Po přeslici: Hlas lidu

Kultura

Začínám psát svůj fejeton dvacátého pátého února. Je to den, kdy v roce 1948 došlo v naší zemi, Československu, k převratu; moc převzali komunisti. Ten den nás uvrhl  do totalitní tmy, která trvala až do roku 1989. Hlas lidu, vůle lidu, úloha pracujícího lidu, zářná budoucnost našeho lidu… Lidem, tou nekonkrétní masou, se zaklínala komunistická garnitura, když celých jednačtyřicet let kráčela, spíš pochodovala přes nepravosti i zločiny k „lepším zítřkům“.

Audio
verze

Zvláštní je, že se hlasem lidu ohání naše demokratická společnost a její svobodně zvolení představitelé v nejrůznějších mocenských pozicích i dnes. Přitom to jsou oni, kdo by měli uplatňovat, vymáhat a sami dodržovat právo ve všech sférách našeho života a něco tak vágního jako hlas lidu by je z téhle cesty neměl svést.

Hlas lidu, alibistický argument s nulovou vypovídací hodnotou, začíná konat své dílo nenápadně. Jeho důsledky jsou ale fatální. Psala jsem tu vloni v květnu fejeton s titulem Praha!, o tom, jak v našem hlavním městě chybí moderní, nadčasová, odvážná architektura. Stavby, které ji naplňují a jež vznikly po roce ’89, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Napsala jsem tehdy, že Praha je skanzen, muzeum.

Mezitím se hnuly ledy a na veřejnost se dostaly nekonvenční a krásné architektonické projekty, které by Prahu začaly vracet do současného světa. Tím prvním je úžasný návrh architektky Evy Jiřičné. Jsou to tři kulaté výškové budovy, které by měly vzniknout na místě žižkovského Telecomu.

Návrh vyhrál v mezinárodní architektonické soutěži, kterou na vlastní náklady uspořádal developer Central Group a účastnila se jí i světová jména architektury. Zadání soutěže developer bohužel předem nekonzultoval s městem ani urbanisty z IPR, tedy Institutu plánování a rozvoje Prahy, a tak je možné, dokonce pravděpodobné, že z něho nic nebude. 

 

V zadání soutěže bylo vytvořit rezidence až do výše sto metrů, přestože takovou výšku územní plán neumožňuje. Proč vlastně? Vždyť Žižkovská věž je vysoká 216 metrů! Proč k ní nemůžou přibýt další vysoké stavby, jakkoliv jsou v porovnání s věží mnohem nižší? Proč metropolitní plán v téhle lokalitě počítá zatím jen s maximální výškou budov do dvaceti podlaží? 

Porota, architekti Josef Pleskot, Zdeněk Fránek a David Vávra, stejně jako právě autor (restriktivního) návrhu metropolitního plánu Roman Koucký a developer Dušan Kunovský, totiž dospěla k názoru, že u některých věží může výška dosáhnout až do sta metrů. Proto mohl vzniknout návrh trojice bílých kruhových věží se zvlněnými balkony po celém obvodu, říká se jim kukuřice, které Eva Jiřičná vytáhla právě až do téměř stometrové výšky. 

„Myslím si,“ řekla v rozhovoru pro Pražský deník, „že v tomto prostoru jsou výškové budovy přijatelné. Očekávám ale, že spousta lidí se mnou souhlasit nebude. Celý svět se od doby, kdy jsem přijela do Anglie a Londýn nám nepovolil ani dvoupatrovou budovu na břehu Temže, drasticky změnil. To, že zachráníme parter (rozuměj prostranství před budovou) od toho, aby byl kompletně zastavěn kobercovou zástavbou, je podle mě v této lokalitě velkým plusem. Naše věže jsou zjemněny natolik, aby nerušily. Výšková stavba je to nejlepší, co se v Praze dá postavit…“

Mně se zdá její návrh krásný a ladný. Ale už ho hlas lidu cupuje. Jedna členka gremiální rady Institutu plánování a rozvoje Prahy, IPR, se nechala slyšet, že výsledek soutěže neodpovídá představě města. V podobném duchu se vyjádřila i ředitelka kanceláře IPR. Výhrady vyjádřili i zástupci městské části Prahy 3. Proti projektu samozřejmě byl a je i Klub Za starou Prahu. Podle něho nejde o architektonicky a urbanisticky promyšlené řešení, ale o líbivý koncept efektně designových výškových staveb. (Ach, mám hroznou chuť napsat, jak hloupé a ubohé to jsou cancy.) Klub léta a se vší právní parádou bojoval proti stavbě skleněného hranolu v Museu Kampa, které by podle nich narušilo panoráma, posledních sto let nenarušené. Zajímalo by mě, kolik je v tom klubu, co chce mít z Prahy skanzen, architektů se světovým renomé? 

Další na ráně je projekt ateliéru Zahy Hadid, komplex multifunkčních objektů Central Business District, který chce v okolí Masarykova nádraží stavět Penta. Mně se ten projekt líbí, i když míň než ten Evy Jiřičné. Zase je v něm právě to, co Praha tak postrádá – architektonický rozmach. Vzlet.

Už se podepisuje petice proti, adresovaná ministru kultury. Už se zase operuje zničením harmonického charakteru města, ohrožením statutu Prahy jako světového kulturního dědictví UNESCO, názorem, že stavba vnese do území 

chaos v podobě cizorodého prvku, nemá šanci stát se městotvorným faktorem, neboť obří fasády a mamutí komplexy nepřinášejí pestrost a proměnlivost parteru města, blablabla. Bude nebo nebude hlas lidu vyslyšen? 

Hlas lidu, hlas boží, říká se taky. Boží vnuknutí zřejmě vedlo akademického sochaře Petra Váňu k tomu, aby inicioval obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Vznikla i Společnost pro obnovu Mariánského sloupu a začaly se dít věci; byla to léta bojů Společnosti za sloup, někdy přímo partyzánských.

Skončily tím, že pražský primátor a Piráti vůbec prohráli letos v lednu hlasování. Sloup, který byl vztyčen v roce 1650 na památku vítězství nad Švédy a svržen davem 3.  listopadu 1918, protože byl pokládán za symbol habsburské monarchie, bude na Staroměstském náměstí skutečně a právoplatně postaven znovu. Podle Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu má věc rozměr duchovní, historický a umělecký. 

Mariánská úcta, Panna Maria, symbol smíru, lásky a odpuštění… Proč ne, říkám si, i když jsem nevěřící. Jenže se tu zaměňuje historický a umělecký rozměr za něco, co si na obojí jen hraje. Místo aby se v regulérní umělecké soutěži o současné a originální ztvárnění Mariánského sloupu na tak prestižním místě, jako je Staroměstské náměstí, utkali sochaři od nás i ze světa, vyrábí Petr Váňa něco, co není ani originál, ani kopie, ani replika, natož umělecké dílo. Nelíbí se mi to. Je to falešné stejně jako hlas lidu.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama