Babišovy dobroty. Vypečené tousty s dotací 100 milionů

Report

Když do hloubky zkoumáte ten příběh, snadno vás napadne oblíbený termín Andreje Babiše – Palermo. Zatímco premiér jím vykresluje nečisté rejdy z dob před jeho vstupem do politiky, onen příběh se odehrál v čase, kdy již v politice působil. A jde v něm o evropskou dotaci pro firmu z holdingu Agrofert, jejž Babiš vybudoval. Proces udělování stomilionové dotace na výrobu toastů byl netransparentní, na ministerstvu se zvláštně měnili hodnotitelé, žádost o peníze hovoří o unikátním vědeckém výzkumu, který vypadá podezřele. A tak dále.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Před necelými dvěma lety to byla v Herinku velká sláva. Ve velkopekárně v této obci kousek od Prahy se spouštěla nová linka na toustový chléb. Do Pekárny Zelená louka, ležící kousek od křížení dálnice D1 s obchvatem Prahy, se sjelo na dvě stě pozvaných hostů.

Na venkovním pódiu hrála hudba a krájel se dort ve tvaru oslavence – tedy toustu s nápisem Penam. V párty stanu na nádvoří se nabízely skutečné tousty z nové linky. Připravené na sladko i na slano, plněné chorizem, čedarem nebo papričkami jalapeño. Kdo chtěl, mohl v tenkém jednorázovém pracovním plášti a čepici absolvovat komentovanou prohlídku přímo s šéfy pekáren a mlýnů Penam z holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše: jejich součástí je totiž i obří pekárna s toustovou linkou v Herinku.

Při slavnosti koncem března 2018 padala i konkrétní čísla. Stavební úpravy Pekárny Zelená louka v Herinku prý stály přes 143 milionů korun, investice do toustové linky od zásobníků na suroviny po balení nakrájených chlebů vyšla na více než 415 milionů. Ministerstvo průmyslu slíbilo na tousty maximální možnou dotaci – sto milionů korun. V konečném zúčtování měly jít tyto peníze z kapsy evropského daňového poplatníka jako příspěvek na údajně nově vyvinutou linku umožňující výrobu tří „inovovaných“ toustů. Světlého, světlého s máslem a o polovinu těžšího supersendviče.

Po slávě z doby před pár lety však zbyla kocovina. Na žádný ze zmíněných toastů značky Penam neměly české úřady peníze EU přidělit – píše se v auditu Evropské komise, která se věnovala dotacím pro holding Agrofert vybudovaný miliardářem, nyní premiérem Andrejem Babišem.

Obecné, pro Agrofert i Babiše nelichotivé, stanovisko ohledně rozdělování evropských peněz je známé, avšak konkrétní, mimořádně zajímavé podrobnosti o dotaci na toasty Penamu už méně. Magazín Reportér je zjišťoval nejen na základě detailního rozboru zmíněné zprávy evropských auditorů, ale také z českých dokumentů získaných podle zákona o přístupu k veřejným informacím i ze zdrojů mezi experty. Udělení dotace pro firmu Agrofertu se jeví jako netransparentní, hodnotitelé projektu Penamu na ministerstvu průmyslu se za nejasných okolností měnili, jeden z nich říká, že vědět to, co se ví dnes, projekt měl propadnout. A o tom, co Penam prezentoval jako rozsáhlý inovativní výzkum s vysokou školou, existuje jen značně neurčitá a nepřesvědčivá dokumentace.

O všech těchto věcech ještě bude řeč.

 

Černý Petr

Vraťme se však nyní na chvíli na slavnostní párty v obci Herink. Ředitel pekárenské divize Penam Milan Prause při ní vyprávěl, že „chtěli mít linku, která je stejná jako ty nejmodernější linky v Evropě“. A Jaroslav Kurčík, člen vedení Agrofertu a generální ředitel skupiny Penam – v jejímž rámci Pekárna Zelená louka toastový chléb vyrábí –, se svěřil specializovanému Potravinářskému zpravodaji, jak jeho marketingový tým objel skoro celou Evropu a ochutnal přes osmdesát vzorků toustového chleba. „Na základě toho vzniklo zadání pro technology, kteří v laboratořích a pak v sesterské německé společnosti Lieken vyrobili ten pravý toustový chléb,“ uvedl tehdy Jaroslav Kurčík.

Nyní je zjevné, že údajně „pravý toastový chléb“ někomu zhořkne v ústech – a evropský daňový poplatník to nebude. Sto milionů nezaplatí. Podle evropských kontrolorů totiž v obci Herink nejde ani o unikátní linku, ani o zvláštní topinky. Není tedy důvod, proč je platit z evropských peněz.

Teď se tudíž hraje dotační Černý Petr. Princip je stejný jako ve známé karetní hře. Komu zůstane, ten zaplatí. V tomto případě sto milionů, a možná i penále navrch. A protože je evropský poplatník pryč, ve hře zbyli už jen dva. Český daňový poplatník, zastoupený vládou v čele s premiérem Andrejem Babišem, a holding Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které příslušný evropský „inovační“ program v Česku řídí, totiž v době mezi slavnostním otevřením linky v Herinku v březnu 2018 a konečným výsledkem evropského auditu v listopadu 2019 dotaci Agrofertu v celé výši proplatilo z českého rozpočtu. Sto milionů přišlo na účet pekárny 20. listopadu 2018.

Stomilionový příspěvek na „inovační linku na výrobu toastového chleba Penam“ byl největším ze vzorku dotací pro holding Agrofert, který loni prověřovali evropští auditoři. Koncem roku definitivně rozhodli tousty z unijních peněz neproplácet. Jednoduše řečeno – žádný prokázaný výzkum a vývoj okolo toustů neexistoval. Za přelomové inovace byly vydávány technologické úpravy, které moderní pekárny běžně používají. A některé „inovativní“ postupy, jako používání pšeničného kvásku kvůli prodloužení trvanlivosti, jsou při výrobě chleba známé stovky let, píše se v auditu Evropské komise. Jeho znění v angličtině loni jako první zveřejnil Deník N a poté i další média. Verze, kterou má k dispozici magazín Reportér, se s nimi obsahově shoduje.

Agrofert trvá na tom, že k vracení peněz není důvod. Splnil prý všechny podmínky, postupoval podle všech pravidel a smluv. V Česku byl projekt schválený a prošel prý bez problémů všemi kontrolami českých úřadů. Výtky v auditu Evropské komise směřují podle mluvčího Agrofertu vůči České republice, s firmou žádné řízení vedeno nebylo a auditoři se do pekárny nepřijeli na linku podívat.

Na otázky magazínu Reportér týkající se výzkumu a unikátnosti výroby toustů v Herinku, což byl klíč k získání dotace, však neodpověděl. „Nelze vyloučit, že ve věci budou probíhat soudní spory, proto v tuto chvíli nepovažujeme komentování detailů za vhodné,“ uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

 

Král je nahý

Dotace na pekárenskou linku a tři druhy toustového chleba pro jednu z velkopekáren holdingu Agrofert budila pozornost od začátku. Projekt vznikal a byl schvalován českými úřady v době, když už Andrej Babiš úřadoval coby vicepremiér české vlády. Zároveň šlo v daném „inovačním“ kole o největší dotaci. Velké společnosti mohly získat čtvrtinu z uznatelných nákladů, malé pětačtyřicet procent; maximálně však sto milionů korun. Agrofert toho využil do koruny. Pro lepší představu, výběrová komise na ministerstvu průmyslu odklepla 21. prosince 2016 sto milionů na tousty – a pak jen osmnáct milionů na hi-tech ponožky. Dalších devatenáct projektů získalo od jednoho do deseti milionů.

Agrofert mohl čistě teoreticky získat ještě vyšší podporu, ale to by výrobu toustů musel přemístit do některé z problémových lokalit. Což obec Herink, jen pár kilometrů od bydliště Andreje Babiše v Průhonicích u Prahy, rozhodně není.

Získat detaily, proč by měl český poplatník platit za tousty, nebylo úplně snadné. Magazín Reportér požádal o dokumentaci k dotaci ministerstvo průmyslu již loni 7. června. Šlo o podklady k žádosti, vydaná rozhodnutí, posudky na projekt, dokumenty k výběrovým řízením a kontrolám, pokud nějaké proběhly. Ministerstvo si za vyhledání a zpracování dokumentace naúčtovalo deset tisíc korun. Většinu požadovaných dokumentů obdržel magazín Reportér až v průběhu září a října, a to ve výrazně začerněné verzi. Agrofert údajně nesouhlasil s jejich úplným zveřejněním, případně prý dokumenty obsahují obchodní tajemství. Vedle standardního vyzmizíkování osobních údajů byly v poskytnuté dokumentaci začerněné celé stránky týkající se toho klíčového pro přiznání takového typu dotace. Tedy podklady, jež údajně prokazovaly, že se pekárna věnovala vývoji toustové linky a výzkumu třech údajně unikátních typů toustového chleba. Znečitelněné byly i další údaje podstatné pro zhodnocení projektu. Zčernaly například i jindy volně přístupné údaje o veřejných zakázkách, které pekárna na nákup toustové linky musela vypsat.

Řadu z těchto černých míst zviditelnili až o měsíc později evropští kontroloři ve svém auditu. Do dotačního příběhu zapadly jejich údaje jako tousty do topinkovače.

Například údaj o výnosnosti investice do toustové linky se jeví tak, jako by vypadl ze světa Harryho Pottera, kterého premiér Babiš vyvolával ve svém novoročním projevu. V dokumentech stojí, že výnosnost se započtením stomilionové dotace bude 18,56 procenta ročně. Jenže ve skutečnosti – bez dotace a se započtením všech výdajů – už výroba toustů tak kouzelně nevycházela: pod pět procent. Projekt měl být kvůli tomu podle auditorů označen jako rizikový. Ani to se však nestalo.

 

Netransparentní

Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že hlavní cíl zmíněné evropské prověrky několika dotací pro skupinu Agrofert byl jiný, širší. Totiž prověřit možné porušení zákonů o střetu zájmů; tedy zda existuje nebo neexistuje konflikt mezi zájmy České republiky v čele s předsedou vlády Babišem na straně jedné a soukromými zájmy miliardáře-premiéra na rozmnožení osobního majetku. Andrej Babiš je již od roku 2014 ve vládě, od konce roku 2017 je šéfem vlády. Skupina Agrofert, kterou vlastnil a v únoru 2017 přesunul do dvou svěřenských fondů, patří dlouhodobě mezi největší dotační savce v Česku. Podnět u Evropské komise kvůli tomu dali v roce 2018 Piráti a Transparency International. Za to si od premiéra a jeho spolustraníků vysloužili nálepky „udavači do Bruselu“ a „zkorumpovaní udavači“.

Audit Evropské komise došel k závěru, že k porušení zákonů dochází a premiér své firmy dál ovládá prostřednictvím manželky Moniky a svých právníků. Dotace pro firmy z holdingu Agrofert proto přestane Evropská komise proplácet. Tento výklad odmítá premiér, jemu podřízení ministři i Agrofert. Je pravděpodobné, že tento spor budou rozhodovat až soudy.

Příběh dotace na výrobu tří toustů se však týká něčeho jiného.

Ukazuje na ještě rozsáhlejší problém, než je pouhý střet zájmů. A to, jak a na co směřují v Česku dotace. Podle kontrolorů žádost o toustovou dotaci nesplnila ani základní kritéria pro zařazení do inovačního programu. Jak je tedy možné získat dotaci na údajně unikátní výrobky, které se prodávají léta v obchodech? Jak je možné brát peníze za něco dávno vymyšleného? Jen díky „udavačům do Bruselu“ a evropským auditorům vyplývá na povrch, jak netransparentní byl postup při přidělování stamilionové dotace. A také, že projekt hodnotili lidé, kteří s daným oborem nejsou právě pevně propojeni.

 

Chlebová říše

Toustová linka v Pekárně Zelená louka v Herinku byla původně dalším krokem Agrofertu v patnáctiletém tažení za ovládnutím trhu s pečivem. Pokud je Andrej Babiš v něčem mimořádně úspěšný a úporný, tak to bylo skupování firem a likvidace konkurentů. Jako první získal v roce 2004 pekárenskou skupinu Penam, která byla silná hlavně na Moravě. Postupně ovládl několik regionálních pekáren v Čechách, přidal Slovensko a Maďarsko.

Celou dobu Andrej Babiš usiloval o převzetí největší pekárenské skupiny v Česku, United Bakeries bratrů Paříkových. Vznik a postupné rozšiřování Pekárny Zelená louka, která vznikla v roce 2007 v polích nedaleko chystaného Pražského okruhu, byly odpovědí na marnou snahu o ovládnutí jedničky na trhu s čerstvým pečivem. Několik jednání o koupi United Bakeries ztroskotalo na ceně, případně nesouhlasu antimonopolního úřadu. Zástupci této konkurenční pekárny se také po spuštění dotované linky v Herinku ozvali, že dotace podle nich narušuje rovnou soutěž a že firma United Bakeries podobné „inovativní“ tousty začala vyrábět již před osmi lety. „Výrobek bez konzervantů a se sníženým obsahem soli tady už dávno je. Netřeba ho vyvíjet, a už vůbec ne dotovat,“ citovaly tehdy Hospodářské noviny mluvčího United Bakeries Jaroslava Pompa.

Agrofert kontroval, že o dotaci mohl s vlastním projektem požádat každý pekař. United Bakeries „sice inovativní toustové chleby vyrábí“, ale Penam je dostal na „nový stupeň kvality“, odstranil z nich zbytečnou chemii a „přináší úplně nový zážitek z toustování díky rozsáhlé analýze toustových chlebů v EU“, uvedla v reakci Babišova společnost.

Ovládnout největšího konkurenta se Agrofertu podařilo až loni. Na trhu s čerstvým pečivem tak nyní vzniká nový gigant. S podílem United Bakeries by Agrofert mohl získat až půlku trhu. Části pekáren se proto musí podle rozhodnutí antimonopolních úřadů zbavit a tržní podíl snížit.

Ivan Flek skončil jako šéf United Bakeries přesně v okamžiku, kdy Agrofert pekárny převzal. Bývalý ředitel odhaduje, že v době, kdy holding získal dotaci na novou toustovou linku, měla Babišova skupina asi osmdesátiprocentní podíl na trhu s tousty. Část Agrofert vyráběl ve starší pekárně v Rosicích u Brna, „super sendvič“ se vozil ze sesterské pekárny v Maďarsku. United Bakeries byla tehdy jeho jediná významnější protiváha v Česku.

„My jsme také inovovali. Vyjeli jsme s tousty se zvýšeným obsahem vápníku, sníženým množstvím soli a podobně. Z tohoto pohledu dát někomu sto milionů na to, aby vyrobil obdobný výrobek, nemá příliš logiku,“ říká bývalý šéf United Bakeries Ivan Flek. „Na druhou stranu ty jejich tousty mají delší trvanlivost, i když do toho také dávají různé regulátory, je také vláčnější, nemá patky. Je to chleba, který se posunul dál,“ dodává. Na otázku, zda to stálo za sto milionů z veřejných peněz, se směje. „Byla to asi otázka politiky. Uspěli a je jim v tom možné jen gratulovat. Takové peníze se asi daly použít účelněji, ale to ať hodnotí jiní,“ doplňuje.

Auditoři a hodnotitelé Evropské komise upozornili na to, že „inovované“ tousty nebyly nové ani pro samotnou skupinu Agrofert. V roce 2013 získal velkou síť pekáren Lieken v Německu, která je na tamním trhu lídrem právě ve výrobě toustových chlebů. Byla to poslední velká akvizice Andreje Babiše před oficiálním vstupem do politiky. S pekárnami Lieken získal Agrofert i hlavní značku německých toustů Golden Toast vyráběných bez konzervantů a s pšeničným kváskem. Tedy podle stejného postupu, jaký o dva roky později v roce 2015 uplatnil Agrofert coby „inovativní“ v žádosti o dotaci v Česku.

Podle dřívějšího vyjádření Agrofertu to podmínkám dotačního programu neodporovalo, tousty splnily podmínku „novosti“ pro trh v Česku a pekárny sítě Penam. To, že jiná část holdingu má v jiné zemi obdobnou výrobu, je podle názoru Agrofertu „irelevantní“.

Evropští auditoři a jejich experti však trvají na svém. Tousty měly být vyřazené jako „neinovativní“ a dotovat se neměly ani v Česku. Pohled na pulty obchodních řetězců navíc naznačuje, že si Agrofert opravdu pořídil stejnou technologii, jakou používal v Německu. Minimálně dva ze tří slibovaných unikátních výrobků – Penam světlý toust a Penam Super Sandwich – se v reklamě tváří jako „hezky česky pečené z českého obilí“, ale v realitě jsou podle potřeby vyráběné buď v Německu, nebo v Herinku u Prahy. Rozdíly mezi českou a německou verzí jsou podle obalů kosmetické. V Česku se tradičně používá jodizovaná sůl, na obale německé verze je zase varování před stopovým množstvím sójové mouky. Český původ se u „super sendviče“ pozná podle písmene CZ na uzavíracím klipu, na světlém toustu se objevuje česká vlaječka. Třetí „inovovaný“ toust, Penam s máslem, se v navštívených řetězcích neprodával.

Na dotaz, jak je to s unikátností české výroby a odlišnostmi od sesterské společnosti Lieken, mluvčí Agrofertu neodpověděl.

 

Jak se peče dotace

Smyslem celého dotačního programu s názvem Inovace mělo být podle oficiálního manuálu ministerstva průmyslu „zvýšení inovační výkonnosti podniků“. Podpořené měly být jen firmy, které samy vyvinuly „unikátní know-how“. Případně jej vytvořily ve spolupráci s vysokými školami, vědci a výzkumníky.

Ve výzvě k podání žádosti o dotaci se tudíž objevují hesla jako technologičtí lídři, zavádění výrobků na globální trh a podpora hi-tech výroby. Čím větší firma, tím větší technologický skok musela předvést, aby dotaci dostala – tedy alespoň tak hovoří pravidla. Menším podnikům stačilo překonat pátý schod na desetistupňové inovační stupnici, velké společnosti jako Agrofert potřebovaly generační skok až na šestý stupeň. Tolik teorie.

Agrofert v žádosti o dotaci uvedl, že jeho skok do budoucnosti zajistí nákup nejnovější linky, do které umístí výsledky svého vlastního vývoje v podobě prostor s velmi čistým vzduchem (clean room). V čistých prostorách se bude toustový chléb chladit, krájet a balit, což prodlouží trvanlivost tří nových toustových chlebů vyvinutých s akademiky z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). V toustech vyráběných s použitím pšeničného kvásku se měl také „významně snížit“ obsah soli a podíl konzervantů klesne na „nula procent“.

Podle odborných hodnotitelů ministerstva průmyslu to skutečně představovalo požadovaný inovační skok a projekt doporučili ke schválení. První hodnotitel dal projektu podle výběrových kritérií 63 bodů, druhý 65. Minimální hranice pro schválení byla šedesát bodů.

Auditoři Evropské komise označují bodování českých expertů jako chybné, neodpovídající údajům v žádosti i realitě v moderním pekárenství. Najali tři zahraniční odborníky, aby projekt toustového chleba znovu obodovali na základě stejných dokumentů a podle stejných pravidel. Experti fungující zároveň jako hodnotitelé prestižních vědeckých projektů Horizont 2020 udělili novým toustům shodně pouhých třicet bodů. Projekt by vyloučili na samém začátku kvůli nesplnění základních výběrových kritérií. Tousty dosáhly maximálně na čtvrtý stupeň v inovačním žebříčku. Z podkladů v žádosti o dotaci podle auditorů vůbec nevyplývá, že by proběhl jakýkoliv skutečný výzkum a vývoj. Investice do toustové linky byla podle auditorů a zahraničních hodnotitelů nákupem hotové technologie, běžně dostupné a používané v moderních pekárnách.

Deklarovaná spolupráce s Ústavem sacharidů a cereálií z potravinářské fakulty VŠCHT v Praze ve formě literárních rešerší o soli, testování mouky, návrhů zjednodušené receptury nebo smyslového hodnocení pečiva není podle zahraničních hodnotitelů skutečný výzkum a vývoj. Navíc k lince a toustům chyběly jakékoliv smlouvy, z nichž by vyplýval vznik nebo přenos jakéhokoliv duševního vlastnictví.

Ani slibované změny ve složení toustů nebyly podle zahraničních hodnotitelů žádnou podstatnou inovací. Přidávání pšeničného kvasu a jeho vliv na delší trvanlivost chleba jsou v praxi známý jev a používá se po staletí. Údajné snížení obsahu soli Agrofert nikde na produktech neinzeruje a její množství je obdobné jako u jiných výrobků na trhu. Naopak deklarované snížení na „nula procent konzervantů“, na čemž Penam zakládá reklamu na své tousty, se podle evropského auditu „nepodařilo převést do praxe“. Na obalu uváděný „regulátor kyselosti octany sodné“ se totiž podle hodnotitelů běžně používá také jako konzervant s označením E262.

Podle dvou lidí, kteří se zabývají bezpečností a značením potravin, se na etiketách povinně uvádí jen hlavní účinek přísad. V tomto případě je to „regulátor kyselosti“. Zda je reklamní tvrzení o nulové přítomnosti konzervačních látek pravdivé, k tomu by se podle nich musel provést rozbor, jaké množství octanů sodných (E262) používá pekárna při výrobě a zda v toustech dosahuje koncentrace, při které fungují jako konzervační látka.

Agrofert se k otázkám ohledně složení, soli a konzervantů nevyjádřil.

 

My nic, my hodnotitelé

Na českém ministerstvu obchodu podle auditu selhalo hodnocení a kontrola, jinak by toustová dotace nikdy nemohla projít několika schvalovacími kolečky.

Už první krok, výběr vnitřních hodnotitelů, byl nestandardní. Vnitřní hodnotitelé jsou zodpovědní za posouzení projektu, což je klíč k schválení nebo zamítnutí dotace. Projekt byl přidělen dvěma konkrétním ministerským posudkářům, známým jen pod kódovým označením 2207 a 2208. Už to je proti pravidlům, protože výběr musí být náhodný: anonymita patří mezi základní předpoklady nestranného a nezávislého hodnocení. Podle ministerstva průmyslu k tomu došlo kvůli personální nouzi, která tam údajně tehdy začátkem roku 2016 vládla.

Posléze prý na ministerstvu zjistili, že zkušenosti a vzdělání vnitřních hodnotitelů vůbec neodpovídaly posuzovanému projektu: proto obratem požádali o posudky dva externí hodnotitele.

A aby těch šachů bylo ještě víc, jednomu vnitřnímu a jednomu vnějšímu posuzovateli bylo hodnocení Babišových toustů odebráno kvůli údajným průtahům. Po půl roce tedy vznikla třetí hodnotitelská „dvojice“, složená z interního a externího posudkáře.

Podle evropského auditu však o těchto výměnách hodnotitelů neexistují věrohodné záznamy. Stejně není jasné, jak byli vybráni externí hodnotitelé, na jejichž posudky se ministerstvo nyní odvolává.

Pochyby o správnosti hodnocení toustového projektu měla dokonce i výběrová komise na ministerstvu průmyslu, která stomilionovou dotaci posuzovala v říjnu 2016. Projekt vrátila zpět vnitřním hodnotitelům a položila jim dvě zásadní otázky: Kde jsou v projektu využité výsledky vlastního výzkumu a vývoje? Co dokazuje, že za posuzovanými vzorky topinek a toustovací linkou skutečně stojí vývoj, kterého se účastnila česká pekárna?

Přestože ani druhá komise nedostala od hodnotitelů žádné nové odpovědi, na Vánoce 2016 dotaci doporučila. Průměrné hodnocení vyšlo na 64 bodů. Podle evropských auditorů rozhodla komise chybně, projekt měl být vyřazen z dalšího schvalování.

Magazín Reportér ve spolupráci s jedním ze znalců vědeckého prostředí identifikoval oba anonymní externí hodnotitele, na jejichž doporučující posudky a odbornost se odvolávají vnitřní hodnotitelé i ministerstvo průmyslu.

Prvním externím hodnotitelem byl Zdeněk Brož. V roce 1961 absolvoval obor chemické inženýrství na VŠCHT v Praze a následně pracoval v Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR. V roce 1996 odešel do penze a věnoval se především poradenství okolo vědeckých grantů. Podle svého životopisu se dříve zabýval výzkumem separace látek při změnách skupenství nebo prostřednictvím membránových procesů. Například vymýšlel, jak odstranit radon z vody nebo jak zpracovat výkaly hospodářských zvířat. Jeho posudek na tousty neměl být podle auditorů nikdy akceptován. V podstatné části hodnocení totiž vůbec nezdůvodnil počet přidělovaných bodů. Povinnost okomentovat vlastními slovy každý bod vyplývá přímo z manuálu pro hodnotitele; bez toho není možné posudek přezkoumávat.

Zdeněk Brož říká, že podepsal mlčenlivost a k detailům hodnocení toustové linky se nemůže vyjadřovat. Tvrdí, že projekt by dnes hodnotil stejně. K chybějícímu odůvodnění uvedl, že to formulář v dané části ani nechtěl. „Takový požadavek tam nebyl. Nebyl ani u dalších čtyř projektů, které (hodnocení toustové linky) předcházely,“ uvedl. Pekárenství prý zná dostatečně, protože po roce 2000 spolupracoval s již zmíněným ústavem VŠCHT na přípravě třech vědeckých projektů odesílaných do Bruselu. „Moje profese, chemické inženýrství, je velmi univerzální. Jsme lidé, kteří dělají velmi různé problematiky. Tedy i pekárenství,“ říká.

Na povinnost mlčet se odvolal i druhý externí hodnotitel inovativních toustů a pekárenské linky. „Kopete do svázaného psa s náhubkem, protože nemám vůbec šanci se účinně hájit,“ uvedl Vladimír Křen. Tvrdí, že jeho posudek byl v plném znění „extrémně kritický“. „Jeho závěr byl udělit dotaci s výhradami a pouze při dostatku financí, což je zcela jasná zpráva pro ministerstvo,“ uvedl Vladimír Křen. Podle něj mu bylo v minulosti, když u jiných projektů rozporoval udělení podpory, vysvětleno, že je pouze poradním orgánem a rozhoduje ministerstvo.

Vladimír Křen absolvoval v roce 1981 obor kvasná chemie a technologie na VŠCHT, poté přešel do Akademie věd a začal se věnovat biologii. V roce 2005 se stal profesorem lékařské chemie a nyní vede laboratoř biotransformací na Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Věnuje se především základnímu výzkumu přeměňování přírodních látek enzymy a mikroorganismy. Tento výzkum směřuje hlavně k biomedicínskému a farmaceutickému využití. Vladimír Křen uvádí, že v minulosti spolupracoval i na vývoji potravinových doplňků z rostlin, ve svých šedesáti pěti letech má údajně rozsáhlé zkušenosti s různými technologiemi. V projektu toustové linky šlo podle něj hlavně o posouzení „čisté potravinářské chemie“, kterou vystudoval. Až z tisku se nyní dozvěděl, že Agrofert možná již dříve využíval stejnou technologii výroby toustů v Německu. „Pokud by toto bývalo známo, projekt by nikdy nemohl dostat jakékoliv bodové hodnocení za inovaci a propadl by,“ uvedl Vladimír Křen. Jako oponent má prý jen přístup k veřejným zdrojům a musí se spolehnout na pravdivost a úplnost informací uvedených v žádosti o dotaci.

 

Akademici a studenti

Evropští auditoři také kroutí hlavami nad tím, že všichni čeští hodnotitelé přidělili projektu maximální počet bodů za dlouhodobou spolupráci pekáren Penam na společném výzkumu a vývoji s ústavem sacharidů na VŠCHT v Praze. Právě z této spolupráce mělo vzniknout unikátní toustové know-how. Penam, tedy pekárenská část Agrofertu, to dokládal dvěma obecnými smlouvami a budoucími plány na vývoj toustového chleba.

Rámcová smlouva o spolupráci i smlouva o právech k duševnímu vlastnictví byly s vysokou školou podepsány jen pár měsíců před podáním žádosti o dotaci v roce 2015. Do té doby již měl být celý unikátní vývoj hotový. Na jednotlivé výzkumné a vývojové práce se navíc měly uzavírat jednotlivé smlouvy. Žádné takové smlouvy však v žádosti nejsou ani neexistují. Podle údajů poskytnutých kvestorkou VŠCHT podle informačního zákona probíhala spolupráce na základě „individuálních požadavků partnera“, tedy pekáren Penam. „Objem plnění mezi smluvními partnery se pohyboval v řádu desítek tisíc korun českých,“ uvedla kvestorka Ivana Chválná. To je pro hrubou představu cena jednoho jednoduchého potravinářského testu. Ze smlouvy o právech k duševnímu vlastnictví podle kvestorky nevzešlo v roce 2015 vůbec nic.

Co naopak Penam prezentoval v jiných dokumentech jako spolupráci s ústavem sacharidů a cereálií v letech 2014 až 2017, odpovídá tématům jedné bakalářské a dvou diplomových prací, jež se týkaly právě prodlužování životnosti, snižování soli a konzervantů v toustovém chlebu. V těchto případech tedy nešlo o žádný smluvní výzkum a vývoj prováděný za úplatu, ale jen o účast na studentských závěrečných pracích. Podle jednoho z absolventů přišel s námětem na diplomovou práci technolog pekáren Penam Václav Bozděch a téma následně zadávala současná šéfka ústavu Marcela Sluková. Ta se k tomu nevyjádřila, odkázala magazín Reportér na tiskové oddělení školy.

 

Po Palermu

Jedna z pekáren Andreje Babiše již jednou podle úplně stejného vzoru o dotaci žádala. Před Babišovými topinkami proběhl pokus inovovat Babišovy bagetky. O padesátimilionovou podporu žádal výrobce mraženého pečiva Profrost. Tato prostějovská pekárna vešla v širší známost teprve nedávno. Andrej Babiš ji totiž jako fyzická osoba v minulosti prodal Agrofertu, získal tím nedaněnou půlmiliardu a tu použil na nákup nedaněných korunových dluhopisů. Profrost v roce 2011 požádal o dotaci na výrobu tří inovativních výrobků, které by sjížděly z nové linky. Mělo jít o hluboko zmraženou rustikální bagetu, rustikální kostku a ciabattu. Pozorný čtenář už tuší, že i toto pečivo mělo být podle tehdejšího tvrzení firmy chutnější a bez konzervantů.

Jeden z tehdejších hodnotitelů byl pro, druhý ostře proti – a do posudku napsal: „Celý projekt se mi jeví takto: Žadatel má investiční záměr pořídit si novou linku na hlubokozmrazené pečivo. Za tímto účelem ,vyrobí‘ inovaci, která řeší pouze dílčí část výroby, ale žádá o podporu na pořízení celé technologie k výrobě produktu, jehož inovativnost je přinejmenším sporná.“ Následoval přezkumný posudek, který byl také negativní. Poté ministerstvo průmyslu žádost o dotaci na inovativní bagety zamítlo.

Ale to bylo v roce 2012, tedy krátce před vstupem Andreje Babiše do politiky. V době, kterou on sám označuje za Palermo.

Se znalostí příběhu na dotace pro toasty Penam se ovšem logicky nabízí otázka, zda je nyní líp. Ministerstvo průmyslu by mělo chtít sto milionů vyplacených na „inovativní“ tousty zpět. Evropská dotace na ně nepůjde, schvalování projektu bylo podle auditu zjevně nestandardní a peníze odešly pekárně v Herinku jen z českého rozpočtu. Přezkoumané by měly být i další „inovativní“ dotace, a to nejen ty ve prospěch Agrofertu. Budou k tomu mít úředníci v Česku odvahu? Až na tom se ukáže, zda je líp, nebo naopak není.

 

 

Projekt mapující zákulisí moci podporuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky (www.nfnz.cz).

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama