Molekula naděje
5. dubna 2020
Reportér 04/2020 · Číslo 68
Molekula naděje
Pohádkový příběh, jenž by se mohl jmenovat Jak český Honza léčil svět, dál pokračuje. Stopu, kterou mezi pražskými Dejvicemi a kalifornským Silicon Valley prošlapal Antonín Holý, nyní mílovými kroky prodlužuje chomutovský rodák Tomáš Cihlář. Vede tým, jenž na přelomu března a dubna dokončoval závěrečnou fázi klinických testů pro látku účinnou proti novému koronaviru SARS-CoV-2. Jak se dostal na tak klíčové místo? A jak by měl lék fungovat?
Druhý březnový čtvrtek ještě kypěl Ústav organické chemie a biochemie AV ČR na Flemingově náměstí v pražských Dejvicích běžným pracovním životem. Schůzka s Radimem Nenckou, vedoucím dvanáctičlenné skupiny, která se specializuje na design léčiv a medicinální chemii, se má týkat vývoje antivirotik. A čeká mě překvapení.
„Přizval jsem kolegu Rosenberga, jestli vám to nebude vadit,“ představuje čtyřicátník Radim Nencka o generaci staršího muže. Musí na mně být vidět úžas, neboť Ivan Rosenberg je pro mě až mytická postava. Biochemik, který byl nejbližší rukou i hlavou Antonína Holého v dobách, kdy ve zdejších laboratořích vznikaly látky, které se později staly součástí „elixíru života“ pro desítky milionů lidí nakažených virem HIV. Navíc jedna z žijících postav dramatu Elegance molekuly, které pro Dejvické divadlo napsal a režíroval Petr Zelenka. A jeden z hrstky vědců, jejichž jméno je uvedeno v patentové smlouvě, jejímž prostřednictvím do České republiky přiteklo v přepočtu již přes dvacet miliard korun.
Sešli jsme se ale kvůli jinému českému vědci, než byl profesor Holý, a kvůli jinému léku, než byly Truvada, Atripla či Viread, které zachraňovaly pacienty před propuknutím nemoci AIDS.
Biochemik Tomáš Cihlář a jeho tým totiž v americké společnosti Gilead Sciences vyvinuli látku, jejíž účinky by mohly potlačovat působení viru SARS-CoV-2.
Přečtěte si také
Posedlý vědou
Podpořte Reportér sdílením článku
Rád jezdí sbírat příběhy tam, kam ostatní novináři nezabloudí.
