Tak hrajeme jinak. No a co? – píše fotbalistka
6. února 2022
Reportér 02/2022 · Číslo 90Tak hrajeme jinak. No a co? – píše fotbalistka
6. února 2022
Reportér 02/2022 · Číslo 90Tak hrajeme jinak. No a co? – píše fotbalistka
Být fotbalistkou není jednoduché. „Vyčítá někdo Báře Špotákové, že hází oštěpem míň než její mužští kolegové?“ ptá se pětadvacetiletá členka fotbalového A-týmu pražské Sparty a česká reprezentantka. V osobně psaném názorovém textu vysvětluje, jak fotbalistky musí neustále dokazovat, že má ženská hra smysl. „Ale i tak fotbal miluji,“ píše.
Hrát jako holka fotbal je frustrující v první řadě kvůli tomu, jak se na vás dívá spousta jiných lidí. Kluci si to často ani neuvědomují, oni totiž musí hlavně dokazovat, zda a jak jsou dobří. Jenže my stále dokola dokazujeme, že vlastně vůbec můžeme fotbal hrát. Všimněte si, jak se o ženském fotbale píše v médiích. Často jen v souvislosti s minelou, kiksem či další směšnou chybou některé z fotbalistek. A u každého podobného příspěvku si můžeme přečíst smršť komentářů ve stylu: „Holky by neměly hrát fotbal.“
Slyšeli jste o „kauze“ s Příbramí? Fotbalisté druholigového mančaftu odpovídali na otázku, co říkají na ženský fotbal. A někteří z nich se nevyjadřovali úplně hezky. Slušně řečeno, v duchu zmíněných stereotypů. Čest výjimkám. Víte, kolikrát už jsem podobné kecy slyšela? Když jsem se o té kauze bavila s kamarády, nejčastější odpověď od kluků, často sportovců, byla, že jsem se neměla veřejně vyjadřovat.
Jim přitom stačí dělat pouze sport samotný a mají šanci být úspěšní. My se bohužel stále musíme denně rvát jenom za to, abychom vůbec mohly hrát. A jak jinak se chcete občas dostat do povědomí veřejnosti než ráznou odpovědí? Nebo upozorněním na sebe? Ostatně dnes ve veřejném prostoru všechny zajímají jen kontroverze.
Vůbec mi pije krev to věčné srovnávání mužského a ženského fotbalu. Nedává to smysl. Vyčítá někdo Báře Špotákové, že hází oštěpem míň než její mužští kolegové? Proč by to kdo dělal? I ženský a mužský fotbal jsou úplně jiné sporty. Tak proč tedy neustále srovnáváme, že fotbalistky jsou pomalejší, mají jinou technickou vybavenost, myšlení na hřišti a tak dále?
Sama mám zkušenosti ze zápasů proti klukům. Pro nás osobně to byly vždycky skvělé zápasy. Ale ve finále nám to jako příprava na naše klíčová utkání nedalo vůbec nic. A proč? Protože to vždycky byl a pořád zkrátka je jiný sport. Je to jako srovnávat florbal a hokej a divit se, že florbalisté na ledě kloužou. A to říkám paradoxně i přesto, že se mi proti klukům hraje lépe. Protože jsem v klučičím fotbale vyrůstala a troufám si říct, že i díky tomu mám spíše klučičí fotbalové myšlení.
Podpořte Reportér sdílením článku
S fotbalem začala v rodném Zlíně, ve třinácti letech přestoupila do 1. FC Slovácko, ale už za dva roky se stěhovala do pražské Sparty. Přes mládežnické kategorie se propracovala až do A-týmu, s nímž od sezony 2016/2017 vyhrála třikrát mistrovský ligový titul a třikrát triumfovala v Poháru žen. Nyní patří do A-týmu české ženské reprezentace, za niž si připsala již přes dvacet startů.