Peníze na nové cesty, milost pro staré dluhy

Před necelými třemi lety založil Libor Ušel v Praze chráněnou dílnu s názvem ToZařídíme. Chtěl přijmout dvacet až třicet lidí z řad handicapovaných, sehnat pro ně práci a zajistit chod malého podniku.

Dnes už je těch dílen pět, přibyly další v Kuřimi u Brna, v Chuchelné a v Kravařích na Opavsku a nejnověji i ve Frenštátě pod Radhoštěm. Celkem už mají chráněné dílny ToZařídíme zhruba sto padesát zaměstnanců.

„Nabízíme, co je potřeba, ale nejvíce nás živí práce pro průmyslové firmy, zejména v oblasti automotive. Aktuálně jsou to třeba montáže kabelů, díly do klimatizací nebo kontrola kvality plastových dílů aut,“ popisuje zakladatel firmy s tím, že výkyvy, kterými automobilová branže v posledních dvou letech prochází, situaci rozhodně neusnadňují. Jednou se zakázky ruší, podruhé zase chtějí spoustu práce okamžitě. „To v našem případě přináší komplikace, je složitější pro lidi s různými omezeními plánovat přesčasy. Naštěstí máme více pracovišť, a můžeme tak případně činnosti mezi nimi přesouvat,“ popisuje Libor Ušel praktické výhody většího množství poboček.

Dílny ale mají širší záběr, teď před Vánocemi to bylo také chystání a balení dárkových zásilek pro firmy. „V Kuřimi, kde máme i truhlárnu, jsme získali zajímavou zakázku. Firma vymyslela, že bude posílat dárky obchodním partnerům naskládané do ptačích budek. Ty pak mohou obdarovaní použít a pomoci tak přírodě,“ říká Libor Ušel.

Na mzdy lidí na takzvaném „chráněném trhu práce“ přispívá stát prostřednictvím úřadů práce. Příspěvek se však vyplácí zpětně, jednou za čtvrtletí a je k tomu potřeba splnit určité administrativní náležitosti. „Takže vzniká určitá prodleva mezi dobou, kdy zaplatíme svým lidem mzdy a kdy na jejich zaměstnávání dostaneme příspěvek,“ popisuje Ušel s tím, že z vlastních zdrojů by čekání na státní příspěvek nebyli schopni překonat. Aby mohli toto období překlenout a zároveň počet lidí rozšiřovat, domluvili se na úvěrování s Českou spořitelnou (ČS) v rámci jejího programu Sociální bankovnictví.

Aby dobře fungovali

Tento program je určen sociálním podnikům, jakým je třeba ToZařídíme, a také neziskovým organizacím. „Pomáháme jim s financováním a také poskytujeme řadu vzdělávacích programů, abychom je co nejvíce podpořili v jejich rozvoji,“ říká Otto Mach, manažer Sociálního bankovnictví ČS. „Často jsou to srdcaři a my se je snažíme podpořit v tom, aby byla jejich činnost dlouhodobě finančně udržitelná. Pokud je to potřeba, školíme je například v marketingu, fundraisingu a podobně,“ doplňuje Simona Munzarová, která má v rámci programu na starost spolupráci s neziskovými organizacemi v českých krajích.

Ve financování hrají klíčovou roli záruky poskytované speciálním programem Evropského investičního fondu (EIF). Podniky se sociálním přesahem si mohou půjčit částky od pěti set tisíc až do dvanácti a půl milionu korun, EIF přitom poskytuje záruku až do osmdesáti procent výše úvěru. To je pro klienty z této oblasti velmi významná podpora.

Aby mohl být podnik do takového programu zařazen, musí splňovat určitá kritéria. Vedle oné sociální stránky, například zaměstnávání handicapovaných, platí například i to, že většina zisku musí být investována zpět do rozvoje sociálního podnikání. „Jinak ovšem provozní či investiční úvěry těchto podniků posuzujeme stejně jako u běžných firem. Musíme tedy vidět jasný a smysluplný podnikatelský plán,“ říká Otto Mach. Celkem už banka poskytla úvěrování dvaatřiceti sociálním podnikům v souhrnné výši 137 milionů korun.

V celém programu sociálního bankovnictví má přes tři sta klientů, se sto šedesáti z nich pracuje na pravidelné bázi. „Chceme pro ně být stabilním partnerem, na kterého se mohou dlouhodobě spolehnout. Proto je pro nás i důležitá zpětná vazba, abychom opravdu chystali takové programy, které jim budou dávat ten největší smysl,“ popisuje Simona Munzarová.

Jednou z neziskových organizací, s nimiž spořitelna v této oblasti spolupracuje, je Hospicová péče sv. Kleofáše. Ta poskytuje domácí hospicovou péči nevyléčitelně nemocným a jejich rodinám na jihu Čech. „Letos jsme tímto způsobem doprovodili sedmdesát pacientů,“ říká ředitelka Irena Kalná. Služby organizace pokrývají celý jindřichohradecký okres a okrajové části těch přilehlých, v přímé péči o klienty se angažuje sedmnáct lidí, od sester a lékařů až například po kaplana. Podle ředitelky využívají bankovní školení zejména v oblasti, jako je public relations, fundraising a management. „To nás samotné může posunout zase dále,“ říká Irena Kalná.

V současné době organizace žádá o evropskou dotaci na čtyři vozidla, která by pomohla v cestách za klienty do jejich domovů. „Se spořitelnou jednáme o možném předfinancování, protože my musíme ta auta nejprve koupit a až potom můžeme čerpat dotaci,“ popisuje ředitelka Hospicové péče sv. Kleofáše.

Další způsob, jak se snaží Česká spořitelna své klienty z neziskové a sociální sféry podpořit, směřuje k tomu, aby snáze získávali příspěvky od veřejnosti. Letos v létě tak umístila do kostela Nanebevzetí Panny Marie ve východočeském Neratově speciální dárcovský „totem“, který umožňuje návštěvníkům poskytovat dary na provoz kostela bezkontaktní platbou. Lidé si mohou na displeji navolit, zda chtějí přispět 99 korun, 299 korun, nebo 499 korun, a pak platbu jednoduše „odpípnout“ kartou či mobilem. Tato moderní forma kostelní kasičky přinesla za první měsíc provozu dary ve výši 180 tisíc korun, což je násobně více, než tomu bylo u kasičky, do které se házejí bankovky a mince. Podle Otto Macha se chystají instalace dalších přístrojů a už se pracuje i na nové verzi, která umožní větší škálu plateb.

Úvěry pro dámy

Ve středočeském Škvorci, hned naproti hezky opravenému zámku, najdete prodejnu plnou italských dobrot. Na policích zarovnané lahve prosecca, těstoviny, oleje a octy, na šňůrkách klobásy a salámy. A v chladicím pultu úplně čerstvá mozzarella v různých velikostech, vedle uzená scamorza, ricotta a další italské mléčné výrobky, které se dělají přímo v místě, v mlékárně za obchodem.

Latteria di Antonio, jak se mlékárna nazývá, neprodává zdaleka jen ve vlastním obchůdku. „Dodáváme své výrobky do pražských restaurací, jsme na Košík.cz i Scuk.cz a zavážíme i farmářské prodejny,“ popisuje Iveta Manieri, spolumajitelka firmy a manželka hlavního výrobce, Antonia Manieriho. Ten pochází z jihoitalského městečka Venosa, vyrábět mozzarellu se prý naučil v mládí od svého strýce. „Zpracováváme výhradně kravské mléko. Děláme i běžné české výrobky, jako je máslo nebo kefír, ale nejvíce se specializujeme na ty italské. Vedle mozzarrelly je to scamorza, ricotta, stracciatella, caciotta a různé speciality,“ popisuje Iveta. Zároveň zavážejí obchody různými italskými delikatesami, které berou z jižní Itálie od Antoniova vzdáleného příbuzného.

Ve Škvorci Iveta s Antoniem převzali objekt, který předtím sloužil jako výrobna masa a uzenin, a předělali jej na mlékárnu. Museli investovat do technologií, aby mohli výrobu rozjet. Zároveň si zařídili také pojízdnou prodejnu, aby mohli jezdit na festivaly a farmářské trhy. K obojímu jim pomohl speciální program Moneta Money Bank (MMB), v rámci kterého banka poskytuje úvěry ženám podnikatelkám. „Ty jsou určeny buď ženám podnikajícím na živnostenský list, nebo mikropodnikům s nejméně padesátiprocentním vlastnickým podílem žen,“ vysvětluje mluvčí Monety Zuzana Filipová. Úvěr může být až do výše šest set padesát tisíc korun a na jedno IČO může být více úvěrů na různé účely, maximálně však do výše 1,3 milionu. Moneta využila spolupráce s Evropským investičním fondem (EIF) v rámci programu EaSI, úvěry pro podnikatelky tak mohou mít bezplatnou záruku až do devadesáti procent půjčené částky.

„Muži a ženy mají rozdílný přístup k podnikání. Ženy jsou opatrnější, berou si menší půjčky, více přemýšlejí, zda si ji vůbec vezmou. A pokud to jde, spoléhají raději na interní zdroje, zpravidla tedy svou rodinu,“ říká Zuzana Filipová z Moneta Money Bank a pokračuje: „Na druhou stranu, počty podnikatelek v posledních letech pozvolna rostou. Aktuálně ženy vlastní či spoluvlastní zhruba třetinu všech podnikatelských subjektů. A proto jsme se rozhodli jejich podnikání ve spolupráci s EIF podpořit.“

Mluvčí Filipová ještě dodává, že úvěry mohou mít posunutý termín první splátky jistiny až o šest měsíců, dávají tak prostor k překonání nečekaných výkyvů, jaké v posledních dvou letech přinášejí podnikatelům například proticovidová opatření.

V mlékárně a obchodě Manieriových pracuje dohromady šest lidí, maximální povolený obrat padesát milionů zatím určitě nepřesahují a minimálně poloviční vlastnictví ženou také splňuje, a tak ji bankéř upozornil na možnost využití specializovaného „dámského“ úvěru pro malé podnikání, který Latteria využila při budování nového provozu. „Dobudováno ještě zdaleka nemáme, ale mohli jsme udělat to nejpodstatnější a rozjet výrobu,“ pochvaluje si Iveta Manieri.

Celý program úvěrů pro ženy běží od loňského listopadu a Moneta Money Bank v jeho rámci podle Zuzany Filipové již poskytla drobným podnikatelkám úvěry za desítky milionů korun.

Milostivé léto v zimě

Banky však letos neposkytovaly jen zvýhodněné úvěry těm, kdo by na ně jinak zřejmě obtížněji dosahovali. Část finančních ústavů se také připojila k aktuálně probíhajícímu odpouštění dluhů v rámci akce nazvané Milostivé léto, jejíž název je biblického původu a v praxi probíhá od počátku listopadu do konce ledna.

Milostivé léto vzniklo na základě iniciativy poslanců Marka Výborného z KDU-ČSL a Patrika Nachera z ANO. Jde o příležitost, jak se mohou dlužníci zbavit některých exekucí tím, že zaplatí původní dluh jen s malým administrativním poplatkem (908 Kč) a veřejné instituce jim odpustí veškeré sankce, úroky z prodlení a další náklady. Jedná se například o dluhy za jízdu načerno, za nájmy v obecních bytech, poplatky za svoz odpadu a podobně.

Akce reaguje na historicky špatně nastavený systém, který umožňoval, aby se i člověk s malým dluhem dostal kvůli sankcím, poplatkům a penále do velkých dluhů. Dnes už situace, kdy by se z nezaplacené pokuty v tramvaji nebo z pokuty za nevrácení knížek do veřejné knihovny stal dluh ve výši desítek tisíc korun, naštěstí není možná, ale stále je těmito nesmyslnými dluhy z minulosti řada lidí dodnes postižena.

K této akci se připojily i banky, které také klientům umožní, aby se zbavili exekucí jen zaplacením původní dlužné částky a poplatku, veškerá penále a další náklady jim budou prominuty. Jako první se k Milostivému létu přihlásily Air Bank a splátková společnost Home Credit, obě ze skupiny PPF. Následně „milostivé období“ pro dlužníky vyhlásily i velké banky, Česká spořitelna a Komerční banka. Moneta Money Bank podle mluvčí Filipové řešila s klienty zbavení exekucí již v létě, v rámci současné akce pak dala možnost odpuštění sankcí i klientům, kteří v exekuci nejsou.

Termíny, dokdy se klienti musejí přihlásit k řešení a dokdy pak mají staré dluhy zaplatit, se mezi jednotlivými bankami liší, lze je získat z webových stránek bank nebo se informovat na pobočkách.

Podle Daniela Hůleho, který se problematikou dluhů a exekucí dlouhodobě zabývá v rámci organizace Člověk v tísni, je obecně o Milostivé léto mezi dlužníky značný zájem a přes počáteční problémy s výkladem některých ustanovení lze akci považovat za úspěšnou. Daniel Hůle se ovšem přimlouvá za to, aby stát toto mimořádné období, které bylo původně stanoveno na tři měsíce, prodloužil. Je možné, že by jej pak následovaly i bankovní domy.