Hradní ruleta začíná

Report

S koncem prázdnin začala podzimní politická sezona, která vyvrcholí 28. ledna 2023 zvolením nového prezidenta či prezidentky republiky. Budeme mít za prezidenta expremiéra Babiše? Nebo jeho člověka? Může uspět generál Pavel? Překvapí někdo, kdo je v pořadí níže nebo zatím vůbec? Možné je úplně vše.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Průzkumy prezidentských preferencí vypadají zdánlivě jasně. V čele je Andrej Babiš, kterého by v prvním kole volilo zhruba pětadvacet až třicet procent voličů. S asi pětiprocentním odstupem následuje Petr Pavel. Za oběma muži jsou pak, řekněme, kandidáti střední kategorie, z nichž někteří už svůj záměr ucházet se o funkci hlavy státu oznámili, o jiných se mluví – tedy Danuše Nerudová, Josef Středula, Marek Hilšer, Pavel Fischer, Miroslava Němcová či Miloš Vystrčil. Další by prý už neměli překročit pět procent hlasů.

Ve druhém kole by pak měl Petr Pavel s přehledem porazit Andreje Babiše (59 : 41) – což naznačoval srpnový průzkum agentury Median. Jenže to může být celé úplně jinak…

 

Kdo bude ve hře?

První problém je, co už bylo zmíněno: zatím není jasné, kdo nakonec bude skutečně kandidovat. Miloš Vystrčil, Miroslava Němcová ani Pavel Fischer zatím kandidaturu veřejně nevyhlásili, i když se v různých průzkumech objevují. Dokonce ani hlavní favorit pro první kolo, Andrej Babiš, do začátku září neoznámil, zda se volby zúčastní, nebo zda za svou stranu nominuje někoho jiného.

Dosavadní zveřejněné průzkumy mu sice předpovídají jasnou porážku ve druhém kole, tu ale před pěti lety ve stejném období před volbou předpovídaly i Miloši Zemanovi. Právě agentura Median naměřila v září 2017 náskok Jiřího Drahoše v poměru
55 : 45. Jak to nakonec dopadlo, je známé. Miloš Zeman získal ve druhém kole prezidentské volby koncem ledna 51,36 procenta, Jiří Drahoš 48,63.

 

„Analogie s vývojem před pěti lety může být relevantní. Mám pocit, že ti, kdo si Babiše nepřejí, mohou nyní podléhat dojmu, že ta věc je vyřešená, ale ona není,“ říká sociolog Jan Herzmann, který se dlouhodobě zabývá analýzou voličského chování v rámci svého projektu Český volič. „Průzkumy směřující k druhému kolu mají v tuto chvíli jen velmi malou vypovídající hodnotu. Řada lidí totiž ještě nevnímá prezidentskou volbu jako aktuální a neutvořila si žádný pevný názor,“ doplňuje.

Babišův tým se pečlivě zabývá vyhodnocením možných šancí svého šéfa i případnými strategiemi pro druhé kolo. Jeho postup z kola prvního lze totiž v případě, že se zúčastní, brát prakticky za hotovou věc.

„Současná pozice Andreje Babiše je přece jen jiná, než tomu bylo u Miloše Zemana před pěti lety. Babiš má dnes více jasných odpůrců, než měl tehdy Zeman,“ říká Jan Tuček, ředitel sociologické agentury STEM/MARK. „Ze všech čísel nám vychází, že pro více než padesát procent je Andrej Babiš nepřijatelný. Alespoň v tuto chvíli,“ dodává Tuček.

 

Náhradní Babiš?

Předseda ANO řekl, že své rozhodnutí oznámí 28. října, v den státního svátku. „Hnutí ANO má další dva kandidáty,“ prohlásil v polovině srpna. Koho má na mysli, neuvedl, v jeho letní kampani jej však neustále provázejí Alena Schillerová a Karel Havlíček. „Alena Schillerová by byla lepší kandidát než všichni, co tam zrovna jsou, stokrát lepší,“ řekl dokonce Babiš v druhé půli srpna v pořadu Napřímo webu tn.cz.

Mohli by ovšem Schillerová nebo Havlíček získat stejnou nebo podobnou podporu v prvním kole jako Babiš? „Na to nemáme žádná relevantní data. Nicméně si dovolím odhadnout, že pokud Andrej Babiš vyzve své voliče k nějaké volbě, přesune se významná část jeho podpory k takovému kandidátovi,“ říká Jan Herzmann. Zda by to stačilo na stejně bezpečný postup do druhého kola jako u Babiše, lze nyní těžko odhadnout. Naopak ve druhém kole by mohla být pozice „náhradního Babiše“ o něco lepší. „U Aleny Schillerové nebo Karla Havlíčka by určitě nebyla tak silná motivace části veřejnosti jít volit proti nim, jako je tomu u Andreje Babiše,“ říká Jan Tuček.

Otázkou je, nakolik by se Babišovi nebo jeho náhradníkům podařilo před druhým kolem mobilizovat voliče SPD, komunistů či Přísahy. K tomu mu podle sociologů paradoxně může pomoci vyhrocená atmosféra kolem jeho mítinků. „Část voličů jiných stran opozice k němu může pocítit takový ochranitelský vztah,“ říká Jan Herzmann.

Pro jakéhokoli kandidáta ANO je také důležité, zda se volby nebude chtít v dresu SPD zúčastnit také Tomio Okamura. Ten se, stejně jako kandidát za ANO, nemusí ohlížet na sběr podpisů, protože ho do souboje o Hrad může vyslat svými podpisy dvacet poslanců. A přesně tolik jich SPD má.

Kdyby Okamura kandidoval, lze očekávat, že by silně mobilizoval své potenciální voliče. V ANO by pak museli vymyslet, jak je rychle dostat na svou stranu mezi prvním a druhým kolem a přitom neodradit jiné, nebo ještě neposílit motivaci druhého tábora jít hlasovat „proti“. Okamurovo osobní rozhodnutí je ale důležité i pro Petra Pavla, i on má jisté procento voličů mezi příznivci SPD a při kandidatuře Tomia Okamury by o ně téměř jistě přišel. (Aktualizace: Po uzávěrce zářijového Reportéra, v sobotu 10. září oznámila SPD, že jejím kandidátem na prezidenta je Jaroslav Bašta.)

 

Rizika pro generála

Nejistých proměnných je v celé hře mnohem více. Bývalý generál Petr Pavel se sice stabilně umísťuje na prvním či druhém místě (v poslední době častěji na tom druhém), nicméně jistotu postupu do druhého kola zdaleka nemá.

„Musí stále ještě podporovat svou známost v širší veřejnosti, protože ho pořád nezná tolik lidí jako Andreje Babiše,“ říká Jan Herzmann.

Petr Pavel by podle Jana Herzmanna mohl také narazit, kdyby se nakonec objevil nějaký kandidát či kandidátka koalice Spolu. Za jistých okolností by mohl získat až dvacet procent, nad nimiž asi bude ležet hranice pro postup do druhého kola. A někdejšího generála by takový krok mohl zase o dost potenciálních voličů připravit.

Není vyloučena ani možnost, že by se hlasy mezi Petra Pavla a kandidáta Spolu rozdělily tak, že by do druhého kola proklouzl ještě někdo další.

Teoreticky je ve hře i možnost, že by koalice Spolu podpořila například Petra Pavla. Jenže řada politiků z ODS, KDU-ČSL i TOP 09 má problém s komunistickou minulostí bývalého generála.

U Danuše Nerudové žádnou konkrétní výhradu nemají, nicméně v soukromých vyjádřeních jsou v její podpoře také spíše vlažní.

Bývalá rektorka se v červencovém průzkumu agentury Ipsos vyšvihla nad deset procent, srpnový Median jí předvídal 7,5 procenta. Její kandidatura zatím naráží na dva limity, jednak stále ještě není dost známá a za druhé lidé chtějí, aby byl hlavou státu někdo s výraznou politickou zkušeností, tu ovšem Danuše Nerudová nabídnout nemůže.

„S těmi požadavky voličů je to trochu komplikované. Na Hradě by chtěli jak muže, tak i ženu. A také člověka, který není spojen s žádnou politickou stranou, a přitom je to zkušený politik,“ podotýká Jan Tuček.

Ředitel STEM/MARK Jan Tuček soudí, že Pavel ani Nerudová zatím nevyužívají v kampani svůj možný potenciál.

Petr Pavel by podle Jana Tučka mohl v souvislosti s válkou na Ukrajině zúročit svou odbornost ve vojenských záležitostech, nicméně to nedělá. Podobně také Danuše Nerudová, někdejší rektorka a zároveň ekonomka, která předsedala komisi pro spravedlivé důchody, zatím příliš nevyužívá možnost angažovat se v sociálních tématech v souvislosti s vysokou inflací a drahými energiemi. Obavy většiny populace z ekonomického vývoje a růstu cen jsou přitom značné a dominují všem průzkumům o náladách ve společnosti.

Právě další ekonomický vývoj – jakkoli s funkcí prezidenta de facto nijak nesouvisí – může posunout šance jednotlivých kandidátů, a to jak pro první, tak i pro druhé kolo. V tuto chvíli je možné vítězství některého z favoritů, překvapivý vzestup některého kandidáta střední kategorie i to, že se ve finále objeví jméno, které zatím ani není v průzkumech. Prezidentská ruleta 2023 se pomalu roztáčí.

 

Reportáž o tom, koho chtějí volit za prezidenta v Orlové, si můžete přečíst zde.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement