Na spáleništi hledáme důkazy, ale Poirot nejsem

Lidé

Se speciálním vyšetřovacím týmem vyráží na místa požárů i k soudům. „Vstupujeme do případů s vysokou škodou nebo vyššími počty zraněných či mrtvých,” říká Ondřej Sanža Šafránek, šéf skupiny hasičských expertů, kteří odhalují příčiny vzniku požárů.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

V poslední době se hodně mluví o nebezpečí požáru elektromobilů. Proč je složité jejich uhašení?

Voda je při běžném zásahu nedokáže ochladit ani uhasit, protože jejich akumulátory mají opravdu hodně energie. Nejen u nás, ale v celé Evropě se zkoumají nové způsoby, aby se elektromobil po havárii nebo kvůli závadě akumulátoru nemusel celý ponořit do kontejneru s vodou.

 

Jak dlouho tam pak musí být?

I několik dní. Je to ale neefektivní způsob hašení, i proto, že voda je pak kontaminovaná. Jsme proto ve spojení s automobilkami, kterým navrhujeme konstrukční úpravy akumulátorů, které mají pevný obal, a při problémech je proto složité se do nich dostat. Hledáme cesty, aby cena hasičských zásahů nebyla obrovská, protože je platí stát.

 

Co navrhujete?

Aby se třeba hasivo dávalo při výrobě přímo do akumulátoru elektromobilů. Ve spolupráci s naším oddělením vědy a výzkumu také testujeme nová hasiva, proto akumulátory z těchto vozidel různými způsoby zapalujeme. Na průnik obalem využíváme zařízení typu cobra, které umí proříznout i beton.

 

 

Je to to zařízení, co řeže vysokým tlakem vody?

Ano, je to technika řezání pomocí vodního paprsku, v tomto případě se ale jedná o speciálně upravenou cobru. Zároveň řešíme, aby při řezání mohla rovnou hasit. Elektromobily jsou nová technologie a až následně se učíme řešit nově přicházející problémy.

 

Jak funguje vaše skupina vyšetřovatelů?

Podobně jako má policie své kriminalistické ústavy, tak hasiči mají Technický ústav požární ochrany. Já tam vedu oddělení požárně-technických expertiz, které má šest členů. Pak je tu oddělení, které zajišťuje certifikaci hasičské techniky včetně zkoušení vozidel v extrémních situacích na letišti. A do třetice je tu oddělení vědy a výzkumu v oblasti požární ochrany.

 

Každý kraj má ale svoji skupinu hasičských vyšetřovatelů, jste mimo tento systém?

Ano, máme celorepublikovou působnost a hodnota našeho týmu vyplývá hlavně ze zkušeností a odbornosti jeho členů. Vstupujeme do případů, například pokud hasičští vyšetřovatelé z krajů řeší vysokou škodu, více zranění nebo úmrtí, nebo když může hrát roli při vzniku požáru nové zařízení, které je ještě v záruce. Dokumentujeme stopy a snažíme se dobrat finálního verdiktu, ať už pro potřeby policie, nebo třeba majitele vyhořelého objektu kvůli pojištění.

 

Odhalili jste i pokusy o pojistné podvody?

Samozřejmě, to se děje často. Lidé se dostanou do úzkých, mají dobře pojištěnou nemovitost, tak ji zapálí. Náš tým ale dokáže objevit použití hořlavin. Víc k tomu nechci říkat. Možná jen doplním, že někteří z nás už umíme od pohledu poznat, že nezačalo hořet jen z jednoho místa.

 

Děláte tedy zpětné mapy toho, jak se požár šířil, kde a jak vznikl?

Za to zodpovídá vyšetřovatel z daného kraje. Samozřejmě mu s tím můžeme pomoct. My ale zjišťujeme třeba to, co předcházelo vzniku požáru, jestli oheň nepostupoval nepřirozeně rychle nebo zvláštním způsobem. Můžeme potvrdit nebo vyloučit technickou závadu elektroinstalace. Zaměřujeme se na detaily, ale zároveň musíme vidět celek. A spojovat informace v souvislostech.

 

Jste takový hasičský Poirot, ne?

To určitě ne, ale když přijedete na místo požáru, čeká vás spousta nezodpovězených otázek. Jedno ohledání místa může trvat hodiny, ale i několik dní. Co nezdokumentujeme v prvních okamžicích, tak už zpětně nejde dohledat. Spolupracujeme proto i se speciálními složkami, využíváme i psy vyhledávající pachové stopy. Je dobré přijít na příčinu vzniku požáru, protože od toho se potom mnohdy odvíjí i výše pojistného plnění. Můžeme pomoct hodně lidem, kterým shořelo zboží. Pokud je zřejmé, že požár vznikl kvůli technické závadě, a my to dokážeme, tak dostanou od pojišťovny mnohem vyšší náhradu škody, než když zůstane otevřených více verzí, kde může být i úmyslné zapálení nebo nedbalost zaměstnanců.

 

Asi před dvaceti lety pomáhal v Praze při vyšetřování požárů pes jménem Popelka. V médiích byl slavný.

To byl první speciálně vycvičený pes u nás, v roce 2002, takže to bylo přesně před dvaceti lety. Inspirace k výcviku tehdy přišla z USA. Postupně se potvrdila jejich úspěšnost a od té doby fungují pod kynologickou službou policie, která má na jejich výcvik zázemí.

 

Jaké moderní technologie používáte při vyšetřování?

Už internet v telefonech je velkým pomocníkem. Když mi někdo na místě požáru řekne, jaký tam byl spotřebič, hned si můžu vyhledat, jak třeba vypadají jeho ovládací prvky, co mám vlastně hledat. Na spáleništi totiž hledáme fragmenty těchto zařízení, zjišťujeme, jestli byla vypnutá, nebo zapnutá.

 

To umíte po požáru zjistit?

Pokud místo nevyhoří úplně, dokážeme velmi pravděpodobně přijít i na to, co může být případně ve spotřebiči špatně. Zajímají nás také nové spotřebiče se skrytou konstrukční vadou, kvůli které se opakují problémy už v záruce.

 

Vybavíte si takový výrobek?

Řešili jsme třeba plynové topidlo s velmi pohodově znějícím názvem, které i při dodržení všech předpisů způsobovalo požáry. Nemělo dobře nastavené stupně tepelných ochran, ani tepelná čidla nebyla umístěná tak, aby jejich reakce přišla včas. Informace od nás pak putují na Českou obchodní inspekci i k výrobci nebo dovozci, aby se sjednala náprava.

 

Co dál používáte k dokumentaci místa?

Hodně nám pomáhají sférické kamery. Mohu se pak u počítače pohybovat v zaznamenaném prostoru, kde mám přiřazené různé fotografie detailů. Speciálně tato dokumentace nám následně pomáhá i při obhajobě před soudem, kde popisujeme, proč jsme postupovali právě tím daným způsobem. O něčem vyprávím, mám k dispozici celek i detaily. Vše můžu ukazovat, aniž by šlo o jednotlivé fotografie vytržené z kontextu.

 

Fotíte i s drony?

Ano, ale je to nadstandardní výbava. Když jsme zatím potřebovali fotit z ptačí perspektivy, tak jsme pořizovali snímky z výškové techniky, ze žebříků. V tom máme jako hasiči výhodu.

 

Když zmiňujete pořizování důkazů, kolik času pak strávíte jako expert u soudu?

Chodím k soudu se znaleckým posudkem i dvakrát měsíčně. Teď se toho nakupilo víc, protože kvůli covidovým opatřením se spousta soudních stání odročila. A to se během dvou let dělo i opakovaně, dvakrát, třikrát, protože většinou byl někdo z účastníků v karanténě. Teď se to dohání.

 

Jaký je váš názor na nabíječky, které jsou dlouhodobě v zásuvce, i když třeba nenabíjejí mobil?

Neměly by tam proto zůstávat, je to stejné, jako když je v zásuvce spotřebič. Z toho vždycky může vzejít technická závada.

 

I požár?

K požáru v tomto případě dojde nejčastěji, když je kabel k mobilnímu telefonu poškozený. Nebo když používáte neoriginální nabíječku, která může mít jiné výstupní parametry a dochází k chvilkovému přebíjení akumulátorů. Požár ale hrozí spíše v případě, když je akumulátor už poškozený třeba po pádu telefonu.

 

 

O tom ale člověk nemusí vůbec vědět?

Ano, od pohledu je zcela v pořádku, ale přesto může dojít ke zkratu. Akumulátor se pak začne zahřívat a nafukovat, a v určitém bodu je to nevratná reakce, kdy nepomůže ani odpojení od sítě. A při prasknutí akumulátoru jsou výpary z lithia při dané teplotě samovznětlivé.

 

Kolik se u nás takových případů děje?

Je zajímavé, že se tyto případy děly vždy v určitých obdobích, která vždy trvala rok, rok a půl. Jednu dobu jsme vyjížděli k elektronickým cigaretám, jindy k mobilním telefonům, nebo třeba k powerbankám. Společné bylo, že se tato zařízení zrovna nabíjela. Nyní už se s těmito případy nesetkáváme, ale dříve jich byly jen v České republice stovky ročně.

 

Jak to, že zmizely?

Výrobci na problémy sami reagují. Mají na tom zájem, když jejich nové věci hoří v záruce. Upraví pak konstrukci, přidají pojistku. Třeba dnešní mobilní telefon, když je hodně zahřátý od slunce, tak se nedá nabíjet. Tohle dřív nebylo.

 

Mám odpojit rychlovarnou konvici ze sítě, když odjíždím třeba na víkend?

Požáry v případě varných konvic souvisí spíše s tím, že selže pojistka, nesepne, a voda se vyvaří. Není tedy nutné vyndávat ze zdi napájení podstavce, stačí postavit konvici vedle něj. Je praktické se to naučit. Tím se zároveň dostáváme k další možnosti vzniku požáru, což je poškození napájecího kabelu ke spotřebičům.

 

K nějakým konkrétním?

Ke všem, které jsou ve stand-by režimu a je v nich napětí. Jde o televize, rádia, budíky, ale i lampičky. Stačí, když je kabel dlouhodobě skřípnutý nábytkem nebo namáhaný ohybem, třeba pověšením na hřebík. V zatíženém místě se ztenčuje izolace a snižuje se vzdálenost mezi vodiči uvnitř. Takzvaný svodový proud sice v tomto případě nezpůsobí požár, ale pod tlakem zahřívá izolaci, většinou nějaké PVC, která postupně uhelnatí. Degradace materiálu pak způsobí zkrat, na který sice reaguje jistič nebo pojistka, přesto může kvůli předehřátým hořlavým materiálům v okolí vzniknout požár.

 

S tím se ve své praxi setkáváte?

Ano, tyto případy neznají sezony, dějí se stále. Všichni používáme prodlužovačky, všichni je máme zastrčené za nějakým nábytkem.

 

I vy?

Doma mám kabely a prodlužovačky na volno. Zároveň je nekupuji někde u stánku za co nejméně. Levné nekvalitní prodlužovačky bývají vyráběné na spodní hraně bezpečnosti. Dost často se jako hasiči setkáváme s tím, že je na takové prodlužovačce uvedený maximální příkon 2 kW, ale jednotlivé žíly vodičů jsou tenké, jejich měděná jádra jsou poddimenzovaná.

 

Co se pak děje?

I když na takovou prodlužovačku připojíte, co výrobce deklaruje, už v tu chvíli se vodiče zahřívají. Prodlužovačka je už v tuto chvíli přetížená, zvlášť když na sobě má takzvaného jezevčíka, dalších třeba pět zásuvek. A lidé do toho klidně připojí několik výkonných zařízení najednou.

 

To se ještě fakt děje?

No jasně, protože se to tak přece vyrábí a prodává, tak proč by to tam nezapojili. Prosím vás, neříkám ale, že používání prodlužovacích kabelů je nebezpečné. Ne. Jen si musíte dávat pozor, abyste je nepřetěžovali nebo na ně nepřipojovali spotřebiče, u kterých je to zakázané, jako jsou myčky, pračky nebo sušičky na prádlo.

 

A nakolik kabelům nebo prodlužovačce v interiéru vadí, když jsou vidět skrze porušenou izolaci drátky uvnitř?

To je podobné, jako byste měl na autě rozříznutou pneumatiku tak, že by byl vidět vnitřní výplet. A říkal jste si, že když to drží, tak je to v pohodě. Není.

 

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement