Z nebe zmizela letadla

Názory

Letecká doprava zažívá kvůli koronaviru patrně nejvážnější krizi v historii. Budou vůbec lidé létat jako dříve? Sníží se nebo zvýší ceny letenek? V analytickém textu o tom píší dva novináři specializující se na obor dopravy.

Audio
verze
Pravidelné šoky zažívá letecká doprava už prakticky dvacet let.

Začít můžeme útoky z 11. září 2001, kdy teroristé v unesených letadlech plných pasažérů zničili věže Světového obchodního centra v New Yorku; výčet může pokračovat útlumem létání při finanční krizi po pádu banky Lehman Brothers v roce 2008 a omezením letecké dopravy způsobeným popelem z vybuchlé islandské sopky v roce 2010, až po zákaz provozu letadel Boeing 737 MAX z loňského jara, jenž přišel po dvou tragických nehodách zaviněných chybami v palubním softwaru.

Ovšem v porovnání s tím, co v oboru nastalo letos s nástupem koronaviru, šlo jen o slabý odvar.

Aerolinky patří mezi odvětví, která pandemie zasáhla nejvíce. Abychom dokumentovali výjimečnost situace – významné ztráty hlásí i společnosti, jež téměř půl století neprodělaly vůbec nic, jako například Singapore Airlines.

A zatímco v České republice se debata víceméně scvrkla na případnou státní pomoc skupině Smartwings, koronavirus zasahuje a mění leteckou dopravu obecně. Jestliže by se jiné obory ekonomiky mohly začít zvedat dříve – samozřejmě za předpokladu, že bude k dispozici vakcína a neudeří druhá vlna pandemie –, pak krize v letectví bude pravděpodobně trvat nejméně dva až tři roky. Jaký vliv to vše bude mít na způsob, dostupnost i četnost létání?

 

 

Optimisté a pesimisté

Spolumajitel Smartwings Jiří Šimáně – který se v době uzávěrky tohoto vydání Reportéra snažil přesvědčit stát, aby poskytl skupině garanci za úvěr – má různé scénáře; podle toho pesimistického bude provoz jeho letadel do konce příštího března na třiceti procentech běžné kapacity, příští letní sezonu pak na šedesáti procentech. „Je to velká improvizace, v podstatě každý den se situace mění,“ říká Jiří Šimáně.

Letiště Praha předpovídá návrat na předkrizové hodnoty do roku 2023. Příští rok očekává deset milionů cestujících, což je stav z roku 2004. Pro srovnání – loni prošlo pražským letištěm osmnáct milionů pasažérů.

Srovnatelné odhady představilo i Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA), které považuje návrat letecké dopravy na úroveň roku 2019 v roce 2023 za optimistický předpoklad. Podle IATA aerolinky jen letos přijdou kvůli koronaviru o více než polovinu příjmů – celkem by na tržbách měly ztratit 314 miliard dolarů, což v přepočtu znamená ohromných 7,7 bilionu Kč.

O posledních letech před příchodem viru se přitom mluvilo jako o zlatých časech letectví. Počet cestujících neustále rostl a loni se celosvětově dostal na zhruba 4,5 miliardy. Nyní se však letecké společnosti i experti ptají: Budou lidé vůbec někdy létat tak jako dříve? Nebo během pár týdnů, kdy většina letadel (v dubnu jich byly dvě třetiny) zůstala na zemi, došli k závěru, že létat až tak často nepotřebují?

Jak už bylo naznačeno, máme zde tábor pesimistů, existují však také optimisté. Zásadní omezení provozu například znamená velké potíže i pro piloty, pro které nebude práce – avšak největší tuzemská letecká škola F-Air věří, že situace se vrátí do dob před krizí. „Vzhledem ke skutečnosti, že výcvik trvá 18 až 36 měsíců, lze očekávat, že v tomto časovém horizontu bude letecká doprava a s tím související trh práce na obdobné úrovni jako před vypuknutím krize. Pro studenty, kteří svůj výcvik právě dokončují a nemají již zajištěnou práci, vyvíjíme maximální úsilí, abychom pro ně nalezli patřičné uplatnění u našich partnerských leteckých společností,“ říká Nikola Chakimi z F-Air.

Optimisté připomínají, že po každé krizi objem letecké dopravy vzrostl nad původní úroveň. „To se stane i tentokrát. Mezitím mnoho aerolinek zkrachuje, jiné zase vzniknou. Otázka, na kterou dnes neumí odpovědět nikdo, je, jak dlouho bude návrat na úroveň před krizí trvat. Optimisté říkají dva až tři roky. Pesimisté pět a víc. Ultrapesimisté říkají: nikdy,“ říká letecký analytik Michal Požár.

Mezi pesimisty se řadí například i proslulý americký miliardář Warren Buffett.

Jeden z nejznámějších světových investorů dlouho akciím aerolinek odolával, před několika lety však postupně nakoupil významné podíly v největších amerických leteckých společnostech. Na začátku letošního května oznámil, že všechny prodal. Se ztrátou. „Svět se pro letecké společnosti změnil. A já nevím, jak moc,“ řekl Buffett a dodal: „Nevím, jak dlouho současný stav potrvá, ale nechceme investovat do takových firem, které teď spolknou hodně peněz.“ Miliardář současně vyjádřil obdiv k šéfům aerolinek, jak situaci zvládají, upozornil však také, že společnosti budou muset v rámci přesvědčování cestujících investovat do dodatečných ochranných opatření.

 

Krize v letištích

Vývoj v oboru letecké dopravy přitom může jít dvěma směry. Jedna věc jsou služební cesty, například byznys třídou, které jsou pro letecké společnosti největším zdrojem peněz, něco jiného dovolené a prodloužené víkendy pasažérů létajících levnější třídou. Poptávka po těchto takzvaných turistických „leisure travels“ se podle zakladatele letenkového portálu Kiwi.com Olivera Dlouhého obnoví do několika měsíců. „Pohodlí, cena a rychlost převáží nad iracionálním strachem,“ říká optimisticky Dlouhý. Horší to podle něj bude právě u služebních cest – mnohé firmy totiž zjistily, že drahou letenku může nahradit videokonference.

Jak mohou aerolinky lákat zpátky cestující? Šéf největších evropských aerolinek Ryanair Michael O’Leary tvrdí, že nízkými cenami. V tom se s ním shoduje i Oliver Dlouhý. Padesát až sto dopravců sice podle něj zkrachuje; to však také bude znamenat, že se tisíce letadel vrátí leasingovým společnostem – a ty se je budou snažit za každou cenu opět zhodnotit, tedy dostat do provozu. Takže vzniknou nové aerolinky, které se budou opět snažit konkurovat cenami.

To ovšem neznamená, že nízké ceny budou platit u všech destinací jako před koronakrizí. Řada dříve přímých linek navíc nemusí existovat. Příkladem je spojení z Česka, kde bude s velkou pravděpodobností omezena nabídka dálkových tras, o které pražské letiště v posledních letech velmi usilovalo. Nyní se mluví pouze o návratu Korean Air a přímém spojení do hlavního jihokorejského města Soulu, přímé lety do USA letos nejsou už vůbec v plánu, o nové lince AirAsia X do Bangkoku si může zatím letiště nechat zdát. Příjemným překvapením by mohlo být snad jen několikrát odkládané otevření linky z Prahy do Hanoje.

Velké potíže v této souvislosti čekají i letiště v krajích. Už teď ztrátový krajský letecký byznys dostane další ránu. Menší regionální letiště typu Pardubic těžila v podstatě jen z nízké ceny a z toho, že v Praze bylo plno. Kraje teď čeká rozhodování, zda ztrátový provoz dál držet, nebo se letišť zbavit.

 

Vracení peněz

Aerolinky se nepotýkají jen s obavami cestujících, že se v letadle nakazí – je zde ještě jiný strach. „Strach, že zaplatíte za letenku a let bude zrušen bez vrácení peněz, což se nyní během koronakrize stalo téměř standardem,“ říká letecký analytik Michal Požár. Lidé tak podle něj budou odkládat nákup letenek na poslední chvíli, což bude znamenat, že pro aero-linky bude obtížnější udržet plynulý tok financí.

Téma vracení peněz se ostatně dostalo i na jednání Evropské komise. Řada států včetně Česka požadovala, aby došlo k zmírnění podmínek a místo vrácení peněz stačilo poskytnout voucher využitelný na jiný let. Evropská komise ale nakonec usoudila, že povinnost peníze vrátit platí dál, a vouchery odmítla.

V praxi se však pro cestující nic nezměnilo. Většina lidí nadále čeká na peníze, protože letecké společnosti jsou podle svých slov zahlceny žádostmi o refundaci.

Krize v letectví má ovšem i své vítěze. Dočasně jimi byli nákladní dopravci, kteří těžili z velké poptávky po rychlém dodání zdravotnického materiálu z Asie. Nenápadnými vítězi jsou také firmy, které se specializují na dlouhodobé parkování nepotřebných letadel či přímo jejich rozebrání a šrotaci. O zakázky teď nemají nouzi.

 

Autoři jsou novináři, působí ve specializovaném webu Zdopravy.cz.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement