Češi budou pít méně, ale lépe

Jak se dlouhodobě vyvíjí konzumace piva na českém trhu? Co s ní udělaly poslední roky?

Spotřeba piva už od finanční krize v roce 2009 klesá. Tehdy se v Česku vypilo přes sto šedesát litrů na hlavu za rok, dnes je to zhruba sto třicet. A to pro náš obor byl rok 2022 takovým pozitivním nadechnutím po covidu, který nám dal jistou naději, ale na předcovidových číslech ještě zdaleka nejsme.

 

Jak moc zasáhly ty dva pandemické roky do pivovarského byznysu?

Celkem 260 dní byly v těch dvou letech zavřené hospody. To se nedá nijak dohnat, takže celková spotřeba piva samozřejmě poklesla.

 

Když se bavíme o spotřebě na hlavu, počítá se do ní i turistický ruch?

Počítá se do toho všechno pivo, které se tady vypije. V těchto statistikách nedokážeme oddělit cizince od domácích. Pravda je, že konzumace turistů může mít na celková čísla docela vliv. Po zastavení cestovního ruchu kvůli covidu bychom měli teoretickou šanci to zjistit. Jenže byly zavřené hospody, takže vypadla i část spotřeby Čechů. Už ale nemá smysl se vracet do minulosti, nás zajímá pozitivní trend současnosti. Když se půjdete projít třeba po Praze, potkáte turisty a uvidíte hospody, které jsou spíše plné. Daří se jim lépe než v těch předchozích letech.

 

Jak se proměnily zvyky v konzumaci piva? Posunul nás covid k pití mimo hospody?

Rok 2009, který jsem zmínil na začátku, byl poslední, ve kterém se vyrovnala spotřeba piva doma a v hospodě a kdy sudové pivo činilo padesát procent výstavu. Ten trend přesunu mimo hospodu je zde už léta. Covid tomu dal další velký impulz. Teď se to trošičku vrací zpátky.

 

Co je důvodem tohoto trendu?

To by vydalo na další ohromnou debatu, ale já si myslím, že to je primárně změna životního stylu. A také větší výběr možností, jaké se nám nabízejí, máme větší výběr toho, co dělat a jak trávit čas. Lidé u nás celkově pijí méně alkoholu než dříve, nejen piva.

 

Ochucený hit doby

Posouvají se nějak chuťové preference českých konzumentů piva?

Jsem přesvědčen, že lidé budou pít méně, ale budou pít lépe. A pokud si to převedeme do druhů piv, budou pravděpodobně vyhledávat ty prémiovější typy. Což může být třeba vyšší stupňovitost, vidíme, že konzumace ležáků roste a že se spotřebitelé přesouvají do vyšší kategorie. Ale může se dařit i lehkým pivům, pokud jsou chuťově výrazná. Takovým příkladem může být speciál Ratar od Radegastu. Ten je velmi hořký a zákazníci si jej právě proto oblíbili, přitom je to vlatně desítka. Samostatnou kapitolou jsou ochucená nealkoholická piva, to je jediná kategorie, která dokáže každoročně dosahovat dvouciferných růstů. Proměnu chuťových preferencí můžeme pozorovat na celém trhu.

 

Dalo by se tedy říct, že jsme vybíravější?

Jsme, ale nejen u typů piv, ale i v tom, kam na to pivo jdeme. Chceme pořádnou službu a kvalitní zážitek. Podle toho jsme pak ochotni do restaurace nebo hospody zajít.

 

Bavili jsme se o tom, jak byly hospody zavřené. Podpořili jste nějak návrat zákazníků?

Podporovali jsme je různě, ale především cenovou politikou. Nechali jsme stejnou cenu tři roky, abychom hospodám pomohli přitáhnout zákazníky nazpět. Do podniků také investujeme naše vybavení. To, co kolem piva vidíte, sklenice, tácky, výčepy, chladicí zařízení, to všechno je vybavení od nás. Pracujeme na tom, aby byl trh v co nejlepší kondici.

 

Je pro vás český pivní trh klíčový?

Jsme největší vývozce piva z Česka a export je pro nás samozřejmě důležitý. Ale největší objem naší produkce, zhruba osmdesát procent, prodáme na tuzemském trhu. Ten je pro nás dominantní.

 

Vyšší ceny? Jen ve městech

Předpokládám, že vám zdražily vstupy… Které z nákladových položek jsou při výrobě piva nejpodstatnější?

Zdražily úplně všechny. Těmi nejpodstatnějšími jsou energie, obaly a pohonné hmoty. Abychom zvládli uvařit ty stovky milionů litrů piva, spotřebujeme poměrně dost energie, takže zdražení skutečně dost cítíme. Trochu jiné je to třeba s chmelem, kde máme dlouhodobé smlouvy, abychom zajistili předvídatelnost podmínek pro nás i dodavatele.

 

Problémem pro mnoho výrobců dnes nejsou jen ceny, ale také dostupnost surovin. Dodavatelské řetězce nefungují jako dříve.

S tím jsme si opravdu užili své. Nejvíce se to týkalo plechovek, na které zkrátka nebyl plech. Takže my jsme měli na jedné straně jasný trend, že spotřebitel stále více preferuje plechovky a situace jejich zvýšenému prodeji ještě nahrává. A na té druhé dodavatele, kteří říkali, že nejsou schopni plech zajistit. Takže hospody jsme měli každou chvíli zavřené a na plechovky nebyl plech.

 

Jakou část zvýšených nákladů si můžete dovolit přenést na zákazníky?

Průměrná roční inflace loni činila přibližně patnáct procent, my jsme loni na podzim zvedli ceny o osm procent, takže přibližně polovičním tempem, než kolik rostly ceny všeobecně. Zbytek musíme najít ve vnitřních úsporách a zdrojích.

 

V oboru gastronomie mi ovšem inflace připadá skutečně kosmická. A zdá se, že alespoň část trhu ty vysoké nárůsty cen akceptovala…

Jsou tam velké geografické rozdíly. Pokud se budeme bavit o větších sídlech, řekněme městech nad dvacet tisíc obyvatel, tam je část lidí, kteří jsou schopni platit ceny, jež by nám ještě před dvěma třemi roky připadaly nemyslitelné. V menších místech nebo přímo na vesnicích je to mnohem složitější. Klientela, která by snesla vyšší cenu, tam není, a hospody často bojují o přežití.

 

Jak by se na jejich fungování projevilo, pokud by DPH stoupla ze snížené sazby deseti procent buď na třináctiprocentní sazbu, nebo do pásma 15 procent, jak o tom nedávno uvažovalo ministerstvo financí?

Nepomohlo by jim to, to je jasné. S DPH se nestane nic jiného, než že bude přenesena na spotřebitele. A po nárůstech daní, například po zvýšení spotřební daně, vždy klesl celý trh piva. Klientela v menších obcích je cenově senzitivnější a hospodští nemají prostředky, aby z vesnického podniku udělali opravdový zážitek, za který by byli lidé ochotní utrácet. Vyšší ceny mají jen odrazující efekt.

 

Pro koho ta hospoda je

Jak jsou na tom české hospody na prahu roku 2023? Kolik jich ubylo po covidu a třeba po zavedení EET?

Mluvili jsme o tom, jak výrazně poklesla spotřeba piva. To dopadlo i na hospody, takže jejich počet klesl o jednotky procent. Na druhou stranu nové přirozeně vznikly a vznikají. Takže hospod a restaurací je pořád přibližně stejně. Celkový počet podniků neklesl opravdu dramaticky ani za covidu, ani po zavedení EET, ani po zákazu kouření nebo zákazu gamblingu. To všechno měly být momenty, o kterých se říkalo, že počtem hospod pořádně zatřesou.

 

Takže všechny ty události nakonec s hospodami až tolik nezatřásly?

Krátkodobě to tak bylo. A určitě se negativně propsaly do jejich kondice, někdy i fatálně. To se mimochodem děje i nyní. Leden a únor jsou pro hospody dlouhodobě nejslabší měsíce, a tak některé podniky teď zavřely a vyčkávají, co bude dál. Nebo jsou třeba otevřené jen jeden den v týdnu, nemá pro ně smysl topit a svítit, když nechodí hosté. Jinak se ale ukazuje, že je to pořád atraktivní obor, otevírají se nové podniky, protože jejich provozovatelé věří, že se uživí a mohou si v tomto oboru rozumně vydělat. To je pro nás extrémně důležitý a pozitivní signál.

 

Pořád ještě platí, že se do gastroprovozů špatně shání personál?

Platí, bylo to těžké už před covidem. Po něm řada lidí obor opustila. Nyní se možná situace trochu zlepšila s příchodem mnoha pracovníků – v drtivé většině žen – z Ukrajiny.

 

Otevřel byste si dnes hospodu vy sám?

Při splnění určitých podmínek ano. Jak jsem říkal, lépe to funguje ve větších městech a v některých regionech. V těch ekonomicky slabších je to těžké. Ale hlavně bych musel vědět, proč si tu hospodu otevírám a na jaké zákazníky cílím.

 

I u hospodských platí, že by měli mít jasný podnikatelský koncept a cílovou skupinu?

V tom jim mimochodem také pomáháme. Když za námi přijde někdo s tím, že chce otevřít podnik a brát naše pivo, pomůžeme mu zmonitorovat konkurenční prostředí v okolí. Můžeme mu zhodnotit prostor, ve kterém chce podnik provozovat. Poradíme, jak vzdělávat a rozvíjet personál. Zkonzultujeme s ním byznys plán a v poslední době radíme třeba i s energetickou situací a optimalizací spotřeby. Poskytujeme maximální možný servis. A někdy je to poradenství i docela překvapivé, týká se třeba toalet.

 

Proč právě toalet?

Ukázalo se, že zejména ženy nerady chodí do podniků, které mají nevyhovující či problematické toalety. A pokud tam nejdou ženy, nejdou tam s nimi často ani jejich muži. Jdou společně jinam nebo zůstanou doma. Proto jsme řadě podniků radili, ať vylepší toalety, že se jim zvýší návštěvnost.

 

A stalo se to?

Skutečně se jim návštěvnost zvedla. Může to být i takhle jednoduché, ale hostinský by na to sám nemusel přijít. Nyní máme zase jiný program pro vesnické hospody. Zkoušíme s nimi rozvíjet aktivity, které by jim přivedly více hostů. Může se jednat třeba o mikulášskou, zabijačku nebo velikonoční posezení. Prostě najít důvod, proč mají lidé přijít. A mluvíme s nimi o tom, že když takovou akci udělají, je potřeba o ní dát také v širším okolí vědět.

 

Jak ušetřit vodu a energie

Vedle poradenství chcete rozjet i technologické inovace, například projekt Chytrej výčep. V čem tento projekt spočívá?

Čepování a chlazení piva si vyžádá docela dost energie. Dobré studené pivo bez chlazení nebude. Rádi bychom pomohli hospodským náklady na energie snížit. Spojili jsme se proto s odborníky z ČVUT a z Microsoftu. V první fázi osadíme provozy spoustou čidel, která mají monitorovat, co všechno a kdy ve výčepním procesu probíhá, kdy se spotřebuje jaké množství energie. A také vody, protože i její spotřeba je velká a my ji chceme snížit.

 

Kde ta data shromažďujete?

Ve všech typech hospod, od malých po velké, od vesnických po městské. Měření začalo minulý rok v listopadu. Až budeme mít dostatečně velké množství dat, zanalyzujeme je a začneme pracovat na optimalizaci všech procesů, spotřeby vody i energií. A nakonec s dodavateli výčepní technologie inovujeme výčep, který by mohl ušetřit až třicet procent energie a bude i úspornější z pohledu spotřeby vody. Výčepy pak poskytneme hospodám a restauracím. Ušetří a sníží se i dopad na životní prostředí.

 

Zajímavou novinkou je i plně automatizovaný výdejní sklad na balené pivo přímo v Plzni. Jak funguje?

Pro mě je skoro nepochopitelné, že něco může takhle fungovat. Je to prostor vysoký skoro třicet metrů, ta těžká pivní balení tam létají neuvěřitelnou rychlostí, všechno to funguje automaticky, zrychlí se expedice a nejsou uvnitř potřeba téměř žádní lidé. Což je vedle té efektivity další plus, protože zrovna na pozice, jako je třeba skladník, se shánějí lidé nejhůře.

 

Mnohem menší novinkou, co se rozměrů týče, je speciální box na čepování piva v kavárnách a bistrech. Jsou pro vás i takové podniky zajímavé?

Jsou pro nás velmi zajímavé. V kavárnách a menších podnicích typu bister lidé utratí čtvrtinu všech peněz, které nechají v gastronomickém sektoru. Ve většině takových míst se ovšem prodává pivo pouze v lahvích nebo plechovkách. Proto jsme vyvinuli designový minivýčep Barnie, který využívá prvky technologie tankového piva. Takže i v kavárně můžete dostat skvělou plzeň. Dnes už je více než ve dvou stovkách podniků a plánujeme přidávat další a další.

 

V rozmanitosti je krása

Jak se bude podle vás vyvíjet pivní byznys v blízké budoucnosti?

Bude čím dál rozmanitější. Jsem přesvědčen, že skutečně možná budou lidé pít méně, ale určitě lépe. Bude přibývat nejrůznějších zajímavých piv, lidé jsou už dnes ochotní zkoušet a experimentovat. Přestože se chutě pivařů v zásadě moc nemění, rádi dají šanci novinkám. Očekávám také, že se rozšíří sortiment v prodejnách. Když se podíváte třeba na nabídku supermarketů v Polsku, ta je mnohem bohatší než u nás. A myslím, že hospody a restaurace budou za deset let v průměru vypadat ještě o dost lépe než dnes.

 

Vaše firma se ale také nejspíš bude více a více stávat výrobcem nealkoholických nápojů. Ochucená nealkoholická piva asi hned tak nezbrzdí…

Víte, co bylo nejčastějším důvodem, proč lidé nepijí pivo? Že je příliš hořké. Ochucená nealkoholická piva tenhle problém odstranila. Pro řadu lidí se stala dobrou nealko alternativou. To nejsou lidé, kteří si kupují birell jen proto, že řídí a nemohou si dát pivo. Zákazníci si ta ochucená nealko piva kupují prostě proto, že jim chutnají a jsou pro ně dobrou alternativou slazených limonád. Takže tady očekáváme další růst. Nicméně my pořád chceme především zůstat pivovarem, který dělá to nejlepší pivo na světě.