Naplno do druhé vlny. Co se v Česku pokazilo

Report

Nahromadila se řada neblahých faktorů. Premiér Babiš vzkazoval lidem, že koronavirus je pryč. Hygieny, dlouhodobě personálně oslabené, se bránily změnám. Existoval odpor vůči masivnímu testování, proti byli i zastánci „promořování“. A tak se covid-19 v srpnu a v září v Česku vymkl kontrole. Kvůli rychlému růstu počtu nakažených zdravotníků a hospitalizací s těžkým průběhem začaly v říjnu nemocnice s omezováním jiné než nutné péče.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Bylo sedmého května 2020 – necelé dva měsíce poté, co česká vláda „zavřela“ ekonomiku, čímž dosáhla toho, že se v zemi nový koronavirus nerozšířil a nezahltil nemocnice tak jako v jiných zemích.

Toho dne vládní tým představil projekt takzvané chytré karantény. Jarní zastavení chodu země stálo několik set miliard, bylo drahé, ale účinné: stát totiž získal čas na nákup ochranných pomůcek, posílení hygienických stanic, přípravu call-centra pro vyhledávání nakažených a vybudování infrastruktury na testování.

Andrej Babiš s tehdejším ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a dalšími klíčovými postavami boje s pandemií tvrdili, že z velké části je systém hotov.

„My jsme se od začátku propuknutí té pandemie ponaučili: klíčová je rychlost,“ líčil ministr zdravotnictví Vojtěch. „Víme, že začíná s několika pacienty, a pokud se nic neudělá, tak ten růst může být velmi exponen-ciální,“ dodal ministr. Podstatu systému chytré karantény vysvětloval také Vojtěchův náměstek Roman Prymula, jenž pak koncem měsíce přešel do funkce vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Podle Prymuly bylo klíčové co nejrychleji zachytit nemocné a izolovat jejich kontakty – a zamezit tím nekontrolovanému šíření viru.

Jaro se zkrátka již nemělo opakovat. Jak tehdy uzavřela svou prezentaci hlavní hygienička Jarmila Rážová: „Chytrá karanténa je připravena.“

 

"V covidu jsme nejlepší."

Andrej Babiš, 31. srpna 2020

 

Pochybnosti, zda je na tom Česká republika skutečně v potírání koronaviru tak dobře, se objevily už koncem května a v červnu s dvěma ohnisky nákazy v uhelných dolech v Moravskoslezském kraji: nutno přiznat, že po jejich odhalení počet pozitivně testovaných opět poklesl – o čemž ještě bude řeč. O prázdninách se ovšem virus začal šířit znovu, a už nejen v regionálně omezeném ohnisku: v půlce srpna se počet zjištěných případů v Praze poprvé přehoupl přes stovku a hygiena přestala stíhat. Přesto předseda vlády Babiš den před začátkem školního roku vyprávěl středo- a jihoevropským premiérům na konferenci u slovinského jezera Bled, jak „jsme nejlepší v kovidu“. Na virus bohužel řeči neplatí, a tak o měsíc později musela vláda v čele s Babišem vyhlásit další nouzový stav.

To, že k růstu počtu případů dojde, bylo přitom zřejmé dlouho předem. Téměř všechna omezení začátkem léta padla, ekonomika a hranice se otevřely. Bylo jasné, že lidé budou cestovat, vrátí se z dovolených a děti půjdou prvního září do škol. O možné druhé vlně se mluvilo už na jaře a na přípravu bylo několik měsíců.

Jak se tedy země, odkud nemoc téměř vymizela, stala jednou z nejpostiženějších v Evropě?

 

"Roušky skutečně budou."

Adam Vojtěch, 27. ledna

 

Pro možná vysvětlení, kde se stala chyba, je dobré se vrátit na začátek roku. Podzim totiž vypadá jako opakování jara.

Koronavirová pandemie se v Číně rozjela již v lednu, avšak ještě zkraje února razilo vedení ministerstva zdravotnictví názor, že nic nehrozí. V MF DNES vyšel komentář Adama Vojtěcha o tom, že chřipka je „mnohem větší strašák“. Koronavirus neměl mít v Česku šanci: „Nemáme podmínky k tomu, aby se tady virus udržel, aby vzniklo sekundární ohnisko jako v Číně,“ napsal tehdy ministr zdravotnictví.

Přesto se našli lidé, kteří mu nevěřili. Z obchodů zmizela rýže a těstoviny, v drogeriích a lékárnách došla dezinfekce a roušky. Ministr zdravotnictví v té době ještě na svém twitterovém účtu uklidňoval, že „v distribuci je v tuto chvíli přes dva tisíce kusů roušek, následující týden dorazí zásilka dalších pětadvaceti tisíc kusů, a výrobce z Česka jich má na skladě dokonce milion“.

Avšak v půlce března, pár dní po vyhlášení nouzového stavu, začal Vojtěch s několika lidmi v jedné místnosti horečně objednávat roušky a respirátory z Číny, a to doslova za každou cenu. V státních rezervách bylo totiž v té době jen deset tisíc respirátorů, přesně podle požadavků stařičkého krizového plánu z roku 2006. „Od té doby žádný ministr nepožádal o navýšení,“ potvrdil již dříve ředitel správy rezerv Pavel Švagr.

Proč klíčoví lidé ve vedení ministerstva na novou pandemii nevěřili? Svou roli sehrála i zkušenost s předchozími poplachy a nákupy.

Jen o pár měsíců dříve, na konci roku 2019, musela Vojtěchova náměstkyně a hlavní hygienička Eva Gottvaldová nechat zlikvidovat šestnáct tun prošlého antivirotika tamiflu za zhruba půl miliardy korun: ve skladech leželo patnáct let netknuté jako munice na očekávanou pandemii ptačí chřipky v letech 2005 až 2007.

Za celou dobu se spotřebovala jen malá část, a to až v roce 2009, kdy dorazila pandemie chřipky prasečí. Jen z léků na chřipku skončila ve spalovně prošlá antivirotika za zhruba 900 milionů. Šlo téměř o devadesát procent objednaného množství, spočítala loni Česká televize v pořadu Reportéři ČT. Obdobně se dříve vyhodila vakcína proti prasečí chřipce za více než sto milionů korun. Lidé se totiž nechtěli nechat očkovat a prasečí chřipka se v roce 2009 projevila jako méně nebezpečná, než byly počáteční odhady.

 

"Hlavní hygienička nezvládala svoji práci."

Andrej Babiš, 12. března

 

Jaro také přineslo plody letitého politikaření okolo postu hlavního hygienika. Tato funkce spadá pod služební zákon a formálně je odborným postem, v praxi však jde o pozici zpolitizovanou.

Postavení tehdejší hlavní hygieničky Evy Gottvaldové bylo již začátkem roku mimořádně slabé. Do funkce ji prosadil před čtyřmi lety ministr za ČSSD a bývalý ředitel fakultní nemocnice Ostrava Svatopluk Němeček. Výběr Gottvaldové, která na medicíně na Masarykově univerzitě vystudovala obor výživa člověka, byl jednou z menších bitev ve válce mezi dvěma vlivnými bílými plášti, tedy Němečkem a tehdejším šéfem Fakultní nemocnice v Hradci Králové a České vakcinologické společnosti Romanem Prymulou. Ten tehdy neúspěšně lobboval za protikandidátku Gottvaldové, současnou hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou.

 

V souboji mezi Němečkem a Prymulou došlo ke zvratu jako z divadelní hry. Nejprve Svatopluk Němeček jako ministr zdravotnictví odvolal Prymulu z funkce ředitele nemocnice v Hradci Králové kvůli podezření ze střetu zájmů, aby byl posléze sám odvolán z vedení nemocnice v Ostravě novým ministrem za ANO Adamem Vojtěchem.

Z postu hlavní hygieničky pak odešla i Gottwaldová – vláda ji odvolala v den, kdy byl kvůli covidu-19 vyhlášen stav nouze.

Na její místo posléze přišla Jarmila Rážová, která proti ní stála ve výběrovém řízení před čtyřmi lety. Ovšem druhá, podzimní vlna pandemie nakonec smetla Adama Vojtěcha a na jeho místo přešel epidemiolog a výborný šachista Prymula, který byl na odchodu z ministerstva už loni, protože postrádal bezpečnostní prověrku.

Zvraty stranou: pravda je, že o tristním stavu hygienických stanic se mluví léta. Předchůdce Gottvaldové ve funkci, současný šéf krajské stanice v Liberci Vladimír Valenta, již v roce 2013 připravil plán na revitalizaci oboru. Stěžoval si, že práce na hygienách je pro lékaře finančně nezajímavá, zaměstnanci stárnou a na pobočkách je příliš málo lidí na to, aby zvládli krizové situace.

Nyní k tomu Vladimír Valenta říká, že již před dvěma lety varoval, že se neplní koncepce hygienické služby: kabinet ministra Vojtěcha to od něj měl dokonce písemně.

 

"Jsme připraveni."

Andrej Babiš, 26. února

 

Koncem února Andrej Babiš při návštěvě jednoho z výrobců ochranných zdravotních pomůcek zjistil, že v republice jsou roušky, respirátory, zkrátka všechen podobný materiál vyprodaný a bude o něj obrovská nouze.

Prvního března se v Česku objevily první tři potvrzené případy nákazy koronavirem a bylo zřejmé, že je zle.

Jedním z nápadů, jak na poslední chvíli situaci zachránit, bylo zakázat export a omezit jakýkoli volný obchod s tímto materiálem. Jeden z manažerů mezinárodní společnosti to magazínu Reportér popsal jako výraz zoufalství a nesmysl.

Velké továrny jsou propojené napříč státy a pokus o izolovanou výrobu v Česku by zkolaboval do dvou týdnů. O tom, že jeho továrna je na již připraveném seznamu strategických výrobků, se prý dozvěděl mimoděk a jen náhodou se chystaný nápad na zákaz exportu podařilo zastavit. „Vojtěch si s tím už nechtěl pálit prsty. Ten, kdo vzal telefon a vysvětlil Babišovi, že to je blbost, byl Prymula,“ říká manažer, který si nepřál uvést jméno. Původní návrh spadl pod stůl a distribuce zůstala zachována. „Poptávka tehdy explodovala snad stonásobně. Pokrýt to jen z národních zdrojů, to by stejně nešlo,“ dodává manažer.

 

"Vojtěch byl uveden v omyl."

Andrej Babiš, 21. srpna

 

Klíčovou změnou oproti jaru, tedy nouzovému stavu a „zavřené“ ekonomice, mělo být – jak už bylo řečeno – něco, čemu se začalo říkat chytrá karanténa. V jádru jde o léta používaný princip trasování, testování a izolování nemocných. Chytré na tom mělo být, že se do vyhledávání zapojí data o pohybu mobilů, vzpomínkové mapy nebo databáze mobilních operátorů a bank. Zároveň jednotliví hygienici na krajích odloží své telefony, tužky a bloky, začnou vyhledávat nakažené přes virtuální call-centrum. Díky tomu mělo být možné infikované a jejich kontakty rychle sbírat, vyhodnocovat a v případě potřeby si vzájemně pomáhat napříč kraji.

Vybudování takového systému bylo nutnou podmínkou, aby se mohl život vrátit k normálu. Platí totiž jednoduché pravidlo: čím více se ekonomika otevře a lidé se opět začnou stýkat, čím méně se budou chránit, tím masivnější musí být vyzobávání nakažených z populace, aby se šíření koronaviru drželo pod kontrolou.

První problém byl, že před prázdninami skončila téměř všechna omezení. Jak to zpětně hodnotil Andrej Babiš, „všichni chodili“ a „všichni to chtěli“: premiér přitom nedodal, že on sám ve svém pravidelném videu Čau lidi začátkem června fakticky vyzval občany, aby na virus zapomněli.

Z případné obnovy některých jarních opatření se tak stalo politikum. Babiš osobně zasáhl v druhé polovině srpna proti rozšíření povinnosti nosit roušky od září, což vedlo k tomu, že Adam Vojtěch musel vydat nové, volnější nařízení a epidemiolog Rastislav Maďar to nevydržel a na funkci ministrova poradce rezignoval.

Matematik René Levínský z CERGE v tom vidí z jeden z celé řady okamžiků, které Česko dovedly do průšvihu. Lidé si přestali v létě dávat pozor a pandemie se podle něj mohla rozběhnout už v červenci: „Kdyby hygiena nestíhala trasovat – jenže tehdy to ještě celkem zvládala,“ říká a uvádí příklad prvního, již zmíněného, velkého ohniska v dolech OKD. „Za pomoci všech krajů to zvládli dotrasovat a Karviná je doteď jedním z nejlepších regionů. Do háje to šlo potom,“ míní Levínský, který je zároveň ředitelem Centra pro modelování biologických a společenských procesů. Skupina vědců v něm například modeluje, co má jaký vliv na šíření pandemie.

Nejpozději koncem srpna se podle něj systém brzdící rozjezd pandemie vyčerpal a od té doby letíme s počty nakažených vzhůru. „Někdy kolem 20. srpna nám začal hořet dům, a jelikož jsme neměli hasicí přístroj, tedy dostatečné trasovací kapacity, tak jsme to vyřešili tím, že jsme se rozhodli tvářit, že ten dům nehoří,“ říká René Levínský. „Že prostě stačí, když odvrátíme hlavu, tedy nebudeme ani pořádně testovat, neboť co oči nevidí, to srdce nepálí.“

 

"Tolik, co my testujeme, nikdo netestuje."

Andrej Babiš, 15. září

 

Zatímco debakl s nedostatečnými kapacitami hygienických stanic vyhřezl již v srpnu, až v září se projevilo, jak málo se v Česku testuje. Počet provedených testů stoupl v půlce září na třiadvacet tisíc, ale pak stagnoval. Již na jaře se přitom plánovalo, že na podzim se bude testovat třicet až padesát tisíc lidí denně.

Systém testování narazil hlavně na limity v odběrech i přesunech vzorků, ale podle několika lidí z oboru je v pozadí nízkého počtu testů obrovský odpor k takzvanému preventivnímu testování. V takovém režimu by se pravidelně testovali například lidé pracující ve zdravotnictví nebo v sociálních službách. Laboratorní skupina pod ministerstvem zdravotnictví navrhovala zavést širší testování již v květnu s tím, že by to stálo dvě až tři miliardy korun. „To se zdá být přijatelný objem finančních prostředků, bude-li sloužit v boji proti další vlně koronavirové epidemie a předejde plošným opatřením s negativními ekonomickými dopady,“ psalo se v květnovém návrhu.

V půlce září, kdy byla již druhá vlna v plné síle, si členové komise stěžovali na pravý opak, tedy že jsou pod tlakem počet testů snižovat. Důvodem byly jednak peníze, proti testování se stavěli někteří vlivní zastánci „promořování“; panovaly také pochybnosti, zda přetížené hygieny by nově odhalené případy vůbec dokázaly zpracovat. Jedním z odpůrců preventivních testů je ředitel Fakultní nemocnice Motol v Praze a neúspěšný uchazeč o senátorské křeslo za ČSSD a ANO Miloslav Ludvík.

Testy v Česku tak nyní fungují spíše jako potvrzení nemoci než jako použitelný nástroj v boji s pandemií. Počet pozitivních testů na celkovém počtu odběrů přesáhl zkraje října už dvacet procent. V nejúspěšnějších zemích, kde se testování používá jako skutečná brzda, se míra pozitivních testů dlouhodobě drží pod pěti procenty.

 

"Bojujeme s ojedinělou situací, na kterou nemohl být nikdo připraven."

Andrej Babiš, 21. září

Podle dobrovolníků, kteří se na jaře vrhli do pomoci státu s budováním inteligentnější karantény, se podzimní debakl dal již nějakou dobu očekávat. Po prvotním nadšení a vypětí během března a dubna pandemie na několik měsíců ustoupila do pozadí, a s tím zmizel i tlak na dotažení změn.

Dušan Šenkypl, jeden z partnerů investiční skupiny Pale Fire Capital a člen sdružení dobrovolníků Covid19CZ, vypráví, jak již v polovině dubna diskutovali s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou o tom, jak postavit chytrou karanténu: centralizovaně, aby se využilo kapacit všech krajských hy--gienických stanic, a třeba také zapojovat dobrovolníky v případě, kdyby se nestíhalo. Šenkypl je jedním ze zakladatelů velkého prodejce pojistek po telefonu ePojištění.cz, jehož úspěch stojí na vypilovaném call-centru. „Naše nabídka se nesetkala s pochopením. Prý mohou volat jen epidemiologové, každá hygiena si to dělá podle sebe odborně nejlépe a budou stíhat. Ve finále iniciativa Covid19CZ připravila pouze technologické řešení, které státu předala,“ vzpomíná Dušan Šenkypl.

Ještě koncem září platilo, že dvě ze čtrnácti krajských hygienických stanic se ani nepřipojily do virtuálního call-centra Daktela, srdce chytré karantény. Šlo o Liberec a Plzeň. „Systém Daktela tady byl na jaře zavedený, ale hygienická stanice z něj z neznámého důvodu vystoupila. Já jsem ani nevěděl, že tady takový systém vůbec byl,“ říká šéf hygieny v Plzeňském kraji Přemysl Tomašuk. Do práce se vrátil až v červenci, kdy vyhrál pracovněprávní spor s ministerstvem zdravotnictví. „Po upozornění od ministerstva jsme do něj naskočili, školíme lidi a systém už nabíhá,“ uvedl začátkem října.

Ředitel liberecké hygieny Vladimír Valenta zase uvedl, že na rozdíl od většiny jiných krajů měli k dispozici vlastní program vytvořený z grantu ve spolupráci s místní univerzitou. Na centralizovaný systém Daktela přešel až na příkaz ministerstva zdravotnictví v polovině září. Ke konci měsíce měli být vyškoleni všichni zaměstnanci. Vladimír Valenta říká, že i v předchozím vlastním systému vše stíhali a měli „do čtyřiadvaceti hodin vyhledány všechny případy a kontakty“.

Petr Šimeček, zakladatel IT firmy Keboola a člen sdružení Covid19CZ, strávil se zaváděním chytré karantény několik měsíců. Podle něj bylo jedním z důvodů, proč se pandemie tak rozjela, to, že se podobným tvrzením jako těm z Liberce nedá bez dalšího věřit. „Problém je, že nikdo neumí dohlídnout, že to v Liberci dělali dobře. Nikdo nad tím neměl kontrolu,“ uvedl Petr Šimeček v pořadu Prostor X časopisu Reflex. „Je třeba hlídat, měřit a vyhodnocovat,“ řekl: sám několikrát narazil na to, že úředníci lhali o skutečném stavu věcí a nepravdivé informace předávali i politikům.

 

"Pro média, která stále kritizují, jak to nezvládáme, posílám statistiku počtu úmrtí v evropských státech. Jsme na tom velmi dobře."

Andrej Babiš, 8. září

 

Místo prevence a levnějších řešení se na podzim vrátila hrubá síla. Stejně jako na jaře se hasí požár. Bohužel tentokrát budou větší škody na zdraví a životech. Začátkem října letěly počty hospitalizací, vážných případů i úmrtí nahoru.

Přece jen však vše nemusí být jen černé a depresivní. S nouzovým stavem se k řízení karantény vrátila armáda, která zachraňovala situaci už na jaře. Vrátili se také dobrovolníci, studenti a část svých kapacit poskytly například banky. Chytrá karanténa by se měla restartovat, technicky je prý vše připraveno.

Podle matematika René Levínského z CERGE je přes současnou krizi důvěry ve fungování státu skryta v pandemii aspoň jedna pozitivní zpráva. Z průzkumu PAQ Research, který si pro svůj model nechali zpracovat, vyplývá, že před koronavirem se lidé chrání v zásadě bez ohledu na politickou orien-taci. „Politizace covid-19 nikomu neprospěje, žádnému politikovi. Příkop mezi chřipečkáři a alarmisty je nový, žádná strana nezíská nic, když se bude profilovat na jednu stranu,“ říká. A to je pro příští rok, kdy Česko čekají nejdůležitější volby a patrně i další boj s pandemií, celkem dobrá zpráva.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama