Ihned, neprodleně

9. listopadu 2019

Berlínská zeď byla nenáviděným symbolem železné opony. Bourat ji po pádu začali hlavně východní Němci.

Jan Šibík

Před třiceti lety, v noci z 9. na 10. listopadu 1989, padla Berlínská zeď. Symbol železné opony, který přes 28 roků rozděloval německé hlavní město. Jan Šibík byl tehdy začínající fotograf, jak sám říká, nezkušený, ale aktivní. V Berlíně byl už 10. listopadu. Dostal se na Západ a přemýšlel, že teď už se něco musí stát i v Československu.

Devátého byl čtvrtek. Východoněmečtí komunisté odpoledne uspořádali tiskovou konferenci, na níž člen politbyra Günter Schabowski oznámil, že občané NDR budou nově moci cestovat do zahraničí. Na Západ.

Zvedl se italský reportér: A kdy to nařízení začne platit? Schabowski trochu zmateně zalistoval papíry, které měl s sebou, načež pronesl: „Ihned, neprodleně.“

Ještě téhož večera se ke Zdi začali hrnout lidé. Pohraničníci byli zmatení, nevěděli, co dělat. Pak začali pouštět. Berlínská zeď, která město a zemi rozdělovala od 13. srpna roku 1961, té noci padla.

Kafe jako dárek

Jan Šibík byl ve východním Berlíně jen o pár dní dřív: 4. listopadu se zúčastnil demonstrace na Alexandrově náměstí, pod ikonickou televizní věží, kde se sešlo minimálně půl milionu lidí.

Načež se vrátil do Prahy. „O Zdi jsem se pak dozvěděl ze Svobodné Evropy, kterou jsem poslouchal. A 10. listopadu ráno nasedl do prvního vlaku směr východní Berlín.“

Nová cestovní pravidla, která večer předtím vyhlásil Günter Schabowski, se týkala jen východních Němců, Čechoslováci pořád potřebovali výjezdní doložku. Tu Šibík samozřejmě neměl a z prvních dvou přechodů na Západ, které zkusil, ho celníci vrátili. Na třetím měl ale mladý český fotograf štěstí, prošel s davem.

Na Západě dostal jako dárek kilo kafe. A pak už se nehnul od Zdi – a fotil. Pád Zdi je pro něj dodnes mimořádně silným zážitkem mimo jiné proto, že si prý tehdy uvědomil, že teď už by se snad konečně něco mohlo stát i v Československu.

O osm dní později příslušníci Veřejné bezpečnosti na Národní třídě v Praze zmlátili studenty. V prosinci byl Václav Havel zvolen československým prezidentem. A v říjnu 1990 se obě Německa sjednotila.


Snímky Jana Šibíka z Berlína, stejně jako z Prahy nebo z revoluce v Rumunsku v prosinci 1989 jsou k vidění do čtvrtka 14. listopadu na Staroměstské radnici v Praze (denně 11 – 19 hodin). Autor snímky vydal i knižně (publikace je k zakoupení rovněž na výstavě nebo v e-shopu).

Podpořte Reportér sdílením článku