Rok mobilů a rychlých plateb

Byznys

Klienti českých bank letos zaznamenali několik významných novinek. Rychlý nástup Apple Pay a Google Pay, postupné spouštění okamžitých plateb, ale také ztíženou dostupnost hypoték. Pro příští rok se podobná společná témata zatím neočekávají, i tak se ale bude dít hodně nového.

Audio
verze

V úterý 19. února vtrhla na český trh nová služba, která umožnila klientům bank s mobilními telefony Apple, aby si nahráli své platební karty do telefonu. Při placení na bezkontaktních terminálech tak mohou místo vytahování klasických plastových karet jen přiložit svůj mobil. V den spuštění nabídlo tuto službu klientům šest bankovních ústavů: Česká spořitelna, Komerční banka, Moneta, Air Bank, mBank a J&T Banka. A v obchodech, restauracích či u benzinek začala „doba pípajících mobilů“.

Nástup nové služby byl rychlý. V České spořitelně používalo ke konci listopadu Apple Pay 112 tisíc klientů, kteří si dohromady zdigitalizovali 152 tisíc platebních karet. Komerční banka hlásila devadesát tisíc uživatelů Apple Pay, Air Bank 95 tisíc, Moneta čtyřicet tisíc, a i třeba ČSOB, která spustila tento systém až začátkem listopadu, už eviduje čtyřicet tisíc uživatelů.

„Prakticky všechny platební terminály jsou dnes bezkontaktní, což umožňuje klientům platit pohodlně a snadno mobilním telefonem. Považujeme to za důležité, protože to podporuje bezhotovostní ekonomiku,“ říká Marek Blaha, který je v České spořitelně zodpovědný za péči o individuální klienty. 

Nástup Apple Pay podpořil i zájem o další systémy placení bez klasických karet, které přitom už byly na trhu dříve. „Zajímavé je, že po spuštění Apple Pay vzrostl zájem o placení mobilem i u klientů, kteří využívají chytré telefony s Androidem,“ říká Jana Karasová, mluvčí Air Bank. Mezi klienty této banky už používá placení chytrým telefonem téměř čtvrtina klientů. „Koncem dubna to bylo 112 tisíc lidí, kteří představovali šestnáct procent klientů, a na konci listopadu už 178 tisíc klientů, tedy třiadvacet procent,“ přibližuje Jana Karasová.

 

Nárůst zájmu klientů o mobilní platby neustává. „V současné době roste počet uživatelů kolem deseti procent každý měsíc,“ říká Michal Teubner z Komerční banky.

U České spořitelny zaplatili klienti od února do konce listopadu přes mobil nákupy už za téměř šest miliard korun, u Air Bank za pět miliard, u Komerční banky za čtyři miliardy a v případě Monety to byly téměř dvě a půl miliardy korun. 

„Náš nejaktivnější klient zaplatil pomocí Apple Pay již více než šestsetkrát, na druhou stranu dosud nejvyšší jednorázově utracená částka byla za nákup automobilu v Brně, a to 147 tisíc korun. Obecně se ale průměrná transakce uskutečněná touto formou pohybuje kolem pěti set korun,“ říká Zuzana Filipová za Moneta Money Bank.

„Bezkontaktní placení je doslova návykové. Je to dáno jednoduchostí a rychlostí, navíc mobilní telefon máme dnes prakticky neustále u sebe. Typické situace jsou při placení v trafice, supermarketech, restauracích, kavárnách, čerpacích stanicích, drogeriích či lékárnách,“ říká Marek Blaha z České spořitelny.

Apple Pay přitom zaznamenává největší zájem klientů, a to i přesto, že je na českém trhu výrazně více telefonů s operačním systémem Android. „I když jsme Apple Pay spustili zhruba o půl roku později, již jej využívá více našich klientů než placení pomocí Google Pay,“ říká Jan Bláha, obchodní ředitel Fio banky s tím, že počet klientů je u Applu zhruba dvojnásobně vyšší než u Google Pay.

Ze statistik bank přitom vyplývá, že klienti používající Apple Pay platí zhruba dvakrát častěji. Je to dáno tím, že uživatelé Applu jsou výrazně více nakloněni moderním technologiím a placení mobilním telefonem než uživatelé jiných operačních systémů. Češi se v tom nijak neliší od globálních trendů. Celosvětově Apple Pay využívá okolo 90 milionů lidí, zatímco Google Pay pouze 30 milionů lidí, ačkoli tržní podíl operačního systému Android je globálně osmdesát procent oproti dvacetiprocentnímu podílu telefonů s operačním systémem iOS od Applu.

Postupně se také na trhu etabluje placení pomocí chytrých sportovních náramků, služby Garmin Pay a FitBit Pay však zatím využívá řádově méně lidí, než je tomu u telefonů.

 

Okamžité platby

Koncem loňského roku, ve středu 28. listopadu 2018, proběhla v Česku historicky první okamžitá platba mezi dvěma bankami. Peníze si mezi sebou poslaly Air Bank a Česká spořitelna. Tyto dvě banky také jako první letos v únoru spustily službu v běžném komerčním provozu.

Nástup byl v prvním pololetí vlažný, od dubna se jako třetí přidala banka Creditas. V tom se okamžité platby lišily od rychlého šíření mobilního placení. Během druhého pololetí se přidaly další bankovní domy a do konce roku už bude přijímání a posílání okamžitých plateb možné v osmi bankách: Česká spořitelna, Air Bank, Creditas, Komerční banka, Raiffeisenbank, PPF Banka a nejnověji i Moneta Money Bank a ČSOB, která v tuto chvíli už umí okamžité platby přijímat a podle mluvčího Patrika Madleho bude ještě letos spuštěno i odesílání.

V režimu okamžitých plateb se připíše částka na účet v jiné bance zhruba za deset vteřin. Jsou určeny pro jednorázové převody a maximální výše stanovená omezením ze strany ČNB je 400 000 korun, v některých bankách je limit nižší. K dispozici jsou zpravidla klientům v režimu 24/7, tedy po čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu.

Proto mají podle Jany Karasové z Air Bank velké využití zejména mimo pracovní dny, kdy běžné způsoby převodu peněz mezi bankami nefungují. „Praktické jsou také ve chvíli, kdy lidé potřebují rychle vyrovnat například zapomenutou fakturu za telefon, nájem nebo stravné ve školní jídelně,“ říká Jana Karasová.

Banky je většinou nabízejí zdarma klientům, kteří využívají některý z balíčků služeb. V ostatních případech jsou pak většinou k dispozici za minimální částku. Tím se výrazně liší od dřívějších expresních plateb, které jednak nebylo možné uskutečnit mimo pracovní dobu, a navíc byly docela výrazně zpoplatněny.

„Do všech bank, které umožňují přijímání okamžitých plateb, posíláme prakticky všechny platby v tomto režimu. A to proto, že je nastaven jako základ, bez nutnosti, aby klient musel v internetovém bankovnictví zaškrtnout, že chce danou platbu provést jako okamžitou,“ uvádí Marek Blaha z České spořitelny.

„Předpokládáme, že v nějakém okamžiku se okamžité platby stanou standardní rychlostí zpracování tuzemských mezibankovních plateb,“ říká Michal Teubner z Komerční banky s tím, že to zřejmě bude platit pro jednotlivé platby u fyzických osob a menších firem. Okamžité platby se tak zřejmě nebudou týkat hromadných příkazů firemních klientů, ale ani trvalých příkazů či inkasa. Tam jednak nemají příliš praktické využití a minimálně prozatím s nimi ani nepočítá standard vytvořený Českou bankovní asociací.

Okamžité převody do jiné banky začínají být postupně možné už i prostřednictvím bankomatů. Začala Česká spořitelna, která eviduje měsíčně v průměru 360 tisíc úhrad  prostřednictvím bankomatů. Nyní se přidává také Moneta Money Bank.  

 

Vzdálenější hypotéky

Letošní rok byl ovšem pro klienty bank také prvním, v němž se naplno projevilo zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték. Tři tajemně znějící zkratky LTV, DTI a DSTI omezily dostupnost hypotečních úvěrů pro část žadatelů.

Zkratka LTV vychází z anglického „loan to value“, tedy poměru výše půjčky k hodnotě pořizované nemovitosti. Podle doporučení ČNB by banky měly nejméně u osmdesáti pěti procent jimi poskytnutých úvěrů držet hranici LTV na 80 procentech hodnoty nemovitosti. V praxi to znamená, že většina žadatelů by měla mít naspořeno alespoň dvacet procent z hodnoty nemovitosti, kterou si hodlá pořídit.

Ukazatel DTI (debt to income) pak vztahuje celkovou výši úvěru k celkovému čistému ročnímu příjmu žadatele. Podle doporučení centrální banky by neměla celková výše dluhu přesáhnout devítinásobek příjmu. Pro představu lze říci, že žadatel o hypotéku se čtyřicetitisícovým hrubým příjmem a dvěma dětmi by si neměl vzít hypotéku vyšší než tři a půl milionu.

Třetí ze zkratek, DSTI, pak vztahuje výši měsíční splátky k čistému měsíčnímu příjmu. Na splátky všech úvěrů (tedy nejen hypotéky, ale třeba i spotřebitelských půjček) by podle ČNB nemělo jít více než 45 procent měsíčního příjmu. U již zmiňovaného žadatele se čtyřiceti tisíci hrubého a dvěma dětmi by tak neměla splátka přesáhnout 14 400 korun.

Doporučení týkající se výše hypotéky ve vztahu k ceně nemovitosti je již staršího data, zbylá dvě se pak datují do loňského podzimu. Letošní rok tak byl prvním, kdy se jejich dopad naplno projevil. Objem poskytnutých hypoték klesl zhruba o pětinu.

Za poklesem nestojí jen přísnější pravidla pro schvalování hypoték, ale také to, že si řada žadatelů vzala raději hypotéku loni – ještě předtím, než vešla nová pravidla v platnost.

Dopad pravidel se různí. „Ve velkých městech, kde jsou nemovitosti výrazně dražší, pociťují klienti spíše dopady oné hranice LTV požadující fakticky zaplatit pětinu ceny nemovitosti ihned. Oproti tomu v regionech lidé narážejí spíše na bariéru výše dluhu či splátek v poměru ke mzdě. Tedy zatímco například v Praze jsou sice lidé ze své měsíční mzdy schopni splátky úvěru pokrýt, ale ,narazí‘ u vysokých cen nemovitostí, na severu Čech je situace opačná,“ říká Zuzana Filipová z Monety.

„Největší problém činí žadatelům hranice maximálních měsíčních splátek všech úvěrů, které nemají překročit čtyřicet pět procent čistého příjmu,“ říká Patrik Madle z ČSOB. „Klienti častěji žádají o hypotéku ve dvou a více žadatelích, neboť samotný žadatel by tyto ukazatele nemusel plnit,“ uvádí Michal Teubner z Komerční banky. 

Některé banky změny u klientů neregistrují. „Jelikož naše úvěrové standardy byly již před zavedením regulace spíše opatrnější, našich klientů se změna příliš nedotkla. I přes zpřísnění pravidel a pokles trhu se nám daří zvyšovat objem poskytnutých hypoték i tržní podíl,“ říká Jan Bláha z Fio banky.

Svou roli ovšem hraje i rostoucí cena nemovitostí. „Ceny v některých oblastech republiky už nejspíš dosáhly takové výše, že o nákup stojí zřetelně méně lidí,“ říká Marek Blaha z České spořitelny s tím, že zejména v dražších oblastech je dvacet procent vlastních prostředků skutečně velkou bariérou, protože to znamená, že žadatel musí mít v hotovosti částku přes jeden milion korun. Tento problém řeší zejména mladí lidé.

Spořitelna tak letos na jaře na situaci zareagovala nabídkou úvěru na „prvobydlení“, určeného lidem, kteří zatím nevlastní žádnou nemovitost. Banka jim půjčí až 90 procent hodnoty nemovitosti, když využívá toho, že u malé části klientů nemusí žádat dvacet procent vlastních prostředků. Maximální výše takové hypotéky je pět milionů. Klienti samozřejmě musí splnit i další podmínky. Podle Marka Blahy je o tento druh hypoték zájem, jen za šest měsíců od května do října poskytla banka tyto hypotéky za více než čtyři miliardy korun.

Bankovní domy se shodují v tom, že po výkyvu způsobeném nejprve předzásobením a následným poklesem by se situace měla do budoucna stabilizovat. I nadále je pro ně hypoteční trh velice zajímavý, letos dosáhne v součtu sumy mezi 170 a 180 miliardami korun. Otázkou je, jak se na trhu projeví připravovaná změna, která by měla ČNB umožnit, aby bankám nedávala pouze doporučení, ale stanovovala pravidla přímo ze zákona.

„Nemyslím si, že regulace formou zákona je nutná, postačuje doporučení ČNB,“ říká například Jan Bláha z Fio banky a shoduje se s řadou dalších bankéřů. Nový zákon by měl stanovovat speciální změkčené podmínky pro žadatele do 36 let, otázkou však je, zda by na straně druhé naopak neomezil například ony zmiňované „prvobydlící“ hypotéky, pokud by už nebylo povoleno část klientů vyjmout ze stanovených omezení. 

 

Individuální plány na rok 2020

Zatímco rok 2019 byl charakteristický nástupem mobilního placení, okamžitých plateb i zpřísněných hypoték – šlo o jasné momenty, které se promítaly do celého bankovního trhu –, rok 2020 bude z pohledu bank patrně spíše různorodý.

Nástup mobilního placení se bude rozvíjet dál, stejně jako je vysoce pravděpodobné, že se k okamžitým platbám přidají i další banky a stane se z nich zcela běžná služba. O hypotékách byla již výše řeč.

Všechny banky se také budou muset přizpůsobit novým celoevropským předpisům pro zajištění větší bezpečnosti při ověřování plateb v internetovém bankovnictví. Povede to k dalšímu rozvoji mobilních aplikací, které budou hrát v zajišťování bezpečnosti významnou roli.

V dalších směrech se ale plány bank liší. Air Bank i Česká spořitelna spouštějí virtualizaci platebních karet, což znamená, že klienti budou mít ve svém mobilu kartu nahranou dříve, než jim dorazí ve fyzické podobě, a budou ji tak moci okamžitě používat. 

„Využijí to nejen noví klienti, kteří si žádají o svou první kartu, ale také ti dosavadní klienti, kteří o platební kartu svou nebo cizí vinou přišli a potřebují náhradní,“ říká Jana Karasová z Air Bank. „Předpokládáme, že to nebude trvat dlouho a začneme dávat klientům na výběr, zda chtějí jen virtuální kartu, nebo klasickou plastovou,“ říká Marek Blaha z České spořitelny. Jeho banka pak chce dále rozvíjet svůj klíčový koncept finančního poradenství klientům, a to nejen ve fyzické podobě na pobočkách, ale také v rámci mobilní aplikace George. 

ČSOB hodlá mimo jiné dále rozvíjet systém pro placení jízdenek ve veřejné dopravě, který už dnes poskytuje ve čtyřiceti městech či oblastech v republice. „Měsíčně se takto prodá více než jeden milion jízdenek a o spolupráci jednáme v dalších krajích,“ uvádí mluvčí banky Patrik Madle. A například menší Fio banka plánuje jako klíčovou aktivitu uvedení klasického splátkového spotřebního úvěru, kterým zkompletuje svou produktovou řadu o poslední důležitý prvek, který klienti poptávají.

Velké společné téma by banky mohly nalézt opět v roce 2021. Tehdy by mělo, alespoň podle současných plánů, vstoupit v platnost užívání takzvané bankovní identity. 

Projekt SONIA, na němž všechny klíčové banky spolupracují pod hlavičkou České bankovní asociace, počítá s tím, že se lidé budou moci skrze své internetové bankovnictví hlásit i k řadě služeb poskytovaných státem, dalšími úřady či komerčními firmami. Zjednodušeně řečeno, když už mou identitu ověřila jednou banka, mohou se ostatní instituce a firmy spolehnout na to, že ten, s kým komunikují, jsem opravdu já a nemusejí mne vidět osobně. 

Takový koncept úspěšně běží v celé řadě rozvinutých zemí, a pokud vše půjde podle plánů, měl by fungovat i v České republice. Příslušný zákon začátkem prosince prošel sněmovnou.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama