Český zářez do účtů domácností a firem

Report

Za prudkým zdražením energií, jemuž nyní čelí české domácnosti a firmy, nestojí pouze celkový vývoj na evropském trhu. Situaci ještě zhoršilo, že někteří místní dodavatelé ukončili činnost: šlo právě o ty, kteří nabízeli nejlevnější ceny, čehož často využívala zranitelná část populace. Jak důsledkům skokového zdražení čelit? Nějaké možnosti existují, byť propad v účtech můžou kompenzovat spíše jen částečně.

Audio
verze

Nejvýkonnější počítače v zemi přešly do režimu spánku. I to je jeden z důsledků rekordně vysokých cen elektřiny.

Ředitel Národního superpočítačového centra IT4Innovations ke konci ledna v e-mailu klientům oznámil, že dvě třetiny z miliardové výpočetní infrastruktury musel nechat uspat kvůli „bankrotu“ dodavatele energií a následnému „nečekanému a astronomickému zdražení elektřiny“.

„Dostali jsme se do situace, kdy bychom většinu našeho ročního rozpočtu utratili během několika týdnů, pokud bychom pokračovali bez výrazného omezení provozu,“ napsal šéf centra Vít Vondrák.

Centrum vybavené několika výkonnými superpočítači patří k Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Brutální výpočetní výkon slouží především vědcům, univerzitám, ale i firemním projektům. Karolina, aktuálně nejrychlejší z místních superpočítačů, je 71. nejvýkonnějším strojem na světě, což zároveň stojí spoustu energie.

V průměru má prý superpočítač, pořízený s pomocí půlmiliardové dotace, spotřebu odpovídající dvoutisícové obci.

 

 

Až do výběru nového dodavatele zkraje února mělo centrum fungovat jen ve velmi omezeném režimu, aby plnilo podmínky veřejných podpor. Nicméně ani poté by se nemuselo vrátit k plnému výkonu. „Bohužel ani nově nabízená cena elektřiny není s ohledem na provoz našich superpočítačů příznivá,“ oznámil ředitel Vondrák s tím, že centrum bude hledat, kde ušetřit a jak rozpočet na elektřinu navýšit.

Národní superpočítačové centrum není jedinou institucí čelící potížím v souvislosti s drahými energiemi. Do podobné situace se už loni na podzim dostaly stovky tisíc domácností a podnikatelů kvůli náhlému konci vůbec největšího obchodníka s elektřinou a plynem Bohemia Energy. Od té doby skončilo několik dalších zprostředkovatelů, byť mnohem menších. Úřední deska státní společnosti OTE, správce krátkodobého trhu s elektřinou a plynem, v lednu připomínala spíš smuteční vývěsku, jak se plnila oznámeními, který z obchodníků zrovna skončil. Z těch větších to byl v lednu například Lumius, společnost dodávající energie několika ústavům Akademie věd nebo správě Pražského hradu.

 

Morální hazard

Cena elektřiny stoupala po celý loňský rok. Hlavní skok přišel až s koncem léta a pak v závěru roku. (O důvodech píšeme v textu na předchozích stranách.) Na začátku roku stála elektřina na české burze okolo 1,3 koruny za kilowatthodinu, v závěru léta dvě a před Vánoci vyletěla dočasně přes osm korun. V lednu se vrátila níž, ale zhruba 3,5 koruny za kilowatthodinu je stále téměř trojnásobek toho, co stála před dvanácti měsíci. Ve všech zmíněných případech jde o velkoobchodní cenu samotné silové elektřiny, od níž se odvíjejí o něco vyšší ceny pro konečné odběratele.

Jako první postihl tento nárůst klienty skupiny Bohemia Energy. Největší zprostředkovatel elektřiny a plynu totiž v půlce října regulátorovi oznámil, že končí. Spolumajitel společnosti Jiří Písařík to vysvětloval dramatickým růstem cen na burzách a tím, že jej potopily banky. Na poslední chvíli odmítly společnost financovat, ta musela přestat s nákupy a dodávkami elektřiny a plynu na 900 tisíc odběrných míst, jinak by podle něj kvůli ztrátovým obchodům skončila v bankrotu.

Realita však byla zřejmě barvitější. Jiří Písařík například nevysvětlil, proč jeho společnost musela za draho dokupovat energie na burze a proč neměla pro své stálé zákazníky dávno nakoupeno. Tím, že společnost zavřel, sice mohl uchránit Bohemia Energy před finančními potížemi, ale zároveň ztráty přesunul na své zákazníky. Ti se totiž ze dne na den ocitli v nouzovém režimu u takzvaného dodavatele poslední instance (DPI) a museli začít platit „tržní“, tedy několikanásobně vyšší ceny plynu a elektřiny. Jejich původní smlouvy s Bohemia Energy, často zafixované na delší dobu, a tedy i mnohem výhodnější, po oznámení o konci dodavatele přestaly platit.

Podnikatel v energetice Jan Palaščák o oficiálních důvodech, proč Bohemia Energy musela skončit, pochybuje. Řádný obchodník, který by nakoupil pro své zákazníky včas devadesát procent energií, co jim prodal, by nemohl zkrachovat ani při nečekaném růstu ekonomiky a spotřeby. Získat dost peněz na zajištění takového množství energií je prý sice obecně drahé, ale neplatí to na trhu elektřiny a plynu za situace, kdy jejich cena stoupá. V takovém případě se totiž předem nakoupené energie obchodníkovi zhodnocují a má bankám čím ručit. Spíš je podle Palaščáka namístě se ptát, zda nešlo o promyšlený morální hazard: v okamžiku, kdy se obchody Bohemia Energy na burze nevyvíjely podle představ, využila společnost možnosti zbavit se menších zákazníků jejich přesunem na dodavatele poslední instance a u velkých klientů zase možnosti smlouvy jednostranně změnit nebo ukončit.

Shodou okolností Jan Palaščák jednu svou společnost obchodující s energiemi před čtyřmi lety skupině Bohemia Energy prodal a zůstal mu jako zákazníkovi lepší vhled do situace. „V případě mojí bývalé firmy dotáhl tamější management tuto strategii na přelomu roku do absurdní dokonalosti: ponechali si výhodné smlouvy na nákup energií a ukončili nevýhodné smlouvy na jejich prodej,“ uvedl zakladatel skupiny Amper.

 

Co s tím?

Schovat se před vyššími cenami energií není v nejbližší době kam. Domácnosti, jejichž dodavatel skončil, si musely najít nového a přijmout nové ceníky. Pro rodiny s průměrnou spotřebou elektřiny to znamenalo okamžitě vyšší výdaje obvykle o třetinu až polovinu. Větší odběratelé, u nichž výše účtů závisí na ceně samotné silové elektřiny, jako je tomu v případě zmíněných superpočítačů, potom běžně čelí dvoj- až trojnásobnému zdražení.

Vyšší ceny však dříve či později dostihnou všechny. Tedy i lidi a podnikatele, co již o svého dodavatele nepřišli. U nich bude záležet, jak mají nastavené smlouvy a jak se bude vyvíjet cena energií v nejbližších obdobích.

Konec největšího obchodníka přišel v nejméně vhodnou dobu před začátkem topné sezony. Ceny byly vyšponované a výše požadovaných záloh odpovídala zimní sezoně. Lidé, kteří bez svého zavinění spadli k dodavateli poslední instance, museli často platit obrovské zálohy na plyn. Podle Daniela Hůleho z neziskovky Člověk v tísni zasáhl pád Bohemia Energy zranitelnou část populace – seniory, domácnosti jednotlivců a samoživitele. „Souvisí to s tím, na koho Bohemia Energy historicky cílila, a s tím, že obvykle nabízeli o několik set korun ročně levnější tarify než ostatní,“ míní Hůle.

Lidem s vysokými výdaji na energie by měl letos výrazněji pomoct příspěvek na bydlení. Jeho navýšení prošlo v lednu rychle parlamentem a na dávku dosáhne nyní mnohem více domácností. (Online kalkulačka je na stránkách ministerstva práce.)

Ale jsou i další možnosti, jak na energiích ušetřit. Zřejmě od května začne další kolo takzvaných „kotlíkových dotací“. Domácnosti s nižšími příjmy získají na výměnu starého kotle příspěvek až 95 procent. O další příspěvky na zateplování, tepelná čerpadla, fotovoltaiku, sluneční ohřev vody a další „čisté“ technologie je možné požádat z programu Nová zelená úsporám, který je financován z výnosu z emisních povolenek. Velký rozvoj zřejmě čeká komunitní energetiku. Rozjet by se měla například podpora investic do solárních panelů na střechách činžáků i na budovách využívaných v podnikání.

A pak, jak opatrně říká Daniel Hůle z Člověka v tísni, může řada lidí začít sama u sebe. „Říká se to špatně, když člověk vidí konkrétní lidi, kterých se to týká. Ale můžeme změnit své chování a osobní nakládání s energiemi,“ líčí. „Třeba v některých domácnostech v Česku přestat tak moc topit. Srazit teplotu z třiadvaceti na devatenáct stupňů, to představuje ohromnou úsporu. Byť taková rada někoho může naštvat,“ uzavírá Daniel Hůle.

 

O širších důvodech zdražování energií čtěte zde.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama