Hranice

Názory

"Ať už to s cestou mojí rodiny k moři dopadne jakkoli, rozhodli jsme se, že letos v létě budeme podporovat tuzemské podnikatele. Vyrazíme na Kvildu, do Krkonoš, na Lipno a nejspíš si uděláme i výlety do Valtic, Telče a Krumlova, kde letos bude konečně opět k hnutí," píše šéfredaktor Reportéra v editorialu červnového čísla.

Dodnes si pamatuji ten napjatý pocit, když jsem v létě 1987 poprvé přejížděl hranice Československa. Bylo to cestou do NDR na výměnný letní tábor Frohe Zukunft (Šťastná budoucnost – ano, tak legračně se tehdy dětské tábory jmenovaly). Nervózní jsme byli my děti i naši vedoucí. Stejně nám to nezabránilo cestou zpět propašovat balíček kulatých žvýkaček, které tehdy platily za velkou vzácnost.

O tři roky později vystřídala nervozitu euforie. Po přejezdu hraničního přechodu Folmava jsem se najednou ocitl ve světě, o kterém jsem si až do patnácti let myslel, že ho budu znát jen z knížek. Dodnes mi ten zvláštní, trochu sváteční pocit při přejetí hranic zůstává. A to i přesto, že jsem je všemi možnými způsoby překročil snad tisíckrát. 

Do Česka se vždycky rád vracím, s rodinou jsme si ale až do letoška neuměli představit léto bez alespoň krátkého pobytu na katalánském pobřeží. Teď už si to představit umíme – a vláda nám rozhodování, zda jet, či nikoli, zařazením Španělska do prostřední „žluté“ kategorie zemí příliš neulehčila.

Ať už to však s cestou k moři dopadne jakkoli, rozhodli jsme se, že letos v létě budeme podporovat tuzemské podnikatele. Vyrazíme na Kvildu, do Krkonoš, na Lipno a nejspíš si uděláme i výlety do Valtic, Telče a Krumlova, kde letos bude, jak popisuje kolega Poláček v reportáži v tomto čísle, konečně opět k hnutí.   

Budeme utrácet u místních, co si jen budeme moci dovolit. I pro tento způsob podpory mám ale svou hranici. Například pivo za sedmdesát korun a vybledlý smažák s mastnými hranolky za sto osmdesát už leží daleko za ní. Chtěl bych být štědrý a velkorysý, ale ne za úplného pitomce. Věřím v to nejlepší z tradiční české pohostinnosti a doufám, že se nezklamu. 

V září podám zprávu o tom, jak to dopadlo.

 

Milé čtenářky, milí čtenáři, 

jednu dobrou zprávu ovšem mám už nyní. S vaší štědrou podporou, kdy téměř osm set dárců věnovalo na portálu Hithit hodně přes milion korun, jsme mohli rozjet novou službu Reportér Premium. Každý všední den tak přinášíme rozhovory s lidmi, kteří mají co říci. Budeme rádi, pokud se do nich začtete. Za vaši podporu mnohokrát děkujeme! 

Přeji vám krásný začátek léta a příjemné čtení. Ať už v časopisu, nebo na stránkách www.reporterpremium.cz.

 

Reklama
Advertisement
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama
Advertisement