Trámy jako lanýže

Vývoj cen stavebních materiálů ukázal, že klasická ekonomická teorie nabídky a poptávky stále platí. Předloni v létě bylo po větrných smrštích i řádění kůrovce volného dřeva tolik, že majitelé lesů téměř nevěděli, co s ním. Pak přišlo covidové období, které narušilo koloběh surovin po planetě a dalo lidem více času na zvelebování a přestavby jejich obydlí. Cena dřeva výrazně vzrostla. Markantní to bylo během letošního léta.

„Na jaře stál kubík dřeva na krovy přibližně 5 300 korun, během léta už to bylo skoro devět tisíc,“ říká Jaroslav Hořejší, majitel firmy Dřevěné konstrukce s.r.o. ze středočeských Sedlčan. V oboru podniká už dvacet let, ale tak prudký vývoj cen nezažil. Výrazně vyšší vstupní ceny materiálu musel promítnout i do koncových cen pro klienty, přesto poptávka nijak neklesla. „Kdo má rozestavěno, už brzdit nebude, speciálně u střešních konstrukcí. Přece si nenecháte do stavby pršet a nebudete čekat, jestli materiál časem nezlevní,“ říká Jaroslav Hořejší.

Ti, kdo ještě stavět nezačali, mohou své plány odložit. Tak jako Jana s Tomášem, dva čtyřicátníci se třemi dětmi, kteří si před časem pořídili pozemek u Sázavy a chystají se tam postavit rodinný domek, kam by se rádi přesouvali na větší část roku z pražského bytu. „Kalkulace na samotnou stavbu nám během pár měsíců vzrostla ze zhruba tří milionů někam na pět až šest,“ říká Jana. Rodina se sice na bydlení v přírodě hodně těší, ale protože ji netlačí pevně dané termíny, rozhodla se vyčkat, zda se ceny stavebních materiálů časem nezlepší. Experti z oboru to očekávají, ale klíčovou otázkou zůstává, kdy ke korekci cen dojde a jak výrazný pokles to přinese.

V případě posázavského domku Jany a Tomáše se na nárůstu ceny podílelo zejména zdražení dřeva. V poslední době však rostly ceny celé řady materiálů. „Zdražilo vše, co obsahuje kov, dřevo nebo plast. Následně rostly i ceny výrobků, které zmíněné suroviny sice neobsahují, ale plní stejnou funkci,“ popisuje situaci Vít Kutnar, zakladatel a spolumajitel skupiny DEK, největšího prodejce stavebních materiálů v Česku. „U základních stavebních surovin pro stěny, tedy výrobků z hlíny a betonu, došlo ke zdražení také, ale nebylo to tak markantní. Ceny výrobků z plastu, kovu a dřeva rostly o vyšší desítky procent, v případě cihel, střešních tašek a podobného materiálu to bylo maximálně deset procent,“ říká Vít Kutnar.

Náraz vyladěného stroje

Hlavní příčinou podle něj byla nestabilita způsobená koronavirovou krizí, která vyvolala řetězovou reakci. „Došlo k přerušení výrob, zejména ve strojírenství. Následně se zastavili subdodavatelé a pak i výrobci primárních materiálů. Takže když zastavily automobilky, zůstaly dodavatelům plechu plné sklady, a ti přestali objednávat od hutí, ty se následně také zastavily nebo omezily výrobu. A když se pak zase výroba rychle rozjela, nestihly tak rychle reagovat, primární suroviny byl nedostatek a rostly ceny,“ popisuje Vít Kutnar. To všechno přišlo v dobách, kdy jsou dodavatelské řetězce vyladěné tak, aby byly co nejvíce efektivní, nikde neleželo zbytečně velké množství zboží na skladech a cesta z hutí až do autosalonu nebo prodejny stavebnin byla co nejkratší a nejrychlejší. Při narušení takto přesně nastaveného řetězce zákonitě vzniká chaos.

V jednotlivých segmentech se pak přidaly další faktory. V případě plastů vzrostla cena původní suroviny, tedy ropy. K tomu se ještě přidalo mimořádně mrazivé počasí v Texasu, kde se tak zastavily továrny, které z ropy dělají základní hmotu pro další produkci plastů. Své specifické faktory, které se přidávaly ke covidovému šoku, ovšem má i zdražování dřeva a kovu.

Podle Rudolfa Borýska, generálního ředitele firmy Lias Vintířov, která vyrábí umělé kamenivo keramzit, se k nestabilitě vyvolané covidem přidává ještě další podstatný faktor, kterým je růst cen emisních povolenek. Ty jsou vlastně poplatkem za to, že určitý podnik může vypustit do ovzduší ekvivalent jedné tuny oxidu uhličitého. V prvních zářijových dnech se jejich cena pohybovala kolem
60 eur, což představuje zdražení o více než osmdesát procent od počátku roku a desetinásobek ve srovnání s cenou před pěti lety. Dražší povolenky se pak promítají do cen v průmyslové výrobě, ale také do ceny elektřiny, která je potřeba prakticky při veškeré činnosti. „Nám pak nezbývá než přenést růst cen povolenek a dalších vstupů do cen pro zákazníky,“ říká Rudolf Borýsek. Podle něj navíc ceny povolenek ženou vzhůru i spekulace, kdy obchodníci sázejí na to, že s postupujícím „ozeleňováním“ evropské ekonomiky budou dále zdražovat.

Zájem o byty i areály

Zároveň se všemi faktory způsobujícími růst cen neutuchá poptávka. „Prakticky celá Evropa se rozhodla z krize proinvestovat, takže se výrazně staví,“ říká Vít Kutnar. Obrovská poptávka po bytech na českém trhu je známá, zájem je ale i o další nemovitosti, a nejen u nás. „Řada investorů nemohla kvůli pandemii realizovat své záměry v jiných oblastech, proto se jejich zájmy přesunuly do oblasti rezidenčních a průmyslových nemovitostí. Není to jen případ České republiky, ale celosvětový trend,“ říká Josef Vojta ze společnosti Arete Invest, která se specializuje na investice do průmyslových areálů. Poptávku velkých i soukromých investorů cítí také na rostoucím zájmu o investice prostřednictvím specializovaných nemovitostních fondů.

Firma současně některé areály sama staví, a proto i ve svém podnikání pociťuje rostoucí ceny materiálu. „Vzhledem k tomu, že stavíme haly pro prémiové nájemce, nemůžeme jakkoli slevit v kvalitě staveb a ani v termínu dostavby,“ říká Josef Vojta z Arete Invest. Proto pro firmu nepřipadá v úvahu, že by čekala na příznivější vývoj cen materiálu, musí hledat úspory v jiných oblastech a snažit se optimalizovat proces výstavby.

Návrat. Ale kam?

Největší šok v oblasti materiálů už, zdá se, pomalu odeznívá. „Dodavatelé, kteří nám ještě před pár týdny říkali, že nic nemají a asi ani mít nebudou, už zase materiál normálně nabízejí. Sice za vyšší ceny, ale mají ho,“ popisuje Jaroslav Hořejší ze společnosti Dřevěné konstrukce.

Vít Kutnar, šéf největších stavebnin v zemi, očekává, že se situace na trhu stavebního materiálu zklidní zhruba do roka. „Nemůžeme ale čekat, že se ceny vrátí na úroveň, kde byly na začátku covidu, tehdy totiž byly extrémně dole,“ upozorňuje Vít Kutnar. Ilustruje to na ceně polystyrenové tepelné izolace, která se dlouhodobě pohybuje kolem tisíce korun za krychlový metr, před pandemií ovšem byla na sedmi stech korunách a letos v létě vyšplhala na 1 400. „Na sedm set se to nevrátí, to bylo způsobeno mimořádně nízkými cenami ropy. Ale na těch obvyklých tisíc korun se může do roka zase dostat,“ odhaduje Vít Kutnar.

Také Jaroslav Hořejší nečeká návrat cen na předcovidovou úroveň, která podle něj byla neobvykle nízká. „Letos v březnu jsem kupoval dřevo na krovy za 5 300 a na starých fakturách vidím, že jsem před třinácti lety platil 5 400,“ říká majitel firmy ze Sedlčan. Myslí si však, že se ceny ustálí na nějakém novém normálu, a trh tak bude po odeznění opět předvídatelný a stabilní.

Jana s Tomášem tedy nejspíše postaví dům za více peněz, než původně plánovali. Zároveň ale, jak připomíná Vít Kutnar, platí, že vzhledem k růstu cen na trhu bude mít jejich nemovitost po dokončení výrazně vyšší hodnotu, než byla ta, s níž mohli počítat, když začali stavbu připravovat.