Blízký východ tváří v tvář nemoci

15. dubna 2020

Země stižené válkou nemají příliš možností se připravit na pandemii.

Lenka Hrabalová

Region sužovaný konflikty, autoritářskými mocnostmi i náboženským fundamentalismem čelí dnes novému problému – šíření nového koronaviru. Odborníci se obávají, že na Blízkém východě jsou sta tisíce nenahlášených nakažených, zatímco oficiální čísla rychle rostou. Zároveň se očekává, že nemoc brzy pronikne do chudých a ztrápených regionů. Jak vlastně pandemie ovlivňuje jednotlivé státy a regiony a jaká opatření lidé přijímají?

Ačkoliv si my Evropané představujeme Írán – pod tíhou sankcí a mezinárodní nevraživosti – jako uzavřenou zemi, opak je pravdou. Írán je velké náboženské centrum, které přitahuje desetitisíce studentů náboženství a religionistiky z celého světa. Zároveň Íránci čile obchodují s mnoha asijskými i africkými zeměmi. A v neposlední řadě je Írán cílovou destinací pro mnoho uprchlíků a gastarbeiterů – například z Afghánistánu.

Ve chvíli, kdy koronavirus pronikl do svatého města Qom, bylo jasné, že půjde o nadnárodní problém. Tisíce náboženských poutníků začaly ve strachu urychleně opouštět zemi. Mnoho z nich bylo z Pákistánu, kde byli na hranicích zadrženi. Až po jejich vpuštění do vlasti se ukázalo, že asi pětina z nich se dostala do kontaktu s virem. V reakci na to Pákistán znovu prohlásil, že by mezinárodní společenství mělo uvolnit tlak na Írán. Jaký to má kontext? Velmi prostý.

Celý region je široce propojen a pohybu osob a zboží by dokázaly zabránit jen armády povolané na hranici. Do Íránu i z Íránu se ve velkém pašuje spousta zboží a s ekonomickým úpadkem, zastavením továren a stoupající koronavirovou krizí hrozí, že se zboží bude muset přivážet alternativními cestami ještě větší míře. Není to jen Pákistán, kdo bude ohrožen, ale všichni íránští sousedi, a pak také jejich sousedi. Pandemie nezná hranic.

Ekonomiky v krizi

Krize se nevyhýbá ani velkým ekonomikám, naopak: země se silným propojením se zahraničím jsou aktuálně v nejhorší situaci. V Turecku, kde se nacházejí obrovská tranzitní letiště, prezident Recep Tajjip Erdogan ještě nedávno prohlašoval, že v důsledku koronaviru čekají Turecko krásné časy: Čína uzavře továrny a evropské firmy budou přesouvat pobočky do Turecka.

Po počáteční euforii musel i turecký prezident uznat, že jeho země nebude výjimka, a zahájit tvrdá opatření ne nepodobná těm českým. Turecko ale například také omezilo a uzavřelo veřejná prostranství ve městech, aby lidé nemohli trávit čas venku. V zemi také fungují stovky dezinfekčních týmů. I přesto má Turecko stále jeden z nejvyšších počtů nakažených na světě, přičemž jejich počet se ještě nedávno zdvojnásoboval každé dva dny.

Podpořte Reportér sdílením článku