Rus žijící v Praze: V mé vlasti panuje strach, protestovat proti válce je risk

Lidé

Skupina ruských intelektuálů žijících v Česku zveřejnila otevřený dopis, v němž agresi na Ukrajině označila za „zrůdný krok“ a obvinila Kreml z odpovědnosti za „masakr“. Jak chtějí ti z Rusů žijících v Česku, kteří nesouhlasí s Putinovým režimem, Ukrajinu podpořit? A co Rusové doma? Dá se vůbec zjistit, kolik jich Putinovy kroky podporuje a kolik naopak odsuzuje? „Kdo má mozek, je proti válce,“ říká jeden z autorů dopisu, ruský umělec a občanský aktivista Anton Litvin, který v Praze žije od roku 2015.

Zveřejnil jste spolu s několika dalšími Rusy žijícími v Česku na sociálních sítích otevřený dopis. Kdo jsou lidé, kteří jsou pod ním podepsáni?

V podstatě všichni jsme nějakým způsobem představitelé ruské inteligence žijící v Praze. Ale vyzvali jsme všechny, kdo chtějí, ať se k nám připojí. Ruská diaspora v Česku samozřejmě není jednolitá skupina lidí, to je logické. Ale pravda je, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu dostávám zprávy od přátel a známých, kteří se ptají, co mohou dělat, jak mohou pomoci…

 

 

Jak tedy budete pomáhat?

Připojíme se k českým a ukrajinským iniciativám. Organizovat něco vyloženě po vlastní ose vyžaduje logistiku, například dodávky léků či humanitární pomoci. Češi už sbírají peníze či léky a my se k nim připojíme.

 

V neděli 27. února se chystáte uspořádat protest před ruskou ambasádou v Praze.

Ano. V neděli v poledne. Chtěli jsme až v jednu, ale ukázalo se, že ve dvě odpoledne bude na Václavském náměstí akce Milionu chvilek. Volali mi z policie a navrhli, abychom naši akci buď spojili s nimi, nebo ji uspořádali v jiný čas. Spojil jsem se s lidmi z Milionu chvilek a dohodli jsme se, že v poledne bude akce u ruského velvyslanectví a odtud zamíří pochod na Václavské náměstí. Půjde o protest hlavně ruské diaspory pod názvem Rusové pro Ukrajinu. Původně to měl být mítink k výročí vraždy Borise Němcova, ale je jasné, že nyní je hlavním tématem ruská agrese na Ukrajině.

 

Když Rusko před osmi lety anektovalo ukrajinský Krym, panovala v Rusku svého druhu euforie, a to často i mezi představiteli vzdělanější střední třídy. Výraz „Krym náš“ se stal určitým heslem té doby. Jak je podle vás to s domácí podporou nynější války na Ukrajině?

Jsem přesvědčený, že lidé, kteří mají mozek, jsou proti válce a rozumí tomu, že jde o putinskou agresi. Problém je v tom, že v Rusku dnes nemůžete prostě na Facebook napsat, že jste proti Putinovi a jeho agresi na Ukrajině. Jediné, co mohou dělat, je napsat, že jsou proti válce. Což celou věc trochu relativizuje, protože tohle není boj o jedno teritorium, je to agrese jednoho státu vůči jinému, který se snaží žít nezávisle. Jde o přímou agresi Putina, ale v Rusku to říct nesmíte. Navíc ruská propaganda pořád dokola opakuje, že Putin bojuje nikoliv s Ukrajinou, ale s NATO a Amerikou, což vede k tomu, že poměrně velká část ruské společnosti, možná i polovina, jeho kroky podporuje.

 

V několika ruských městech se hned první den války konaly protesty, které se ovšem mohly jevit jako nepočetné…

Tuhle věc nejde vysvětlit úplně stručně. V Rusku momentálně v podstatě není možné nijak protestovat, všechno je zakázané. Lidé jsou zatýkáni už před plánovanými akcemi, na protestech samotných pak dochází k dalšímu zatýkání a policejnímu násilí. Všichni se bojí a moc dobře chápou, že vyjít na ulici a proti něčemu protestovat je zkrátka nebezpečné. Ti, kdo nyní přeci jen vyšli ven, vědí, že tím nic nezmění. Ale jde o spravedlnost.

 

Je v dnešním Rusku vůbec možné zjistit, kolik lidí válku podporuje a kolik je naopak proti? Nezávislé sociologické průzkumy neexistují…

Samozřejmě, že není. Já například jako určitý barometr používám různé sportovní fanouškovské stránky. Lidi tam komentují všechny možné kauzy, aktuálně to byl například krasobruslařský skandál na olympiádě v Pekingu. A zatímco v mnoha případech v minulosti fanoušci podporovali Putina a vyjadřovali se proti Americe nebo Británii, teď mi přijde, že drtivá většina z nich souhlasí s rozhodnutím UEFA odebrat Petrohradu pořadatelství finále Ligy mistrů. Nicméně je třeba říct, že jde pořád o sport čili o zábavu. Jak budou lidé reagovat, až se sankce dotknou jejich ekonomické situace, je otázka.

 

Proč vlastně Putin podle vás válku na Ukrajině začal?

Nejsem politolog, ale myslím, že je to poměrně jednoduché. Putin potřebuje válku, aby zůstal světovým hráčem, který sedí u hlavního stolu. Už ten pocit zná. V posledních letech se ale zase dostával trochu na okraj, což se mu nelíbilo. Je potřeba mít na paměti, že Vladimiru Putinovi je jedno, s jakou reputací u toho pomyslného světového stolu sedí. Zločinec, vrah, to je jedno – hlavní je, že se o něm píše na prvních stránkách. O to mu jde.

 

A co lidé v jeho bezprostředním okolí?

Ti jsou na něm všichni stoprocentně závislí. Všichni jsou pod dohledem FSB, nikdo nikomu nevěří. V tomto ohledu už jsem četl i srovnání se stalinskou dobou.

 

Co bude podle vás dál?

Momentálně neznáme Putinovy cíle. Nevíme, chce-li okupovat celou Ukrajinu, ovládnout Kyjev… Ale řekl bych, že pokud bude mít pocit, že prohrává, uchýlí se k taktickému jadernému útoku. Podle mě bude hrát vabank. Ukrajina je pro Putina jako rudý hadr, vyhrocení situace se dalo čekat, Ale málokdo věřil, že spustí válku pomalu jako v jedenačtyřicátém – s tanky, letadly… Všichni si mysleli, že v jedenadvacátém století bude válka spíš hybridní. Šeredně jsme se spletli.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement