Sluníčko? Zapomeň! Památkář a fotovoltaika

Revoluční změna. Solární boom nabírá na obrátkách… Není divu, že průlom, který má usnadnit instalaci fotovoltaických panelů, generuje podobné výkřiky. Nově není k montáži na střechu třeba stavební povolení ani ohlášení, při uvádění do provozu nepotřebujete kolaudaci.

Bohužel mám tuto zkušenost: „Ulice je součástí ochranného pásma památkové zóny. Jde o důležitou komunikační osu do centra města. Instalaci na objekt není možné povolit, panely by pohledově narušily dům i okolní část chráněného území.“

Tři věty referentky kolínského pracoviště Národního památkového ústavu stačily, aby nemovitost, kterou naše rodina prodává, nezměnila majitele. Zájemce, který neměl problém s vlhkostí domu ani s jeho cenou, se omluvil a od koupě odstoupil.

Chápu, že fotovoltaiky na chrámu svatého Víta, ale ani na domech zdobících historická centra nejsou šťastným řešením epochální energetické transformace, kterou nyní zažíváme a jejíž příčinou zdaleka není jen ruské válečné šílenství.

Když ale stojím před domkem, o kterém je řeč, zmítají mnou emoce. Jde o tuctovou uliční zástavbu na výpadovce, která má do malebnosti hodně daleko. Kilometr vzdálený zámek, kvůli kterému je tady památková zóna, odtud není vůbec vidět.

Nová metodika říká: „Pokud instalace nenaruší kulturní hodnoty včetně významných pohledů, je přijatelná vyšší míra tolerance. Obecně lze konstatovat, že v památkových zónách je v odůvodněných případech akceptovatelná.“ Kostelce nad Černými lesy, kde stojí naše nemovitost, se zřejmě novela netýká.

Nebo cestou na pobočku v Kolíně nastal jev známý jako „ztraceno v překladu“.