Kreativita potřebuje mezilidský kontakt

Jste signatářem Manifestu 121, který vznikl ke stému výročí uvedení hry Karla Čapka R.U.R. Čím je podle vás poselství tohoto dramatu aktuální i po sto letech?

Aktuální je nejen teď po sto letech, ale aktuální může být i o sto let později. V covidovém čase jsme si s kolegy uvědomili, že všichni mluví o technologiích a inovacích, ale nějak se z naší pozornosti ztrácí člověk. Důraz na technologie je tak velký a víra, že jsou samospasitelné, tak silná, že jsme se rozhodli reagovat a pokusit se vyvolat určitou diskusi či přimět lidi k zamyšlení.

Robotizace, automatizace a digitalizace se dnes skloňují v souvislosti s byznysem a podnikáním prakticky neustále. Nacházíme se v přelomovém období?

Všechny ty tři pojmy jsou tu s námi desítky let. V průběhu covidového období ovšem lidé zjistili, že s papírovou dokumentací už v byznysu dále nevystačí. Navíc potřebujete všechno dále zrychlovat, zlevňovat, zefektivňovat… A lidský potenciál se dá určitě využívat daleko lepším způsobem, než je vypisování papírů.

Jak se digitalizace projevuje v různých odvětvích byznysu?

Jsou továrny, které jsou zdigitalizovány už dlouho. Na mnoha místech v automobilové výrobě téměř nepotkáte člověka, a pokud ano, je to dost možná softwarový inženýr. Pak jsou odvětví jako klasický retail, která digitalizují jinou část svého působení, obchodní kontakt se zákazníky přes internet. V pozadí – ve skladech, za volanty kamionů – ovšem stále pracují lidé. Pořád nenastala situace, kdy by klientům balíky s nákupem vozily drony, přestože by to technologicky možné už jistě bylo, jenže to není praktické. Technologie máme dlouho, jen cítíme větší tlak na zlepšování a zjednodušování života, a tím pádem zajištění kontinuity v tom, v čem podnikáme.

Limity české zkratky

Implementace komplexních inovačních řešení je jednou z vašich specializací. Můžete přiblížit, co konkrétního teď se svými klienty řešíte?

Snažíme se klientům pomoci zorientovat se v dynamice jejich byznysu a projít s nimi transformačním obdobím. Pevnou součástí toho jsou dnes samozřejmě i IT řešení. Ať už se podíváte na bankovní sektor, nebo jinam, vždy jde při zavádění novinek hodně o počítačové technologie. Při práci na konkrétních problémech se často nacházejí řešení v automatizaci, převodu do digitálního prostředí a nastavení takových postupů, aby mohly ta řešení využívat stovky tisíc lidí.

Jsou podle vaší zkušenosti firmy v Česku otevřené technologickým novinkám?

Češi jsou určitě zvídaví a rádi si hrají s novými technologiemi. Kdysi se říkávalo, že jsme národ kutilů, a myslím, že nám jisté kutilství zůstalo i na té technologické vlně. Máme spoustu chytrých lidí, kteří si umějí technologie velmi rychle osvojit. Co nám trochu schází, je schopnost škálovat a uvést ty technologie do praxe ve velkém měřítku.

Takže by nám pomohlo důslednější plánování?

Myslím si, že ano. Slavná česká zkratka a cesta k tomu, jak se rychle a efektivně dobrat výsledku, velice často vedou k tomu, že to pak ve větším měřítku selhává. Pomohlo by nám více plánovat a také se držet toho, co už bylo jinde s úspěchem vyzkoušeno. Máme okolo spoustu úspěšných zemí a někdy by stačilo podívat se přes hranice na to, co už funguje. Nemusíme jít vždy za každou cenu tou svou „českou cestou“.

Součástí přechodu do online prostředí je i práce na dálku, kterou jsme si důkladně vyzkoušeli v lockdownových obdobích. Jaké poučení si firmy z této etapy odnesly?

Hybridní pracovní model, tedy kombinace práce z domova a ve firmě, velmi zdomácněl v řadě firem. Zároveň ale vidíme, že je člověk postaven na základních mezilidských interakcích. Pokud se práce přenáší zcela do digitálního světa, je její efektivita omezená. Může to být vhodné možná někde v administrativě nebo pro práci call center. Jinde už je to mnohem složitější. A to nemluvím jen o průmyslu, kde to bez fyzické přítomnosti nejde. Ovšem i pro práci v marketingu, obchodě, pro vymýšlení různých věcí je osobní kontakt velmi důležitý.

Jak je to konkrétně ve vaší práci? Může být poradce na dálku stejně užitečný jako v osobním kontaktu?

Záleží na tom, jakou konkrétní službu poradce poskytuje. Pokud má ocenit podnik na základě určitých dat, může to do jisté míry dělat vzdáleně. Jiné to je při kreativní činnosti, kdy je potřeba vymýšlet řešení, vyměňovat si názory, probírat, jak co uděláte. Kreativní práce se jednoduše na dálku udělat nedá.

Krizové řízení v krvi

Vzhledem k vašemu povolání máte vhled do řady českých firem. Jak jsou na tom nyní, v postcovidovém období?

Jsou sektory, které dostaly hodně tvrdé rány, jako turistika a gastronomie, o tom není sporu. Pokud se ale podíváme na ty opravdu velké, zavedené firmy, devadesát procent z nich jede solidně dál. Výhodou je, že řada manažerů v byznysu zažila krizi v letech 2009 a 2010, poučili se a mají v sobě základní schopnosti krizového managementu. Kromě výše zmíněných tu nejsou další sektory, které by měly skutečně hluboký strukturální problém.

Na trhu je nyní hodně volných prostředků. Mají ti, kdo chtějí investovat, dostatek příležitostí?
Je co kupovat?

Peněz je k dispozici opravdu hodně. Je hodně zájemců o koupě firem i těch, kteří jsou ochotni prodat. To vidíme i v množství mandátů k zastupování, které získáváme. Co už bývá složitější, je nalezení shody mezi kupujícím a prodávajícím nad finální cenou.

Místo investic utrácení

Od financí ve firemním sektoru je to jen krok k těm veřejným. Jak se jako ekonom díváte na současné a plánované rozpočtové schodky?

Nepovažuji se za makroekonoma, ale i jako občan nejsem úplně nadšený z toho, co vidím. Mám pocit, že jsme jako země dlouhodobě podinvestováni v oblasti infrastruktury, v technologiích či v digitalizaci veřejného prostoru. Pokud k tomu vidím míru, strukturu a tempo současného zadlužování, připadá mi to znepokojivé. Řekl bych totiž, že nemůžeme hovořit o investicích, ale pouze o utrácení. A to je rozdíl.

Na utrácení se zvyká snadno, na krácení nákladů hůře. Je reálné, aby se povedlo ušetřit přinejmenším desítky miliard ve státních výdajích?

Reálné je úplně všechno. Otázka je, jestli je na to politická síla, chuť a vůle se tím opravdu seriózně prokousat. Ďábel bývá často skryt v detailech. Nicméně ve velkém měřítku můžeme začít třeba úvahou o tom, zda relativně malou zemi, jako je ta naše, musí řídit tak složitý a košatý státní aparát.