Tajemný kmen. Mileniálové
9. prosince 2018
Reportér 12/2018 · Číslo 52
Tajemný kmen. Mileniálové
ZvětšitTomáš Binter
Papuánci, Šošoni, Masajové nebo třeba Jakuti – tyhle všechny exotické kmeny zná střední a starší generace pouze z dobrodružné literatury. Existuje ovšem kmen, který je pro mnohé z nich stejně tajemný, a přitom za ním nemusejí pouští a pralesem. Dokonce mluví velmi podobným jazykem, ba co víc, jeho příslušníci někdy žijí v jednom bytě a jedí u jednoho stolu: lidé ve věku mezi dvaceti a pětatřiceti, takzvaní mileniálové.
Je to zajímavý test. „Vybral jsem několik absurdních jednotlivostí, které se o mileniálech říkají. A vy teď máte tři vteřiny na to, abyste uhodli, jestli je to pravda, nebo lež,“ říká před projekčním plátnem sociolog Martin Buchtík, který se zabývá mileniály.
Na své vystoupení v řadě dalších řečníků má deset minut a podle toho vypadá jeho projev: chrlí věty, rázně máchá rukama. „Jsou mileniálové šťastnější? Raz, dva, tři…“ Po pár okamžicích ticha, které protínají ojedinělé výkřiky z publika, nabízí vyluštění první tajenky: „Ano, jsou.“
Hra pokračuje: „Jsou liberálnější, víc volnomyšlenkářští? – Celkově jo, ale za chvíli je to přejde.“ Mezi jevištěm a hledištěm létají další podobná hesla a reakce: „Jsou tolerantnější, například k homosexuálům? – Ano.“
Show pokračuje otázkou, zda vidí mileniálové budoucnost pozitivněji než jejich předchůdci. „Jo, ale taky je to časem přejde,“ uzavírá čtyřiatřicetiletý Martin Buchtík pro tuto chvíli a skáče k dalšímu bodu:
„Jsou mistři komunikačních technologií? – Jasně, ale jen dokud je nepřeválcují ještě mladší lidi. Pokud je vám dneska třicet a používáte jenom Facebook, jste mrtvý.“
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
