Příběh

Pánbůh mě asi ještě nechtěl

07 / 02 / 2019

„Na ubytovně nás mohlo být tak sto dvacet děvčat. Všechna, která se mnou byla ve sklepě, zemřela. Já jediná přežila. Běžela jsem, nohy spálené do krve, ale to jsem nevnímala. Domy už hořely odshora až po přízemí, a jak byly ulice úzké, plameny se uprostřed křížily. Nevím, jak je možné, že jsem neumřela.“ Únor 1945, spojenecký nálet na Drážďany: Veronice je dvacet let.

„Na ubytovně nás mohlo být tak sto dvacet děvčat. Všechna, která se mnou byla ve sklepě, zemřela. Já jediná přežila. Běžela jsem, nohy spálené do krve, ale to jsem nevnímala. Domy už hořely odshora až po přízemí, a jak byly ulice úzké, plameny se uprostřed křížily. Nevím, jak je možné, že jsem neumřela.“ Únor 1945, spojenecký nálet na Drážďany: Veronice je dvacet let.

Galerie (6) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat