Sladké plody chilské války s cukrem

Když zákazník, který se chce stravovat zdravě, vstoupí v Santiagu de Chile v supermarketu do oddělení cukrovinek, padne na něj chandra. Černé osmiúhelníkové nálepky na výrobcích vizuálně křičí: „Nekupuj nás!“ Jednoznačným „šampionem“ jsou známá kolečka Oreo, jež mají jako jediná všechny čtyři varovné etikety, které zákon o označování balených potravin nabízí. Hlásají: „S vysokým obsahem cukru. – S vysokým obsahem nasycených tuků. – S vysokým obsahem sodíku. – S vysokým obsahem kalorií.“

Právě oreo drží v ruce ve své kanceláři senátor Guido Girardi Lavín. „Když vidíte, že vaše oblíbené sušenky mají čtyři etikety, tak si je pro sebe koupíte jen s výčitkami svědomí, ale svému dítěti už je určitě nepořídíte,“ tvrdí přesvědčeně devětapadesátiletý doktor. Právě on byl tím, kdo přes počáteční výsměch svou sveřepou vytrvalostí po devíti letech snahy prosadil, že v Chile od června 2016 platí zákon, který chce bojovat s obezitou pomocí vizuálního varování na obalech potravin.

Tlouštíci vs. hubení 3:1

„Cukr je největší terorista 21. století,“ vypouští senátor líbivý slogan s tím, že jeho přehnaná konzumace a následné tloustnutí zabíjí více než dopravní nehody. Začne vypočítávat, že obezita vede mimo jiné k cukrovce, infarktům, problémům s klouby a dalším vážným zdravotním obtížím. Není to problém jednotlivců, ale společenská diagnóza.

Pohled na statistiky OECD mapující situaci v rozvinutých státech světa je neúprosný: v exotické osmnáctimilionové jihoamerické zemi, která je vmáčknuta na čtyři tisíce kilometrů dlouhou nudli mezi Andy a Tichý oceán, žije druhé nejtlustší obyvatelstvo na světě (hned po USA). Více než třetina lidí nad patnáct let je obézních, dalších čtyřicet procent má nadváhu. Přitom ještě v devadesátých letech řešila země podvýživu nejchudších vrstev obyvatelstva.

„Dnes je paradoxně nemocí chudých obezita. Lidé jsou tlustí, aniž by měli dostatek správných živin,“ konstatuje Girardi, který zastupuje středolevicovou Stranu za demokracii. Hlavní viník je podle něho špatný způsob stravování. Už v roce 2014 proto prosadil zákon, který cílil specificky na slazené nápoje, které Chilané milují a jež senátor popisuje jako „metabolické bomby“. Pro všechny limonády, které obsahovaly více než šest gramů cukru na 100 mililitrů, zvedl daň z přidané hodnoty ze 13 na 18 procent, naopak těm, které se ocitly pod touto hranicí, se DPH snížila na deset procent.