Mucha + Pasta Oner = 570 000 na charitu

3. června 2021

Polovinu výtěžku z aukce předal Veronice Kašákové majitel sbírky děl Alfonse Muchy Richard Fuxa.

Milan Vopálenský

Dražba obrazu Pasty Onera s muchovským motivem vynesla více než půl milionu korun na dobročinné účely. Polovinu této sumy dostala nadace, která podporuje opuštěné děti v návratu do běžného života. Zbytek má přispět k rozšiřování unikátní sbírky obrazů českého malíře Alfonse Muchy.

„Pět set sedmdesát tisíc poprvé, pět set sedmdesát tisíc podruhé a pět set sedmdesát tisíc potřetí pro gentlemana v černém obleku. Gratulujeme!“

Vyvolávací cena obrazu výtvarníka a umělce Pasty Onera začala na deseti tisících korun, stejná byla minimální výše příhozu.

Nový majitel si slečnu s uhrančivým pohledem domů zatím neodvezl, zapůjčil ji na výstavu iMUCHA, která probíhá v Obecním domě, kde se konala i tato charitativní dražba. Šek na 285 000 korun převzala Veronika Kašáková za nadační fond, který nese její jméno, příspěvku určeného na sbírku se symbolicky ujal kurátor Karel Srp.

„Rád pomáhám a mám své heslo: Když můžu, tak musím!“ říká Pasta Oner. Do dobročinných aukcí svá díla dává častěji. Prodej obrazu, který je výjimečný technikou provedení, formátem i motivem, podpoří děti na cestě z domovů do normálního života.

Obraz vznikl jako pocta secesnímu mistrovi Alfonsi Muchovi, jeho dílo s tvorbou Pasty Onera propojila už vloni společná výstava obou autorů v Muzeu Kampa.

„Napadlo mě díky tomu udělat obraz na míru,“ říká výtvarník. Ústředním motivem je osudová žena vyrůstající z náruče květin na pozadí tropické krajiny v ornamentu kruhového tvaru, který je typický pro Muchovo dílo.

Obraz, který Pasta Oner vytvořil jako poctu Alfonsi Muchovi, je součástí cyklu Female Jungle.

„Motiv květin, takzvanou florální statiku, která je v té spodní části, vidíme u Muchy často,“ vysvětluje Pasta Oner. „Použil jsem svoji nejklasičtější techniku, což je kombinace akrylové a vodové malby,“ dodává.

Dílo pochází ze souboru prací Female Jungle, který se soustředí na postavení ženy v současné společnosti. Inspirací Pastovi byly femme fatale z přelomu dvacátého století. Motiv žen ovládajících osudy mužů, kteří pro ně byli pouhou hříčkou, se objevoval právě v díle Alfonse Muchy.

Jednou z jeho osudových žen byla herečka Sarah Bernhardtová. V roce 1894, kdy už byl Mucha v Paříži slavným ilustrátorem, dostal nabídku vytvořit plakát pro hru Gismonda, kde Bernardová zářila v hlavní roli.

Vertikální a úzký formát plakátu s dominantní ženskou postavou a symbolickými odkazy i ornamenty upoutal diváky a jeho autora proslavil.

Sarah Bernhardtová s Alfonsem Muchou spolupracovala i v dalších letech, kdy dosáhl svých největších úspěchů. Pro její divadlo vytvářel kromě plakátů i scénografické návrhy, kostýmy a šperky.

Muchovy plakáty herečka používala také k propagaci svých amerických turné. Za slávou a lepšími výdělky do USA zamířil i Mucha. Američani malíře přijali jako celebritu, noviny ho označovaly za největšího žijícího světového dekorativního umělce.

Za oceánem také našel svého mecenáše. Stal se jím Charles Richard Crane, jenž sponzoroval vznik Slovanské epopeje.

Právě multimediálně zpracované výjevy z tohoto díla jsou dominantou projektu iMUCHA. Vystaveno je více než 240 artefaktů. Digitální technologie malířovo dílo rozpohybovaly a na sbírku, kterou podnikatel Richard Fuxa koupil od tenisty Ivana Lendla, se tak nabízí zcela nový pohled.

Z obrazu vás tak na výstavě přivítá sám autor hlasem Vladislava Beneše, pozdrav v angličtině namluvil Pierce Brosnan. Ze slavného plakátu na vás mrkne modelka symbolizující podzim… a zima vám pošle polibek.

Podpořte Reportér sdílením článku