Radikál se objeví v každé menšině

Report

O české muslimské komunitě a také o salafismu – který je přísným a netolerantním, nikoli však nutně násilným hnutím uvnitř islámu – hovoří arabista Bronislav Ostřanský.

 

Lze odhadnout, kolik procent českých muslimů – nebo vyznavačů islámu zde usazených – inklinuje k radikalismu? Třeba i k takovému, který by je nakonec dovedl k ozbrojenému boji?

To říci nedokážu, podobná data nemám. Co ale je možné konstatovat: v každé menšině se radikál dříve či později objeví. Tvrdit, že česká muslimská komunita je i zůstane bezproblémová a vůči radikalismu imunní, proto nepovažuji za zcela férové.

Jistě, rád zopakuji fakta, která potvrzují také zdejší bezpečnostní složky – čeští muslimové jsou v obecné rovině umírnění a nemají ty problémy, které sledujeme západně od nás. Důvodem je specifické složení zdejší obce. Například v sousedním Německu je muslimská menšina homogenní, její příslušníci sem dorazili za prací, šlo nejčastěji o manuálně pracující venkovany. V Česku tvoří základ islámského společenství lidé nadprůměrně, často vysokoškolsky vzdělaní, velmi dobře integrovaní. Navíc tu nedominuje žádná etnická skupina, zatímco ve zmiňovaném Německu převládají Turci.

Nicméně existenci vyšinutého jednotlivce opravdu nelze vyloučit. Za nezpochybnitelnou navíc považuji skutečnost, že dění u nás s jistým zpožděním kopíruje jevy v zahraničí. A v muslimském světě i západní Evropě už naplno probíhá zápas, kterému se někdy poněkud poeticky říká „boj o srdce věřících“. A v jeho rámci zní nejen přívětivý výklad islámu, ale i ten, řekněme, nepříjemnější.

 

Je možné říci, jak silný mají na zdejší muslimy vliv takzvaní salafisté?

Byl by zázrak, kdyby v Česku žádný příznivec salafismu nebyl. V globálním měřítku tento směr sdružuje asi padesát milionů věřících, přičemž všech muslimů je podle různých údajů 1,5 až 2 miliardy. Pokud bychom tedy zmíněný poměr přenesli na Česko a byli hodně optimističtí, nalezneme zde desítky takto smýšlejících osob, možná dokonce jen jednotlivce.

Je ale nesporné, že tady už žijí lidé se sympatiemi k salafismu, který typicky podporuje Saúdská Arábie. Stačí si do vyhledavače zadat sousloví „český

šejch“ a objeví se web člověka, který o sobě píše, že v Saúdské Arábii islám studoval a tento jeho výklad přijal (je jím Bc. Milan Váhala – pozn. redakce). O postojích někdejšího imáma, nyní souzeného Sámera Shehadeha ani nemluvě.

 

Jak daleko je od salafismu k radikalismu a boji se zbraní v ruce, či dokonce teroru?

Daleko. Salafismus je totiž hlavně sociální problém. Všechny zprávy o nepřizpůsobivých, v západní Evropě usazených muslimech, které s takovou radostí sdílejí nepřátelé islámu, mají společného jmenovatele – právě tento výklad víry.

Jde o to, že každý muslim musí respektovat zákony země, ve které žije, k čemuž ho zavazují i islámské právní školy. A je jedno, jestli mluvíme o Egyptě, či České republice. V tomto smyslu se jasně vyjádřil také předseda českého Ústředí muslimských obcí Muneeb Hassan Alrawi. Ale samozřejmě i další: velmi nahlas tento apel zazněl od šéfa káhirské univerzity Al-Azhar Ahmada al-Tajjíba po loňském setkání s papežem Františkem. A většina muslimů by jeho výzvu podepsala. Nicméně existuje muslimská menšina, která si přesto míní zachovat vlastní pravidla. A pokud tato nejsou v souladu s okolní legislativou, snaží se vytvářet paralelní komunity. Izolovat se. Publicisté tento způsob uvažování označují za „ghetto islám“.

 

 

Vraťme se ale prosím zpět k salafismu a násilí…

Takže navzdory nelichotivému image, které salafisté na Západě získali, jsou ve své naprosté většině pacifističtí. Ba co více, programově se nezajímají ani o politiku. Proto egyptští salafisté prolomili významné tabu, když po arabském jaru do politiky vstoupili. Jenže menšinu mezi samotnými následovníky tohoto směru tvoří lidé, kterým novináři s oblibou říkají salafističtí džihádisté. A ti na mírumilovné souvěrce hledí s opovržením i proto, že k boji volí jiné prostředky.

Jsou tedy salafisté při své misii úspěšní?

Jsou, jejich učení lze totiž snadno aplikovat vlastně kdekoli. Bez ohledu na okolní prostředí a jeho kulturní normy. Salafisté svým následovníkům nabízejí takzvanou univerzální muslimskou identitu. Pokud se muslimem narodíte, nesete si s sebou od dětství nejen islámské myšlení, ale i další pravidla, která nejsou v zásadě náboženská, ale kulturní. Třeba stravovací návyky, formu a jazyk modlitby, způsob odívání. Když jste ale neukotvený, váhající mladík z bavorské nebo české vesničky, který se chce přidat k muslimům a hledá jen v nepřehledných vodách internetu, salafismus vás obvykle nadchne. Je totiž redukován na ideovou, čistě náboženskou složku. I proto stoupenci tohoto směru označují vlastní učení za nejryzejší formu islámu vůbec.

 

Jaký je vztah salafistů k jiným vírám? A k jiným muslimům?

Salafismus je velmi nesmiřitelný. Nepřipouští kompromisy. Jeho vyznavači se cítí být majiteli jediné pravdy. V dnešní době, která je velice relativistická, jde o pevný bod, o který se s gustem opírají. Salafista se příliš nemusí trápit myšlením, jeho mozkové závity zůstávají v klidu. Vše je dané. Stačí jen následovat učení. Salafismus navíc obsahuje silnou kritiku moderní společnosti. S gustem říkají: „Podívejte se, jak jste prohnilí, pokrytečtí!“ Chcete-li se stát rebelem, není nic snazšího než přidat se k nim.

 

Jakou roli při šíření salafismu hrají země Perského zálivu?

Důležitou, jak už bylo řečeno. Hlavně Saúdská Arábie šíření této verze islámu podporuje. A to i finančně. Jeden z českých novinářů se mě nedávno ptal, zda je možné, že někdejší pražský imám Sámer Shehadeh opravdu získával prostředky ze saúdských zdrojů. Samozřejmě, odpověděl jsem, ze Zálivu a Rijádu peníze přicházejí, vždyť salafismus je koneckonců oficiální saúdskoarabskou doktrínou! To není nic, čím by se tajili. Saúdové to chápou tak, že podporují šíření islámu v jeho ryzí podobě. Mimochodem, často zmiňovaný wahhábismus, který je propojen s dynastií Saúdů, lze nyní považovat za dalece nejúspěšnější podmnožinu salafismu.

 

Velké téma o salafistech v Česku čtěte zde.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama