Putin se vysmál diplomacii. Je třeba se naladit na jeho styl hry

Report

Rusko se ocitne v úplné izolaci a jeho ekonomika bude v troskách, myslí si analytik Pavel Havlíček, který se zaměřuje na východní Evropu. Zatím podle něj není zřejmé, jestli Putin bude chtít obsadit celé území Ukrajiny nebo „jen“ minimalizovat vliv ukrajinských elit, zničit ukrajinskou armádu a dosadit do Kyjeva své lidi. „Známe už ale dlouhodobý cíl, a to je demilitarizace Ukrajiny a její převedení do podoby neutrálního státu.“

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Počítal jste s tím, že k ruské invazi na Ukrajinu dojde?

Na začátku jsem odhadoval, že takto plnohodnotná eskalace nebude pro Rusko výhodná, a že se k ní nakonec neuchýlí. Myslím, že jsme odtud ze Západu měli tendence některé Putinovy kroky racionalizovat – včetně mě. Ukázalo se ale, že rozum spolu s chladnou hlavou ustoupil do pozadí. Z vystoupení po zasedání Bezpečnostní rady Ruska už ale bylo jasné, že situace je velmi vážná a Rusko se připravuje na různé možnosti. V ten moment se mohlo stát absolutně cokoliv.

 

„Náš vzdušný prostor chrání více než 100 stíhaček v nejvyšší pohotovosti a na moři je více než 120 spojeneckých lodí. Uděláme vše, co bude nutné, abychom Alianci ochránili před agresí,” řekl generální tajemník NATO Stoltenberg. Skutečně jsme připraveni útokům čelit?

Řekl bych, že taková ochrana postačuje do „dobrého počasí”. V současné situaci by ale určitě stálo za to kontrolu posílit – hlavně na východním křídle obou aliancí, tady Severoatlantické aliance a Evropské unie. A to jak v oblasti vzdušného prostoru, tak co se týče fyzické přítomnosti vojsk v regionu střední a východní Evropy.

 

Jaké další kroky je nezbytné vykonat?

Potřebujeme konsensus ohledně míry sankcí vůči Ruské federaci. Dále musíme hovořit o tom, jak je chráněna naše kritická infrastruktura. Vidíme, jakým způsobem Rusko zasahuje ukrajinské cíle a není vyloučeno, že kybernetické útoky mohou zasáhnout i Česko. Na našem území se nachází kritická infrastruktura jako například jaderné elektrárny, které mohou způsobit enormní škody vůči civilnímu obyvatelstvu. Dále musíme uvažovat, jak se efektivně vypořádat s hrozbou dezinformací. I to jedna z oblastí, na kterou se NATO i EU musí více zaměřit a vkládat do toho více prostředků a kapacity. Jednoduše řečeno, jde o soubor hybridních hrozeb.

 

 

Je ještě prostor na diplomatické řešení?

Řekl bych, že v tuto chvíli není čas na diplomacii. Západ vynaložil veškeré úsilí, aby tomuto konfliktu předešel. Připomenu například to, že francouzský prezident Emmanuel Macron, kterého čeká volební kampaň ve Francii, a navíc vede Evropskou radu, investoval několik hodin, aby přesvědčoval Vladimíra Putina k dalšímu setkání na nejvyšší úrovni s americkým prezidentem Joe Bidenem. A o čtyřiadvacet hodin později Putin po jednání Bezpečnostní rady Ruské federace oznámil, že přistupuje na myšlenku anektovat separatistická území takzvaných lidových republik. To je výsměch diplomacie a zašlapání mírového procesu do země. Možnosti diplomacie byly vyčerpány. Rusko se rozhodlo krizi řešit vojensky, a proto je třeba naladit se na jeho styl hry.

 

Jakých další kroků ze strany Vladimíra Putina a Ruska bychom se mohli dočkat?

Těch scénářů je víc. A je dobře, že i Česko se na tyto situace připravuje – ať už v rámci koordinačních skupin na ministerstvu zahraničních věcí nebo na úrovni Bezpečnostní rady státu. Když to vztáhnu přímo na Českou republiku, už jsem zmínil kybernetickou oblast. Ale musíme se připravovat také na migraci. Přímé důsledky může pocítit i česká ekonomika.

 

A když se na to podíváme z ruské strany?

My úplně nevíme, jaký je krátkodobý cíl Kremlu. Zda Putin bude chtít obsadit celé území Ukrajiny nebo „jen“ minimalizovat vliv ukrajinských elit a zničit ukrajinskou armádu, nebo dosadit do Kyjeva své lidi. Známe už ale dlouhodobé cíle, a to je demilitarizace Ukrajiny a její převedení do podoby nějakého neutrálního státu, který by vyhovoval Ruské federaci. Cílem je i to, aby Rusko bylo bráno jako silný hráč. Rusko chce Ukrajinu pokořit a zašlapat do země, což vyzdvihne do popředí ruské velikášství. Často se hovoří o tom, že Vladimir Putin chce tímto způsobem zanechat odkaz budoucím generacím.

 

 

Nyní se má uskutečnit virtuální summit představitelů NATO. Jakým směrem se takové jednání bude ubírat a jaké scénáře z něj mohou vzejít?

Existuje velmi silná poptávka zemí ze střední a východní Evropy, aby v jejich regionu byla posílena přítomnost Severoatlantické aliance. Ta je schválena od roku 2015 pro region Pobaltí a Polska, o podobnou předsunutou přítomnost usiluji také Rumunsko a Bulharsko, kde panuje znepokojení ruskými operacemi v oblasti Černého moře. Na summitu NATO se proto bude probírat, kde a do jaké míry se do konfliktu přímo zapojovat. Na pořadu dne bude i vyjednávání o budoucnosti vztahů mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem.

 

Ruské akcie klesly téměř o padesát procent, rubl je na historickém minimu. Může si tohle Rusko ještě dovolit?

Ruský režim takový propad zřejmě očekával. Věděl, že Západ využije ekonomické sankce. Z dlouhodobého hlediska je to pro Rusko velký problém, protože nebude mít přístup na západní finanční trhy a ke kapitálovým přísunům pro své vlastní banky. Nebude mít rovněž přístup k moderním technologiím, které by mohly pomoci rozvíjet hospodářství. Nesmíme ale zapomínat na to, že Rusko není demokratickou zemí a všechny finanční prostředky jsou primárně směřovány na udržování režimu, nikoliv na uspokojení poptávky obyvatelstva. I v případě pandemické krize Rusko na rozdíl od evropských států nerozpouštělo své rezervy a peníze neinvestovalo do svých podniků, ale drželo finanční prostředky stranou a své obyvatelstvo a podniky nechalo strádat. Rusko má jedinou prioritu: přežití současného režimu.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama