této kauzy nakonec Jiří Rom ztratí bezpečnostní prověrku. Bez ní by pak nemohl pracovat pro stát.

 

•••

Dalším problémem bylo, že prezidentovy odposlechy měly být po vytěžení a „využití pro ty správné účely“ zničeny. Ovšem k tomu zřejmě nedošlo. Část z těchto odposlechů získal totiž Hrad jako důkaz, že se příběh odehrál.

Navíc existuje – jak se Reportér dozvěděl z několika na sobě nezávislých zdrojů – vážné podezření, že se některé odposlechy dostaly k tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi. Byly to přepsané odposlechy, které nesouvisely s údajným vměšováním Ruska do amerických voleb. Naopak šlo o odposlechy Zemana, které se vyloženě týkaly vnitřní politiky v České republice.

O co šlo?

 

•••

Střih.

Bylo krátce po říjnových volbách roku 2017. Na Hradě ve své kanceláři seděl prezident Miloš Zeman. Najednou k němu do místnosti vešel jeho asistent se svým mobilním telefonem v ruce. Zeman pochopil, že půjde o důležitý hovor. Jeho asistent Jaroslav Hlinovský ho vyrušuje s mobilem v ruce jen v mimořádných situacích.

Na příjmu byl slovenský premiér Robert Fico, Zemanův přítel a spojenec na mezinárodní scéně. Sám Fico v březnu 2017 prohlásil, že „pan prezident Zeman je mimořádně moudrý, inteligentní člověk, kterého si osobně velmi váží“.

„A vážím si, že naše vztahy jsou více než partnerské. Jsou jednoduše osobního charakteru: jsme přátelé,“ řekl tenkrát Fico. I Miloš Zeman si někdejšího šéfa slovenské sociální demokracie, tedy strany Smer, vážil. V roce 2014 udělil prezident Ficovi Řád bílého lva.

Rozhovor zněl, jako by se spolu bavili rodinní příslušníci. Fico se Zemanem si tykali a bavili se o výsledcích parlamentních voleb. Ty v Česku vyhrál Andrej Babiš se svou stranou ANO. Ale aby mohl vládnout, potřeboval koaličního partnera. Vypadalo to, že by se jím mohla stát ČSSD, tedy sesterská strana Ficova Smeru. Problém ale byl, že ve vedení české sociální demokracie tehdy ještě pod taktovkou Bohuslava Sobotky a Milana Chovance nebyla příliš velká vůle jít do vlády s trestně stíhaným politikem Babišem, jehož policie obvinila z účasti na padesátimilionovém dotačním podvodu.

Miloš Zeman ale v hovoru Ficovi nastínil, co všechno zamýšlí a jak bude vyjednávat s Babišem o složení nové vlády. A také mu sdělil, že pomůže tomu, aby se do čela ČSSD dostal člověk, který s Babišem do vládní koalice půjde.

Kdo by obsah tohoto hovoru znal, věděl by, co bude v následujících dnech Zeman v zákulisí na nejvyšší politické úrovni dělat. (Předsedou ČSSD byl nakonec zvolen 18. února 2018 Jan Hamáček, který později oznámil, že do vlády Andreje Babiše jeho strana vstoupí.)

 

•••

Magazín Reportér zaslal Andreji Babišovi dotaz s tímto zněním: „Podle našich informací jste měl koncem roku 2017 obdržet část odposlechů (pořízených BIS) a využít jejich obsah k formování taktiky vašeho povolebního vyjednávání s Milošem Zemanem. Můžete se k tomu vyjádřit?“

Babiš to popřel. „Aby bylo jasno, nikdy jsem žádné odposlechy neviděl, vaše konstrukce je zcela scestná a vaše informace jako obvykle na úrovni Aeronetu,“ reagoval podrážděně Babiš.

(V dotazu položeném šéfovi ANO výslovně nezaznělo, že by mělo jít o přepsané odposlechy, které měl „vidět“.)

Mluvčí tajné služby BIS Ladislav Šticha na sérii dotazů týkajících se Zemanových obvinění z odposlouchávání odpověděl: „Díky za váš zájem o BIS, ale asi tušíte, že se ptáte na témata, která nemůžeme a nechceme komentovat.“

 

•••

Prezident Zeman v rozhovoru z října 2017 předestřel Robertu Ficovi, co bude dělat v povolební situaci a co bude požadovat na politických jednáních s Andrejem Babišem. Zeman chtěl v jednáních s Babišem dostat do vlády některé své lidi.

Politik, který by znal informace z odposlechů prezidenta pořízených BIS, by věděl, na co se připravit. Třeba Andrej Babiš by pak mohl dopředu vymyslet, za co s Milošem Zemanem vyobchoduje jeho požadavky.

Odposlechnuté byly údajně například také hovory, které vedl Zeman se šéfem SPD Tomiem Okamurou či s pozdějším předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Ale hovor s Ficem byl rozhodně nejzajímavější.

 

•••

Vraťme se teď znovu ke schůzce prezidenta Zemana s nynějším premiérem Petrem Fialou, která se konala letos v dubnu a o níž jsem psal na začátku tohoto textu.

Zeman o schůzce nakonec promluvil i veřejně. 1. května 2022 se o ní zmínil v televizi Prima. „No, já jsem ty důvody (proč nepovýším Koudelku) vysvětlil za přítomnosti několika osobností z bezpečnostních složek panu premiéru Fialovi. A nepovažuji za správné, abych je uvedl veřejně, protože je to spíše právě záležitost bezpečnostní než veřejná, ale mám velmi vážné důvody, kdy už posedmé, jak jste sama řekla, nedávám panu plukovníkovi Koudelkovi generálskou hodnost,“ řekl Zeman. A připustil, že návrh na povýšení Koudelky nechal rovnou skartovat.

Zajímavé je, kdo u této schůzky byl a kdo měl prezidentovi svou přítomností pomoci potvrdit důvody kritiky Koudelky. Podle informací Reportéra to měli být nynější šéf NBÚ a bývalý ředitel kontrarozvědky Jiří Lang a ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Lang odmítl svou účast na této schůzce komentovat. „V reakci na váš mail vám sděluji, že pan ředitel Lang se bude držet své tradice a nebude věc vůbec komentovat,“ uvedl Jaromír Kadlec, pracovník kanceláře ředitele NBÚ. Jan Beroun se do uzávěrky tohoto čísla k případu nevyjádřil.

 

•••

Využívat, respektive zneužívat tajnou službu k vnitropolitickým účelům nebo pro potřeby jednoho politika znamená vydat se v demokratickém politickém systému na velmi nebezpečnou cestu. Vědět by to měl každý ředitel tajné služby.

Moc dobře to věděl třeba Jiří Lang. Ani on nebyl žádný „andílek“ a také on nějak vycházel vstříc premiérovi, který zrovna vládl. Přímé zneužití služby ale odmítal.

Například v roce 2005 se v zákulisí odehrála jedna neobvyklá scéna, která v této souvislosti stojí za připomenutí. Za Langem tehdy podle mých zdrojů přišel premiér Jiří Paroubek a žádal ho o informace o pořadatelích technoparty CzechTech na Tachovsku. Policie tehdy technoparty tvrdě rozehnala, premiér se policejní akce zastával, zatímco značná část veřejnosti tvrdost zákroku odsuzovala. „Technaři nejsou tančící děti, ale nebezpeční lidé,“ prohlásil tehdy Paroubek. A požádal tajnou službu o příslušné informace.

Jiří Lang se podle důvěryhodných zdrojů v roce 2005 podíval na premiéra Paroubka a jen mu řekl: „Jediné, co pro vás mohu udělat – pane premiére –, je, že jsem to neslyšel.“

Tímto způsobem by měl požadavkům premiéra na informace využitelné v domácí české politice čelit každý ředitel BIS. Tedy i Michal Koudelka.

 

•••

Když jsem pracoval na tomto tématu a přes půl roku shromažďoval informace, řekl mi jeden zdroj ze zpravodajské komunity, že když „akce dělaná pro spojence na Hradě jednou praskne, bude se to popírat a případně svádět na selhání jednoho člověka a nakonec to odnese jen šéf zpravodajské techniky BIS, který byl tajnou akcí pověřen“.

Na konci svého pátrání jsem se sešel s člověkem blízkým Koudelkovi a ten mi řekl: „Je nesmysl, že by BIS odposlouchávala Zemana pro Američany. Tyto informace jsou jen snahou znevěrohodnit ředitele BIS. A pokud snad existuje, byť jen teoretická možnost nelegální operace na Hradě a úniku některých odposlechů, musela by to být privátní akce a osobní selhání některých jednotlivců BIS, nikoli služby jako takové.“

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement