Petr Pavel: Přeřaďte si mě mezi vážné kandidáty

Když jste v roce 2018 ukončil své působení v armádě, objížděl jste pak republiku a besedoval o vašem působení v NATO. Loni jste založil iniciativu Spolu silnější a mimo jiné jste jezdil do krajů zjišťovat, jak zvládají pandemickou situaci. Jak často od lidí na těchto cestách slýcháte, že byste měl kandidovat na prezidenta?

Docela často. Poprvé jsem to slyšel v době, kdy jsem byl čerstvě zvolen předsedou Vojenského výboru NATO. Tehdy jsem byl ale vojákem v činné službě a Česká republika právě získala prestižní post, jakým předseda vojenského výboru bezpochyby je. Na tomto postu se rotuje každé tři roky, za dobu existence Aliance se na něm tedy vystřídalo jen něco přes dvacet předsedů. Když se v roce 2014 dostalo této důvěry nám, bylo to poprvé, kdy do tak vysoké funkce usedl někdo ze střední a východní Evropy. V takové situaci jsem nechtěl ani spekulovat o možnosti prezidentské kandidatury.

Tím však téma vaší kandidatury z veřejného prostoru nevymizelo.

To ne. Když jsem se vrátil z Bruselu, téma se vrátilo. Mimo jiné to souvisí s těmi besedami. Občas jsem na ně jezdil s bývalým velvyslancem Petrem Kolářem. Postupně jsme zjišťovali, že kromě bezpečnostních otázek a mezinárodních vztahů chtějí lidé mluvit i o odpovědném občanství. Říkal jsem jim, že zodpovědný občan, který nechce být jen ve vleku událostí, musí nejen chodit k volbám, ale měl by se i aktivně zapojit třeba tím, že bude sám kandidovat do veřejných funkcí. A jednou mi pak na besedě někdo řekl: Dobrá, pane generále, a kdy to takto zodpovědně vezmete vy? Kandidaturu jsem tedy přestal vylučovat, ale do odhodlání bylo ještě daleko.

Teď už to tak daleko není. Mandát současného prezidenta vyprší v březnu 2023.

Nyní říkám, že jsem připravený kandidovat, jakmile nastane správná situace. A ta bude, až budou volby vyhlášené. Zároveň říkám, že si mě můžete přeřadit z kategorie možného kandidáta do kategorie vážného kandidáta.

Co znamená být připraven?

Teď ještě nemá cenu vytahovat prapor a vyrážet do boje. Čekají nás parlamentní volby, musíme se vymotat z blamáže po odhalení souvislostí kolem vybuchlého muničního skladu ve Vrběticích a také z pandemie. Do konce roku je toho ažaž. Příští rok to bude aktuálnější. Každopádně, budou-li k tomu vhodné podmínky, tedy budu-li zdravý já i moje rodina a nenastane-li nějaká mimořádná situace, která by moji případnou kandidaturu vyloučila, jsem připraven do toho jít.

DĚKUJI, ALE PŘEDEJTE TO DALŠÍ VLÁDĚ

Už rok funguje vaše iniciativa Spolu silnější. Jak vznikla a co jste za tu dobu stihli udělat?

Vznikla mimo jiné z mé počáteční frustrace z pandemické situace a snahy rychle a něčím konkrétním přispět k řešení. Začali jsme podporovat jednotlivce a malé skupiny, kteří v první vlně pandemie pomáhali přímo. Například jsme přispěli na materiál na šití roušek a štítů anebo na služby pro ty, kteří byli pandemií postiženi víc než ostatní, což jsou třeba samoživitelé nebo lidé se zdravotním postižením. Za rok se nám podařilo vybrat téměř dva miliony korun a podpořit přes sedm desítek projektů.

To ale není jediná vaše aktivita. Zároveň jste se rozhodli řešit, že by se měl aktualizovat národní krizový plán.