Když za interrupci hrozilo vězení

Veronika Kučíková

7. srpna 2022

Reportér 08/2022 · Číslo 96

24 minut

3 Fotogalerie k článku

V průběhu osmi měsíců roku 1956 se v Praze našly tři mrtvoly novorozenců, které pravděpodobně zabily jejich matky. Případy, které kriminalisté nikdy neobjasnili, se odehrály v době, kdy ještě v Československu byly interrupce až na pár výjimek ilegální. Pokud ženy otěhotněly a dítě nechtěly nebo si ho nemohly dovolit, mohly tehdy tak maximálně jít na černý neodborný potrat. Československé interrupční předpisy se liberalizovaly teprve v následujících letech.

Byla středa 18. ledna 1956, navzdory zimnímu měsíci naměřili v pražském Klementinu sedm stupňů nad nulou. Do vysočanského podniku Spalovna odpadů se sjížděly vozy z pěti pražských čtvrtí. U běžícího pásu, na který padal svezený odpad z třídicího bubnu číslo tři a čtyři, měla toho dne službu dělnice Marie Šedinová. Pracovní náplň měla stejnou jako kterýkoli jiný den – třídila odpad. Kolem půl páté odpoledne jí prošla rukama dámská noční košile, polštář, papírový sáček, roztrhané dokumenty – a mrtvolka novorozence.

Pás se zastavil.

Na místo nálezu se dostavil tým Veřejné bezpečnosti, jak se v časech komunistického režimu nazývala policie. Tvořil ho podporučík Vachulka, poručík Čech, staršina Jareš a staršina Valenka. Ještě toho dne založila policie vyšetřovací spis s názvem „Vražda novorozeněte“.

Chvíli po příjezdu kriminalistů přišla na místo nálezu lékařka Nováková z pohotovostní lékařské služby Okresního ústavu národního zdraví v Praze 9. „Dítě bylo pravděpodobně uškrceno, pro přesné stanovení smrti je nařízena soudní pitva,“ zapsal policista lékařčina slova. Z prvotního ohledání také Nováková zjistila, že novorozeně má roztříštěnou lebeční kost. Předběžná pitva, jak se píše ve spisu, nález doktorky Novákové potvrdila: „Jedná se o novorozené dítko mužského pohlaví, nedonošené, které pochází z devátého měsíce těhotenství. Mimoděložního života však bylo schopno. Tělíčko bylo dlouhé 46 cm, 2 050 gramů těžké, kostry střední, výživy přiměřené. Narodilo se živé, po porodu žilo a několikrát vdechlo. Zemřelo udušením. V potaz se též musí brát vychladnutí, kůže po narození je totiž vlhká, rychle se odpařuje a tím teplota klesá. Novorozené dítě ještě nemá vyvinuta centra pro regulaci teploty a tím teplo nemůže vyrovnat a ke smrti dochází již během teploty okolo plus 15 stupňů Celsia. K roztříštění lebeční kosti došlo po smrti, děcko bylo tedy dáno do popelnice již mrtvé.“

Najít matku mrtvého novorozeněte se policistům nepodařilo ani po měsíci ustavičného pátrání. Kladné výsledky policistům nepřineslo šetření v žádných blízkých gynekologických střediscích ani pátrání v porodnicích pro nastávající matky. Nadporučík Oktábec do zprávy 18. února uvedl, že ani pořízený seznam žen, které měly v té době rodit, nevedl k vypátrání pachatele. Věc byla odložena.