Pro svobodu médií

Před pár týdny vznikla česká odnož International Press Institute (CZ IPI), globálního sdružení, které se věnuje obraně svobody médií.

Proč je taková organizace v Česku potřeba? Protože svobodná média a kultivovaná kritická diskuse patří k základním pilířům moderní demokratické společnosti. A svoboda českých médií se postupně ocitá v ohrožení. Nejde přitom zdaleka jen o nejznámější případ, kdy se v rukou předsedy vlády střetává moc politická, ekonomická i mediální. Tato situace samozřejmě není normální, a jen proto, že už to tak trvá dlouho, normální být nezačne. Ukazuje to mimo jiné na fakt, že ministerský předseda v sobě nemá žádnou kontrolku, která by mu naznačila, že se některé věci zkrátka nedělají. Což pro svobodu obecně není zrovna dobrá zpráva.

Politický vlastník však není jediný problém. Slýchávám o případech dalších „mogulů“, kteří se občas dotazují svých redakcí a šéfredaktorů, zda je potřeba informovat o prezidentovi, premiérovi a dalších tak kriticky, popřípadě tak často. „Oni mi pak furt volají,“ bývá povzdech majitele. Takový měkký nátlak je často zrádnější než přímé zákazy. Redakce a jejich šéfové mu nesmějí podlehnout. Stížnosti politiků k provozu médií patří, a jestli se to vlastníkům nelíbí, tak si neměli pořizovat redakce, ale třeba pekárny.

Stejně důležitá je podpora svobodné a solidní žurnalistiky ze stran šéfů veřejnoprávních médií, kterým politici dýchají na záda prostřednictvím rad volených poslanci. Minimálně v jednom případě lze mít o pevnosti šéfa důvodné pochybnosti.

Situace zkrátka není radostná. Proto jsem rád, že na dvě desítky významných novinářek a novinářů vstoupilo do organizace, která se hodlá obraně svobody médií systematicky věnovat. Kdo jiný už by se o to měl starat než samotní žurnalisté.