Tak se zrodila brněnská chobotnice

Report

Brno dnes připomíná Prahu. Vznikl tam totiž systém podobný tomu, jaký kdysi fungoval v hlavním městě za kmotra Romana Janouška. V Brně však nejde o problém ODS, ale tamní pobočky Babišovy strany ANO. Dokumenty policie a státního zastupitelství naznačují, že tvůrcem brněnského systému byl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. A na počátku odhalení brněnské chobotnice stálo vyšetřování úniků policejních informací, jež pak ukázalo na zmanipulované zakázky a pletichy na antimonopolním úřadu.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

V pátek 10. listopadu 2017 v deset hodin vešel do hotelu Holiday Inn v Brně místopředseda ANO 2011 a šéf Babišových poslanců Jaroslav Faltýnek. Měl tu schůzku s Karlem Feixem, šéfem společnosti Kapsch, která v zemi provozovala systém elektronického mýtného. S Feixem seznámil Faltýnka jeho letitý přítel z Prostějova, boss českého tenisu Miroslav Černošek.

Po necelé hodince, kterou Faltýnek a Feix strávili v hotelové restauraci, vstal šéf poslanců ANO od stolu a odešel do nedalekého hotelu Voroněž. Chůzí to měl jen čtyři sta metrů.

Tam už na něho čekali jiní dva muži: předseda antimonopolního úřadu ÚOHS Petr Rafaj a vlivný brněnský politik ANO Jiří Švachula, jenž svému stranickému kolegovi Faltýnkovi schůzku dohodl. Rafaj byl Švachulův dobrý známý. Oba spolu často popíjeli víno ve vinotéce Garage Wine v centru Brna.

Policie, která schůzku v hotelu Voroněž monitorovala, si pak zapsala: „Schůzka začala v 11 hodin. A Faltýnek zanedlouho Rafajovi sdělil, že je třeba udělat to, co chce společnost Kapsch.“

Firma Kapsch prohrála v roce
2018 státní zakázku na provoz mýtného systému, ale soutěž ihned napadla. Případ tak řadu měsíců řešil antimonopolní úřad a Kapsch dělal vše pro to, aby se rozhodnutí zvrátilo v jejich prospěch.

Policie posléze schůzku vrcholného politika ANO a šéfa antimonopolního úřadu ve své zprávě pro státní zastupitelství vyhodnotila takto: „Z jednání vyplynula shodná vůle zúčastněných, aby ÚOHS ve věci mýtné zakázky vydal rozhodnutí ve prospěch společnosti Kapsch.“ 

Šéf antimonopolního úřadu Rafaj podle policejního dokumentu požadoval od Faltýnka zadání, což mu místopředseda ANO slíbil dodat. „Potřeboval bych od vás písemné zadání, co mám tedy v této věci udělat tak, abych k tomuto výsledku mohl směřovat činnost ÚOHS,“ řekl podle odposlechu Petr Rafaj.

„Poté oba společně řešili nejvhodnější dobu, kdy by měl ÚOHS vydat rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky na Systém elektronického mýtného,“ stojí v dokumentu, který obdrželo státní zastupitelství.

 

•••

Informace, z nichž magazín Reportér čerpal při rekonstrukci případu, pocházejí z podkladů policie, které obdrželi státní zástupci a soudce. Značnou část aktérů jsme se snažili požádat o vyjádření, ale buď vůbec nekomunikovali, nebo hovořit odmítli.

Měsíc po schůzce v hotelu odstavil šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj důležitého podřízeného, který by zřejmě s manipulací veřejné soutěže nesouhlasil. Z funkce místopředsedy ÚOHS odešel Josef Chýle. „Ten považoval dosavadní postup za zákonný a bezchybný. Chýle se také měl opakovaně ohradit vůči postupu a pokynům předsedy Rafaje,“ píše se v policejním dokumentu.

Na jeho místo dosadil Rafaj právničku Evu Kubišovou a pověřil ji vedením sekce veřejných zakázek. „Od Rafaje pak přebírala v případu Kapsch instrukce, které rozdělovala svým podřízeným,“ napsali policisté.

Policie případ stále vyšetřuje a dosud není uzavřen. Kvůli policejnímu vyšetřování nicméně v této věci skončily akce  na antimonopolním úřadu: výsledkem bylo, že Kapsch přišel o šanci dál mýtné provozovat. 

 

•••

Nejpozoruhodnější na případu je role vrcholného politika ANO Jaroslava Faltýnka. 

Jeho zasahování do činnosti státních úřadů v hotelových kavárnách a restauracích jako by v něčem připomínalo postupy legendárního kmotra Romana Janouška v éře vlád ODS, když na důvěrných schůzkách v Obecním domě rozhodoval o zakázkách pražského magistrátu.

Jaroslava Faltýnka policie do uzávěrky tohoto čísla z ničeho neobvinila, z policejních spisů nicméně vychází jako člověk, který byl do systému zásadně zapojen. 

„Obžalovaní mluví v odposleších o tom, že brněnský úplatkářský systém řídili Švachulovi vlivní přátelé – tedy otec a syn Faltýnkovi,“ napsaly v dubnu 2020 Hospodářské noviny. A z textu obžaloby, v níž figuruje Jiří Švachula a celá řada dalších politiků a podnikatelů, citují státního zástupce, který si – jakoby – povzdechl, že „hlavní pachatelé mezi obviněnými skutečně nejsou“.

Abychom však pochopili, o co v případu jde a jaké jsou jeho kořeny, je nutné se vrátit o několik let zpátky.

 

•••

Na počátku brněnské aféry totiž byly úniky informací. 

Někdy po roce 2010 spustila brněnská kriminálka vyšetřování případů, v nichž šlo o únik dat z policejních databází. Původně to vypadalo na klasický delikt, jakých se řeší desítky. Jenže zanedlouho se ukázalo, že utajované informace získával ze spisů také mafián Petr Pavel Bezděkovský, a to dokonce z Krajského státního zastupitelství v Brně. 

Zdálo se, že mafie prorostla i do justice. Na případu pracoval také specializovaný Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Petr Pavel Bezděkovský byl zločinec s napojením na drogovou mafii. A později byl vyšetřován z objednání vraždy expolicisty a podnikatele Michala Tofla, kterého rozstříleli samopalem v polovině června 2010 před jeho rodinným domem v Brně-Žebětíně.

Tofl se tehdy v noci vracel ve svém Audi A5 Quattro domů. Kulky ze samopalu SA 58 zasáhly nejdříve čelní sklo vozu a pak jeho samotného. Auto narazilo do sloupu veřejného osvětlení, Tofl byl na místě mrtvý. Bezděkovský a jeho kumpáni byli později zatčeni. Bezděkovského našli v roce 2012 oběšeného v cele. 

Na to, kdo přesně zločineckému gangu informace vynášel, se tedy nepřišlo.

Až koncem roku 2014 přišlo anonymní udání, podle něhož „někdo z Krajského státního zastupitelství v Brně“ vynáší důvěrné informace vyšetřovaným lidem, tedy podobně jako to bylo u mafiána Bezděkovského. Právě tehdy projevil útvar ÚOOZ o případ enormní zájem.

V souvislosti s podezřením se začalo objevovat jméno detektiva brněnské expozitury ÚOOZ Michala Ratajského. Byl to někdejší podřízený tehdejšího šéfa útvaru, v dnešní době mnohými kritizovaného Roberta Šlachty. 

Detektiv Ratajský odešel z policejní jednotky v roce 2009. Se Šlachtou se neměli rádi. Ratajský ho nerespektoval a mezi kolegy o něm mluvil s despektem jako o sociopatovi, který nemá manažerské schopnosti vést protimafiánský útvar.

Po nějaké době přišel ÚOOZ s tím, že informace unikaly ze živých spisů přímo na úřadu krajských žalobců v Brně. Podle detektivů se uniklé informace dostávaly za peníze k aktérům trestných činů. Policisté tvrdili, že takhle to na Brněnsku fungovalo minimálně od roku 2009. 

V červenci 2015 dospěli detektivové ÚOOZ k závěru, kdo přesně informace z justice vynáší. Podezření padlo na úřednici brněnského státního zastupitelství Terezu Čoupkovou, která byla přítelkyní expolicisty Michala Ratajského: A právě on byl jedním z těch, kdo podle útvaru informace z databází získával a pak distribuoval dál.

 

•••

Bývalý detektiv Michal Ratajský – považovaný za jednoho z klíčových aktérů brněnské kauzy – pochází z jihomoravského Hluku. Letos mu bude 45 let. K policii nastoupil v roce 2000 a asi po dvou letech se stal příslušníkem ÚOOZ v Brně. Sedm let tam pracoval na nejvážnějších zločinech v odboru násilí. V srpnu 2009 po sporech s některými nadřízenými, včetně ředitele Šlachty, od policie odešel.

Posléze se Ratajský živil už jen jako bezpečnostní poradce. V roce 2012 se stal majitelem detektivní kanceláře CS Solutions, která zajišťovala profesionální ochranku, ostrahu objektů i ochranu informačních technologií.

 

•••

V ÚOOZ na počátku nejspíše nečekali, že se z případu úniku policejních informací nakonec zrodí politický skandál. Avšak zanedlouho poté, co se detektivové ÚOOZ zaměřili na svého exkolegu Ratajského, se před nimi otevřely nečekané stopy mnoha jiných úniků a kauz. 

 

Ratajský byl nezvykle dlouho odposloucháván a sledován. Trvalo to dva a půl roku. A během té doby detektivové zjistili, že Michal Ratajský udržoval častý kontakt s celou řadou spřízněných policistů, kteří byli ještě aktivní a ve službě. Podle ÚOOZ si právě u nich zadával lustrace různých osob, tedy shromažďoval o nich údaje z policejních databází a rejstříků. ÚOOZ tvrdí, že to Ratajský dělal na objednávku několika vlivných podnikatelů a lobbistů.

V té chvíli tak už nešlo o exemplární případ úniku informací a o potrestání exdetektiva, který si navíc dovolil vystupovat proti Šlachtovi, ale o mnohem více. Při monitorování aktivit Ratajského a řady dalších na něho napojených důstojníků policie se totiž ukázalo, že tímto způsobem se zajišťovala ochrana i pro politiky z vládní strany ANO 2011.

Z policejních dokumentů, které má Reportér k dispozici, plyne, že existovaly dvě hlavní cesty, po nichž proudily informace z justice a policie. Jednu větev zastřešoval zmíněný expolicista Michal Ratajský, v druhé větvi sehrával hlavní roli brněnský podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani.

 

•••

Nejdříve rozebereme první skupinu kolem Michala Ratajského. Coby zdroj informací v ní fungoval policista Daniel Medvec. Působil u protikorupční policie a pak byl důstojníkem Národní centrály pro boj s organizovaným zločinem (NCOZ), což je nástupkyně ÚOOZ. Právě od něho získával Ratajský důvěrná data nejčastěji. Policie má důkazy o jeho nelegálních lustracích v policejních databázích v celé řadě případů. Většinou šlo o hledání informací, zda nějaký policejní útvar nešetří kauzu, která se týkala klientů Ratajského: pokud by se zjistilo, že skutečně šetří, začaly by se shromažďovat další údaje, například přímo ze spisů. Takto získané informace sloužily k včasnému varování dotčeného politika či podnikatele.

Zprávy pak Ratajský předával – jak policie zjistila – podnikateli Liboru Mackovi ze skupiny finančníka Pavla Hubáčka. Tento olomoucký miliardář a majitel Banky Creditas je známým šéfa poslanců ANO 2011 Jaroslava Faltýnka, o čemž ještě bude řeč.

Doslova se v policejních dokumentech píše, že Daniel Medvec vytahoval z databází informace o Pavlu Hubáčkovi či společnostech Unicapital a Banka Creditas. „A to hned několikrát: v prosinci 2013, v březnu 2015 a v září 2015,“ stojí v protokolech policie s tím, že údaje pak předával Ratajskému.

Že by to mělo být na zakázku Hubáčkovy skupiny podniků, olomoucká firma odmítá. „Skupina Unicapital s nikým takovým (Michalem Ratajským) nikdy nespolupracovala,“ uvedla mluvčí skupiny Lucie Brunclíková.

 

•••

Stejným způsobem se podle policie prověřovali a chránili i další podnikatelé a politici ANO 2011 z Brna. „Kapitán Medvec lustroval tyto osoby: Lukáš Mrázek, Richard Mrázek a Petr Vokřál,“ uvedli detektivové.

Richard Mrázek byl zastupitelem v Brně a také náměstkem primátora, jeho bratr Lukáš je podnikatel. Petr Vokřál byl primátorem Brna, začátkem června však oznámil, že ANO opouští. Jako jeden z důvodů uvedl situaci v brněnské pobočce strany Andreje Babiše, nicméně z policejních dokumentů se nezdá, že by Vokřál s tamním brněnským systémem neměl nic společného.

Další osobou, jejíž situaci v policejních databázích expolicista Ratajský zkoumal, byl syn Jaroslava Faltýnka Jiří, jenž je považován za šedou eminenci brněnského ANO. Podle policistů navázal Michal Ratajský obchodní spolupráci s Jiřím Faltýnkem někdy kolem roku 2015.

Podobně spolupracoval Ratajský i se zetěm ministryně financí Aleny Schillerové – podnikatelem a majitelem firmy DRFG Davidem Rusňákem. 

 

•••

Druhý kanál, kterým informace z policejních databází unikaly, začínal údajně u policisty Jakuba Patloky, který působil přímo v jednotce ÚOOZ a pak u jihomoravské hospodářské kriminálky. Od něj dostával informace brněnský podnikatel Saman El-Talabani, jenž získaná policejní data sdílel zejména s dalším vlivným politikem brněnské ANO 2011, nyní obžalovaným Jiřím Švachulou. Tato skupina využívala policejní databáze spíše k byznysu než k ochraně. 

 

•••

Policie v případech úniků dat z policejních databází stanovila tři hlavní linie vyšetřování. Šlo jednak o samotné úniky informací, pak zde byla korupce na radnici v Brně a do třetice podvody při rozhodování na antimonopolním úřadu ÚOHS.

V první linii, v kauze úniku informací, bylo nakonec na dvacet podezřelých. Případ musela převzít a vyšetřovat Národní protidrogová centrála (NPC), která údajně jako jeden z mála republikových útvarů nebyla touto kauzou zasažena. V květnu 2017 obvinila centrála bývalého detektiva Ratajského, jeho přítelkyni pracující na státním zastupitelství Čoupkovou a expolicistu Patloku. Pak k nim přibylo ještě dalších patnáct lidí. V případu dosud nebyla podána obžaloba.

 

•••

Druhou linii vyšetřování, v níž policie zkoumala propojení brněnských politiků, úředníků a podnikatelů, nazvali detektivové příznačně – operace Stoka. V médiích se jí pak říkalo Stoka pod Špilberkem. 

Při zátahu, který proběhl na radnici městské části Brno-střed v březnu 2019, zatkli několik politiků a podnikatelů pro podezření z manipulace s veřejnými zakázkami ve výši 181 milionů korun. Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek v březnu 2020 v Lidových novinách prohlásil: „Evidentně existovalo období, kdy jste v městské části Brno-střed nemohl získat zakázku bez úplatku. To je pro mě naprosto katastrofální. Ta kauza byla ale tak rozsáhlá, že v jednu chvíli na ní pracovalo dvacet policistů z expozitury NCOZ v Brně.“

 

•••

Třetí linie vyšetřování pak vlastně vzešla z linie druhé. 

Při sledování a odposlouchávání brněnského politika ANO Jiřího Švachuly se policisté dozvěděli i o jeho aktivitách na antimonopolním úřadu ÚOHS, jenž má sídlo v Brně: Jiří Švachula byl od června 2016 členem rozkladové komise úřadu.

Jak již bylo řečeno, policie zjistila, že šéf antimonopolního úřadu Petr Rafaj měl se Švachulou přátelské vztahy. Rafaj často navštěvoval Švachulovu vinotéku v Údolní ulici pod Hradem Špilberk. A když bylo potřeba, sedli spolu do služebního vozu a zajeli si i pro víno do Rakouska. Politik ANO Švachula, jemuž přátelé přezdívali George nebo Básník, byl také spolumajitelem Galerie Aspekt. V ní našli detektivové za rámem jednoho z obrazů schovaný jeden milion korun.

 

•••

Ačkoli policie sledovala jen kriminální delikty, aféra odhaluje zákulisí fungování vládní strany ANO, respektive jejího moravského systému vyrobeného a řízeného jejím místopředsedou Jaroslavem Faltýnkem. 

Andrej Babiš stále opakuje, že ho stvořily tradiční politické strany a že on do politiky šel, aby ukončil vládu jejich kmotrů – avšak dostupné informace směřují k tomu, že v brněnské odnoži jím založené a řízené strany vznikl nový kmotrovský systém.

Kromě případu Faltýnkova lobbování v kauze Kapsch, je možné spatřit rysy „kmotrovské mafie“ zejména v kauze exradního městské části Brno-střed Jiřího Švachuly a jeho známého a podnikatele El-Talabaniho.

Policie při jejich sledování zjistila, jak se snažili získat možné kompromitující informace na poslance Jana Volného, jenž byl do roku 2017 i místopředsedou ANO. Šlo přitom o informace „do zásoby“, takříkajíc „pro strýčka Příhodu“.

Policii se totiž podařilo odposlouchávat místo, kde se scházel El-Talabani se svými komplici. Bylo to v přízemí obchodního centra IBC v Brně v restauraci Tanuki Sushi. Čtvrtého srpna 2016 se tu od čtvrt na devět do čtrnácté minuty po deváté konala schůzka dnes již bývalého policisty Jakuba Patloka a podnikatele El-Talabaniho. 

El-Talabani: „Budu pro sebe potřebovat stáhnout ty přepisy s tím Volným z toho ANA (ANO 2011), jak mluvil s nějakým tím volem a sliboval mu pomoc. Je to ten čtvrtý muž z ANA.“ 

Patloka: „… no, musím to nějak dohledat. Ale fakt tam nic není. To jsou píč**iny. Ale podívám se ti na to.“

El-Talabani řekl, že i „to málo“ se mu bude hodit do budoucna. 

Podnikatel El-Talabani pak při výslechu policistům potvrdil, že šlo o to, mít něco na poslance Volného. „Osobně ho neznám. Ale od Patloka, nebo od někoho jiného, už nevím, jsem se dozvěděl, že policie odposlouchává nějakého podnikatele, kterému měl Jan Volný volat a měl mu slibovat pomoc. Patloka mi k tomu pak citoval jednu větu z odposlechu,“ řekl El-Talabani do protokolu.

Podnikatel pak s touto informací běžel za místopředsedou místní části Brno-střed za hnutí ANO 2011 Jiřím Švachulou. A ten ho požádal, aby mu informace upřesnil. „Proto El-Talabani požádal Patloku o přepisy z odposlechu Jana Volného,“ uvedla policie.

O co v kauze šlo? Jaké informace chtěli mít El-Talabani a Švachula na poslance Volného? Policie skutečně vyšetřovala případ, v němž měla od soudce povoleno odposlouchávat telefon prokuristy firmy Frigoprima Ladislava Kolmačky. Soudce to povolil od 20. července 2015 do listopadu 2015. 

A 26. října 2015 napsal Kolmačka SMS zprávu svému známému, poslanci Volnému: „Měl jsi možnost se na to zeptat? Je něco nového? Nebo je nutné to nechat volně běžet?“

Kolmačka se tehdy dostal do potíží kvůli kontrolám z Finančního úřadu. Jeho mikulovská společnost Frigoprima, jejíž byznys je založen na obchodu s mraženými potravinami, se dostala do úpadku. Finanční úřad Jihomoravského kraje po firmě žádal doplacení 37 milionů korun za daň z přidané hodnoty. Kolmačka s tím nesouhlasil a považoval to za šikanování a součást konkurenčního boje.

Poslanec Volný mu tehdy v SMS odpověděl: „Láďo, měl (jsem možnost se na to podívat). Ale není to dobře. Údajně tam jsou opravdu indicie nestandardních toků. Ale vše je ještě v šetření.“

Kolmačka napsal zpět: „Jendo, díky za odpověď a tvou aktivitu. Samozřejmě, že nejsou proti mně dostačující indicie.“

Bývalý policista Patloka při výslechu potvrdil, že se podílel na vyhodnocování odposlechů z kauzy Frigoprima. „Vzpomínám si, že si volali pan Kolmačka s panem Volným, ale i s dalšími politiky,“ řekl Patloka. „Informace z odposlechů jsem ale nikomu nesděloval,“ tvrdil vyšetřovatelům Patloka. Tyto přepisy El-Talabani prý skutečně nedostal. 

 

•••

Když politická garnitura ANO v Brně potřebovala získat informace o někom, kdo jim v jejich politice a byznysu vadil, využila k tomu opět policejní databáze.

Takhle sbírali informace například na Svatopluka Bartíka z hnutí Žít Brno, které bylo od roku 2014 v Brně koaličním partnerem ANO 2011. Bartík byl do roku 2018 radním v městské části Brno-střed.

Na shromažďování informací o Bartíkovi přišla policie v květnu 2017 – bylo to několik měsíců předtím, než se tento politik dostal do veřejného povědomí tím, že na Facebooku bez důkazů tvrdil, že Miloš Zeman má rakovinu a že to tají před svými voliči.

Policisté tehdy na jaře 2017 prohledávali auto podnikatele Samana El-Talabaniho. V jeho mercedesu našli telefon Samsung a v něm záznam komunikace přes aplikaci Threema s kolegou podnikatelem Ondřejem Stejskalem, jenž požádal Talabaniho o informace k „osobě Svatopluk Bartík“.

El-Talabani pak 1. února 2017 dokumenty Stejskalovi přes Threemu poslal. Byl to ofotografovaný výtisk s lustrací „k osobě Bartík“ s přehledem událostí, které jsou k ní v policejních databázích evidovány. „Tady máš na Bartíky – Žít Brno,“ napsal El-Talabani s tím, že to má dát klidně novinářům, ať ho vyzpovídají a pak „natřou“ v médiích.

Když experti vytáhli z telefonu údaje o pořízených fotkách seznamu informací k Bartíkovi, zjistili, že fotky byly pořízeny 8. října 2015 v 10 hodin 25 minut.

V policejních databázích se pak dohledalo, že policista Jakub Patloka prováděl lustrace Svatopluka Bartíka právě 8. října 2015 krátce po osmé hodině ráno.

V tento den se pak Patloka podle výpisů mobilního operátora pohyboval v kancelářích El-Talabaniho, tedy v prostorách budovy IBC. „Je tedy zřejmé, že výtisk lustrace předal Patloka El-Talabanimu a ten si je ofotil a nechal uložené v telefonu,“ napsali detektivové.

Dále se zjistilo, že Bartíka lustroval ještě policista z krajské policejní správy Vladimír Smejkal; dokonce vstoupil do konkrétních spisových materiálů. 

 

•••

Jaroslav Faltýnek na dotazy časopisu Reportér ke své roli v brněnské aféře neodpověděl. Avšak v únoru 2020 přinesl server Aktuálně.cz část policejních odposlechů z kauzy Jiřího Švachuly, v nichž se řešily provize, které se „musejí odvádět Faltýnkům z veřejných zakázek“.

Tak to podle Aktuálně.cz zaznamenaly v říjnu 2016 prostorové mikrofony v kavárně v brněnském nákupním centru IBC. Na schůzce tam byli podnikatel El-Talabani a brněnský politik ANO Jiří Švachula. El-Talabani byl zjevně zlostí bez sebe. 

Švachula se ho totiž pokoušel dostat pryč z rozběhnutého systému manipulace se zakázkami. 

„Dívej, proč mám já poslouchat rok tvoje lži a nějakýho mladýho ,efka‘. Mám jít k němu já?“ vyčítal El-Talabani Švachulovi.

Za přezdívkou „efko“ se podle policie skrýval Faltýnek. V tomto případě šlo o Faltýnka juniora.

Zároveň El-Talabani místostarostovi za ANO Švachulovi vyčítal, že se spojil s jiným podnikatelem Ivanem Trunečkou a ten ho začal obcházet. „Žes okradl Faltýnky a žes jim dal třicet procent místo těch padesáti, jak jste se domluvili. Tak toto vykládal o tobě Trunečka,“ říkal na schůzce El-Talabani. 

Jiří Švachula se podle odposlechu bránil a řekl: „Sám říkáš, že říkají lidi o mně, že jsem někomu já něco stopil. Já jsem ale nikomu nic nestopil. Ani efkovi starýmu, ani efkovi mladýmu.“

„Efko senior“, tedy Jaroslav Faltýnek, tehdy Aktuálně.cz řekl, že „to jsou všechno výmysly“. „Víte, kolik o mně mluví lidí? Celá republika. Nemůžu ovlivnit, kdo o mně mluví. Nevím o tom, že by o mně někdo takový mluvil. Takových nesmyslů já už jsem slyšel mraky. Brno mě vůbec nezajímá,“ prohlásil šéf poslanců ANO 2011.

Podobně reagoval i jeho syn Jiří. „Spousta lidí se chlubí známostí s mým otcem, přitom se třeba nikdy neviděli. Prostě využívají vyšší karty,“ řekl Jiří Faltýnek.

 

•••

Situace v brněnské ANO 2011 se ovšem stala neudržitelnou a dodnes se na nejvyšší úrovni strany vedou velké debaty, jestli stranické buňky prorostlé politickou mafií na jihu Moravy úplně zrušit a pokusit se vybudovat od základu novou ANO 2011, nebo „jen“ rekonstruovat starou základnu.

O tom, do jakých kmotrovských rozměrů dorostl brněnský systém ANO, v němž se objevuje jméno Jaroslava Faltýnka, vypovídá historka, která je v dokumentech státního zastupitelství a soudu zmíněna jen okrajově. 

V únoru 2019 se rozhodovalo o domovních prohlídkách podnikatelů a politiků, kteří figurovali v kauze antimonopolního úřadu ÚOHS. Kromě prohlídky u šéfa antimonopolního úřadu Rafaje, generálního ředitele firmy Kapsch Feixe, politika ANO Švachuly a řady dalších byl na seznamu také Jaroslav Faltýnek.

Faltýnek má trvalé bydliště v Prostějově. Má vilu na okraji města, nedaleko tenisového areálu TK Plus, kde má řadu kamarádů z vrcholového tenisu, třeba již zmíněného Miroslava Černoška.

Jenže policisté přišli s informací, že Faltýnek ve skutečnosti pobývá na jiném místě v Praze, kde žije se svou přítelkyní Martinou Plézelovou. Problém ale byl, že byt nebyl napsán na něho ani na jeho přítelkyni. Policie tak věděla jen to, že Faltýnek chodí spát do Rezidence Nad Ostrovem v pražském Podolí.

Policisté proto v podkladech uvedli, že v této rezidenci, kam jednoznačně chodil Faltýnek, se nachází celkem jedenáct bytových jednotek. Avšak která z nich byla „Faltýnkova“, to nešlo z katastru nemovitostí zjistit, protože u žádného z jedenácti vlastníků nefigurovalo jméno Faltýnka či Plézelové.

A tak musel být v žádosti o provedení domovní prohlídky státní zástupce velmi opatrný. 

Jeho dokument z 22. února 2019 zněl trochu jako z detektivního thrilleru – mluvilo se v něm o tom, že bližší zjišťování, kde Faltýnek bydlí, by mohlo domovní prohlídku ohrozit. „Z důvodu značného rizika dekonspirace prováděného prověřování a tím i značného rizika zmaření účelu celého trestního řízení, nebylo možno před zahájením provedení domovní prohlídky blíže ustanovit bytovou jednotku, kterou užívá Ing. Jaroslav Faltýnek.“   

Policisté ovšem tušili, že půjde nejspíš o tu bytovou jednotku, která byla ve vlastnictví společnosti Selada Trade. Majitelem této firmy byl podnikatel Jiří Salajka. Mimo jiné jednatel společnosti Creditas, kterou vlastnil finančník Pavel Hubáček, majitel Banky Creditas a letitý přítel Jaroslava Faltýnka.

Hubáček se objevuje na seznamech nejbohatších lidí Česka od té doby, co ovládl družstevní záložnu Creditas a udělal z ní banku. V roce 2016 však vzbudil pozornost tím, že se zjevil v oboru, který nebyl zrovna jeho teritoriem. Koupil menšinový, zhruba třetinový podíl v polostátní společnosti ČD-Telematika. O něj se tehdy ucházely také státní České dráhy, které měly v podniku už 71 procent, a Hubáček byl přičinlivější. 

Firma ČD-Telematika je cenná především tím, že vlastní druhou největší síť optických kabelů v Česku důležitou pro přenos dat. U Hubáčka se ale akcie ČD-Telematiky dlouho neohřály. Zanedlouho je prodal skupině PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

V té době měl Jaroslav Faltýnek v rámci ANO na starosti nejen vyjednávání v Poslanecké sněmovně, ale neformálně také další dva resorty: Prahu a ministerstvo dopravy. Zejména na dopravu se Faltýnkovi podařilo dosadit celou řadu svých známých z Olomoucka a Brněnska. Jedním z nich byl například zmíněný Jiří Švachula, který se v dubnu 2017 stal členem dozorčí rady ČD Cargo – společnosti, jejímž jediným akcionářem jsou také státní České dráhy.

 

•••

Nicméně zpět k bydlení Jaroslava Faltýnka.

V příkazu k domovní prohlídce z února 2019 se psalo, že „existovalo důvodné podezření, že se v předmětných prostorách nacházejí listiny důležité pro trestní řízení“. Jaroslav Faltýnek byl tehdy, když musel policisty pustit do všech svých bytů a domů, podle informací magazínu Reportér překvapen: zjevně se domníval, že se mu nic takového nemůže stát.

Ve veřejných vyjádřeních z toho však tenkrát Faltýnek udělal rutinní záležitost a neopomněl zdůraznit, že je v případu jen jako svědek. „Byl jsem u advokáta, který se ptal, jaká je moje pozice, a bylo sděleno, že je to pozice spolupracujícího člověka, ani podezřelého, ani obviněného,“ řekl v březnu 2019 Faltýnek.

Když se o Faltýnkovo bydlení na základě domovní prohlídky začala zajímat média, vyšlo najevo, že Hubáčkův zaměstnanec Salajka držel pro Faltýnka ještě jeden byt v Praze – v Radlicích. Ten byl menší a stál devět milionů korun. Pořad Reportéři České televize v dubnu 2019 uvedl, že za luxusnější „Faltýnkův byt“ v Podolí v Rezidenci Nad Ostrovem zaplatila Salajkova firma v roce 2018 23 milionů korun.

Byznysmen Hubáček se odmítl na dotazy „Faltýnkova bytu“ vyjádřit. „Toto je otázka na pana Salajku,“ re--agovala mluvčí firmy Unicapital Lucie Brunclíková. Kontakt na něj už ale nezprostředkovala.

 

•••

„Faltýnkův byt“ v Podolí se nachází na svahu směrem k Vltavě – je z něj vidět na řeku i na Pražský hrad. Má přes 200 metrů čtverečních a patří k němu navíc terasa a zahrada o celkové rozloze přes 300 metrů čtverečních. Když se na byty v této rezidenci dělala v roce 2016 reklama, stálo v ní: „Exkluzivní bydlení jen pro náročné. Pouze deset minut od centra města. Luxus, který čeká na své nové obyvatele, spočívá nejen v unikátní lokalitě, ale i ve špičkových standardech.“

Faltýnek tak nyní žije nedaleko svého – dalo by se říci – předchůdce v české politice. Když vyjdete od „Faltýnkovy rezidence“ o kousek výš, asi 400 metrů, přijdete do ulice Na Lysině. Zde má svou luxusní vilu Roman Janoušek, někdejší kmotr pražské ODS. Muž, který sám sebe nazval politickým podnikatelem a jehož lze – věříme-li Andreji Babišovi – považovat za jeden ze symbolických důvodů vzniku ANO.

Jenže kmotři tradičních stran a noví kmotři netradičních hnutí k sobě mohou mít blízko.

 

Další díl o kauzách „kmotra“ Faltýnka přineseme v příštím čísle.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama