PODCAST: Krrrev prrrosím ne!, aneb záchvat sentimentu s Romanem Holým

6. června 2021

57 minut

Archivní fotografie frontmana a producenta hudební skupiny J.A.R.
archiv

Z rodné Šumavy přijel k mikrofonům podcastu HoRe! jeden z nejšikovnějších, nejrespektovanějších, a hlavně nejmilejších mužů české hudby. S výborně naladěným Romanem Holým jsme mimo jiné podrobně rozebrali podivuhodný obsah veršů, které osobně vypráví v písni skupiny J.A.R. jménem Sentimentu záchvat.

Vidím to jako dneska každý léto stejnej dárek / Luděk Hrzal, Martin Šírek, já a Vašek Málek

Táta půjčil fichtla, na nás nikdo neměl chance / Ve walkmanu Ultravoxí We came to dance…

Luděk, Martin a Vašek byli v dětství mí úhlavní kamarádi, spoluhráči z prvních kapel Sencroovna band a Ďáblovi soustružníci – dodnes se vídáme, chodíme na pivo, jsou to největší miláčci.

Dospívali jsme na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v socialistické Sušici, pohraničním městě, kde žila spousta udavačů a estébáků, jenže my si stvořili vlastní svět, díky čemuž nás neměli šanci dostat.

Dostal jsem tehdy prvního walkmana od svého táty námořníka a obyvatelé Sušice na to koukali jak na předmět z vesmíru – fascinující byla už jen ta oranžová sluchátka. Když se nám povedlo sehnat tužkové baterky, nejčastěji jsme si pouštěli britskou novoromantickou kapelu Ultrawox, a speciálně milovali smutnou písničku We came to dance. Asi vystihovala naše nálady, protože jsme ještě nesouložili, ale byli jsme už rozervaní kluci, kteří si uvědomují, v jakých poměrech žijou.