Volejte majiteli

Názory

Nejbohatší Čech kupuje největší tuzemskou soukromou televizi. Jak velká rizika může tento krok přinášet? Dovede majitel odolat telefonátům s nabídkami, které se jen těžko odmítají? Vlastnictví televize mu může pověst zlepšit i zcela zničit - píše se v komentáři prosincového Reportéra.

Audio
verze

Byla neděle 27. října, 22 hodin a 16 minut a skupina PPF oznámila, že podepsala dohodu o převzetí mediální skupiny CME. Jednoduše že Petr Kellner kupuje českou Novu, slovenskou Markízu a další stanice v jihovýchodní Evropě.

PPF sdělila, že hlavním důvodem k obchodu je zájem o strategické propojení mediálního byznysu s telekomunikacemi, v nichž skupina působí. Takový záměr je z obchodního hlediska logický, děje se tak po světě často. Zajímavé jsou však dopady transakce, které překračují rovinu byznysu. Na Slovensku se vyrojily úvahy, co bude s Markízou, v dalších zemích se mluví o dopadech na tamní politiku.

V Česku jsou na nákupu televize Nova nejzajímavější dva aspekty. Jednak se tak symbolicky završil odchod zahraničních vlastníků z největších českých médií. A pak je zde otázka, nakolik může – a zda bude – PPF využívat obsah Novy k prosazování či obhajobě svých zájmů.

 

(Ne)zlaté české ručičky 

Jakožto někdejší zaměstnanec a několik let také šéfredaktor novin, které patřily německým vlastníkům, mohu říci, že zahraniční vlastnictví s sebou přinášelo různá drobná úskalí, jako je nepružné rozhodování a přebujelost managementu. Z pohledu redakce však mělo jednu obrovskou výhodu. Vlastníci neměli v České republice jiné zájmy, ani obchodní – a už vůbec ne politické. Spolu s vyspělou vydavatelskou kulturou to vytvořilo téměř ideální prostředí pro svobodnou a nezávislou žurnalistiku.

Petr Kellner se teď zařadil po bok Andreje Babiše, Daniela Křetínského s Patrikem Tkáčem, Marka Dospivy a také Zdeňka Bakaly. Všichni vydělali peníze v jiných, zcela nepříbuzných oborech, aby pak v příhodnou chvíli koupili média od odcházejících zahraničních majitelů. Všichni měli nebo stále mají alespoň část svého byznysu založenou na obchodní spolupráci a dalších kontaktech se státem či jinými složkami veřejné sféry. A to často nejen v Česku, ale i v dalších zemích. Proto je ve všech těchto vztazích obsažen latentní konflikt zájmů, u jednoho z vlastníků ještě korunovaný jeho vrcholnou politickou funkcí. 

Ve většině případů přitom platí, že jednotlivým titulům přechod do rukou bohatého místního vlastníka nijak obsahově neprospěl, někdy je to dokonce přímo naopak. 

 

V zájmových kleštích

Co se stane, pokud PPF Novu příští rok převezme (transakci musí ještě schválit úřady a akcionáři nynějšího vlastníka)? Bylo by asi nefér předpokládat, že bude určitě využívat televizi ve svůj prospěch. Každému je dobré dát na počátku šanci a věřit v jeho dobré úmysly až do doby, než se ukáže opak (v případě dnešního premiéra neuběhlo od ujišťování o nezávislosti redakcí do prvního telefonátu do Lidových novin ani 24 hodin).

Zároveň je ale jasné, že PPF se může ocitat pod velkým tlakem. Pro své podnikání potřebuje dobré vztahy s držiteli moci, a to v mnoha zemích. Lze si dobře představit, že až bude Kellnerova skupina usilovat o získání další podobné zakázky, jakou bylo nedávno například provozování mýtného systému, může po ní vláda či premiér chtít, ať je „mediálně vstřícná“. Stejně tak může z Číny, kde má skupina podle oficiálních dokumentů rozpůjčováno přes třináct miliard eur (asi 350 miliard korun), přijít jemný náznak s prosbou o „objektivní a vyvážené informování“. 

V takových chvílích se bude lámat chleba. A jeden ústupek automaticky povede k řadě dalších. Ještě horší by pak bylo, kdyby se PPF prostřednictvím Novy sama snažila politickou situaci vytvářet či ovlivňovat. 

 

Teď se ukáže

Skupina PPF v poslední době vyvíjela řadu aktivit, které měly směřovat k vylepšení jejího veřejného obrazu. Některé z nich, například sponzoring Univerzity Karlovy ze strany úvěrové firmy Home Credit, měly efekt spíše opačný. Teď bude mít Petr Kellner v případě Novy možnost ukázat, nakolik to s tou dobrou pověstí myslí jeho firma vážně. Pokud se nejsledovanější televize začne po letech ve zpravodajství opět pořádně věnovat politice, obnoví publicistické a diskusní pořady a bude to dělat kvalitně a nestranně, může si její majitel pověst vylepšovat i bez sponzoringu. Když bude televizi zneužívat, ani dvacet bohulibých aktivit mu jméno nezachrání.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama