O nejasném původu Boženy Němcové

Lidé

V těchto dnech si připomínáme 200 let od narození Boženy Němcové. Nebo je to 204 let? Anebo 203? O pravém datu narození české spisovatelky se dodnes vedou vášnivé spory. Pokusili jsme se shrnout dostupná fakta a srozumitelně přiblížit komplikovanou teorii o šlechtickém původu Barunky Panklové. Nebo Betty Zaháňské? Samé otázky...

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Do vídeňské matriky byla Barbara (německá podoba jména Barbora) Novotná jakožto nemanželská dcera Terezie Novotné zapsána 5. února 1820. 

Historici z tehdejších zvyklostí usoudili, že se dítě narodilo o den dříve, za oficiální den narození proto prohlásili 4. února. 

Z matričního záznamu také vyčteme jméno kmotry: Barbara Hauptmann, což byla provozovatelka městského hostince, kde přebývala rodička. Známe i jméno porodní báby: Regina Gudmann. 

Až o několik měsíců později – po sňatku Terezie Novotné s rakouským panským kočím Johannem Panklem – bylo do matriky dopsáno jméno otce. 

Dítě poté převzalo příjmení po otci a do dalšího života bylo vybaveno jménem Barbora Panklová. 

 

Ach, ti Zaháňští

Historici Helena Sobková a Miroslav Ivanov se ale domnívají, že záznam ve vídeňské matrice je podvrh. 

Matkou Barbory Panklové by podle teorie Heleny Sobkové mohla být Dorothea, nejmladší sestra vévodkyně Kateřiny Zaháňské.

Z korespondence mezi matkou sester Zaháňských a vévodkyní Kateřinou z února 1816 vyplývá, že Dorothea čekala dítě, které byla nucena odložit. Mělo se narodit začátkem února téhož roku ve Vídni.

Podle této hypotézy byl otcem Karel Jan Clam–Martinic, nikoliv Dorothein životní partner Charles Maurice Talleyrand. Martinic byl mecenáš umění a vcelku nadaný spisovatel, po studiu práv pracoval u císařského dvora.

Je možné, že oním novorozenětem byla právě holčička Barbora. Po čtyřech letech ji převzala do péče služebná Terezie, byl zkonstruován falešný zápis do matriky a následně domluven sňatek s panským kočím. 

Nebylo by to poprvé, co Zaháňští odložili nechtěné dítě. Nemanželská dcera vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské a švédského generála Gustava Mořice Armfelta se narodila 13. ledna 1801 v Hamburku, ale údajně byla zapsána do matriky křtů ve finském městě Turku a vychovávána jinou rodinou.

 

Další záhady

Přistoupila by nemajetná a nezkušená Terezie Novotná dobrovolně na dohodu, že se postará o čtyřleté dítě a bude se účastnit matričního podvodu, navíc bez manžela (takže by byla považovaná za padlou ženu)? Taková představa vypadá dost nepravděpodobně. 

Kontroverzní teorii ovšem podpírá fakt, že některé školní knihy obsahují velmi rozporuplné údaje o věku Barbory Panklové. Ve školní matrice je uvedeno, že začala do školy docházet v roce 1824. Pokud bychom se měli řídit datem narození zapsaným ve vídeňské matrice, byly by jí tedy pouhé čtyři roky. 

Ve školní dokumentaci najdeme rozpor i v roce narození: zápisy obsahují různá data, a to rok 1816, 1817 i 1818. Vysvětlení může být několik. Z korespondence Němcové vyplývá, že do školy začala docházet v šesti letech, domácí výuku však zahájila už ve čtyřech letech. Mohla tudíž vzniknout chyba v zápisu. 

Školní knihy nesou zároveň stopy toho, že Terezie Panklová nedokázala určit přesný rok narození dcery, což je rovněž zvláštní.

 

Terezie vs. Kateřina 

Ve většině knih o Boženě Němcové se dočítáme, že Terezie Panklová měla s nejstarší dcerou velmi chladný vztah. Barunka, jak jí doma říkali, byla divoká, svéhlavá a matka na její výchovu neměla dostatek nervů. 

Matka také stála za domluveným sňatkem s o mnoho let starším Josefem Němcem, kdy bylo Barunce teprve sedmnáct let. Naopak není tajemstvím, že měla Barunka Panklová velmi blízko k ratibořickému zámku. Kateřina Zaháňská jí byla jakýmsi andělem strážným po celé její dětství a dospívání. 

Jistých výhod ze strany šlechty využívala i Terezie Panklová. Když po přestěhování do Ratibořic její nejstarší dcera onemocněla a matka si přišla do náchodské lékárny pro léky, požadovala, aby účet vyrovnala vrchnost. 

Barunce se dokonce dostalo panské výchovy v přilehlém panství kněžny Zaháňské ve Chvalkovicích, kde pobývala v letech 1830–1833 a přezdívalo se jí zde Betty. Mohla taková náklonnost spočívat pouze v tom, že kněžna měla ráda děti? Těžko, neboť u žádného z ostatních Panklových potomků podobná přízeň zaznamenána nebyla. 

 

Podobné vlastnosti

Informací o podobě Terezie Panklové se dochovalo velmi málo. Neznáme barvu jejich očí ani vlasů, ale z Babičky víme, že její matka Magdalena měla oči modré. Z jiných pramenů můžeme odvodit, že Terezie byla silná, nehezká a v obličeji měla jizvy po neštovicích. 

Podobně vyhlížel i Johann Pankl. Postavou byl spíše podsaditý a silnější, vlasy měl plavovlasé. 

Božena, jak zněl její pozdější umělecký pseudonym, se dle dochovaných portrétů a popisu svých přátel jevila úplně jinak. Víme, že byla štíhlá a vysoká, měla zelené oči a havraní vlasy. 

Naopak, pokud srovnáme portréty Boženy Němcové a vévodkyně Dorothey Talleyrandové–Périgordové, najdeme pár shodných znaků: černé vlasy, velké oči, dlouhý nos, krátký ušní lalůček, vystouplé lícní kosti. 

Dorothea s Boženou měly podobné i některé povahové rysy a umělecké sklony. Vévodkyně ráda písemně rozvíjela své myšlenky, její sloh byl lehký a jasný, v dopisech přátelům si dávala záležet na důvtipných metaforách.  

 

Nové interpretace?

Po smrti Boženy Němcové se její věrná přítelkyně Karolína Světlá svěřila, jaký mívala z Boženy Němcové pocit: prý jako kdyby celý život čekala, že se dočká velkého dědictví, které ji vysvobodí z bídné situace. Plánovala například pořízení drahého nábytku a nebála se rozdávat peníze, i když jich měla málo. 

Teorie o šlechtickém původu Boženy Němcové nikdy potvrzena nebyla a z dochovaných dokumentů se sotva dají získat nové informace. Řešením by mohly být testy DNA, které jsou ovšem značně nákladné, celková částka se odhaduje na statisíce korun.

V současné době mají vědci k dispozici DNA z vlasů Boženy Němcové. K získání vzorku DNA sester Zaháňských by mohlo posloužit srdce Kateřiny Zaháňské, které je uloženo v kostele svatého Kříže v Zaháni, případně část vlasů vystavených v muzeu v Londýně či vzorek slin potomka po ženské linii, který se údajně nachází v již zmiňovaném Finsku. 

Bylo by takové pátrání po původu Boženy Němcové, které by muselo zahrnovat mimo jiné otevírání hrobů, morálně opodstatněné? Změnilo by se vnímání nejslavnější české autorky, kdyby se prokázala její „modrá krev“? Rozhodně je pravděpodobné, že by se její knihy dočkaly nových a jistě zajímavých interpretací. 

 

Zdroje: 

Helena Sobková: Tajemství Barunky Panklové, Horizont / Praha, 1991

Mojmír Krejčiřík: Polemika o datu narození Boženy Němcové, Panorama: z přírody, historie a současnosti Orlických hor a podhůří / Dobré, 2019 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama
Advertisement