Za klidem k cizím lidem

Post Image

Za klidem k cizím lidem

Play icon
4 minuty

Ilustrační foto Profimedia.cz

Zatímco moje rodina zasedala ke štědrovečernímu stolu, já usedal na koberec. Ne že by na mě snad nezbyla židle. Jen jsem byl u úplně jiné rodiny. Rodiny mého nového kamaráda Saida, který žije v horách ve středu Íránu.

Možnost vydat se do zahraničí v době Vánoc je batůžkářský žolík, který pravidelně využívá spousta nadšených cestovatelů z mého okolí. A tak jsem letos tuhle možnost nadnesl doma.

Protože moje slečna Karolína má nejen smysl pro dobrodružství, ale jako učitelka také prázdniny, nadšeně souhlasila. 20. prosince jsme společně odletěli do Íránu.

Na cestě po téhle orientální zemi jsme už skoro týden, a zatímco Češi zrovna dojídají zbytky kapra, já píšu tyhle řádky z pohodlného křesla dálkového autobusu. Koukám do pouště, upíjím nealkoholické pivo a říkám si, že bych si Vánoc málem ani nevšiml. Připomněly mi je jen stromečky a koledy u jednoho kostela spravovaného zdejší arménskou menšinou.

Čeho si naopak všímám velmi dobře, je, jaký máme díky probíhajícím svátkům klid. Nikdo mi nepíše ani nevolá, nemusím řešit žádné pracovní e-maily. Pokoj si nerezervujeme a chodíme se ubytovat rovnou na místo. Hotely jsou totiž dokonale prázdné.

Pochopitelně k tomu přispěla pandemie, nicméně destinace bez turistů mají své kouzlo. Mně samotnému turisté nijak nevadí, koneckonců jsem sám jedním z nich. Znám ale spoustu lidí, kteří odmítají cestovat na krásná místa, „protože je tam hrozně moc turistů“. A Vánoce podle mě v tomhle ohledu představují východisko – samozřejmě pokud si vyberete správný cíl cesty. Může to mít i další výhody. Například na takovém jihu Íránu v létě teploty stoupají až na padesát stupňů. Nás ale čeká pětadvacet a příjemné zimní sluníčko.

Teď jistě namítáte, že Vánoce mají být svátkem rodinným. A já s tím naprosto souhlasím. Sám jsem svoje nejkrásnější Vánoce zažil před patnácti lety, kdy si rodiče společně se mnou a bratrem splnili životní sen o návštěvě Egypta. Odlétali jsme patnáctého prosince a na Štědrý den na lodi plující po Nilu málem zapomněli. Protože jsme se obešli bez dárků, část peněz na dovolenou byla rázem našetřená.

Jestli vás štve nejhektičtější měsíc celého roku, ale chcete trávit svátky s rodinou, řešení je – pokud tedy nejste religiózní a Vánoce pro vás nejsou spojeny s půlnoční mší v kostele – jednoduché. Potkejte se příští rok s blízkými už na začátku prosince a kolem Vánoc se vydejte někam na výlet.

Elegantně tím vyřešíte i problém se sháněním dárků. Můžete je nakoupit na cestě a rozdat, kdy budete chtít.

Jednoduše řečeno – když chce člověk zažívat stejné věci jako ostatní, ale bez zbytečného shonu, stačí je dělat jindy. Což ostatně neplatí jen pro Vánoce. Už roky při cestování těžím z toho, že se snažím chovat trochu jinak. Stačí místo v osm vstávat v šest a jakoukoli památku světa uvidíte úplně bez turistů. Totéž platí o letních podvečerech. Zapadá slunce, je nejhezčí světlo z celého dne… a většina turistů večeří v hotelech.

Tyto metody zkrátka přinášejí úžasné výsledky.

Podpořte Reportér sdílením článku