Snídaně místo frühstücku

Byznys

Turistický ruch je možná nejpostiženějším odvětvím za koronavirové krize. Hotely měly dvaasedmdesát dnů zavřeno, a i poté je v Česku daleko méně cizinců než dříve. Hoteliéři na horách, v lázních a dalších dovolenkových destinacích tak sázejí na českou klientelu. Pražské hotely však mají smůlu.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Ve vstupní hale hotelu Olympia v Mariánských Lázních zní uprostřed prázdnin čeština. To nebývalo zvykem, většinu klientely tradičně tvořili zahraniční hosté, zejména z Německa. Po covidové karanténě se situace proměnila. Němečtí klienti jezdí dál, mezi hosty však významně přibyli ti domácí. V prázdninových měsících je obsazenost hotelu na solidní úrovni. I tak samozřejmě hotel sčítá koronavirové ztráty.

Do začátku karantény probíhal provoz jako obvykle, pak přišel bleskový obrat. „V Česku byla zdravotní opatření přijímána rychleji než ve většině dalších zemí. Někteří naši zahraniční klienti tak nechápali, co se děje a proč by měli hotel opouštět, když ve zprávách ze svých domovských zemí o ničem takovém nečetli,“ vzpomíná ředitel Hotelu Olympia Radek Šnajdr. Začátek koronavirové uzávěry provázely zmatky i na české scéně. Policie kontrolovala, zda hotely skutečně dodržují vládou nařízené uzavření provozu. Ne všichni policisté ale věděli o tom, že pro lázně platila zpočátku jiná pravidla a nebyly uzavřeny tak brzy jako hotely. Olympia v sobě kombinuje obě role, má klasické hotelové hosty, ale poskytuje i lázeňské procedury. Části hostů se tak uzavření na počátku netýkalo. „To však policisté netušili, a tak nás nutili, abychom hosty vystěhovali,“ popisuje ředitel hotelu. Nakonec byl ovšem i podnik se statutem nestátního léčebného zařízení uzavřen úplně, stejně jako všechna ostatní ubytovací zařízení.

Když se zavře hotel, může se leccos vypnout, přesto musí budova zůstat alespoň částečně v provozu. V jarních měsících, kdy pandemie propukla, bylo třeba stále částečně topit. Pokud provozovatel neví, jak dlouho bude uzavření trvat, běží dál mrazáky, ve kterých jsou trvanlivé potraviny. Objekt je třeba hlídat a tak dále. Část zaměstnanců hotelu tedy zůstává doma, někteří se ale dál podílejí na nutné údržbě. Provozní náklady tedy klesnou, ale úplně nevymizí, zato tržby propadnou na nulu.

V normálních letech má mariánskolázeňská Olympia tržby překračující sto milionů korun ročně, z nichž dokáže vygenerovat zhruba dvacetimilionový zisk. „Letos bychom byli rádi, pokud nebudeme s celoročním výsledkem v minusu. Jednak nám vypadla podstatná část tržeb a k tomu se přidaly i přímé škody z toho období, kdy bylo zcela zavřeno,“ říká Tomáš Richter, zakladatel a většinový vlastník hotelu.

 

 

Tři sta třicet za noc

Hotely byly v Česku uzavřeny celkem dvaasedmdesát dní. Právě tuto dobu by měla vláda podnikům kompenzovat. V polovině července vláda schválila program „Covid ubytování“, v jehož rámci by měl stát hotelům vyplatit odškodnění ve výši 100 až 330 korun na jeden pokoj za každý den, kdy bylo nuceně zavřeno. Pro velký čtyř- či pětihvězdičkový hotel se dvěma sty pokoji by to znamenalo kompenzaci ve výši zhruba pěti milionů korun. „U našich sedmadevadesáti pokojů by to byly přibližně 2,3 milionu,“ vypočítává Tomáš Richter. V době uzávěrky tohoto článku program ještě čekal na notifikaci, tedy posouzení ze strany Evropské komise, a také na projednání v parlamentu. Podle ministerstva pro místní rozvoj, které program předkládalo, by na celkovou pomoc hotelům mělo být vyčleněno 3,3 miliardy korun. Dlouhodobou formou podpory pak má být snížení sazby DPH na restaurační a ubytovací služby na deset procent. 

„Jedna věc jsou obecná vyjádření různých politiků, druhá pak konkrétní reálná pomoc a její přesné podmínky. Vždy velmi záleží na detailech,“ říká Tomáš Richter s tím, že například vouchery na podporu lázeňských pobytů mohou aplikovat jen na část z celkového počtu lůžek. Stát v rámci tohoto programu nabízí poukaz na čtyři tisíce korun, který mohou lidé uplatnit v lázeňských zařízeních. Jedinou podmínkou je strávit v lázních minimálně šest nocí a absolvovat alespoň pět procedur. Jednotlivá zařízení však mají omezený počet lůžek, k nimž mohou poskytovat lázeňské procedury. „Kdyby byl ten počet například dvojnásobný, hned by to bylo o něčem jiném,“ dodává Tomáš Richter. Za současných podmínek už má Olympia vyčerpány zlevněné lázeňské pobyty až do konce října a přijímá objednávky až od listopadu dál. 

Jinak ovšem majitel Tomáš Richter i ředitel Radek Šnajdr považují lázeňské vouchery za užitečný a funkční nástroj pomoci. „Stát přispěje určitou částkou a podpoří zájem a útratu tuzemské klientely. Lidé k tomu přidají další peníze ze svého a dohromady to pak pomůže celému odvětví. Pokud se státní pobídka spojí i s vyšší útratou klientů, je to ideální případ,“ říká ředitel Šnajdr.

Další důležitý „provozní detail“ pak spočívá v tom, do kdy bude státní podpora lázeňských pobytů platit. Vláda deklarovala, že na podporu lázní přes poukazy vyčlení dohromady miliardu korun, to by znamenalo celkem dvě stě padesát tisíc slevových voucherů. Během července si lidé stáhli přibližně sto tisíc poukazů. „Pro lázeňská zařízení bude důležité, zda vláda ponechá tuto pobídku v platnosti do doby, než bude vyčerpána celá deklarovaná suma, či zda se bude držet ohlášeného termínu do konce roku. My bychom si samozřejmě přáli, aby platila první možnost: pokud by lidé mohli uplatňovat vouchery i po Novém roce, byla by to významná pomoc,“ říká Tomáš Richter.

Vládní podpora v Česku přichází o něco později, než tomu bylo v některých dalších zemích. V tom se však hotelový byznys neliší od ostatních oborů.

 

Inspirace z ciziny

Koronavirus způsobil bezprecedentní krizi v celém turistickém ruchu. Podle odhadu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) klesne mezinárodní cestovní ruch oproti loňsku o šedesát procent, a to ještě za podmínky, že by se vývoj otočil k lepšímu už během léta. Pokud však bude možné normálně volně cestovat až ke konci letošního roku, bude podle OECD letošní propad turismu osmdesátiprocentní.

Prakticky všechny bohatší státy na světě se nějakým způsobem snaží ochránit a povzbudit národní ekonomiku. V zemích, v nichž tvoří významné procento ekonomiky cestovní ruch, směřují úlevy a podpora i do byznysu spojeného s cestováním.

Ekonomicky i počtem obyvatel s námi srovnatelné Portugalsko nabízí podobně jako česká vláda náhradu mezd pro zaměstnance firem, které jsou postiženy krizí. Dále, jak vyplývá z materiálů World Travel & Tourism Council, vytvořilo celou sérii speciálních úvěrových programů pro podporu cestovatelského byznysu. Šedesát milionů eur je připraveno pro jednotlivce a malé podniky pracující v cestovním ruchu, dvě stě milionů eur pro cestovní kanceláře, 75 milionů eur pro pořadatele eventů a konferencí. Plných devět set milionů eur, tedy zhruba třiadvacet miliard korun, pak mohou na úvěrech čerpat hotely a ubytovací zařízení, přičemž třetina této sumy je speciálně určena pro malé podniky. Vedle toho zmiňuje WTTC ještě vznik fondu pro malé ubytovatele na pomoc s pokrytím nákladů na elektřinu, plyn a dezinfekci.

Sousední Rakousko, které je zemí s největším přílivem turistů v poměru k počtu obyvatel, připravilo vedle řady všeobecných opatření (kam patří mimo jiné také kurzarbeit podporující zachování pracovních míst, jehož českým ekvivalentem je program Antivirus) několik verzí překlenovacích úvěrů pro malé a střední podniky v turistickém ruchu. Maximální možné úvěrové částky se v závislosti na typu programu pohybují od 500 000 eur po 4,4 milionu eur (od třinácti do více než sto deseti milionů korun) na jeden podnik. Garantované ručení je pak mezi osmdesáti až sto procenty úvěru. K začátku srpna udávaly místní statistiky 7 439 obdržených žádostí, z nichž bylo 7 219 schváleno.

 

Sázka na Čechy

České hotely mohly znovu otevřít od 25. května, Olympia v Mariánských Lázních spustila provoz ve čtvrtek osmadvacátého. Nejprve bylo otevřeno pouze o víkendech, od čtvrtka do neděle, v pondělí dopoledne se po odjezdu hostů hotel zase uzavíral. V prvních týdnech bylo ubytováno třeba jen dvacet hostů oproti obvyklým sto padesáti. „Brzké otevření pro nás bylo důležité hlavně proto, abychom zákazníkům, ale i zaměstnancům dali najevo, že už jedeme a vracíme se postupně do provozu,“ říká ředitel hotelu. „Ke konci června už provoz výrazně zesílil. Pomohlo nám i to, že se postupně uvolňovala opatření v dalších zemích, například v Německu. A do jisté míry nám nahrává i fakt, že spousta hotelů po pauze zatím neotevřela, protože si spočítali, že se jim to nevyplatí,“ doplňuje s tím, že letní měsíce zastihly hotel ve stavu mírného optimismu, jelikož obsazenost lůžek je prakticky na stejné úrovni jako loni v létě. Podstatné ovšem bude, jak se rozjede podzimní sezona, která bývá nejsilnější v oblasti lázeňských pobytů.

„Nevíme, zda nepřijde druhá vlna koronavirové krize, ani to, jak si státní orgány se situací poradí. Naším největším soupeřem je v současné době strach. Pokud se lidé budou bát cestovat, nebude na tom hotelový byznys dobře. Proto potřebujeme, aby vláda a další orgány postupovaly rozumně a uvážlivě, a platí to i pro to, jak komunikují s veřejností,“ říká Šnajdr. Kroky českých představitelů podle něj nejsou důležité pouze pro tuzemské občany, ale i směrem k potenciálním klientům z ciziny. Pokud získají pocit, že v zemi vládne chaotická situace, mohou si cestu rozmyslet. Obzvláště to pak platí pro starší klientelu, která je speciálně pro lázeňská města velmi důležitá. 

Hotel vyšel po pandemické přestávce vstříc klientům i úpravami cen. Nejprve snížil ceny o patnáct procent, nyní, kdy už je obsazenost větší, jsou ceny o deset procent níže oproti běžné situaci. „Spotřebitelé očekávají, že v reakci na krizi dostanou nějakou pobídku, a zdaleka nejlépe reagují na snížení ceny,“ říká Radek Šnajdr. V letošním roce už návrat k původním cenám neočekává. 

Ve srovnání s minulými lety, kdy dominovali zahraniční hosté, se letos skladba klientely proměnila – více než polovinu tvoří zákazníci z České republiky. „Většinou jsou zde na nelázeňských pobytech a v průměru zůstávají na pět nocí,“ říká ředitel hotelu Olympia. 

„Klientela se s větším počtem českých návštěvníků omladila, a proměnily se tak přirozeně i zájmy hostů. Jsou zde lidé, kteří chtějí poznávat západní Čechy, zajímavá místa a památky, věnovat se sportu a podobně,“ popisuje Radek Šnajdr z mariánskolázeňské Olympie pozitivní část dopadů letošní nesnadné sezony. „Bereme to jako šanci a příležitost, kterou tato krize přinesla. Česká klientela objevuje Mariánské Lázně a ti, kteří přijeli, jsou zde spokojení. Máme na co navázat a chceme se do budoucna zaměřit na to, aby k nám jezdilo více tuzemských hostů,“ přibližuje plány hotelu Tomáš Richter. Hosté z České republiky mají vedle toho, že nahradí případný výpadek zahraničních návštěvníků, ještě jednu nespornou výhodu – pobyty si více užívají a nejsou tak spořiví jako třeba starší němečtí lázeňští hosté. „Stručně řečeno více utrácejí, a proto jsme moc rádi, vážíme si jich a snažíme se jim to vracet našimi službami,“ říká Tomáš Richter.

Poněkud opačná je situace s klientelou v horských střediscích, zejména v Krkonoších. Tradičně tam tvoří zhruba třetinu návštěvníků hosté ze severní části Německa, Polska, Nizozemska a Belgie, kteří utráceli více peněz než česká klientela, jež je v letošním roce nahradila. Na horách je tak letos v létě přibližně stejné množství lidí, ale o něco méně peněz.

 

Prázdná Praha

Zatímco hoteliéři v zajímavých mimopražských lokalitách mohou sázet na získávání nových českých zákazníků, pro ty pražské to příliš v úvahu nepřipadá. Zájemců o dovolenou v hlavním městě asi nebudou zrovna zástupy a ubytovací kapacita v Praze odpovídá několika milionům zahraničních turistů ročně, kongresové turistice a podobně. „Celý život jsem si říkal, že bych chtěl mít hotel v Praze, a teď poprvé to tedy pražským kolegům skutečně nezávidím,“ říká mariánskolázeňský hoteliér Šnajdr.

Podle studie společnosti Cushman & Wakefield, ze které citovaly Hospodářské noviny, poklesly tržby pražských hotelů za leden až květen o dvě třetiny. Praha tak byla po Římu v tomto ohledu druhým nejpostiženějším městem v Evropě. Důvodem jsou brzká opatření české vlády v boji proti koronavirové pandemii: čeští hoteliéři měli zkrátka nakázáno zavřít dříve, než tomu bylo jinde. 

Asociace hotelů a restaurací udávala, že průměrná obsazenost pražských hotelů činila v červnu devět procent kapacity. Podle odborných odhadů se v červenci měla pohybovat mezi deseti až dvaceti procenty, zatímco v jiných regionech dosahovala zhruba padesáti procent. Kritická hranice, od které se vyplatí hotel otevřít, se samozřejmě podnik od podniku liší, hoteliéři však nejčastěji hovoří o pětatřiceti procentech obsazených lůžek. V případě velkých hotelů zaměřených na mezinárodní klientelu pak prý bývá „kritická obsazenost“ ještě o něco vyšší. 

 

Proměna ikony

Ikonou mezinárodního cestovního ruchu je v Praze už po desítky let hotel u Vltavy na konci Pařížské ulice. Celé generace jej znaly jako InterContinental, nyní čerstvě nese jméno „Golden Prague Hotel managed by Fairmont“. 

Hotel byl postaven v letech 1968 až 1974 podle návrhu architektů vedených věhlasným Karlem Filsakem, jenž se podílel mimo jiné také na stavbě Terminálu 1 na ruzyňském letišti. Byl prvním mezinárodním hotelem v Praze a stal se symbolem luxusu sedmdesátých a osmdesátých let. V devadesátých letech prošel modernizací a na začátku tisíciletí pak byly renovovány interiéry.

Před vánočními svátky 2018 koupili hotel noví majitelé, čeští podnikatelé Oldřich Šlemr, Pavel Baudiš a Eduard Kučera, respektive jejich společnost R2G Heritage. Investuje prostředky, které majitelé vydělali ve svých původních oborech podnikání, Oldřich Šlemr v gumárenském průmyslu a Pavel Baudiš s Eduardem Kučerou v antivirovém gigantu Avast. Za společnost – do jejíhož vlastnictví spadá jak hotel, tak i sousední dům s apartmány Golden Prague Residences a rovněž otevřený prostor vedle hotelu, takzvaná piazetta – zaplatili noví majitelé bezmála šest miliard korun. „Myslíme si, že je to takový nevybroušený klenot, který může těžit ze své skvělé polohy,“ řekl magazínu Reportér v době nákupu jeden z nových spolumajitelů hotelu Pavel Baudiš.

Už v době, kdy hotel kupovali, počítali noví vlastníci s tím, že projde rozsáhlou rekonstrukcí. Koronavirová krize je donutila plánovanou rekonstrukci ještě uspíšit. V hotelu je nyní otevřen pouze gastronomický provoz, Duke’s Bar & Cafe a také restaurace Zlatá Praha v horním poschodí, – ta ovšem pouze na speciální akce a víkendové brunche. Ubytovací část je zavřená, a tak to i zůstane. „Hotel už před rekonstrukcí nemá smysl otevírat,“ říká Jakub Dyba, ředitel přímých investic v R2G. „Byl zaměřen na kongresovou turistiku a na skupinové a individuální pobyty, a to zejména klientů z USA, Asie a Izraele. Tato poptávka teď prakticky neexistuje, navíc ještě dost dlouho existovat nebude. Proto se jako jediná rozumná varianta jeví udělat rekonstrukci dříve, než bylo původně v plánu,“ říká Jakub Dyba.

Renovace hotelu a revitalizace jeho okolí by měla vyjít zhruba na devadesát milionů eur, tedy na více než 2,3 mi--liardy korun. Projekt, který zpracovala kancelář TaK Architects, počítá nejen s úpravami hotelu, ve kterém se více otevřou přízemní prostory, jejichž někdejší zamýšlená podoba a funkce utrpěla pod nánosem dostaveb a různých technických a obslužných prostor, ale také s řešením celého prostoru kolem hotelu. Směrem k Vltavě má vzniknout veřejně přístupný park, lávka propojující hotelovou restauraci s Dvořákovým nábřežím a tunel spojující tento prostor s náplavkou. Na druhé straně, směrem do Pařížské, se počítá s výraznými úpravami prostoru, který je dnes pojmenován jako náměstí Miloše Formana. Měl by zmizet obrovský „výduch“ ventilace z podzemních garáží, který zabírá podstatnou část náměstíčka, a celý prostor se tak otevře veřejnosti. Součástí projektu (jak je vidět na vizualizacích v galerii) jsou také dvě nové prosklené stavby v linii Pařížské ulice směrem k mostu přes Vltavu. 

Rekonstrukce hotelu by podle odhadu Jakuba Dyby z R2G měla trvat osmnáct až jedenadvacet měsíců od chvíle, kdy skutečně začne. „Je to projekt na exponovaném místě, má v sobě kontext kulturního dědictví, obnáší důkladnou komunikaci s veřejností, památkáři, městem i městskou částí. To vše vyžaduje maximální možnou preciznost a zodpovědnost při přípravě,“ říká s tím, že věří, že se do konce letošního roku podaří získat všechna potřebná povolení, aby mohla rekonstrukce začít.

Noví majitelé původně předpokládali, že než se rekonstrukce rozeběhne, bude hotel normálně v provozu, což se  kvůli koronavirové výluce neděje. O to více prostředků musí do rekonstrukce vložit akcionáři, protože zavřený hotel svou činností žádné peníze nevygeneruje.

Ovšem ani majitelé hotelů, jež jsou znovu v provozu, nemohou myslet na tatáž čísla a výsledky, na jaké byli v minulých letech zvyklí. Nejčastěji odhadují, že bude trvat dva až čtyři roky, než se trh vrátí na úroveň před covidovou krizí. „I my počítáme s obdobným výhledem,“ říká Jakub Dyba.

 

Novinka pod Sněžkou

Zatímco Olympia otevírala před patnácti lety a noví majitelé koupili někdejší InterContinental před rokem a půl, manželé Tomáš a Martina Otrubovi se s dobudováním zbrusu nového Grand Hotelu Hradec v Peci pod Sněžkou trefili přímo doprostřed covidového roku 2020. „Když přišla pandemie, byl hotel téměř hotový, zbývaly jen poslední stavební úpravy. Na rozdíl od už fungujících hotelů na nás karanténa naštěstí neměla zásadní vliv,“ říká investor Tomáš Otruba.

Už před lety našli spolu s manželkou druhý domov na horských boudách nedaleko Pece, a když se naskytla příležitost koupit místo s tak slavnou místní historií, neváhali prý ani chvilku. „Za první republiky tu stál čtyřpodlažní hotel Hradec, ke kterému se váže začátek turistického věhlasu Pece. Když jsme ho před pěti lety koupili už jako ruinu, řekli jsme si, že postavíme hotel v jednoduchém funkcionalistickém stylu,“ popisuje Tomáš Otruba, zakladatel a majitel skupiny Nordic Investors. 

Největší rozhodnutí museli se ženou udělat na samém začátku. „Stáli jsme před volbou, jestli postavíme hotel, nebo jen další apartmány, kterých už je v Peci spousta. Nakonec jsme se rozhodli vybudovat něco hodnotnějšího, co tady po nás zůstane. Byl bych rád, kdyby si lidé třeba za třicet nebo padesát let řekli, že je to architektonicky cenná stavba, která se stane zdejší dominantou jako třeba Tančící dům v Praze,“ vysvětluje, proč se nakonec pustili do projektu, který je i s budováním navazující infrastruktury, k níž patří například i bytový dům pro zaměstnance vybudovaný ze staré fary v sousední Velké Úpě, vyšel na tři sta milionů korun. 

Spolu se zdevastovanou budovou při koupi „zdědili“ i hotovou architektonickou studii na stavbu nového hotelu. „Konzultovali jsme ji s architektkou Bárou Škorpilovou, která nás přesvědčila, že by hotel mohl vypadat mnohem zajímavěji,“ popisuje Tomáš Otruba moment, který vedl k tomu, že v Peci pod Sněžkou nakonec vyrostla stavba, jejíž fasáda kombinuje beton, dřevo, kámen a velké prosklené plochy.

Grand Hotel Hradec, který má v osmašedesáti pokojích přes dvě stě lůžek, zahájil provoz 1. července. „První měsíc od otevření byl hotel prakticky plný, což byla v aktuálních českých poměrech spíš výjimka. Koronavirus ale zásadně změnil nákupní chování lidí. Častěji totiž dělají rezervace až  na poslední chvíli, kdežto dříve jednoznačně více plánovali. Musíme se tomu přizpůsobit i my,“ říká ředitel hotelu Michal Brokeš. Po letní sezoně by chtěl hotel podle ředitele oslovit kongresovou klientelu. V této oblasti se obecně očekává pokles, nový podnik v Peci chce ale sázet na to, že v místě je jen velmi málo prostor v odpovídajícím standardu. Pro podzim hotel podle ředitele cílí na obsazenost kolem šedesáti pěti procent, ale například u kongresů se teprve uvidí, jaká bude ekonomická situace potenciálních zadavatelů.

V jedné záležitosti koronavirová krize majitelům nového hotelu paradoxně trochu nahrála, protože jim umožnila získat na klíčové pozice špičkové spolupracovníky, jež by za normální situace hledali mnohem hůře. 

„Hotel bereme jako rodinnou investici a jsme rádi, že se několik přátel rozhodlo spolu s námi do projektu investovat čistě na osobní bázi,“ říká Tomáš Otruba. O další osud Grand Hotelu Hradec se nebojí, protože špičkových ubytovacích zařízení není na českých horách zase tolik. Až jednou bude dobudována dálnice D11 a napojena na polskou A3, budou navíc Krkonoše nejbližší spádovou horskou destinací pro velké množství potenciálních hostů z jihovýchodní části Polska.  

 

Nové možnosti

Turistický ruch na celém světě prožívá těžké časy. Cestování mezi zeměmi a kontinenty budou ještě nějakou dobu komplikovat zdravotní a administrativní omezení. Výrazně delší trvání však mohou mít ekonomické dopady koronavirové krize. Jednotlivci a rodiny, kterým se v důsledku pandemie zhorší soukromá finanční situace, budou za pobyty v hotelích utrácet méně než dosud. Takřka s jistotou se dá předpovědět, že firmy omezí služební cesty i výjezdy svých lidí na konference a kongresy.

Říká se, že každá krize s sebou přináší i nové možnosti. Řada hotelů využila koronavirovou odstávku k modernizaci objektů i zvýšení efektivity provozu. První developeři a investoři už zkoumají, jak z některých hotelových objektů udělat bytové domy. A jasná se zdá větší sázka na domácí cestovatele. Ti ovšem, jak už bylo naznačeno, jen těžko zásadně pomohou hotelům v hlavním městě, které potřebují, aby se obnovil mezinárodní turistický provoz. Jak řekl jeden z pražských hoteliérů: „Bez zahraničních zákazníků jsme úplně v pytli.“

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama