Moji milí… Podnikatelé řeší rodinný majetek

Byznys

Nejde o jedinou příčinu, ale koronavirus k tomu určitě přispěl. Majitelé a majitelky rodinných firem v posledním roce více řeší, jak se postarají o své rodiny i o budoucnost svých podniků. Kvůli pandemickým omezením mají čas, roli hraje i zvýšené vědomí, že člověk nežije věčně. Některé rodiny si dokonce pořizují písemně vyhotovené dohody – rodinné ústavy. A na lepší časy se možná mohou těšit také obecně prospěšné aktivity.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Kdy, když ne teď… Covidová situace přiměla majitele firem a jejich rodiny, aby se intenzivněji zabývali tím, jak si do budoucna uspořádají majetkové a vztahové poměry. Specializované firmy zabývající se správou rodinných majetků, ale i právní kanceláře a poradci v posledních měsících řeší nebývalé množství případů.

Důvody, proč se podnikatelé a podnikatelky v koronavirové době začali více zabývat majetkovým uspořádáním v rodinách a nástupnictvím ve firmách, jsou především dva. Jednak na to mají více času. Odpadla podstatná část cestování, ať už spojeného s byznysem, nebo s rekreací. Zmizely společenské akce a dramaticky se omezila i pracovní a obchodní jednání. Majitelé firem tráví více času s rodinami a mají i více prostoru probírat s blízkými své i jejich představy o budoucnosti. Druhým důvodem je zvýšené vědomí toho, že se může něco neblahého stát. Ve chvíli, kdy nákaza zasahuje podstatnou část populace a kdy zároveň nelze s jistotou odhadnout, kdo bude mít průběh onemocnění hladký a u koho se může vyvinout až k boji o život, je vyšší míra obav logická.

„Ať už jsou individuální důvody u jednotlivých podnikatelů jakékoli, je zcela patrné, že se majetkovým uspořádáním zabývají mnohem více než jindy. Za jediný měsíc míváme teď tolik poptávek, co se jindy sejde třeba za celý rok,“ říká Gabriela Lachoutová, předsedkyně představenstva J&T Family Office. „Úspěšní podnikatelé vědí, že majetek zároveň představuje určitý závazek, a chtějí se o něj správně postarat,“ doplňuje.

„Nedokážu říct, nakolik je tato situace ovlivněná koronavirem, či zda více souvisí s tím, že první generace polistopadových podnikatelů přichází do důchodového věku. Zaznamenáváme ovšem historicky největší zájem o řešení problematiky nástupnictví a všeho, co s tím souvisí,“ říká Petr Kincl, partner v advokátní kanceláři PwC Legal. Podle něj zájem o odbornou pomoc v otázkách majetkového uspořádání roste dlouhodobě, od loňského roku však strměji.

Uspořádáním majetkových poměrů se v poslední době podle správců majetku a právníků začaly výrazněji zabývat i mladší ročníky. Výjimkou rozhodně nejsou dnešní čtyřicátníci, či dokonce třicátníci. „Naši nejmladší zákazníci jsou z řad úspěšných podnikatelů, zejména ve startupovém světě. Je pravda, že se nyní na problematiku nástupnictví začali ptát. Ještě před rokem jim přitom debata na téma udržitelnosti jejich majetku, případně jejich filantropických aktivit, přišla předčasná,“ říká Petr Laštovka, předseda představenstva Emun Family Office.

Starost o budoucí uspořádání rodinného majetku nemusí znamenat, že by se jej podnikatelé chtěli hned zbavovat a předávat jej dalším generacím. V době covidové se naopak množí případy, kdy se třeba už i bývalý majitel načas do podniku vrací, aby pomohl nástupcům překonat krizovou situaci. „Je to docela logické, někdejší zakladatelé mohou firmám pomoci svými zkušenostmi a pro ně samotné to může představovat zajímavou výzvu, kterou už by jim hladký a bezproblémový chod byznysu neposkytoval,“ říká Martin Hrdlík, jenž se zabývá problematikou rodinných firem ve společnosti KPMG Legal.

Na druhé straně se zase objevují ti, kdo chtějí mít jistotu v zabezpečení rodinných příslušníků pro případ nenadálé události. „Někteří klienti začínají tím, že vyčlení část svého majetku k tomu, aby bylo v případě potřeby postaráno o blaho rodiny. A teprve následně se mohou zabývat celkovým řešením veškerých svých aktiv,“ popisuje Gabriela Lachoutová.

 

Jednou za život

Správná příprava na rozhodnutí o předávání majetku, ale i příslušných kompetencí a informací vyžaduje svůj čas, který není radno ošidit. „Rozhodně se nejedná o pár týdnů, nejčastěji můžeme hovořit o šesti až dvanácti měsících. Po technické stránce by to šlo vyřešit docela rychle, příprava příslušných dokumentů zase tolik času nezabere. Nejdelší čas si je třeba vyčlenit na diskuse a úvahy o tom, jak má celkové řešení vypadat. Takové rozhodnutí dělá člověk jednou za život, takže je pochopitelné, že je třeba všechno dobře připravit a rozmyslet,“ říká Petr Kincl z PwC Legal.

Někteří klienti za profesionálními správci rodinných majetků přicházejí s tím, že už mají „všechno vymyšlené“ a potřebují jen pomoct s realizací. Často se ale ukáže, že i onomu promýšlení je ještě třeba věnovat spoustu energie. „Uspořádání majetku tak, aby byla připravená zejména ,governance‘, tedy to, kdo a jak bude o majetku rozhodovat po životě zakladatelů, jak bude cíleně připravována další generace manažerů majetku a z jakého okruhu osob se mají tito manažeři rekrutovat, to má detailně promyšlené málokdo,“ popisuje svou zkušenost Petr Laštovka. „Střední doba je dle našich zkušeností šest až devět měsíců, ale máme mezi klienty i rodiny, se kterými koncept zpracováváme déle než dva roky,“ dodává šéf Emun Family Office.

 

„Někteří klienti přicházejí ve fázi, kdy mají jen obecný záměr. Na nás pak je, abychom jim pokládali otázky, kterými jim pomůžeme přijít k finálnímu řešení. Pokud se jedná o skutečně komplexní předávání a uspořádání majetku, pak takový proces trvá klidně rok i déle. Musíme hovořit nejen se samotnými majiteli firem, ale také s jejich rodinami. Je potřeba zjistit, zda jsou například představy potomků v souladu s tím, co si představují rodiče,“ říká Gabriela Lachoutová.

Důležité ovšem není jen to, kdo a za jakých okolností jednou majetek převezme, ale také jak budou firmy řízeny v případě krizových situací nebo do okamžiku nástupu nových majitelů. „Řada vlastníků je zároveň jednateli svých firem, často i jedinými jednateli. Je proto třeba mít ošetřeno, co se má dít ve chvíli, kdy náhle nebudou moci v řízení svého podniku pokračovat,“ říká Martin Hrdlík z KPMG Legal. „I když jsou dědicové jasně daní, dědické řízení nějakou dobu trvá. Proto se snažíme s klienty připravovat řešení pro situace ‚den poté‘, tedy kdo a jaké kompetence převezme ve chvíli, kdy je nemohou vykonávat oni sami,“ vysvětluje.

Nemusí se přitom jednat jen o úmrtí. „Nedávno jsme takový konkrétní případ řešili s klientem, který vážně onemocněl na svých cestách v cizině, a bylo třeba zařídit, aby firma ‚jediného muže‘ mohla i bez něj normálně fungovat,“ popisuje Martin Hrdlík.

 

Každý je originál

Kolik lidí, tolik různých potřeb a přání. U rodinných firem to platí na sto procent. „Řešíme nyní například případ dědečka, který převedl většinu svých aktiv do hotovosti a chce tyto prostředky odkázat dalším generacím. Část ze svého majetku ovšem hodlá předat přímo vnoučatům, která jsou zatím nezletilá, a v dědictví tak de facto přeskočí jejich rodiče. Proto nevystačí se standardním dědickým řízením,“ popisuje Helena Svárovská, ředitelka J&T Family Office, konkrétní případ. „V jiném případu se zase zabýváme předáním rodinného odkazu, kdy si klient přeje zapojit rodinu, ale také další osoby nejen z rodinného kruhu,“ přidává další příklad z aktuální praxe.

„Každý případ je specifický, což je i pro nás profesně zajímavá situace. Řešíme s klienty závěti, trusty nebo holdingové struktury. Jindy zase děláme manažerské a akciové plány pro zapojení a motivaci managementu. Zpravidla to bývá i kombinace řady různých prvků zároveň,“ říká Petr Kincl z PwC Legal.

Právníci a správci majetku nevylučují ani možnost nastavení dočasných pravidel, například pro dobu zvýšeného rizika, byť říkají, že přímo v souvislosti s covidovou pandemií se takové požadavky příliš neobjevují. „Možné to je, dají se nastavit mechanismy, které stanoví, že po uplynutí určité události nebo konkrétního časového období například svěřenský fond zanikne a majetek se vrací zpět zakladateli nebo obmyšlenému (tedy tomu, kdo má mít z majetku profit – pozn. red.),“ říká Helena Svárovská.

„Podobně se dá postupně měnit například závěť, různé varianty řešení – včetně dočasných – se dají kombinovat i na firemní úrovni. V praxi lidé zpravidla chtějí nalézt řešení, které jim připadá trvalé a ideální. Alespoň do doby, než přijdou na ještě lepší,“ říká Martin Hrdlík z KPMG.

Možnosti jsou tedy různé, vždy ale záleží na tom, aby majitelé se svými odbornými poradci hovořili důkladně a otevřeně a dobře si ujasnili, proč a jaké kroky dělají a také co přesně jednotlivé úkony znamenají. Některé kroky lze poměrně snadno měnit a upravovat, jiné mají velice trvalý charakter.

To platí například pro již zmíněné svěřenské fondy (jde o soubor majetku, který spravuje pověřená osoba ve prospěch obmyšleného, kterého zakladatel fondu určí – pozn. red.), jež jsou nyní mezi majiteli firem poměrně populární. „Pokud to není předem specificky nastaveno, je vložení majetku do svěřenského fondu prakticky nevratný proces. Klienti ale mají tento nástroj rádi. Jednak proto, že dovede ochránit majetek před vnějšími vlivy. A také z toho důvodu, že tak majetek zůstává pohromadě, což si řada zakladatelek a zakladatelů přeje,“ vysvětluje Petr Kincl.

Česká právní úprava, která od platnosti nového občanského zákoníku využívání svěřenských fondů umožňuje, je populární i na sousedním Slovensku. „Tamní právní předpisy takový nástroj neznají, proto se dost podnikatelů ze Slovenska zajímá o možnosti využití v českém prostředí,“ říká Gabriela Lachoutová.

V mnoha případech by podobnou službu jako svěřenský fond dovedly rodinám poskytnout i jiné nástroje, například uspořádání do holdingové struktury (uspořádání firem, které se v těchto případech zpravidla volí tak, aby se optimalizovalo zdanění dividend – pozn. red.).

Platí přitom, že čím je majetek větší, tím důkladnější péči a více nástrojů vyžaduje. „Rodiny s majetkem přesahujícím 500 milionů korun již obvykle potřebují k uspořádání i víceúrovňovou strukturu, tedy nejen svěřenský fond, ale i holdingové uspořádání nad jednotlivými okruhy majetku dle způsobu jejich řízení, případně podle specifických rizik, která jsou s těmito majetky spojená,“ vysvětluje Petr Laštovka.

Pokud se navíc jedná o majetek v různých zemích podléhající odlišným právním či daňovým předpisům, může být situace o to komplikovanější.

 

Rodinná ústava

Komplikované ovšem mohou být do budoucna i vztahy v rodině. Očekávání jednotlivých členů se mohou lišit a vzájemně je nemusejí znát. Co když se jeden z potomků na chodu firmy dlouhodobě podílí a další nikoli? Počítají s tím, že rodinný podnik připadne tomu, který se angažuje? Nebo očekávají, že budou podíly rozděleny mezi všechny děti majitele či majitelky? Pro oba nastíněné postupy by se daly najít přesvědčivé a rozumné argumenty, přesto každý přináší zcela rozdílný výsledek. A pokud nebude situace v rodině předem promyšlena a odsouhlasena, může vést k dramatickým a leckdy i trvalým rozepřím.

Ke sladění postojů jednotlivých členů rodiny a vytvoření určitého souboru pravidel může dobře sloužit tak zvaná rodinná ústava.

„Jedná se o právně nezávazný dokument, kde je sepsáno, jak budou uspořádány vztahy v rodině právě v návaznosti na majetek. Bývá tam stanoveno, kdy kdo co má udělat, aby získal podíl na majetku nebo vstoupil do rodinné firmy. Mohou v nich být různé podmínky týkající se dokončení vzdělání. Nebo například to, že nástupci mají nabrat zkušenosti v jiných zaměstnáních,“ popisuje Petr Kincl z PwC Legal.

„Rodinné ústavy sice nejsou právně vymahatelné, ale mohou dávat velmi užitečné vodítko pro postup v určitých situacích. Pokud se například rodina dohodne, že se na majetku či řízení firmy budou podílet pouze dědicové, a nikoli jejich partneři, a pak se jeden z dědiců zamiluje a je přesvědčen, že jeho partner je úžasný a určitě by měl být mezi majiteli firmy také, mají ostatní dědicové v ruce argument, že takhle se nedomluvili, a v dokumentu je to jasně sepsáno,“ nabízí příklad z praxe Gabriela Lachoutová z J&T Family Office.

Každá rodina je samozřejmě jiná a má i rozlišné způsoby správy a předávání majetku. Přesto se dají nalézt určité společné prvky, co obvykle ony rodinné ústavy obsahují. Vypočítává je Petr Laštovka z Emun Family Office: „Bývá tam definována vize rodiny a rodinných hodnot. Základní pravidla pro přístup rodiny k řízení rodinného majetku včetně plánu výchovy nástupců. Dále může být stanoveno, jaký je přístup rodiny k penězům i nefinančním benefitům, například užívání nemovitostí. Dokument může také obsahovat určitý etický kodex, případné sankce za jeho porušení a užitečné je, pokud jsou v něm stanoveny principy řešení konfliktů.“

Podle Petra Laštovky se také rodiny zajímají o stanovení záložního „plánu B“, tedy zabezpečení pro případ, že by k úmrtí majitele rodinné firmy došlo předtím, než budou nástupci zletilí nebo připravení k převzetí odpovědnosti.

 

Jak mluvit o pozůstalosti

Právníci i profesionální správci majetku říkají, že samozřejmě není příjemné hovořit s klienty o jejich úmrtí a pozůstalosti. „Samozřejmě že s nimi raději budeme rozebírat například další expanzi jejich byznysu, ale i toto téma zkrátka k zodpovědné správě majetku patří,“ říká Martin Hrdlík.

Diskuse o předávání majetku a zejména o pozůstalosti je většinou nepříjemná i blízkým a potomkům zakladatelů rodinných firem. Málokterý syn či dcera se chtějí se svými rodiči bavit o tom, co se bude dít, až zemřou. Takové debaty jim připadají nepatřičné a vzbuzují v nich přirozený lidský ostych. Proto musejí být iniciátory těchto debat rodiče. Pokud totiž k neblahé události nakonec dojde a zvláště je-li náhlá, ukáže se až po úmrtí, jak užitečné bylo, že zakladatelé rodinných klanů na tuto situaci mysleli.

Proto pro ně mají odborné firmy připravenu celou paletu možných řešení i pro tyto případy. Například Emun Family Office dal dohromady balíček služeb, který nazval „causa mortis“. Jeho součástí je jasná formulace vůle zakladatelů firem, strategie předávání majetku za života i po jeho skončení a dále pak i správa závěti včetně její pravidelné aktualizace a role vykonavatele závěti. „Family office je pak tou osobou, která má za úkol naplnění vůle zakladatele a koordinace probíhajících dědických řízení tak, aby vše proběhlo nejen dle záměrů zůstavitele, ale zároveň i co nejrychleji,“ vysvětluje šéf firmy Petr Laštovka.

Současnou situaci, kdy se podnikatelky a podnikatelé sami více zajímají o problematiku uspořádání majetkových vztahů v rodinách, proto profe-sionálové v oboru považují za pozitivní. „Správce majetku samozřejmě nemůže za klientem přijít s tím, že by mu připomínal, aby řešil svou budoucí pozůstalost. Ovšem může a má tu diskusi rozumně a citlivě rozvíjet s těmi, kdo o to projeví počáteční zájem. Při správném a uvážlivém postupu totiž majitelé firem mohou ušetřit spoustu starostí sobě i svým nejbližším,“ vysvětluje Gabriela Lachoutová. Diskuse o majetkovém uspořádání v rodinách podle ní ovšem samozřejmě nemusí hned mířit k žádnému finálnímu řešení. „Podnikatelé a podnikatelky často volí jako první krok vyčlenění jen nějaké části svého majetku k tomu, aby byli pro všechny případy materiálně zajištěni jejich nejbližší. Což může být pro úvodní fázi naprosto ideální krok,“ říká předsedkyně představenstva J&T Family Office.

 

Dobré skutky

Úspěšní čeští podnikatelé a podnikatelky také čím dál více myslí na obecně prospěšné aktivity. Mezi těmi nejbohatšími je čím dál častější vznik rodinných nadací. Dlouhodobě známá je The Kellner Family Foundation rodiny nedávno tragicky zesnulého nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Nadace na rodinné bázi založili například také Komárkovi, Tykačovi, Pudilovi, Krskovi a celá řada dalších. Společně a výrazně působí v charitativní oblasti rodiny zakladatelů Avastu, Baudišovi a Kučerovi. Nově do této společnosti přibývá i nadace rodiny Vlčkových, která zřejmě ustanovila pomyslný český rekord v tom smyslu, že ohlášený vklad přesahující jeden a půl miliardy korun představuje plnou polovinu veškerého rodinného jmění.

Velcí i menší byznysmeni pomáhají také prostřednictvím svých firemních nadací nebo ve formě významných příspěvků pro nepřeberné množství obecně prospěšných organizací, spolků a aktivit. Podpora a pomoc v tom nejširším slova smyslu se zejména v posledním desetiletí staly přirozenou součástí života většiny úspěšných českých podnikatelů. Odborníci v oblasti správy majetku tak odhadují, že se budou čím dál častěji objevovat případy, kdy podnikatelé věnují část svého jmění na dlouhodobé zajištění aktivit, které považují za důležité a společensky prospěšné.

Pokud se to stane, bude to dvojnásobně dobrá zpráva. Jednak samozřejmě pro samotné charity, spolky a podobně, které by se tak mohly těšit na stabilnější finanční zázemí. A za druhé také pro republiku, ukázalo by se totiž, že český byznys získal nový společenský rozměr.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement