Bankovky nechte doma

Byznys

Na některých českých hudebních festivalech se letos v létě platilo pouze bez hotovosti. Lidé stále častěji platí mobilem. A mobil by se brzy mohl stát terminálem, který platby také přijímá. Vybírat si před každou akcí či nákupem peníze z bankomatu je zkrátka stále méně nutné. Ovšem jedním z míst, které pořád pracuje s hotovostí, je – poněkud paradoxně – velká část státní správy.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Na pódiu pražského Výstaviště hraje právě britská skupina Morcheeba jeden ze svých hitů. Jdu si koupit ke stánku pivo, slečna mi podá půllitr, natáhnu ruku s náramkem k obrazovce terminálu. Píp, je zaplaceno. Na obrazovce vidím, kolik peněz mi ještě zbývá na mém festivalovém účtu. Cestou k pódiu vezmu manželce u dalšího stánku skleničku vína. Náramek, píp, zaplaceno. Je to rychlé, netahám z kapes peníze a nečekám na vrácení drobných. Bezhotovostní provoz na hudebním festivalu Metronome v praxi.

Platby bez bankovek a mincí se šíří Českem. Fyzické peníze postupně mizí z taxíků, MHD i z obchodů a restaurací. Bankovní karty se přesouvají do mobilních telefonů. A časem se do mobilů možná přesunou i terminály, které platby přijímají. „Hotovost v Česku asi nikdy nezmizí, ale určitě bude přibývat těch, kteří považují placení bez hotovosti za pohodlnější, bezpečnější a příjemnější,“ říká Jan Hailich, manažer platebních řešení České spořitelny.

 

Přehled o pivu i hvězdách

Proč se festival Metronome rozhodl najet na takzvaný cashless systém? „Dává nám to spoustu možností. Můžeme tak mít důkladnější komunikaci s diváky a neskončíme jen u toho, že si koupí papírový lístek a vůbec nic dalšího o nich nevíme. Umožňuje nám to i pracovat s areálem na pražském Výstavišti, kde festival pořádáme. Můžeme využít data o tom, jak se diváci pohybují, případně je i cíleně směrovat do jednotlivých částí areálu,“ popisuje Martin Voňka, jeden ze dvou hlavních organizátorů pražského Metronome festivalu.

 

„Jsem přesvědčen, že to je větší komfort pro diváka. Nestane se vám, že při příchodu do areálu hodinu hledáte bankomat, pak u něj stojíte frontu a další velké fronty na první pivo,“ dodává druhý z organizátorů David Gaydečka. Lidé také mají větší kontrolu nad svými účty, nemůže se jim stát, že by peníze ztratili nebo je někdo okradl, i když to třeba na festivalu trochu přeženou s konzumací.

Bezhotovostní placení samozřejmě znamená, že si personál na barech nepřijde na dýška. „To pro ně může být pochopitelně nepříjemnost. Ovšem nás to vedlo k tomu, že jsme zvýšili hodinovou sazbu za práci, barmani vědí dopředu, na čem jsou, a vyšší fixní odměny vedly k tomu, že se nám hlásil i lepší personál. Což se v konečném důsledku promítlo znovu do lepší služby zákazníkovi,“ popisuje Voňka. 

Cashless systém zavedli na Metronome festivalu v loňském roce. A první pokus se neobešel bez potíží. Součástí podmínek byl totiž také manipulační poplatek padesát korun, který se účastníkům strhával ve chvíli, kdy se jim vracely zbylé peníze, které na festivalu neutratili. Po velké bouři, kterou to vyvolalo, se organizátoři rozhodli poplatek zrušit. „Neodhadli jsme, jak doba pokročila. Před nějakými deseti lety, kdy se naplno rozjely cashless systémy na západních festivalech, nepřipadalo nikomu divné, že si má zaplatit symbolickou částku za náramek nebo pak za vypořádání účtu. Dnes, když je řada lidí zvyklá pravidelně platit kartami bez dalších poplatků, už to působilo jako anachronismus,“ přiznávají organizátoři festivalu s tím, že další problém mohl být v tom, jak byla tato částka vnímána. „Když na festivalu, kde stojí jedno pivo pět šest eur, činí manipulační poplatek dvě eura, nevnímají to zřejmě lidé tak citlivě, jako když se výše poplatku rovná ceně toho piva,“ říká David Gaydečka. Pro letošek už o žádném poplatku neuvažovali.

Festivaly zatím většinou sázejí na takzvané uzavřené cashless systémy. „Hodně se nás lidé ptají, proč místo náramku nepřejdeme na platby kartou. Jenže pro používání platebních karet musíte být neustále online, a to je na festivalech těžké zajistit,“ říká Martin Voňka. Uzavřené systémy pracují bez nutnosti neustálého propojení s okolním světem. Laicky se dá říci, že systém sám funguje jako jakási primitivní banka, v níž má každý návštěvník vytvořený vlastní účet a přístup k němu mu zajišťuje náramek s čipem. Proto není potřeba platby ověřovat někde jinde.

Dalším problémem pak může pro pořadatele festivalu být, že by při placení kartami nedostávali ze systému zdaleka tolik informací, s jakými mohou pracovat dnes.

Mají dokonalý přehled o tržbách v jednotlivých stáncích. Díky tomu mohou mít pořadatelé se stánkaři dohodu, že nájem tvoří určité procento z tržeb, a obě strany dohody vidí, že ji ta druhá nešidí. „Některé stánkaře to možná odradilo, ale u takových nám to nevadí, spíše naopak,“ říká Martin Voňka.

Provozovatelé ze systému vidí, kdy a kolik lidí do areálu přicházelo a odcházelo. Kde a za co návštěvníci utráceli. Jestli je někde nezačal prodejce pití šidit a brát tajně hotovost. „Pokud někde nápadně rychle klesnou bezhotovostní tržby, můžeme to snadno jít překontrolovat,“ říká Voňka. Podle něj se dá z tržeb poznat i to, jak dokázali interpreti zaujmout publikum. „Jestliže například vystupuje hvězda večera na hlavním pódiu a po patnácti minutách ve stáncích kolem letí nahoru spotřeba piva, znamená to, že interpret moc nezaujal. Kdyby to byla skvělá show, tak se lidé baví pod pódiem a nepřesunou se na pivo ke stánkům,“ říká Martin Voňka.

Právě informace, které jim systém o chování návštěvníků poskytuje, a kontakty, jež na návštěvníky získají, jsou podle organizátorů Metronomu tím nejcennějším, co jim cashless systém poskytuje. „Pomáhá nám to vyhodnocovat proběhlý ročník i plánovat změny na ten další,“ říká David Gaydečka.

„Cashless systémy jsou výhodnější jak pro návštěvníky, kteří neriskují ztrátu peněz, tak i pro obchodníky a provozovatele festivalů. Ti mají často s provozovateli stánků dohodu na tom, že za nájem místa na festivalu platí nějaké procento z tržeb. A díky cashless systému pak přesně vědí, kolik peněz se tam protočí,“ říká Miroslav Lukeš, který byl donedávna ředitelem Mastercard pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko, než přešel do firemní centrály v New Yorku. 

Metronome není zdaleka jediným festivalem v Česku, na kterém se už hotovost nevyskytuje. Průkopníkem byl metalový Brutal Assault, který probíhá bez hotovosti už od roku 2016. Penězi se neplatí ani na dalších velkých festivalech, jako jsou Hip Hop Kemp či Let It Roll.

 

Cashless do industriálu

Naopak největší hudební festival v zemi, Colours of Ostrava, zatím na bezhotovostní systém nepřešel, ale o problematiku se živě zajímá. „Vývoj v této oblasti samozřejmě sledujeme, aktivně ve spolupráci s různými dodavateli tyto systémy zkoumáme. Sami také jezdíme na festivaly, které mají různé způsoby zavádění cashless systémů. Od plateb čistě kartou jako Roskilde nebo Coachella přes kombinaci plateb v hotovosti a kartou třeba na Primavera Sound až po placení čipy na ruce, například na berlínské Lollapalooze,“ říká mluvčí festivalu Jiří Sedlák.

Už v letošním roce si na Colours jako pilotní projekt vyzkoušeli platbu kartami na 65 místech. Podle Jiřího Sedláka je důležité, aby případný bezhotovostní systém přinášel návštěvníkům výhody, a ne omezení a další starosti. Jak budou Colours postupovat v této oblasti na příštím ročníku, ještě není rozhodnuto. Festival chce pečlivě zkoumat všechny možnosti. „Každý z těch systémů má své výhody i nevýhody. Navíc jeho zavedení u tak obrovského festivalu v tak členitém industriálním prostředí Dolních Vítkovic je velmi složité, nese to s sebou řadu nejen technických otázek. Zavedení jakéhokoliv systému musí být skvěle připravené, musí to mít přidanou hodnotu pro návštěvníky, stánkaře i festival jako celek,“ říká Jiří Sedlák a dodává, že podstatnou roli bude hrát také to, jaká bude situace s elektronickou evidencí tržeb (EET).

Další rozšiřování záběru EET by totiž mělo dopadnout i na hudební festivaly. Pokud se tak stane, mohou být právě systémy bezhotovostního placení způsobem, jak tržby podle zákona evidovat, a vyřešit tak evidenci tržeb pro všechny subjekty na festivalu najednou. 

Podle dosavadních informací z ministerstva financí by mělo stačit, aby si provozovatelé nechali svůj cashless systém certifikovat u ČNB, jenž by tak mohl být zároveň uznán jako nástroj evidence tržeb.

 

Častěji a menší částky

Bezhotovostní placení se neustále rozšiřuje i do oblastí, které ještě donedávna jely výlučně „za hotové“. A nejde přitom zdaleka jen o letní festivaly. Boom prožívá bezhotovostní styk například v městské dopravě. Bez fyzických peněz mohou jezdit lidé taxíkem u služeb, jako je Liftago či Uber. Na bezhotovostních platbách ostatně stojí celá myšlenka sdílené dopravy, od půjčování koloběžek přes jízdní kola až po auta. Dokonce i do Prahy už letos dorazilo to, co znají mnohá krajská města již dávno: možnost zaplatit kartou za jízdenku v tramvaji.

„Obecně se dá říci, že se bezhotovostní platby objevují a budou objevovat všude, kde lidé hledají jednoduchou, nekomplikovanou službu. Jistý stereotyp, že se kartou platily spíše vyšší částky, odpadá, dobře je to vidět právě na placení v dopravě,“ říká Michaela Lhotková, výkonná ředitelka ČSOB pro platební řešení, spotřebitelské financování, otevřené bankopojištění a inovace. „Nejde ani tolik o konkrétní obory, do nichž se bezhotovostní placení rozšíří, ale o to, nakolik si zvykneme kartu používat i v situacích, kdy nám to třeba dříve nepřipadalo běžné,“ pokračuje. K rozšiřování plateb bez hotovosti pak podle Michaely Lhotkové přispívá též fakt, že používání bezhotovostního styku je dnes pro obchodníky výrazně levnější a výhodnější, než tomu bývalo dříve. 

„Pro obchodníky přináší tento způsob plateb zrychlení a také snížení rizika podvodů ze strany vlastních zaměstnanců. Platí také, že pokud zákazník preferuje platby kartami a obchod to neumožňuje, je větší riziko, že zákazník přejde ke konkurenci. Zákazníkům pak přinášejí bezkontaktní platby jednoduchost a pohodlí. Bez rizika ztráty hotovosti, například při špatném vrácení, to u bezhotovostních plateb zaniká,“ říká Jan Bláha, obchodní ředitel Fio banky.

„Statistiky jednoznačně ukazují, že narůstá počet karetních transakcí a zároveň se snižuje průměrná utracená částka. Lidé prostě používají kartu stále častěji i u menších běžných výdajů. Placení kartou nahranou v mobilu pak průměrnou utracenou částku dále snižuje,“ vysvětluje Michaela Lhotková z ČSOB. Menší částky jsou samozřejmě jak pro finanční instituce, tak pro provozovatele karetních systémů méně výhodné, protože fixní náklady na obsluhu systémů a zprocesování transakce jsou stejné a z menších plateb je menší provize. Na straně druhé ale menší a pravidelné platby mohou odbourat ostych u těch, kteří zatím kartu nepoužívají. Právě přes menší platby se z nich mohou stát pravidelní a stálí uživatelé bezhotovostních plateb. „Ukazuje se, že člověk, který platí kartou za potraviny, drogerii a benzin, nemá problém platit i za cokoli jiného,“ říká Michaela Lhotková. 

Malé platby se rozšiřují i díky nástrojům Apple Pay a Google Pay. Jakmile mají lidé kartu nahranou ve svém telefonu, platí častěji, a to i menší částky, na které by možná kartu nevytahovali. Placení mobilním telefonem je mimořádně populární zejména mezi uživateli iPhonů od firmy Apple. Dobře to ukazují například statistiky největší tuzemské banky České spořitelny.

„Za šest měsíců, od února do srpna, si klienti České spořitelny prostřednictvím aplikace Apple Pay zdigitalizovali 111 684 platebních karet, které patří dohromady 82 tisícům klientů. Celkový počet transakcí uskutečněných se službou Apple Pay na platebních terminálech, v internetových obchodech a při výběrech z bankomatů dosáhl 5 788 387. Objem transakcí za půl roku činí téměř 2,86 miliardy korun,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý s tím, že průměrná výše jedné platby prostřednictvím Apple Pay se pohybuje okolo pěti set korun. „Prostřednictvím chytrých hodinek Apple Watch platí přibližně pětina ze všech klientů České spořitelny, která si službu Apple Pay aktivovala,“ doplňuje Hrubý.

Google Pay nabízí spořitelna od počátku července a během prvních dvou měsíců si ji aktivovalo přes 22 000 klientů, kteří s ní provedli přes 250 000 transakcí při průměrné útratě kolem 440 korun. 

„Nová technologická řešení rozšiřují povědomí o bezhotovostním placení zejména u mladých lidí, a ti vlastně učí i starší generaci, která preferuje stále hotovost. Placení mobilem je silně návykové, přece jenom uživatel má neustále po ruce telefon a kartu má zpravidla v peněžence či v batohu,“ říká Jan Bláha z Fio banky. „V případě využití Apple Pay nebo Google Pay pro platbu na internetu je klientský zážitek z platby oproti standardní platbě kartou nesrovnatelně lepší,“ doplňuje mluvčí Komerční banky Pavel Zúbek.

Velké tuzemské banky měly a stále ještě mají i své vlastní „mobilní peněženky“, přizpůsobily se ale tomu, že celosvětovým standardem jsou platební služby od firem Apple a Google. A na chování svých klientů vidí, že díky kartě v telefonu platí častěji. „Naše statistiky ukazují, že klienti, kteří kartou uskutečňovali průměrně dvanáct plateb měsíčně, platí mobilem v průměru čtyřiadvacetkrát za měsíc,“ ukazuje Jan Hailich na zkušenost České spořitelny.

 

Terminál v mobilu

Přes rychlý rozvoj posledních let je u nás ovšem zatím „placení bez peněz“ v menšině. „Pokud srovnáme objem peněz zaplacených přes internetové bankovnictví nebo kartami s tím, kolik se vydá v hotovosti na pobočkách nebo z bankomatů, tvoří bezhotovostní transakce zhruba třicet procent. Za ideální bychom považovali, kdyby se v delším horizontu tento poměr otočil,“ říká Jan Hailich z České spořitelny. Dodává příklad britské banky Barclays, kde dříve tvořily bezhotovostní platby dvacet procent vůči osmdesáti procentům v hotovosti a během jednoho desetiletí se poměr přesně otočil.

Poměr bezhotovostních plateb na celkovém objemu všech uskutečněných transakcí roste přirozeným způsobem asi o dvě procenta ročně. „Chceme tento trend urychlit, spolupracujeme v tomto směru se společnostmi Visa a Mastercard a zkoumáme i zkušenosti ze zahraničí, kde a jak docházelo k přechodu na bezhotovostní platby a v čem byly podněty, které to urychlovaly. Zabýváme se i tím, pro které skupiny klientů by mohlo být placení bez hotovosti vhodné a užitečné,“ říká Jan Hailich.

Jako příklad uvádí skupinu tří set tisíc klientů spořitelny, kteří kartu použijí jednou měsíčně. „Vezmou kartu, vyberou celou výplatu, dají si peníze doma do obálky a z toho platí. Za měsíc pak přijdou a znovu to zopakují. Tyto klienty bychom měli přesvědčit, že jsou pro ně bezhotovostní platby bezpečnější, rychlejší a praktičtější,“ říká Jan Hailich. Podle něj na straně zákazníků panují dvě základní obavy, jednak o bezpečnost plateb, a pak také o to, zda v místech, kde potřebují platit, budou brát karty.

V případě bezpečnosti stojí před bankami úkol v podobě osvěty, zneužití karet se totiž děje minimálně a existuje celá řada bezpečnostních pojistek. Na rozšiřování míst, kde se dá platit kartami, pak pracují banky ve spolupráci s karetními firmami. Jednak se snaží vytipovávat vhodná místa a také usnadňovat například malým obchodníkům přístup k používání terminálu. „Během posledních šesti let se v České republice zdvojnásobil počet terminálů, které přijímají platby kartami,“ říká Miroslav Lukeš z Mastercard. 

„V současné době karetní firmy chystají taková řešení, která by umožnila, aby byl platební terminál zabudován přímo v mobilním telefonu. Zjednodušeně řečeno, zákazník pak u malého obchodníka či řemeslníka přijde, přiloží kartu k jeho mobilu, pípne to a je zaplaceno,“ vysvětluje Jan Hailich z České spořitelny. Takováto „demokratizace“ terminálů by automaticky znamenala nárůst počtu míst, kde se dá platit bez hotovosti, a s tím i přechod dalších plateb do bezhotovostního světa. 

Dnes jsou platby bez hotovosti rozšířenější ve velkých městech, v malých obcích zdaleka tolik možností není. Pokud ale i majitel vesnického koloniálu bude moci přijímat bezhotovostní platby přes svůj mobil, je dost pravděpodobné, že se do toho pustí. Ubude tak nápisů „karty nebereme“.

 

Bankovky nebereme

Objevují se však i první místa, kde by si mohli na dveře dát ceduli „nebereme hotovost“.

Zajímavou laboratoří pro placení zcela bez hotovosti je pražský Manifesto Market. Na nevyužívaném pozemku pod magistrálou na pražské Florenci vzniklo gastronomické tržiště, které nabízí ve zhruba dvaceti stáncích speciality různých kuchyní. Na pozemku bude fungovat do doby, než se zde začne budovat velké kancelářské centrum. Kromě toho, že jde o populární prostor nabízející zajímavé jídlo, jde také o první místo v republice, které dlouhodobě funguje zcela bez hotovosti.

„Obchodníci měli na začátku pochopitelně obavy,“ říká Miroslav Lukeš ze společnosti Mastercard, která za cashless provozem Manifesta stojí. „Báli se, že to bude nepraktické. A také že to budou lidé odmítat a odcházet. Někteří potichu mluvili i o tom, že pokud budou vykazovat všechny tržby, tak se možná neuživí,“ popisuje Miroslav Lukeš diskuse před loňským otevřením. „Ukázalo se ovšem, že to funguje. Zákazníci to mají rádi, platby bez hotovosti jim nijak nevadí a rádi se tam vracejí. Pro obsluhu je šikovné, že nemusí sahat na peníze, a tak si kvůli hygieně neustále natahovat a sundávat rukavice mezi tím, když pracují s potravinami a s penězi. Dobré je to i pro restauratéry, protože mají jednak dobrý přehled o tržbách, jednak jejich zaměstnanci nemusejí někdy před půlnocí chodit po Florenci s desítkami tisíc korun tržeb, které by šli někam uložit,“ popisuje Miroslav Lukeš zkušenosti s cashless provozem po více než roce. Letos v létě pak vzniklo další Manifesto, tentokrát ve dvoře smíchovského Národního domu. Jak jinak, také bez hotovosti.

 

Na úřad se stovkou

Bezhotovostní transakce neporostou jen při placení kartou (ať už v klasické platové podobě, mobilu, či třeba v běžeckých hodinkách). Nárůst se dá očekávat i při převodu mezi účty. „V oblasti plateb z účtu na účet nás čeká revoluce díky okamžitým platbám do deseti sekund, v pracovní i nepracovní dny, v jakoukoliv denní či noční dobu. Ty se pak budou dále využívat i pro takzvané platby na kontakt, kdy pro zadání platby nebudete muset znát číslo účtu příjemce, ale jen jeho telefonní číslo nebo e-mailový kontakt, přezdívku na sociálních sítích a podobně. Takovému příjemci přijde notifikace o příchozí platbě a po doplnění čísla účtu, na který má být příchozí platba připsána, dojde k dokončení této transakce,“ říká Pavel Zúbek, mluvčí Komerční banky.

Oblastí, kde se naopak hotovost pevně drží v sedle, je poněkud překvapivě státní správa. 

„Objevují se první vlaštovky, například u celní správy a policie, kde už mívají platební terminály, ale obecně se dá říci, že veřejný sektor zatím s elektronickými platbami moc nepokročil,“ říká Michaela Lhotková z ČSOB. „Jdete si vyřídit nějaký doklad, máte zaplatit stovku či dvě poplatek, a musíte k dalšímu okénku k pokladně, to je mimořádně nepraktické,“ doplňuje Miroslav Lukeš z Mastercard. „Kdo už jiný by měl jít příkladem v moderním a efektivním placení než stát? Chce bojovat proti šedé ekonomice, a přitom sám vybírá na mnoha místech peníze jako nějaký melouchář,“ dodává Miroslav Lukeš. 

Třeba se to podaří časem změnit a jednou nastane den, kdy stát alespoň dožene v modernizaci taxikáře a prodejce langošů na festivalech.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama