Logo

Snídaně místo frühstücku

Post Image

Snídaně místo frühstücku

Play icon
28 minut
Nový Grand Hotel Hradec v Peci pod Sněžkou zahájil provoz počátkem letošního července.

foto archivy hotelů

Turistický ruch je možná nejpostiženějším odvětvím za koronavirové krize. Hotely měly dvaasedmdesát dnů zavřeno, a i poté je v Česku daleko méně cizinců než dříve. Hoteliéři na horách, v lázních a dalších dovolenkových destinacích tak sázejí na českou klientelu. Pražské hotely však mají smůlu.

Ve vstupní hale hotelu Olympia v Mariánských Lázních zní uprostřed prázdnin čeština. To nebývalo zvykem, většinu klientely tradičně tvořili zahraniční hosté, zejména z Německa. Po covidové karanténě se situace proměnila. Němečtí klienti jezdí dál, mezi hosty však významně přibyli ti domácí. V prázdninových měsících je obsazenost hotelu na solidní úrovni. I tak samozřejmě hotel sčítá koronavirové ztráty.

Do začátku karantény probíhal provoz jako obvykle, pak přišel bleskový obrat. „V Česku byla zdravotní opatření přijímána rychleji než ve většině dalších zemí. Někteří naši zahraniční klienti tak nechápali, co se děje a proč by měli hotel opouštět, když ve zprávách ze svých domovských zemí o ničem takovém nečetli,“ vzpomíná ředitel Hotelu Olympia Radek Šnajdr. Začátek koronavirové uzávěry provázely zmatky i na české scéně. Policie kontrolovala, zda hotely skutečně dodržují vládou nařízené uzavření provozu. Ne všichni policisté ale věděli o tom, že pro lázně platila zpočátku jiná pravidla a nebyly uzavřeny tak brzy jako hotely. Olympia v sobě kombinuje obě role, má klasické hotelové hosty, ale poskytuje i lázeňské procedury. Části hostů se tak uzavření na počátku netýkalo. „To však policisté netušili, a tak nás nutili, abychom hosty vystěhovali,“ popisuje ředitel hotelu. Nakonec byl ovšem i podnik se statutem nestátního léčebného zařízení uzavřen úplně, stejně jako všechna ostatní ubytovací zařízení.

Když se zavře hotel, může se leccos vypnout, přesto musí budova zůstat alespoň částečně v provozu. V jarních měsících, kdy pandemie propukla, bylo třeba stále částečně topit. Pokud provozovatel neví, jak dlouho bude uzavření trvat, běží dál mrazáky, ve kterých jsou trvanlivé potraviny. Objekt je třeba hlídat a tak dále. Část zaměstnanců hotelu tedy zůstává doma, někteří se ale dál podílejí na nutné údržbě. Provozní náklady tedy klesnou, ale úplně nevymizí, zato tržby propadnou na nulu.

V normálních letech má mariánskolázeňská Olympia tržby překračující sto milionů korun ročně, z nichž dokáže vygenerovat zhruba dvacetimilionový zisk. „Letos bychom byli rádi, pokud nebudeme s celoročním výsledkem v minusu. Jednak nám vypadla podstatná část tržeb a k tomu se přidaly i přímé škody z toho období, kdy bylo zcela zavřeno,“ říká Tomáš Richter, zakladatel a většinový vlastník hotelu.

Tři sta třicet za noc

Hotely byly v Česku uzavřeny celkem dvaasedmdesát dní. Právě tuto dobu by měla vláda podnikům kompenzovat. V polovině července vláda schválila program „Covid ubytování“, v jehož rámci by měl stát hotelům vyplatit odškodnění ve výši 100 až 330 korun na jeden pokoj za každý den, kdy bylo nuceně zavřeno. Pro velký čtyř- či pětihvězdičkový hotel se dvěma sty pokoji by to znamenalo kompenzaci ve výši zhruba pěti milionů korun. „U našich sedmadevadesáti pokojů by to byly přibližně 2,3 milionu,“ vypočítává Tomáš Richter. V době uzávěrky tohoto článku program ještě čekal na notifikaci, tedy posouzení ze strany Evropské komise, a také na projednání v parlamentu. Podle ministerstva pro místní rozvoj, které program předkládalo, by na celkovou pomoc hotelům mělo být vyčleněno 3,3 miliardy korun. Dlouhodobou formou podpory pak má být snížení sazby DPH na restaurační a ubytovací služby na deset procent.

Podpořte Reportér sdílením článku