Koks a prachy ve STAN. Selhání politiků i policie

Jedno je jisté: politické hnutí STAN udělalo obrovskou chybu, že nechalo ve svém okolí vyrůst kontroverzního zlínského podnikatele Michala Redla. Ten si vytvořil během uplynulých let úzké vazby na některé politiky STAN, dosadil přes ně své lidi na určité pozice – hlavně v pražském Dopravním podniku a na pražském magistrátu – a nastavoval penězovody, kterými měly proudit „malé i velké domů“.

Nejnovější politickou aféru spustila v polovině června policie tím, že obvinila z korupce a zločinného spolčení třináct lidí včetně Michala Redla, a také třeba náměstka pražského primátora Petra Hlubučka za STAN. Ať už budou případné důkazy v trestní rovině jakkoli silné či slabé, nikdo už neodpáře straně Víta Rakušana, že se nechala prorůst zločinem.

Druhá věc je, že postup policie vzbuzuje dojem, jako kdyby už ona sama chtěla z kriminální kauzy rovnou udělat politickou aféru. Vede mě k tomu několik signálů.

 

Dozimetr vs. Stoka

Usnesení o zahájení trestního stíhání pražské kauzy má 88 stran. Policejní rada podplukovník Jan Zbrojka ho vypracoval 14. června 2022. A popisuje vznik zločinného spolčení třinácti lidí. Je v něm smíchána řada motivů, obsahuje i jasné trestné činy, ale není tam žádná „velká rána“. Usnesení navíc na mnoha místech trpí klasickým policejním problémem, že o korupci aktéři mluví na zachycených nahrávkách odposlechů, ale důkazy pro předání peněz nejsou.

Například v jedné pasáži policejního usnesení se píše, že jeden z Redlových lidí měl slíbenou „desítku“. „Policejní orgán se důvodně domnívá, že touto ,desítkou‘ je myšlena částka 10 000 000 korun,“ uvedl podplukovník Zbrojka z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). „O tom, zda, jakým způsobem a v jaké výši došlo k vyplacení uvedené částky, nemá policejní orgán doposud relevantní informace,“ dodal.

Proč se taková informace objevuje v usnesení policie, když na „desítku“ nejsou důkazy, je záhada. To ovšem nemění nic na faktu, že policie při vyšetřování skutečně narazila na politické zločince, kteří chtěli využít politický vliv ve svůj osobní prospěch a získat ze státních či městských zakázek černé příjmy.

Případ je to tedy podobný těm, jaké tu byly v minulosti i v předchozích vládách. Je to srovnatelné třeba s případem brněnské Stoky, kdy policie obvinila politiky ANO z korupce na městských zakázkách v Brně. Obě kauzy si jsou hodně podobné, ale je tu i rozdíl: při brněnské Stoce byly zajištěny u jednotlivých aktérů miliony korun, zatímco v pražském Dozimetru – jak pražskou akci pojmenoval NCOZ – se o penězích víceméně jen mluvilo. A pokud se nějaké peníze zajišťovaly, tak to nebylo na začátku aféry zřejmé.

V případě Stoky představují dokázané částky pro jednotlivé aktéry desítky milionů korun. Tady je seznam obžalovaných a korupčních částek, které k nim podle policie doputovaly: Jiří Švachula – 47 milionů korun, Saman El-Talabani – 20 milionů, Pavel Ovčarčin – 20 milionů, Ivan Trunečka – 15,5 milionu, Petr Kalášek – 15,5 milionu, Petr Kosmák – 14,5 milionu, Lubomír Smolka – 3,7 milionu, Petr Liškutin – 1,8 milionu, Jiří Hos – 958 tisíc.

Známá byla místa i částky, kde policie v brněnské kauze peníze nalezla. Podle fotodokumentace pořízené 7. března 2019 se v Galerii Aspekt na brněnské adrese Údolní 13 (zde měl sídlo Jiří Švachula) podařilo policii najít v kanceláři za rámem obrazu obálku s jedním milionem korun.

18. března 2019 přišla policie do domu úředníka městské části Brno-střed Petra Kosmáka, který pracoval pro zkorumpovanou skupinu lidí z ANO. A šla najisto. Chtěla si jen odnést peníze jako předmět doličný. Od Kosmáka už detektivové věděli, kde je mají hledat, přiznal se jim k tomu. Bankovky v hodnotě 1 868 120 korun byly ukryty v bytě Petra Kosmáka pod kuchyňskou linkou. Druhou část ve výši 1 354 000 korun měl schovanou ve sklepě pod regálem.

 

Příliš mnoho intimností

Pražská kauza má zase oproti brněnské Stoce jednu specialitu. Policie tu přišla při sledování Michala Redla na užívání kokainu. Ne, že by to bylo v nějakém politickém případu poprvé a ne, že by se to neobjevilo i ve Stoce. I tam policie zachytila v odposleších svědky, kteří říkali, že jeden z hlavních bossů podsvětí – tehdejší místostarosta za ANO v Brně – „šňupal do nosu“.

Jenže u Redla bylo užívání kokainu natočeno na kameru, kterou měla policie nasazenou v jednom z jeho bytů. Kokain byl tedy u Redla zjištěn jako vedlejší produkt kauzy, ale je v tom názorně vidět opojení mocí. Navíc se často nevidí, že jeden z lidí spojených s politikou je natočen tajnými kamerami, jak kokain šňupe a dává ho i své přítelkyni.

Policie zachytila Redla v jeho bytě 8. dubna 2021. „Je to prokázáno audiovizuálním záznamem, který zachycuje intimní záběry Michala Redla a společnice oslovované Kristýna, a to včetně jejich sexuálního styku,“ uvedla policie v usnesení o zahájení trestního stíhání.

Redl je jako jediný z celé třináctičlenné skupiny obviněn – kromě korupce a zločinného spolčení – právě z užívání omamných a psychotropních látek a také z jejich nabízení dalším osobám.

„Kristýna, která akceptovala Redlovu poptávku po placených sexuálních službách, byla v průběhu večera fyzicky unavená, což osamocena v obývacím pokoji po odchodu Redla komentuje slovy: ,Já už nemůžu. Já fakt nemůžu.‘ Po návratu Redla do obývacího pokoje, který vysypává obsah přineseného sáčku na talířek na konferenčním stolku, se Kristýna přímo ptá: ,A je to kokain, jo?‘ Redl odpovídá, že ,samozřejmě‘. Následně Redl pokleká u konferenčního stolku a platební kartou dělí vysypaný kokain na talířku na jednotlivé dávky, jinak též tzv. čáry nebo lajny. Následně si stáčí papírovou ruličku, pomocí které následně inhaluje nosem (tzv. šňupe) kokain z talířku,“ napsal policejní rada do úředního protokolu.

Detailní popis událostí z Redlova bytu pokračuje i na dalších stránkách policejního dokumentu, a to včetně velmi explicitních vyjádření.

Je zarážející, že policejní rada věnoval v usnesení o zahájení trestního stíhání této scénce tolik prostoru a přibližuje tolik intimních detailů, které nemají s hlavní linkou případu – tedy s korupcí – nic společného. Na to, že se obvykle v usnesení, které spouští celý případ, vypořádá policie jen se základními obrysy kauzy včetně důkazní situace, a to ve velmi strohé a zjednodušené podobě, má kokainová předehra v takovém dokumentu až příliš mnoho místa.

 

Slepičák, Guči a Maťo

Už teď je zřejmé, že policie může mít velký problém dokázat všechny jednotlivé skutky, které se týkají korupce a ovlivňování zakázek. Zřejmě to tuší i sama policejní jednotka, proto se snaží koncipovat celou kauzu zejména jako zločinné spolčení skupiny kolem Hlubučka a Redla. A vypomáhá si formulacemi a postupy, které nevzbuzují příliš důvěry.

Například, když chce dokázat, že Hlubuček a Redl si byli hodně blízcí. Lze to popsat na jiných okolnostech, ale policie se s tím nepárala a do usnesení napsala, že v bytě (užívaném Redlem) se nepravidelně scházeli „členové organizované zločinecké skupiny, a to podle aktuálního vývoje jejich zájmů“. „S Ing. Petrem Hlubučkem to bylo ve dnech 10. 11. 2020, 21. 4. 2021, 12. 5. 2021,“ napsala policie. Potud by to bylo v pořádku, ale v usnesení následuje dodatek: „Zde šlo v zásadě o party, na které Ing. Hlubuček provozoval se svými čtyřmi společníky sex v celém bytě kromě ložnice, kterou měl pro sebe Redl se svou společnicí, nicméně i toto společné trávení volnočasových aktivit jednoznačně dokumentuje důvěru, kterou má Ing. Hlubuček k Michalu Redlovi.“

A když se mluví o organizované skupině, musí mít členové takové mafie i přezdívky. A tak policie napsala přímo do usnesení: „Jak vyplývá z provedeného prověřování, organizovaná zločinecká skupina měla šest členů: Michala Redla (také označovaný jako ,Mišák‘), Pavla Kose (,Pája‘, ,Kosák‘), Ing. Petra Hlubučka (,Slepice‘, ,Slepičák‘), Pavla Dovhomilju (,Guči‘), Zakaríu Nemraha (,Zaki‘) a Mgr. Mateje Augustína (,Maťo‘).“

 

***

V policejním dokumentu je ovšem také popsáno, v jakých konkrétních kauzách zřejmě docházelo ke korupci a ovlivňování veřejných zakázek. Jde zejména o stavební či IT zakázky nebo o projekty v oblasti poskytování energetických služeb.

Zpráva obsahuje rovněž pasáže z odposlechů, v nichž jednotliví aktéři mluví o rozdělování peněz, jde o statisíce až miliony korun. Policie poměrně důkladně popsala, jak skupina kolem Hlubučka a Redla vyvíjela nátlak na pražského developera Serge Borensteina – prý po něm požadovali pět milionů korun, pokud mu vyjdou vstříc s jeho realitním projektem.

Pokud jde o konkrétní zadokumentované úplatky, jsou však v policejním protokolu spíše strohé a úsečné pasáže. „V případě Mgr. Mateje Augustína bylo zjištěno, že nejpozději dne 13. 8. 2020 byl odměněn prostřednictvím Zakaríy Nemraha nejméně jedním kusem iPadu a jedním kusem mobilního telefonu. Dále bylo zadokumentováno, že dne 20. 5. 2021 předal Michal Redl Augustínovi hotovost ve výši 3 900 eur coby ekvivalent částky 100 000 Kč. Dne 27. 7. 2021 Michal Redl rozhodl o vyplacení odměny Mgr. Mateji Augustínovi v hotovosti vyplacené v eurech, která odpovídala částce 250 000 Kč. Dne 7. 9. 2021 byl Mgr. Augustín prostřednictvím Zakaríy Nemraha odměněn dvěma plnicími pery zn. Enzo Ferrari v hodnotě 46 000 Kč,“ stojí v protokolu.

Jiný člen skupiny byl podle policie odměněn „nejméně nejpozději okolo data 1. 10. 2021, kdy za dosud nezjištěných okolností osobně převzal částku nejméně ve výši 500 000 Kč, kterou následně použil ke koupi šperků v ALO Diamonds“. Jistý Dalibor Kučera „byl Michalem Redlem odměněn nejméně dne 25. 11. 2020, když od Michala Redla převzal dosud nezjištěnou částku v hotovosti“. „Policejní orgán dále zadokumentoval, že Michal Redl za účasti Pavla Dovhomilji a Pavla Kosa rozhodl dne 1. 7. 2021 o vyplacení odměny Mgr. Kučerovi ve výši 600 000 Kč,“ píše se v protokolu.

Až příliš často se v protokolu píše, že popisované skutky se děly „v nezjištěné době, nezjištěným způsobem a nezjištěné výši“. Pokud policie netaktizuje, protože nechce odkrýt všechny karty, zní to hodně zvláštně.

 

Lokální boss Redl

Na několika místech policie přímo ukazuje na politickou linku: „Vedle možného dílčího obohacení uvedených podezřelých osob měla být společným jmenovatelem (motivem) obou způsobů páchání snaha o protiprávní získání finančních prostředků z majetku Dopravního podniku hl. města Prahy, a. s., popř. dalších společností ovládaných Magistrátem hl. m. Prahy, jež měly být primárně určeny na sanování nákladů, které měl vynaložit pan Michal Redl na volební kampaň politického uskupení STAN, jenž má stát v pozadí zlínské buňky tohoto uskupení,“ stojí v policejním usnesení.

V jiné části pak policie uvedla: „Michal Redl, jehož otec Petr byl významným sponzorem hnutí STAN, zcela běžně komunikuje prostřednictvím mobilního telefonu s kryptografickou ochranou s místopředsedou hnutí STAN Mgr. Petrem Gazdíkem.“ A podplukovník Zbrojka dodává: „Je zaznamenána komunikace v rámci sledování bytu dne 22. 4. 2021. Zde řeší mediální obraz hnutí STAN. 5. 11. 2021 – domlouvají se, že se za ním zastaví doma v Suché Lozi, což se také dne 13. 11. 2021 stalo a je potvrzeno údaji o telekomunikačním provozu Redlova i Gazdíkova účastnického čísla. 8. 12. 2021 si domlouvají schůzku. Redl uvádí, že jde o absolutně zabezpečenou kancelář a že by přišel třeba o hodinu dříve.“

Tyto údaje jsou samozřejmě politicky třaskavé a vedly rovněž k vyvození politické zodpovědnosti a abdikaci ministra školství Petra Gazdíka. Logicky tak zaplatil za to, že nepřerušil styky s Redlem ani poté, co se už před několika lety kontakty STAN a Michala Redla veřejně probíraly. Ale proč se to objevuje v usnesení o zahájení trestního stíhání, když to nemá žádný přímý vliv na důkazy o korupci, je záhadou.

Trochu jiná situace nastává při policejním dokazování, že pravá ruka Redla – jistý Pavel Kos, který se podílel na ovlivňování veřejných zakázek a korupci – má politické konexe. Jinak by nemohl uplatňovat svůj vliv. „Pokud jde o Pavla Kose, toho již dne 19. 2. 2016 představil tehdejší místopředseda hnutí STAN JUDr. Stanislav Polčák na zasedání pražského krajského výboru hnutí jako nového fundraisera a majitele mediální agentury, který nyní primárně pomáhá shánět peníze na kampaň Středočeského kraje, a který bude jako poradce pro finanční plánování kampaně k dispozici i KV STAN Praha.“

 

***

Hnutí STAN by mělo své lidi nebo blízké a vlivné lobbisty ze svého okolí lépe prověřovat. Kdyby tak učinili, zřejmě by se nemuseli potýkat s tak významným problémem kauzy Dozimetr. Michal Redl totiž figuroval jako podezřelý muž už v kauze spojené s uprchlým gangsterem Radovanem Krejčířem. Kromě jiného jsem na to upozornil v knize Padrino Krejčíř – Žralok, která vyšla už v roce 2016.

Radovan Krejčíř byl společně s Michalem Redlem na vrcholu řetězce skupiny, která odčerpávala peníze ze společnosti Technology Leasing a potom zastírala jejich původ. Když byl Krejčíř v roce 2002 ve vazbě, posílal odtamtud motáky, jak pokračovat v tunelování této firmy – dva až tři takové dopisy poslal i Redlovi, jehož oslovoval důvěrně Míšo.

Redl byl tehdy spolu s dalšími obviněn z trestných činů a vypadalo to, že kriminál jej nemine. Jenže potom přišel překvapivý zvrat. Redl náhle zařadil zpátečku a nakonec jako jediný z celé skupiny nebyl odsouzen. Redlovým advokátům se totiž podařilo udělat z něj s pomocí znaleckých posudků nesvéprávnou osobu.

Citace z knihy Padrino Krejčíř – Žralok:

„Michal Redl byl lokální boss ze Zlína. Krejčíř si ho ve svém černém účetnictví vedl jako důležitého obchodního partnera. V květnu 2002 se Redl objevil jako manažer v dozorčí radě fotbalového klubu FK Drnovice, který pak Krejčíř vytuneloval, když rozprodal skoro celý kádr hráčů do příbramské Marily.

S Redlem domlouval Krejčíř citlivé obchodní informace. Proto s ním často mluvil prostřednictvím šifrovacího mobilu. Redl jezdil na schůzky s Krejčířovými lidmi bavorákem X5. Redlův otec vlastnil ve Zlíně dva luxusní hotely a patřil k místní smetánce. Přátelství zařídili otcové obou rodin, tedy Lambert Krejčíř a Petr Redl. Znali se ještě z dob hluboké totality.

Michal Redl měl ještě jednu devízu. Udržoval dobré vztahy s detektivem policejního prezidia Petrem Bernátkem. Ten už léta pracoval u speciálních jednotek a podílel se na rozkrývání těch nejzávažnějších ekonomických kauz ve státě. ‚Bernátek udržuje nadstandardní kontakty s osobami, které jsou nyní rozpracovávány policií,‘ napsali pak policisté a celou řadu dalších poznatků k Bernátkovi ukládali postupně do kriminálních spisů Kmotr a Krakatice.“

A dále pak na jiném místě:

„Jeden z prvních dopisů poslal Krejčíř z vězení zlínskému podnikateli Michalu Redlovi, s nímž na této kauze od samého začátku spolupracoval. Krejčíř zcela zjevně potřeboval udržet tuhle firmu při životě, i když seděl ve vazbě. Potřeboval dokončit svůj plán, který byl docela jednoduchý. Chtěl z firmy tahat peníze pocházející z úvěrů u České spořitelny.

‚Čau Míšo! I když se spolu moc dlouho neznáme, musím objektivně říct, že jsem velmi pozitivně překvapen za loajalitu a přístup tvojí osoby ke mně!!‘ napsal Krejčíř 10. srpna 2002 Redlovi a pokračoval: ‚Chci ti poděkovat, a kromě toho, že se můžeš spolehnout i ty na mne, neopomenu to samozřejmě ocenit. Jsem rád, že funguje vše, na čem jsme se dohodli, a že se na tebe můžu spolehnout… Prosím tě, snaž se vytahovat v klidu peníze z TL a dávej je cash otci!... Měj se fajn a pozdravuj Staníka. Brzy na shledanou. Raďulka.‘“

 

Kdo se může radovat

Na podezřelého Michala Redla, který se začal angažovat v hnutí STAN, upozorňoval již dříve jeden z bývalých policejních detektivů Karel Tichý, který se podílel na vyšetřování Krejčířovy kauzy. „Dvacet let říkám pořád dokola, co je Redl zač, a dvacet let to nikdo nechtěl poslouchat,“ řekl Tichý 17. června 2022 podle serveru Seznam Zprávy.

Poprvé na tyto kontakty upozornil Tichý už v roce 2017. Tehdy se případu věnoval Radiožurnál, protože se ukázalo, že europoslanec Stanislav Polčák s Redlem konzultoval, koho za hnutí STAN nominovat do orgánů pražských firem a na magistrát. Vyšlo zároveň najevo, že vazbu na Redla má například i Petr Gazdík, tehdy šéf STAN, který stejně jako Redl i Polčák pochází ze Zlínska.

Karel Tichý si na tyto pět let staré události i nyní vzpomíná. Prý to tehdy nevydržel a vyrazil za Gazdíkem přímo do sněmovny, aby mu řekl, co je Michal Redl zač. „On se začal vymlouvat a reagoval v duchu, já nic, to všechno Polčák,“ řekl Tichý pro Seznam Zprávy.

Pro pořádek a zasazení do politických souvislostí je třeba také dodat, že Karel Tichý udržoval přátelské styky s Jiřím Veselým, šéfem bezpečnostní divize Babišova Agrofertu. Bývalý detektiv Tichý byl také u zrodu politického hnutí Přísaha vedeného Robertem Šlachtou. A právě Andreji Babišovi nepochybně hraje tato aféra do noty. Před volbami útočil hlavně na Piráty, po volbách se stalo jeho cílem hnutí STAN, které si vyhodnotil jako potenciálně slabý článek koalice. A předsedovi Rakušanovi neveřejně vzkazoval, že po něm půjde.

Babišovi se však celá věc hodí ještě z jednoho důvodu. Pokud bude kandidovat na prezidenta, oponenti mu budou nepochybně předhazovat jeho nevyřešené kriminální kauzy. Takže máslo na hlavě jedné ze stran vládní koalice je pro něj požehnáním – může poukazovat na to, že není zdaleka sám, kdo má nějaký problém. V tomto směru se musel ze zatýkání party kolem Hlubučka skutečně radovat.

 

***

Je samozřejmě možné, že policie díky domovním prohlídkám a svědectvím získá nezvratné důkazy o konkrétních korupčních případech. Na to, aby bylo možné soudit, zda se to orgánům činným v trestním řízení podaří, je nyní případ v příliš rané fázi.

Hnutí STAN, respektive někteří jeho významní představitelé včetně bývalého předsedy a nyní odcházejícího místopředsedy a ministra školství, spáchalo fatální politickou chybu, jestliže ve své blízkosti mělo významného spolupracovníka uprchlého mafiánského bosse. Tím spíše, že o Redlově minulosti se již několik let vědělo. K tomu neexistuje žádná omluva.

Z usnesení o zahájení vyšetřování je však patrné také dlouhodobá bolest policejních orgánů při vyšetřování trestných činů propojených s politikou. Policie bohužel zhusta nahrazuje konkrétní důkazy až beletristickým líčením nejrůznějších propojení. Ta mohou mít reálný základ, ale v trestních záležitostech nejsou použitelná. Samostatnou kapitolou pak bývá používání pikantních detailů získaných během vyšetřování. Metoda „kdybychom je neusvědčili, tak je aspoň znemožníme“ nemá v policejní praxi co dělat.

Politici z hnutí STAN se nad tímto postupem mohou právem rozčilovat. Na druhou stranu: kdyby se nestýkali s lidmi, se kterými se rozhodně potkávat nemají, nemuselo k tomu vůbec dojít.